6 C 226/2024

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 120 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 120 000 Kč s úrokem z prodlení 15 % p.a. z této částky za dobu od 2.10.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 27 306 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 120 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný na základě dohody o splátkovém kalendáři a uznání dluhu ze dne 18.9. 2023 uznal co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalobci ve výši 120 000 Kč z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne 2.8. 2023. Žalovaný se zavázal dluh splácet ve splátkách pod ztrátou výhody splátek. Protože žalovaný na svůj dluh neuhradil ani jednu splátku, stal se dluh splatným. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě celé dlužné částky, avšak bezvýsledně.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaný písemně dne 18.9.2023 uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 120 000 Kč co do důvodu jeho vzniku a výše Dohodou o splátkovém kalendáři s uznáním závazku. Zároveň se žalovaný zavázal dluh splácet v měsíčních splátkách po částkách 5 000 Kč s tím, že první splátka bude uhrazena nejpozději do 30.9.2023 a každá následující splátka bude splatná vždy do každého 25. dne v měsíci až do úplného zaplacení. Pro případ prodlení byl mezi stranami dohodnut úrok z prodlení v zákonné výši, a to za dobu ode dne následujícího po splatnosti neuhrazené splátky. V čl. IV. se smluvní strany dohodly, že v případě prodlení žalovaného s úhradou byť i jen jedné splátky či její části, ztrácí žalovaný výhodu splátek a žalobci vzniká právo na zaplacení celé dlužné částky. V čl. I. se uvádí, že dluh žalovaného vznikl z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky řízení dne 2.8.2023.Předžalobní výzvou ze dne 18.12.2023 vyzval žalobce prostřednictví svého právního zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky do sedmi dnů na uvedený účet. K tomu žalobce doložil i podací stvrzenku o zaslání této výzvy.Při právním posouzení věci soud postupoval dle níže citovaných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z.Dle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Z výše uvedeného plyne, že z uznání musí být zřejmé, kdo je činí a vůči komu směřuje (označení dlužníka a věřitele), jaký peněžitý či nepeněžitý dluh dlužník uznává (viz formulace „uzná-li někdo svůj dluh“) a jaká je jeho výše a důvod. Protože je pro uznání dluhu stanovena písemná forma, musí být určitost právního jednání, jímž se uznává dluh, dána obsahem listiny, na níž je uznání zaznamenáno.Způsob určení důvodu a výše uznávaného dluhu zákon nespecifikuje. Mohou být tudíž určeny přímo v uznávacím prohlášení, ale může se tak stát i jinak, pokud tento způsob umožňuje pomocí výkladu jednoznačně určit uznávaný dluh.Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka vzniká vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto hmotněprávní ustanovení má vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu (argumentovat smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek), ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1028/2004, sp. zn. 29 Odo 341/2001 a MS Brno sp. zn. 18 C 61/1996).Soud tedy uzavírá, že bylo prokázáno vše shora uvedené, zejm. kdo uznávací jednání učinil, vůči komu směřuje, o jaký dluh se jedná, že žalovaný dluh uznal co do důvodu jeho vzniku i výše a že jednání bylo učiněno v písemné formě. Soud tak má za to, že dluh v době uznání trval.Bylo tedy na místě žalobě v plném rozsahu vyhovět i co do požadovaného příslušenství. Mezi stranami bylo totiž dohodnuto, že žalobce může požadovat úrok z prodlení v zákonné výši, tj. dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce byl oprávněn úrok z prodlení požadovat ode dne následujícího po splatnosti neuhrazené splátky, tzn. ode dne 1.10.2023, neboť žalovaný tím, že nezaplatil první splátku do 30.9.2023 se dnem následujícím dostal do prodlení. Žalobce však požadoval úrok z prodlení až ode dne 2.10.2023, což soud respektoval.Protože byl žalobce úspěšný, náleží mu dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, jež sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 120 000 Kč sestávající z částky 5 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, předžalobní výzva a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3 906 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 27 306 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.