6 C 242/2017

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , ml. sídlem adresa o zaplacení 80 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 80 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 117 545,37 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši 856,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 80 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky počínaje dnem [datum] do zaplacení s tím, že z podnikatelského účtu [jméno] [příjmení] (původní žalobkyně) byla dne [datum] odepsána částka 80 000 Kč ve prospěch žalované na její bankovní účet. Tato částka byla na účet žalované převedena bez právního důvodu, když [jméno] [příjmení] vůči žalované neměla a nemá žádný závazek. Tuto skutečnost [jméno] [příjmení] zjistila až v průběhu prvního pololetí roku 2017.

2. Žalovaná nepopřela, že z účtu původní žalobkyně obdržela částku 80 000 Kč, dle její evidence se však jedná o půjčku, nicméně k tomuto právnímu důvodu neexistuje žádná dokumentace. Zároveň má žalovaná vůči [jméno] [příjmení] mnoho pohledávek, přičemž žalovaná započítává svou pohledávku ve výši 105 000 Kč vůči závazku uplatněnému žalobou ve výši 80 000 Kč, když předmětné započtení je pouze procesní obranou žalované, nikoli vzájemným návrhem. Pohledávka žalované ve výši 105 000 Kč vznikla tím, že v období od [datum] do [datum], tj. po dobu sedmi měsíců, měla [jméno] [příjmení] u žalované ustájeny tři koně [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], přičemž za ustájení a péči o koně nehradila žalované ničeho, tudíž se na úkor žalované obohatila, když obvyklá cena za ustájení jednoho koně po dobu jednoho měsíce činí 5 000 Kč. V případě tří koní a sedmi měsíců se tedy jedná o částku 105 000 Kč.

3. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 20. 11. 2018, č.j. 6 C 242/2017-192 ve spojení s doplňujícím rozsudkem zdejšího soudu ze dne 27. 11. 2018, č.j. 6 C 242/2017-199 zdejší soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

4. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2020, č.j. 74 Co 77/2019 – 125 byl rozsudek a doplňující rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení. Ve svém usnesení odvolací soud uvedl, že považuje za nezbytné zopakovat výslech [jméno] [příjmení] dle ustanovení § 126a o.s.ř. přičemž tato by měla mimo jiné osvětlit i to, kdo zadal příkaz k úhradě částky 80 000 Kč ve prospěch účtu žalované a z jakých důvodů či pohnutek tak učinil. Dále pak žádal, aby soud při odůvodnění svého rozhodnutí postupoval dle § 157 o.s.ř. a rozvedl i úvahy ohledně hodnocení důkazů.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované soud zjistil, že žalovaná je obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku pod identifikačním [číslo] se sídlem do [datum] [adresa žalované], přičemž jednateli za dobu od [datum] do [datum] byla [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení]. Od [datum] doposud je jednatelem žalované pouze Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení]. Společníky byly od [datum] dosud [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení]. V době, kdy měla žalovaná dva jednatele, tak dle obchodního rejstříku každý jednatel jednal za společnost samostatně.

7. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] smlouvu o firemním účtu [obec] spořitelny, na základě které se [obec] spořitelna zavázala zřídit od [datum] [jméno] [příjmení] účet č. [bankovní účet]. Z výpisu [obec] spořitelny z tohoto firemního účtu soud zjistil, že dne [datum] odešla částka 80 000 Kč ve prospěch žalované na její účet č. [bankovní účet] s poznámkou„ osobní spotřeba“. [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] byla v období od [datum] do [datum] disponentem k účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba]

8. Dopisem ze dne [datum] žalovaná učinila vůči [jméno] [příjmení] jednostranný zápočet, ve kterém uvedla, že žalovaná má z titulu bezdůvodného obohacení, a to za ustájení koní [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], vůči [jméno] [příjmení] pohledávku ve výši 105 000 Kč a [jméno] [příjmení] má vůči žalované z titulu bezdůvodného obohacení pohledávku ve výši 80 000 Kč z titulu platby z účtu [jméno] [příjmení] na účet [anonymizována dvě slova] dne [datum]. Dále uvedla, že žalovaná jednostranně započítává shora uvedené existující vzájemné pohledávky. Tímto tedy pohledávka [jméno] [příjmení] zaniká a pohledávka žalované zůstává ve výši 25 000 Kč. Dopisem ze dne [datum] pak právní zástupce [jméno] [příjmení] tento jednostranný zápočet odmítl, a to z důvodu, že [jméno] [příjmení] neuznává nárok žalované za ustájení koní [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ve výši 105 000 Kč. Právní zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] dopisem ze dne [datum] vyzval [jméno] [příjmení], aby žalované uhradila dluh v celkové výši 483 969,55 Kč který vznikl jednak za ustájení koní [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] v období od [datum] do [datum] ve výši 105 000 Kč, dále za období od [datum] do [datum] ve výši 174 129 Kč a za období listopad 2016 až červen 2017 ve výši 72 288 Kč, 46 977,24 Kč, 13 317,60 Kč, 12 882,91 Kč, 14 334 Kč, 31 168,80 Kč a 13 872 Kč.

9. Z průkazu koně jménem [anonymizováno] soud zjistil, že vlastníkem tohoto koně je od [datum] [jméno] [příjmení]. Z průkazu koně jménem [anonymizováno] soud zjistil, že vlastníkem tohoto koně od [datum] je [jméno] [příjmení]. Z průkazu koně [anonymizováno] soud zjistil, že od [datum] je vlastníkem tohoto koně [jméno] [příjmení].

10. Z faktury [číslo] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zaplatila [jméno] [příjmení] v hotovosti 4 350 Kč za kovářské a podkovářské práce dne [datum]. Z faktury [číslo] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zaplatila [jméno] [příjmení] částku 2 650 Kč za kovářské a podkovářské práce v hotovosti [datum]. Z faktury [číslo] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zaplatila [jméno] [příjmení] částku 2 650 Kč v hotovosti za kovářské a podkovářské práce dne [datum]. Z faktury [číslo] 2015 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zaplatila MVDr. [jméno] [příjmení], veterinárnímu lékaři převodním příkazem částku 195 Kč za veterinární úkony. Faktura byla vystavena [datum] splatná [datum]. Z platebního výměru pak soud zjistil, že byly pěti kusům krav činěny veterinární úkony v částce 195 Kč. Z faktury [číslo] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zaplatila [jméno] [příjmení] za kování šesti koní částku 2 200 Kč dne [datum]. Z faktury [číslo] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zaplatila [jméno] [příjmení] dne [datum] v hotovosti za kování koní 2 500 Kč, z faktury [číslo] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zaplatila [jméno] [příjmení] dne [datum] za kování koní částku 2 500 Kč, z faktury [číslo] vyplynulo, že [jméno] [příjmení] zaplatila [jméno] [příjmení] dne [datum] částku 2 500 Kč za kování koní v hotovosti, z faktury [číslo] vyplynulo, že [jméno] [příjmení] zaplatila [jméno] [příjmení] v hotovosti dne [datum] částku 3 000 Kč za kování koní. Z faktury [číslo] 2014 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zaplatila MVDr. [jméno] [příjmení] částku 4 348 Kč za veterinární úkony dle platebního výměru s datem vystavení faktury [datum] a datem splatnosti [datum], přičemž platební výměr za veterinární činnost představuje mimo jiné i veterinární úkony za šest koní. Z faktury [číslo] 2016 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zaplatila MVDr. [jméno] [příjmení], veterinárnímu lékaři částku 5 251 Kč, datum vystavení faktury [datum], splatnost faktury [datum], a to dle platebního výměru, přičemž v tomto platebním výměru se konstatují veterinární úkony i za šest koní.

11. Z kontrolní zprávy Abcert ze dne [datum] vyplynulo, že byla mimo jiné v rámci kontroly kontrolována sklizeň [jméno] [příjmení] za rok 2014, kromě toho byly kontrolovány sklady, ustájení a zvířata, byly předloženy veškeré účetní dokumenty o nakupovaných a prodávaných produktech za dané období. Z inventurního soupisu materiálu ke dni [datum] vyplynulo ocenění zásob [jméno] [příjmení], a to na částky: seno 37 000 Kč, senáž 21 000 Kč, sláma 24 000 Kč. Takto byl dokumentován i stav zásob [jméno] [příjmení] k datu [datum], kdy senáž byla oceněna částkou 36 000 Kč, seno částkou 62 500 Kč, sláma částkou 4 000 Kč. V kontrolní zprávě [právnická osoba] ze dne [datum] se mimo jiné uvádí„ společně zvířata + sklady – [příjmení], [příjmení], [anonymizována dvě slova], [příjmení], [příjmení] [příjmení]“. Z kontrolní zprávy Abcert ze dne [datum] se uvádí„ společně zvířata + vklady – [příjmení], [příjmení], [anonymizována dvě slova], [příjmení], [příjmení] [příjmení].

12. Z informací [stát. instituce] vyplývá, že v sobotu [datum] uspořádala kulturní komise při [stát. instituce] ve spolupráci s rodiči každoroční dětský den, přičemž zážitkem pro děti byla projížďka na koních, kterou dětem umožnila [anonymizována tři slova] [obec]. Taktéž z informací [stát. instituce] soud zjistil, že v sobotu [datum] proběhl ve spolupráci s rodiči dětí každoroční [příjmení] den, přičemž poděkování patří mimo jiné sponzorům, a to [anonymizována tři slova] [obec]. Na fotografiích z tohoto dětského dne je možno vidět i projížďku dětí na koních. Dne [datum] proběhla v areálu [anonymizována dvě slova] v rámci dne [anonymizována tři slova] akce, přičemž v nabídce programu se konstatuje, že na farmě se chová skot, prasata, ovce, kozy, drůbež, koně a jeden osel.

13. Z webu [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaná nabízela projížďku v povozu, kapacita max. 5 dospělých osob, cena 1 000 Kč za projížďku, v době trvání [číslo] minut s tím, že termín projížďky je možno si domluvit na e-mailu [email]. či na telefonu [tel. číslo]. Na fotografiích je podobizna koňů [anonymizováno] a [anonymizováno]. Z webu [anonymizována dvě slova] rovněž vyplývá, že žalovaná inzerovala tzv. zážitkovou pedagogiku pro školy a školky s tím, že exkurze farmy je obohacena o svezení na koních, přičemž za svezení na koní je příplatek 20 Kč za osobu. Taktéž na webu [anonymizována dvě slova] byly inzerovány jako další aktivity jízda na koni s instruktorem v ceně 250 Kč za 30 minut, pronájem koně 250 Kč za 60 minut, dále projížďka v povozu. Bylo možné si také zajistit jízdu na koni pod dohledem instruktora, což představovalo částku 250 Kč za 30 minut.

14. Na webu Poznej svého farmáře [anonymizována dvě slova] inzerovala harmonogram této akce s tím, že jsou tam vyfoceny děvčata na koních.

15. Fakturou [číslo] soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] fakturovala [jméno] [příjmení] péči o skot za období od [datum] do [datum] v ceně 656 210,88 Kč a fakturou [číslo] žalovaná fakturovala [jméno] [příjmení] za ustájení, krmení, veterinární péči, dohled, dozor, kontrolu ušních známek, roztřídění dobytka, dovoz zvířat z pastvy v měsíci říjnu částku 395 100,48 Kč, faktura byla vystavena [datum], splatná [datum]. Fakturou [číslo] žalovaná fakturovala [jméno] [příjmení] za péči o bioskot ve výši 612 033,12 Kč, faktura byla vystavena [datum], splatná byla [datum]. Fakturou [číslo] žalovaná fakturovala [jméno] [příjmení] za ustájení, krmení, veterinární péči, dohled, dozor v měsíci listopadu částku ve výši 132 846,96 Kč, faktura vystavena [datum], splatná [datum]. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalovaná vyfakturovala Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] za péči o bioovce částku 279 177,60 Kč s datem vystavení [datum] a datem splatnosti [datum]. [příjmení] [jméno] fakturou č. 2016 fakturoval žalované za nájem nebytových prostor za rok 2016 částku 464 640 Kč s datem vystavení [datum] a datem splatnosti [datum]. Fakturou č. 2017 [právnická osoba] fakturoval žalované za nájem nebytových prostor za rok 2017 částku 464 640 Kč s datem vystavení faktury [datum] a datem splatnosti [datum].

16. Ze spisu Okresního soudu v Hodoníně sp.zn. 14 C 377/2018 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] podala u zdejšího soudu žalobu o zaplacení částky 220 000 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o půjčce s žalovanou [příjmení] farmou. V průběhu řízení byla vznesena [anonymizována dvě slova] námitka, že k této smlouvě o půjčce nebyl udělen souhlas valné hromady dle § 196a obchodního zákoníku. [příjmení] [jméno] [příjmení] vzala žalobu zpět a řízení bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 3. 2020, č.j. 14 C 377/2018 – 75, v právní moci [datum], zastaveno.

17. Z podání právního zástupce žalované [příjmení]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] nazvaného vyjádření k žalobě, v níž žalobcem byl [jméno] [příjmení] a žalovanou [právnická osoba], přičemž žalobce po žalované požadoval zaplacení částky 899 300 Kč s příslušenstvím, se uvádí, že žalovaná učinila kompenzační úkon, když žalobci (míněno [jméno] [příjmení]) zaslala jednostranný zápočet datovaný dnem [datum], jímž započítávala vůči pohledávce žalobce uplatněné touto žalobou své pohledávky vůči němu, a to konkrétně z titulu bezdůvodného obohacení za ustájení koní [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] na [anonymizováno] farmě v době od [datum] do [datum] v hodnotě 245 000 Kč. [jméno] [příjmení] byl vyzván k úhradě této částky dopisem ze dne [datum]. K tomu je pak doložena výzva k úhradě tohoto bezdůvodného obohacení za ustájení skotu a koní ze dne [datum], v níž se mimo jiné uvádí, že [jméno] [příjmení] měl u [právnická osoba] v období od [datum] do [datum] ustájeny své koně [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], přičemž výživu a péči o tyto koně zajištovala [anonymizována dvě slova] vlastním nákladem, proto po [jméno] [příjmení] žádá uhrazení částky 245 000 Kč.

18. Z tabulek nazvaných spotřeba krmiva za rok 2014 – 2015 vyplývá, že na [jméno] [příjmení] byla vedena kolonka s názvem„ koně: seno, seno120 a sláma 120“, přičemž za každý měsíc se zaznačovala spotřeba balíků.

19. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] vyplývá, že [jméno] [příjmení] je vlastníkem parcel st. p. [číslo] st. p. [číslo].

20. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná je jeho bývalý zaměstnavatel, manželka svědka [jméno] [příjmení] u žalované vlastní obchodní podíl, dříve byla jednatelkou žalované. Svědek uvedl, že ví od své manželky [jméno] [příjmení], že půjčovala nějaké peníze žalované a žalovaná je měla evidovány ve svém účetnictví. Jeho manželka byla a je OSVČ, netuší, zda peníze žalované poskytovala jako podnikatelka či ze soukromých peněz manželů. V této záležitosti mezi manželi panovala vždy důvěra. Kdy však zápůjčky byly poskytnuty, to si nevzpomíná. Stejně tak si nepamatuje ani výši zapůjčených peněz. Dále uvedl, že v období květen až prosince 2015 byly koně [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ve vlastnictví jeho manželky [jméno] [příjmení], byli ustájeni ve stáji [číslo] v areálu, který užívala žalovaná. Koně na [anonymizována dvě slova] byli ustájeni z důvodu, že byli využíváni pro účely reklamy a turistiky žalované. U žalované byla možnost ubytování s tím, že součástí balíčku byla i vyjížďka na těchto třech koních, a to buď v povoze, nebo pod sedlem, také bylo možné koně využívat i bez ubytování. Peníze z této činnosti inkasovala žalovaná. O koně se starala manželka svědka, výjimečně, pokud nemohla, tak se o ně staraly tři děvčata ([jméno] dříve [příjmení], nyní [příjmení], [jméno] [příjmení] a další děvče), které si za to pak mohly na koních vyjet. Někdy se o koně staral i sám svědek. Manželka svědka koně živila ze svých zásob, měla vlastní seno a slámu. Taktéž veterinární péči i okutí si manželka svědka platila sama. Průkazy koní byly umístěny v kanceláři žalované, veterinář si je odtamtud bral a zapisoval do nich potřebné údaje. Když se však svědek s manželkou s žalovaným rozešli, bylo jim řečeno, že žádné průkazy koní nejsou, z tohoto důvodu si manželka svědka nechala vystavit duplikáty. Svědkovi není nic známo o tom, že žalovaná jeho manželce za užívání koní něčeho platila. Dále svědek uvedl, že co se týče hospodaření jeho s manželkou, tak mají jeden soukromý účet a pak svědek i jeho manželka mají každý svůj účet jako OSVČ.

21. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato žalobce nezná, u žalované se starala o koně [anonymizována dvě slova] a [příjmení]. Její péče trvala někdy od roku 2008 až do doby, než manželé [příjmení] z farmy odešli, tedy v roce 2016. Za to, že na farmě pomáhaly s péčí o koně, se pak mohla svědkyně na koních projet. Koně hřebelcovaly, krmily, čistily jejich boxy, vodily je na vyjížďky. Chodívala tam několikrát týdně, pravidelně v sobotu. Spolu s ní se o koně starala [jméno] [příjmení]. Dohled nad péčí nad koňmi měla [jméno] [příjmení], která je také úkolovala. Koně byly krmeny senem. Na farmě žalované byli koně z toho důvodu, že se na nich konaly vyjížďky, a to jednak pro lidi, kteří o to měli zájem, dále pro školky, kdy se děti chtěli svést na koních. Buď lidé jezdili sami na koních, pokud to neuměli, tak svědkyně měla koně na vodítku a vodila je. Tento trend začal v době, když se na farmě zřídila ubytovna, tedy v roce 2013 až 2014. Přes léto byly vyjížďky na koních časté, přes zimu skoro žádné. Svědkyně žádné peníze nevybírala. Po skončení vyjížďky však lidi posílala do kanceláře s tím, nechť tam za vyjížďku zaplatí. Netuší však, kolik se platilo. S koňmi byly provozovány i projížďky povozem, který táhly koně [anonymizováno] a [anonymizováno]. Pod sedlem se jezdilo se všemi koňmi. Informace o termínu vyjížděk a co je zapotřebí udělat svědkyně dostávala jak od paní [příjmení] tak od paní [příjmení]. Koně se také účastnili akcí jako je Farmářský den či dětské dny. Je jí známo, že žalovaná měla na svých webových stránkách nabídku projížděk na těchto koních. Koně byli umístěni ve stáji [číslo]. Naposledy svědkyně byla na akci farmáře na podzim roku 2016, kde vozila děti.

22. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce nezná, s [jméno] [příjmení] se přátelí, k Mgr. [příjmení] [příjmení] nemá v poslední době moc kladný vztah. Na farmu chodila v letech 2006 až 2016. V roce 2015 byli na farmě ustájeni koně [anonymizována dvě slova] a [příjmení] a také oslice [jméno]. Na farmu chodila jednak kvůli koním a také proto, že tam měla zařízenou brigádu, kdy pracovala v kanceláři, a pak jezdila s traktorem. Občas se věnovala zvířatům, koním, krávám apod. O koně se starala buď přes víkend, nebo přes prázdniny, Povětšinou se o koně starala paní [příjmení], někdy také zaměstnanci farmy pan [příjmení] a pan [příjmení]. Svědkyně a [jméno] [příjmení] nyní [příjmení] chodily na farmu společně. Jezdily na koních, čemuž předcházelo to, že koňům vyházely boxy, uklidily tam, daly koním seno a za to si pak mohly vyjet na projížďku. Koně krmily senem. Koně byli na farmě z důvodu agroturistiky, když na těchto koních byly prováděny vyjížďky, nejčastěji pod sedlem. Zákazník si zavolal buď paní [příjmení] nebo paní [příjmení], že se chce svést a pak paní [příjmení] vedla koně na vyjížďku. Pokud nemohla, učinila tak svědkyně nebo [jméno] [příjmení] ([příjmení]). To bylo v případě, že klient neuměl na koních jezdit. Pokud uměl jezdit, jel na vyjížďku sám. Vyjížďky se konaly většinou v sedle na koních, probíhaly jedenkrát týdně, sazba byla 250 Kč za půl hodiny. Svědkyně za péči o koně ničeho neobdržela. Neví, komu byly peníze hrazeny, asi [anonymizována dvě slova]. Občas peníze vybírala i sama svědkyně a dávala je do poklady v kanceláři. Zapisovala vybrané peníze do deníku. Je jí známo, že koně byly využívány na Dětském dnu, na Dnu farmářů, kdy se na těchto vyjížďkách spolupodílela. Okutí a veterinární péči si zajištovala paní [příjmení], ale neví to jistě. Pokladna se nacházela v kanceláři žalované v šuplíku pod troubou v kuchyňské lince. Deník, do kterého se zapisovaly údaje o penězích, byl v kanceláři žalované a všichni tam zapisovali částky týkající se jakéhokoliv prodeje. Zájemci o projížďky na koních měli také vouchery, přímo na stránkách [anonymizována dvě slova] byla nabídka vyjížděk na koních v povozech. Ohledně vyjížděk dostávala svědkyně pokyny i od paní [příjmení], která jí dávala pokyny ohledně placení.

23. Z výslechu MVDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ke stranám nemá žádný vztah, dříve k žalované jezdil jako veterinář. Vzpomíná si, že předmětní koně byli u žalované ustájeni, veterinární činnost účtoval paní [příjmení], která za tyto služby také platila. Průkazy koní byly uskladněny v kanceláři žalované, vzpomněl si, že když naposledy koně ošetřoval, tak prováděl vakcinaci, neměl čas průkazy vyplnit, z tohoto důvodu si je vzal domů, kde karty vyplnil a tyto poté vrátil zpátky do kanceláře žalované. Do rukou paní [příjmení] je však nevracel. Péči o koně zajištovali manželé [příjmení]. Koně sloužili k rekreačním vyjížďkám, často byli využíváni k vyjížďkám pro lidi. Svědek si také vzpomněl, že se ho paní [příjmení] ptala, zda nemá průkazy koní u sebe, a to s odůvodněním, že tyto se údajně měly ztratit. Svědek jí odpovídal, že je vrátil zpátky na [anonymizována dvě slova].

24. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná je jeho zákazník, na koně [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] si vzpomíná, pracuje jako kovář a u těchto koní prováděl pravidelnou korekci a kování kopyt šestkrát ročně. [příjmení] si u něj objednávala paní [příjmení], původně peníze byly hrazeny ihned po vykonání práce v hotovosti paní [příjmení], poté byly hrazeny převodem. Svědek potvrdil, že faktury vystavoval na jméno [jméno] [příjmení].

25. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalované pracoval do roku 2015, na farmě jezdil s traktorem. S koňmi [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] do styku přišel, neboť koně byli na [anonymizována dvě slova] ustájeni. Někdy koně poklízel, když paní [příjmení] nemohla. Pomáhal mu také [jméno] [příjmení]. Těch poklidů bylo málo. Sláma pro koně se brala ze stohu, který byl za farmou, a seno ze seníku, který byl na konci farmy. Množství odebrané slámy a sena se zapisovalo s tím, že se nezapisovalo pouze množství odebraného sena a slámy, ale také pro jaký druh zvířat, např. pro krávy nebo pro koně apod. O koně se převážně starala paní [příjmení]. Koně byli určeni pro ježdění návštěvníků.

26. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalované je zaměstnán, a to zhruba 10 roků. Svědek uvedl, že si vzpomíná na koně [anonymizována dvě slova] a Lejdy, ví, že byli ustájeni na farmě, o koně se starala [jméno] [příjmení], někdy, když byli [příjmení] pryč, se o koně staral také on, a to většinou s [jméno] [příjmení]. [příjmení] se bralo ze seníku pro koně, kde byly výkazy, tam se také zaznačovalo množství krmiva a pro jaká zvířata, zda pro koně či pro krávy apod. Koně byly využívány na agroturistiku, jezdily na nich i děti. S péčí o koně pomáhala i děvčata [příjmení], [příjmení], [příjmení]. Svědek potvrdil, že tabulky o spotřebě krmiv za rok 2014 2015 svědek zná, pan [příjmení] mu vysvětlil, že u kolonky„ koně-seno 120“ se bude zaznačovat krmivo, které se naváželo ke [anonymizováno] do domu [adresa]. U položky„ seno bez čísla“ se jednalo o krmivo pro koně, kteří byli ustájeni ve stáji [číslo] u žalované.

27. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je společníkem žalované, je jednatelem [právnická osoba] Salix, jednatelka žalované [příjmení] [příjmení] [příjmení] je jeho manželka. U žalované pracuje od roku 2017. Do té doby s žalovanou spolupracoval, a to z toho důvodu, že většina budov, které žalovaná užívá, patří [příjmení] [jméno]. Na farmě býval přítomen, kontroloval tam ohrady. Žalovaná má budovy od [příjmení] [jméno] pronajaté. Svědek uvedl, že neví, z jakého důvodu byly koně na farmě, ví, že žalovaná provozovala agroturistiku, do této agroturistiky patřilo ubytování a prohlídky farmy. Projížďky na koních do agroturistiky určitě nepatřily. O koně se starala paní [příjmení], pokud nemohla tak traktoristé. Také na farmu chodila děvčata [jméno] [příjmení], [příjmení] a [příjmení], které se o koně staraly a jezdily na nich. [příjmení] bylo uskladněno v seníku v zadní části areálu, jež patří [příjmení] [jméno], od něj si seník pronajímá žalovaná. Pozemky, na kterých seník stojí, patří vícero vlastníkům, mimo jiné také panu [příjmení]. Neví, zda seno do seníku ukládali i manželé [příjmení]. Je mu známo, že na akci Poznej svého farmáře byli přítomni koně [anonymizováno] a [anonymizováno] jako atrakce, lidé se na nich vozili. [anonymizováno] tam nebyl, neboť měl problém s kopyty. Svědkovi bylo známo, že v seníku fungovaly nějaké výkazy, kam se zapisovalo množství a účel odběru, svědek také uvedl, že je mu známo, že žalovaná má své webové stránky a že na nich má nabízenou agroturistiku včetně ceníku, přičemž v rámci této agroturistiky žalovaná provozovala ale pouze ubytování a návštěvu farmy. Co se týče projížděk na koni, jednalo se o projekt paní [příjmení]. Žalovaná za projížďky na koních ničeho neinkasovala. Dále uvedl, že je pravdou, že [příjmení] [jméno] pronajímal seník žalované, ale neví, kdo všechno měl v tomto seníku naskladněné seno či slámu.

28. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná byla jeho zaměstnavatel, a to od dubna 2016 do října 2017. V uvedeném období u žalované pracoval na pozici vedoucího provozu, což zahrnovalo osobní postupy, řízení agrotechnických činností a sestavování krmiv. Je mu známo že na farmě žalované byli ustájeni koně [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno], předpokládá, že na farmě byli z důvodu agroturistiky. Má za to, že na koních se občas jezdilo. Účastnil se akcí Poznej svého farmáře, ale neví, zda na této akci byli koně přítomni. Koně byli ustájeni v jezdecké stáji. Svědek dávkoval koním krmné dávky a občas zastupoval i nepřítomné traktoristy s tím, že vyvážel podestýlku, krmil koně, dělal jim doprovod na pastvu či do výběhu a opětovně je pak zase ustájil. [příjmení], kterým byli koně krmeni, bylo sklízeno na loukách žalované, takže vlastnicky patřilo žalované. Co se týče evidence sena, vedly se stádové karty, z nichž vyplývalo, že zvířata jsou krmena a jakým krmivem, zda se jedná o produkci nakoupenou či z vlastních zdrojů. Žalovaná měla svůj vlastní sklad sena v seníku, nevzpomíná si, že by tam seno ukládal ještě někdo jiný. Svědek po nahlédnutí do tabulky spotřeba krmiv za rok 2014 až 2015 uvádí, že je to spotřeba krmiva, svědek si vedl vlastní podrobnější evidenci a dle jeho názoru to představuje spotřebu balíků sena za definované období. Dále uvedl, že [příjmení] si ze seníku brali senáž, kterou si do seníku ukládali, někam si ji odváželi, ale neví z jakého důvodu. Pokud je mu známo, byla to senáž žalované. To, že si senáž brali, se opět zaznamenávalo. Dle jeho názoru v letech 2015 až 2016 si manželé [příjmení] uskladňovali své výnosy ze zemědělské činnosti u sebe na své farmě, což je zemědělská plocha za jejich rodinným domem. Nemá to nic společného s žalovanou. S [anonymizováno] byl ve sporu vyhýbal se jim, neboť byli agresivní.

29. Z výslechu bývalé jednatelky žalované [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je stále společnicí žalované, jednatelkou žalované byla do června roku 2017. Dále uvedla, že měla u [obec] spořitelny založený podnikatelský účet jako OSVČ, a to někdy od roku 2007 či 2008. Do konce roku 2014 k tomuto účtu měla dispoziční oprávnění pouze ona sama, případně její manžel, který tam však žádné změny co se týče financí nečinil. Od ledna roku 2015 oficiálně toto dispoziční právo měla i paní [příjmení] [příjmení]. V tu dobu měli veškeré podklady k předmětnému účtu v kanceláři [anonymizována dvě slova], měla tam uložena veškerá přístupová hesla a kódy. Taktéž tam měl dokumenty ke svému účtu uloženy i její manžel, dále pan [jméno] [příjmení], případně další. Bylo to tak z toho důvodu, že v tu dobu fungovali jako rodinná farma, měli k sobě důvěru a věřili si. Dále uvedla, že příkaz k úhradě částky 80 000 Kč sama nezadávala, je si naprosto jistá, neboť si vedla ještě soukromou evidenci, ve které si vždy zaznamenávala odchozí částky. Pokud půjčovala nějaké peníze žalované, takto vždy zasílala z osobního účtu, někdy i z podnikatelského. Svůj mobilní telefon často nechávala v kanceláři žalované, popř. když přišla SMSka na mobil, který měla zrovna u sebe, tak zprávu přeposlala paní [příjmení] [příjmení], tudíž o platbách věděla. Na její soukromý účet paní [příjmení] [příjmení] přístup neměla, ale naopak měla přístup tady na tento její podnikatelský účet stejně jako na účet jejího manžela. Později oba manželé zjistili, že paní [příjmení] [příjmení] provedla spoustu plateb z těchto jejich účtů s tím, že o některých nevěděli. To zjistili až v roce 2016, kdy jim paní [příjmení] [příjmení] nechtěla předat účetnictví, které pak následně museli rekonstruovat a při té příležitosti tyto skutečnosti zjistili. [příjmení] [příjmení] [jméno] ovládala účty, bývalá jednatelka se věnovala zejména živočišné výrobě. Takto měli rozdělené činnosti. Zdůraznila, že si v tu dobu účet nekontrolovala, nedívala se na své zůstatky, a to z důvodu. že nebyla v minusu, měla důvěru k paní [příjmení] [příjmení]. Dále uvedla, že pokud se peníze půjčovaly žalované, tak jako důvod platby se uvedl„ půjčka [anonymizováno] farmě“. Souhlasila však s tím, že párkrát do roka z důvodu finanční potřeby půjčovali peníze ona i její manžel žalované, bylo to z toho důvodu, že se čekalo na dotace a firma nutně potřebovala peníze. Stejně tak peníze půjčovala i paní [příjmení] i její manžel. V účetnictví to pak vždy bylo zaúčtované jako půjčka [anonymizováno] farmě. [příjmení] [příjmení], která účetnictví rekonstruovala, tak dohledala, že předmětná částka 80 000 Kč není v účetnictví [anonymizováno] farmy vedena jako půjčka. Neví, kdo příkaz k úhradě částky 80 000 Kč zadal, domnívá se, že to byla paní [příjmení], která k tomuto účtu měla přístup. Výpisy z účtu z banky chodily do poštovní schránky, která byla zároveň i poštovní schránkou pro [anonymizováno] farmu, neboť v tu dobu sídlo [anonymizováno] farmy bylo na adrese rodinného dmu manželů [příjmení]. A paní [příjmení] [příjmení] klíče od schránky měla. Dále uvedla, že předmětní koně [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] jsou v jejím vlastnictví, [anonymizováno] a [anonymizováno] stále vlastní, [anonymizováno] v roce 2017 prodala. V roce 2015 byla jednatelkou [anonymizováno] farmy, kdy zároveň tam pracovala jako hlavní zootechnička. Na farmě pracoval i její manžel jako agronom. Všichni však dělali to, co bylo zapotřebí, neboť se jednalo o rodinnou farmu. Koně byli ustájeni na [anonymizováno] farmě ve stáji [číslo]. Tato budova vlastnicky patřila [příjmení] [jméno], ale pronajatou ji měla žalovaná. Důvodem ustájení koní na [anonymizováno] farmě byla agroturistika, přičemž koně k této agroturistice byli využíváni. Agroturistika znamenala, že byli pořádány např. v rámci výletů mateřských škol prohlídky farmy, děti se mohly v rámci těchto výletů povozit na koních, případně na oslíkovi, byly nabízeny tzv. vouchery, jejichž cílem bylo mít v balíčku ubytování a např. jízdu na koni, případně péči o zvířata a o koně pod dohledem, dále individuální vyjížďky s doprovodem či bez doprovodu další osoby. Tyto inciativy vymýšlela paní [příjmení] [příjmení], veškeré peníze z této agroturistiky také inkasovala [anonymizováno] farma. Co se týče individuálních vyjížděk, byl vyvěšen ceník na internetových stránkách [anonymizováno] farmy, kde byla stanovena cena 250 Kč za hodinu. Agroturistika byla rovněž reklamovaná na stránkách [anonymizováno] farmy, a to buď přímo na webových stránkách či facebooku, případně na jiných různých serverech, např. [příjmení] z nudy apod. Tuto činnost měla na starosti paní [příjmení] [příjmení]. Dozor při individuálních vyjížďkách prováděla buď sama paní [příjmení] nebo její manžel, případně [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení]. Platby za agroturistiku probíhaly přímo na účet [anonymizováno] farmy, popř. je bylo možno zaplatit i v kanceláři [anonymizováno] farmy, a pokud v kanceláři nikdo nebyl přítomen, tak peníze mohla vybrat i [jméno] [příjmení]. Ta měla i klíč od kanceláře, přičemž peníze v hotovosti dávala do pokladny v kanceláři, která byla ve skříni pod troubou. Také se příjem hotovosti zaznamenal do sešitu. Objednávky agroturistiky probíhaly telefonicky na telefonních číslech, jež byly uvedeny na stránkách [anonymizováno] farmy či na e-mail, který rovněž patřil [anonymizováno] farmě. Faktury vydávala paní [příjmení] [příjmení], příjmové doklady vydávala také paní [příjmení] [příjmení], v případě, že nebyla přítomna, tak ona sama. O koně se převážně starala sama, také její manžel, případně i děvčata [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], za péči pak se mohly holky na koních povozit. V případě, že s manželem byli pryč, tak se o koně postarali zaměstnanci [anonymizováno] farmy. Veškeré výdaje s koňmi platila sama, jednalo se o veterináře, kováře, poškozené postroje, nákup nových i pojištění. Krmivo pro koně měla z vlastních zásob, bylo uskladněné v centrálním skladu, kde kromě žalované měla krmivo uložené i ona, její manžel, pan [příjmení] a paní [příjmení]. Bylo tam uskladněno seno, senáž i sláma. Toto krmivo a slámu měla z vlastních zásob. Krmivo ani slámu kupovat nemusela, naopak vždycky měla nad zásobu. Fungování centrálního skladu bylo evidováno, zapisovalo se množství sena, slámy a senáže, které se do skladu navážely, a samozřejmě i poté, co se odváželo. Toto se pak zanášelo i do účetnictví, které kontrolovala [právnická osoba]. Společnost Abcert prováděla každý rok kontroly, kromě toto pořádala i mimořádné kontroly, stavy byly kontrolovány i fyzicky. Od roku 2008 měla koně na [anonymizováno] farmě stabilně, [anonymizováno] farma také nikdy žádné platby za ustájení koní nechtěla, a to z důvodu, že se jednalo o rodinnou firmu, byly tam spletité vztahy, zejména vlastnické, naopak cílem bylo nastartování chodu žalované a snaha pomoci jí. Z tohoto důvodu proto také dali koně žalované k dispozici na agroturistiku. Žalovaná jim pak zapůjčení koní částečně kompenzovala např. tím, že jim půjčovala stroje apod. Za provozování agroturistiky [jméno] [příjmení] nikdy ničeho od žalované nedostala. Výnos agroturistiky činil cca 20 000 Kč měsíčně. Přilákali však spoustu lidí, kteří chodili za zvířaty a žalované se zvýšil prodej i doplňkových výrobků. Účtovat za ustájení koní žalovaná [jméno] [příjmení] začala až na podzim roku 2016. Na podzim roku 2016, když už tam nepracovala, byli přesto její koně využíváni v rámci projektu Poznej svého farmáře v rámci agroturistiky. A tak jako za koně žalovaná nikdy [jméno] [příjmení] ničeho neúčtovala, stejně tak nebylo účtováno paní [příjmení] [příjmení] za ustájení koz na farmě a panu [příjmení] za ustájení krav. Některý měsíc bylo za agroturistiku hodně peněz, např. 25 000 Kč měsíčně, někdy méně, např. 5 000 Kč měsíčně. Sezóna byla zhruba od dubna do října. Dále uvedla, že co se týče osobního soukromého účtu, tento měl pouze její manžel a oba manželé tento jeho účet využívali, pamatuje si jeho poslední čtyřčíslí, což bylo [číslo] a jednalo se o účet vedený u [obec] spořitelny. K tomuto účtu dispoziční oprávnění paní [příjmení] [příjmení] neměla. A ačkoliv paní [příjmení] [příjmení] oficiálně do konce roku 2014 neměla dispoziční právo k podnikatelským účtům [jméno] [příjmení] a jejího manžela, toto získala až od roku 2015, přesto měla od manželů [příjmení] svolení provádět úhrady faktur z těchto jejich podnikatelských účtů. Za tímto účelem jí přeposílala SMSky. A když chodily faktury a různé platby, tak je dala pí [příjmení] [příjmení] s pokynem, ať je zaplatí. Ona se v tu dobu starala o vyřizování veškerých plateb, účetnictví, přičemž doklady pak následně předávala externí účetní.

30. Z výslechu jednatelky žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že je od roku 2006 dosud jednatelkou žalovaného a zároveň i společnicí v této korporaci. V roce 2014 měl žalovaný dvě jednatelky, kromě současné jednatelky. i [jméno] [příjmení]. Nemá ekonomické vzdělání, je právník. [příjmení] agendu, ekonomiku či účetnictví dělala externí účetní paní [příjmení], žádná z jednatelek neměla v této oblasti vzdělání. Současná jednatelka vyřizovala fakturace, někdy tak činila i paní [příjmení]. Současná jednatelka měla dispoziční oprávnění k podnikatelskému účtu paní [příjmení] v letech 2015 – 2016, neboť paní [příjmení] po ní občas chtěla, aby za ni provedla nějaké úhrady. [jméno] si klade otázku, proč to paní [příjmení] chtěla. Je však vyloučené, že by zadala platbu v říjnu 2014 z tohoto podnikatelského účtu paní [příjmení] ve prospěch žalované, neboť v tuto dobu neměla k tomuto účtu přístup. Domnívá se, že částka 80 000 Kč byla bezúročná zápůjčka. Žalované se takto půjčovaly peníze a bylo na vůli dlužníka, kdy částku vrátí. Byla to forma pomoci žalované. Takto žalované peníze půjčovala jak sama současná jednatelka, tak její rodinní příslušníci, dále [jméno] [příjmení] a paní [příjmení]. Společníci žalované této půjčovali na základě ústní smlouvy, rodinní příslušníci na základě písemné smlouvy. Domnívá se, že tyto zápůjčky byly v účetnictví evidovány jako zápůjčky. Neví, jak byla předmětná částka 80 000 Kč v účetnictví žalované evidována, domnívá se, že jako zápůjčka. Myslí si, že v současné době paní [příjmení] nemá vůči žalované žádnou pohledávku z titulu zápůjčky. Současná jednatelka žalované občas pomohla paní [příjmení] s jejím vlastním podnikáním, pomohla jí třeba srovnat faktury, možná udělala pro ni a jejího manžela nějakou smlouvu, ale už si to nepamatuje, je to dávno. Od roku 2015 měla zřízeno dispoziční oprávnění k podnikatelskému účtu paní [příjmení], tudíž SMSky týkající se plateb, které elektronicky zadávala, jí chodily na její vlastní mobil. Stejně tak měla od roku 2015 dispoziční oprávnění k účtu pana [příjmení]. Současná jednatelka si nevzpomíná, zda byla splněna notifikační povinnost ohledně částky 80 000 Kč vůči společníkům, popř. dozorovému orgánu, žalovaná žádný dozorový orgán nemá. Spíše si myslí, že žádná notofikační povinnost splněna nebyla. Nevzpomíná si, že by uzavírala smlouvu ohledně částky 80 000 Kč jako jednatelka žalované. Neuvědomuje si, zda v letech 2018 – 2019 byla žalovaná zažalovaná o částku 200 000 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce, ani si nevzpomíná, zda tam byla vznesena námitka nedostatku notifikace. Tuší, že existuje nějaký přehled závazků společníků vůči žalované, ale na vše má současná jednatelka odborníky, její činností je zajišťování chodu farmy a shánění peněz. Neví, zda žalovaná vede nějaké závazky vůči svým společníkům. Koně [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] byly u žalované ustájení z toho důvodu, že to pro manžele [příjmení] bylo pohodlnější, koně byli jejich hobby. Na farmě měly ustájeny zvířata i jiné subjekty. V okrajových případech byly koně paní [příjmení] využívány v rámci tzv. balíčku, což představovalo ubytování na farmě, biopotraviny z farmy, projížďka autem ve stylu safari a také jízda na koni. Za koně se hradilo zvlášť paní [příjmení]. Když si jízdu na koních objednala např. školka pro děti, paní [příjmení] si od nich také vybrala peníze, nebo se pro ni peníze nechaly v kanceláři žalované. S péčí o koně o prázdninách pomáhala děvčata [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Na webu žalované bylo upozornění, že je možné si za tady tyto věci připlatit. Běžně se o koně starala paní [příjmení] v rámci své pracovní doby, za což pobírala plat od žalované. Žalovaná platila náklady související s ustájením, s elektřinou, s vodou, s podestýlkou, s krmením, s vyvážkou hnoje apod. Taktéž žalovaná financovala zřízení boxu pro koně. Každému, kdo měl ustájená zvířata u žalované, se fakturovalo. Ovšem bylo to za dlouhou dobu a podle tabulek tzv. velkých dobytčích jednotek. Koně byly na farmě ustájeny do roku 2016, odkdy, to si nepamatuje. Neví, kdy za ustájení zvířat fakturovala, ale fakturovala. [příjmení] [příjmení] si platila pouze služby veterináře, krmivo patřilo žalované. Žádný centrální sklad neexistoval, žalovaná používá pouze jediný seník, jež patří [anonymizováno] a žalovaná si ho od něj pronajímá a platí za něj nájemné. Kapacita tohoto seníku nestačí ani pro potřeby žalované, proto není možné, aby tam měly uskladněny seno i další subjekty. [příjmení] [příjmení] většinu své produkce zobchodovávala, kde měla uložené zásoby, neví, stejně jako neví, kde je měl uložené pan [příjmení]. Dozorovou činnost vůči žalované vykonával stát, a to ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský intervenční fond a ekologické orgány, zejm. Abcert. Kontrola Abcertu probíhá jednou ročně a jedná se o formální kontrolu, kontrolu papírů. Sepisuje se o tom zápis, do se nadiktuje, to se sepíše. Je možné, že některé zápisy současná jednatelka podepisovala. Co se týče různých akcí, jež byly žalovanou pořádány, tyto byly zveřejňovány, psali o nich novináři.

31. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 3. 2018 došlo k postoupení pohledávky ve výši 80 000 Kč z [jméno] [příjmení] na žalobce.

32. Předžalobní výzvou ze dne [datum] [jméno] [příjmení] vyzvala žalovanou k vrácení částky 80 000 Kč nejpozději do [datum].

33. Při právním posouzení věci soud postupoval v souladu s níže uvedenými ustanoveními zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.).

34. Co se týče žalobou uplatněného nároku na zaplacení částky 80 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, pak soud aplikoval ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku, dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

35. Z provedeného dokazování soudu jednoznačně vyplynulo, že mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou nedošlo k uzavření žádného závazkového vztahu, na základě kterého by [jméno] [příjmení] poskytla žalované zápůjčku ve výši 80 000 Kč. Žalovaná sice tvrdila, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o zápůjčce, nicméně tato svá tvrzení žádným způsobem neprokázala, ač k tomu byla soudem poučena v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., a to jednak při jednání soudu dne [datum], tak i při jednání soudu dne [datum]. Naopak sama jednatelka žalované uvedla, že neví, zda ohledně této částky byla mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou nějaká smlouva uzavřena. Dle závěru soudu nebyl tedy prokázán žádný právní důvod, na základě kterého by měla být převedena předmětná částka z účtu [jméno] [příjmení] na účet žalované. Proto soud dospěl k závěru, že částka 80 000 Kč byla [jméno] [příjmení] poskytnuta ve prospěch žalované bez právního důvodu a tudíž žalované vznikla povinnost vrátit žalobci tuto částku, a to spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, když částka odešla z účtu [jméno] [příjmení] dne [datum]. Dnem následujícím po tomto datu, tedy počínaje dnem [datum] vznikla žalované povinnost platit žalobci zákonný úrok z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení.

36. Soud v dané věci uvádí, že v souladu se závazným pokynem odvolacího soudu, prováděl dokazování za účelem osvětlení toho, kdo zadal příkaz k úhradě částky 80 000 Kč ve prospěch účtu žalované a z jakých důvodů či pohnutek tak učinil.

37. Z provedeného dokazování (zejm. s výslechu [jméno] [příjmení]) pak soudu vyplynulo, že příkaz k úhradě částky 80 000 Kč nezadala [jméno] [příjmení], tento zadala současná jednatelka žalované paní [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení]. Tato sice tuto skutečnost ve své výpovědi popřela, soud je však přesvědčen, že její výpověď je v této části nepravdivá. [jméno] [příjmení] obsáhle a autenticky soud seznámila se způsobem podnikání žalované, s vazbami jednotlivých subjektů podílejících na podnikání žalované a na rozdělení jejich funkcí při této činnosti. Jí předestřená verze soudu podpořená dalšími důkazy ať již v podobě svědeckých výpovědí či listin se jeví jako vnitřně konzistentní, logická a tudíž vysoce pravděpodobná. Naopak výpověď Mgr. [příjmení] [příjmení] soud hodnotí jako nepřesvědčivou, vnitřně rozpornou, vyhýbavou a liknavou.

38. Vnitřní rozpor ve výpovědi paní [příjmení] [příjmení] soud shledává např. v té části její výpovědi, kdy na jednu stranu uvádí, že si myslí, že částka 80 000 Kč byla zápůjčkou, nicméně v další části své výpovědi uvádí, že si myslí, že paní [příjmení] nemá vůči žalované žádnou pohledávku. 39. [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že druhá jednatelka žalované se věnovala zejména administrativní činnosti, a protože se jednalo o firmu rodinnou, ve které panovala mezi členy, kteří se na podnikání žalované podíleli, vzájemná důvěra a těsná neformální spolupráce, tak z tohoto důvodu proto vyřizovala i záležitosti vztahující se k podnikání dalších osob, konkrétně pak např. manželů [příjmení]. Toto také koneckonců potvrdila ve své výpovědi i současná jednatelka žalované paní [příjmení] [příjmení]. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že vazby mezi jednotlivými subjekty, jež se na podnikání žalované podílely, byly nadstandardně dobré a úzké, což se odráželo mimo jiné i v tom, že současná jednatelka žalované pomáhala manželům [příjmení] s jejich soukromými podnikatelskými aktivitami, přičemž za tímto účelem ji také oba manželé následně zřídili dispoziční oprávnění k jejich soukromým podnikatelským účtům, aby za ně jejich platby vyřizovala. Oficiálně se tak sice stalo až od roku 2015, nicméně je zjevné, že tato spolupráce zde fungovala již předtím. Skutečnost, že současná jednatelka tuto spolupráci nyní bagatelizuje, činí její výpověď nepřesvědčivou. Stejně tak činí její výpověď nepřesvědčivou její sdělení, že neví, kde měli [příjmení] uskladněnu svou produkci sena. Je zřejmé, že s ohledem výše uvedené tyto informace současná jednatelka měla. Také její sdělení, že neexistoval žádný centrální sklad krmiva, existoval pouze sklad sena, v němž bylo seno jen žalované, vyvrácen doložením zpráv Abcertu, z nichž vyplývá, že ve skladu měly seno uloženy i jiné subjekty než pouze žalovaná.

40. Vyhýbavé jsou například odpovědi současné jednatelky týkající se základních informací o ekonomické situaci žalované, např. povědomí o závazcích žalované vůči společníkům apod. Stejně tak, její tvrzení, že v podstatě ničemu nerozumí, na vše má odborníky, koliduje s její aktivní činností, kdy pomáhala manželům [příjmení] s jejich podnikání a sama je dlouholetou a zkušenou jednatelkou žalované, jež primárně řeší ekonomickou a účetní agendu.

41. O smlouvu o zápůjčce jít nemohlo také proto, že jak paní [příjmení], tak paní [příjmení] [příjmení] uvedly, že žádná z nich žádnou smlouvu o zápůjčce neuzavíraly, tedy obě to v rámci své výpovědi popřely. Dokonce sama paní [příjmení] [příjmení] uvedla, že si myslí, že v současné době paní [příjmení] nemá vůči žalované žádnou pohledávku z titulu zápůjčky.

42. O tom, že se nejednalo o zápůjčku, je možné usuzovat i z toho, že jako důvod platby je uvedeno, že se jedná o osobní spotřebu.

43. Taktéž není možné opominout obdobnou kauzu, která se projednávala u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 377/2018, z níž vyplynulo, že když byla uzavřena smlouva o půjčce mezi [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] farmou, stalo se tak písemnou formou a peníze byly zaslány ze soukromého účtu manželů [příjmení], který jak uvedla ve své výpovědi [jméno] [příjmení] končí na čtyřčíslí [číslo] a je veden u [právnická osoba] Tedy, že zápůjčky poskytovala paní [příjmení] jako fyzická osoba nepodnikající.

44. Navíc pokud by dle tvrzení žalované [jméno] [příjmení] s žalovanou měla uzavřít ohledně částky 80 000 Kč smlouvu o zápůjčce, byla by povinna v souladu s ustanovením § 54 a § 55 zákona o obchodních korporacích k tzv. notifikační povinnosti, tedy měla povinnost informovat o tom bez zbytečného odkladu buď valnou hromadu, či kontrolní orgán. A protože se tak nestalo, odkazuje to na závěr, že žádná taková smlouva o zápůjčce uzavřena nebyla.

45. Z výše uvedeného tudíž vyplývá, že [jméno] [příjmení] nebyla tím, kdo předmětnou platbu zadal, o proběhnuvší platbě se dozvěděla až po té, co přestala vykonávat funkci jednatelky u žalované, a to z důvodu rozepří mezi oběma jednatelkami, přičemž faktický přístup k účtu [jméno] [příjmení] měla z poměrně zřejmých důvodů (viz výše) Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení], byť oficiálně dispoziční právo k tomuto účtu měla zřízené až od ledna roku 2015. Z rozdělení rolí, které každá z bývalých jednatelek žalované vykonávala, vyplynulo, že paní [příjmení] [příjmení] dělala úřední agendu, paní [příjmení] se věnovala živočišné výrobě. Z tohoto zjištění již pak samo o sobě vyplývá, že Mgr. [příjmení] [příjmení] musela mít důvěru paní [příjmení], neboť řešila i její soukromé podnikatelské aktivity. Evidentně musela tedy zadávat platby ze soukromého podnikatelského účtu paní [příjmení], nejprve neoficiálně, od ledna roku 2015 již zcela oficiálně.

46. Soud tedy neshledal žádný právní důvod, na základě něhož byla částka 80 000 Kč odeslána na účet žalované.

47. Co se týče obrany žalované v podobě uplatněného zápočtu za ustájení a péči o koně ve vlastnictví [jméno] [příjmení], zde pak soud postupoval v souladu s ustanoveními § 555 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého právní jednání se posuzuje pod svého obsahu. Dle § 556 odst. 1 občanského zákoníku, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysly jednajícího, přisuzuje se projevům vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Dle § 559 o.z., každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle § 1724 odst. 1 o.z., smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Dle § 1756 o.z., není-li smlouva uzavřena slovy, musí být z okolnosti zřejmá vůle stran ujednat její náležitosti, přitom se přihlédne nejen k chování stran ale i k vydaným ceníkům, veřejným nabídkám a jiným dokladům. Dle § 1746 odst. 2 o.z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upraveny. Dle § 1759 o.z., smlouva strany zavazuje.

48. V daném případě soud dospěl k závěru, že mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou došlo konkludentně k uzavření inominátní smlouvy, která byla uzavřena v průběhu roku 2014 až 2015. Obsahem takto uzavřené smlouvy bylo na jedné straně právo [jméno] [příjmení] mít ustájené své tři koně [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] minimálně v měsících květen až prosinec roku 2015 ve stáji žalované, aniž by za toto ustájení či za další činnost měla žalované něčeho platit s tím, že naopak (synallagmaticky) žalované vzniklo právo tyto koně využívat v rámci provozované agroturistiky k vyjížďkám v sedle či jízdě v povozu. Dále obsahem předmětného závazku byla dohoda o tom, že [jméno] [příjmení] se v rámci své pracovní doby bude o tyto koně fyzicky starat, v případě její nepřítomnosti místo ní budou tuto činnost vykonávat další zaměstnanci žalované a dále že [jméno] [příjmení] si ze svého bude hradit hotové výdaje spojené s veterinární činností a kutím koní případně s další činností. Součástí dohody mezi stranami pak bylo i to, že inkasované peníze za provozovanou agroturistiku si bude za využívání koní v rámci agroturistiky ponechávat žalovaná.

49. Z provedeného dokazování soudu vyplynulo, že [jméno] [příjmení] si v intencích takto uzavřené dohody hradila ke své tíži svým jménem všechny náklady spojené s veterinární péčí i s kutím koní. Koně krmila svým vlastním krmivem. Taktéž se o koně fyzicky starala, v případě její nepřítomnosti jí pomáhali v rámci pracovní doby zaměstnanci žalované, popř. další děvčata, která si péči o koně kompenzovala vyjížďkami na koních.

50. Dále z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná koně k agroturistice využívala. Tyto vyjížďky také prezentovala svým jménem na svých webových stránkách, koně využívala v rámci agroturistiky i v rámci pořádaných akcí. Od zájemců o tyto vyjížďky inkasovala rovněž pro sebe finanční částky. V rámci dokazování bylo zároveň zjištěno, že žalovaná koně nejenže hojně využívala, ale z tohoto využívání měla také finanční prospěch. Tato zjištění korespondují s verzí [jméno] [příjmení], která ve své výpovědi uvedla, že koně byli poskytnuty žalované z důvodu podpory [anonymizováno] farmy, přičemž cílem bylo rozjetí projektu agroturistiky, ke kterému předmětní koně byli využíváni.

51. V této souvislosti soud znovu podotýká, že verze výpovědi předestřená [jméno] [příjmení], se soudu jeví s ohledem na výše uvedené jako pravdivá a věrohodná na rozdíl od výpovědi Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení]. Také spousta tvrzení žalované je pro soud nevěrohodná, když např. žalovaná tvrdila, že nabízela vyjížďky na svém webu pouze z dobré vůle vůči žalobkyni, přičemž bylo prokázáno, že poslední využití koní ve prospěch žalované se konalo v rámci akce„ Poznej svého farmáře“ na konci roku 2016, tedy již v době, kdy [jméno] [příjmení] u žalované nepracovala, její pracovní poměr skončil na konci srpna roku 2016 a od té doby vztahy mezi těmito subjekty jsou vyhrocené. Přesto žalovaná dne [datum] v rámci prezentace své farmy pro děti i dospělé připravila projížďky na koních.

52. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že koně a agroturistika se staly pro žalovanou výhodnou atrakcí a finančním přínosem, když v sezoně v rámci agroturistiky bylo možno měsíčně počítat i s částkou 25 000 Kč měsíčně. Z tohoto důvodu se proto také jeví jako racionální zjištění, že žalovaná [jméno] [příjmení] žádné faktury v minulosti v souvislosti s ustájením koní nevystavovala. Pro takové plnění by totiž nebyl žádný důvod.

53. To, že skutečný obsah dohody mezi žalovanou a paní [příjmení] ohledně koní byl takový, jak soud výše popisoval, lze usuzovat i z toho, že žalovaná žádá o vydání bezdůvodného obohacení za ustájení koní se značným časovým odstupem, jež je v příčinné souvislosti s rozchodem obou jednatelek. Nicméně o nedůvěryhodnosti takto uplatněného nároku vypovídá i skutečnost, že žalovaná se téhož domáhá i po [jméno] [příjmení].

54. Navíc v průběhu dokazování vyplynulo, že mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou (a i jinými subjekty) probíhala úzká vzájemná spolupráce, za kterou si tyto strany vzájemně ničeho neplatily. To mimo jiné vyplývá i např. ze zjištění, že [právnická osoba] bezplatně užívala pozemky [jméno] [příjmení] a za to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] mohli bezplatně užívat skladovací prostory pro své výnosy ze zemědělské činnosti.

55. O nevěrohodnosti tvrzení žalované svědčí i žalovanou předložené faktury [číslo] 2016 a 2017, jež soud považuje za účelově vystavené pro předmětné řízení, neboť např. u faktury [číslo] není uvedeno, za jaké období ona fakturace měla být, jsou zde uvedeny pouze jednotlivé částky a to za jeden kus, když v jednom řádku se uvádí částka 178 118,40 Kč a v druhém řádku za ten samý kus částka 99 475,20 Kč, ve třetím řádku pak částka 1 584 Kč. Tato faktura pak byla vystavena až dne [datum]. Stejně tak následující dvě faktury jsou z obsahového hlediska nepřezkoumatelné a tudíž je třeba je považovat pouze za formální, neboť není zřejmé, za co bylo fakturováno, co mělo být předmětem nájmu nebytových prostor za rok 2016 a za rok 2017. Totéž pak platí i ohledně faktur, které žalovaná vystavila příbuznému jednatelky žalované panu [jméno] [příjmení]. Nutno shrnout, že žádná z předložených faktur nesvědčí o tom, že by v letech 2014 či 2015 bylo zvykem mezi subjekty, které podnikaly v rámci zemědělské činnosti, aby si za vzájemné služby či nájmy platily. Je také naprosto nelogické, proč by žalovaná fakturovala za ustájení koní za rok 2015 až na podzim roku 2016, tedy s tak značným časovým odstupem, když navíc (jak sama současná jednatelka uváděla) se žalovaný dlouhodobě potýká s nedostatkem peněz.

56. Dále je soud přesvědčen, že v rámci provedeného dokazování vyplynulo, že koně byli navíc krmeni výnosy ze zemědělské činnosti [jméno] [příjmení]. Za tímto účelem proto také existovaly tabulky spotřeby krmiv, kde se vedla evidence jednotlivých subjektů včetně množství použitého krmiva či slámy. To, že subjekty, a to žalovaná, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a další používali společný sklad, vyplynulo i z protokolu o kontrole [právnická osoba], což opět podporuje pravdivost tvrzení bývalé jednatelky žalované a jí předložených důkazů.

57. Nicméně i pokud by tomu tak v daném případě nebylo, na věci by to ničeho neměnilo, neboť všechny strany smlouvy se totiž dlouhodobě a zcela vědomě chovaly v intencích již výše popsané smlouvy. Jednalo se o zavedenou praxi, vůči které žádná ze stran sporu nikdy nic nenamítala.

58. Občanský zákoník klade značný důraz na hledisko skutečné vůle jednajících osob. Z toho také vyplývá hlavní interpretační pravidlo, dle kterého se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Při výkladu projevů vůle je tedy nutno přihlížet k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu co právnímu jednání předcházelo i k tomu jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Z veškerých okolností případu, z chování [jméno] [příjmení] i žalované, se zohledněním zavedené praxe mezi stranami, soud dospěl k závěru, že mezi stranami tedy byla v průběhu roku 2014 až 2015 uzavřena smlouva co do obsahu výše specifikovaná a že chování stran této smlouvy odpovídalo jejich vůli. Neobstojí proto právní závěr žalované v tom slova smyslu, že [jméno] [příjmení] by žalované něčeho z titulu bezdůvodného obohacení dlužila, neboť [jméno] [příjmení] se na úkor žalované nijak bezdůvodně neobohatila. Bezdůvodné obohacení totiž spočívá v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu, plněním z důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty či tím, že za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Byť zákon uvádí pouze demonstrativně případy bezdůvodného obohacení, je zjevné, že mezi stranami došlo ke vzniku závazkového vztahu (jež neodpadl), a tudíž na věc nelze aplikovat ustanovení vztahující se k bezdůvodnému obohacení. Z výše uvedeného proto ani nemohlo dojít k jednostrannému zápočtu žalovanou tvrzené částky.

59. I kdyby však k uzavření tohoto závazkového vztahu nedošlo, soud by v daném případě aplikoval ustanovení § 2997 o.z., dle kterého právo na vrácení nemá ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

60. Ve své podstatě se tedy pro existenci práva na vrácení vyžaduje, aby ten kdo plnil, tak učinil v určitém omylu či v pochybnostech ať už o skutkovém nebo právním vztahu. Právo na vrácení však nemá ten, kdo jinému plnil nedluh bez takového omylu. Cílem tohoto ustanovení je odvrátit riziko, že ten, kdo plnil, bude následně bezdůvodně po určité době plnění rozporovat a těžit z důkazní nouze svého dříve uspokojeného věřitele, a to přesto že věřitel považoval případ založený ústní či konkludentní smlouvou za vyřešený právě přijetím platby. Vyhovět takovému dlužníku by znamenalo narušit finalitu plnění tak, že by v rozporu s obecným chápáním a zvyklostmi byla splnění dluhu pouze podmíněná, a to tím, zda se příjemci později podaří prokázat právní důvod či nikoli.

61. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud na obranu žalované nepřistoupil, tuto považuje za vyvrácenou. Z výše uvedeného důvodu proto také žalobě zcela vyhověl.

62. Soud neprováděl opětovný výslech [jméno] [příjmení] a dále důkaz výsledovkami rozvah žalované za roky 2014 2019, neboť má za to, že ve věci byl řádně a úplně zjištěn skutkový stav věci, z něhož vyplynul bez pochybností skutkový závěr soudu. Další provádění dokazování by proto soud považoval za neekonomické, pouze zbytečně prodlužující dané řízení.

63. Protože byl tedy žalobce ve věci zcela úspěšný, přísluší mu v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají: a/ z nákladů řízení před soudem I. stupně: tzn. ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 000 Kč. Dále náklady řízení sestávají z odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 49.450 Kč (11,5 úkonů právních služeb – 11 úkonů: převzetí věci, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne 2.8.2018, 19.9.2018 – 2 úkony, 29.10.2018 – 2 úkony a 20.11.2018, sepis tří vyjádření ze dne 27.2.2018, 7.8.2018 a 19.11.2018 a ½ úkonu za předžalobní výzvu) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.9.2006, když soud vycházel z tarifní hodnoty věci 80 000 Kč, přičemž odměna za jeden úkon dle § 7 bod 5. činí 4 300 Kč Náklady řízení dále sestávají z náhrady hotových výdajů ve výši 3 600 Kč za 12 shora uvedených úkonů právní služby po 300 Kč dle dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném, a dále z cestovného ve výši 7 888 Kč za cestu ke třem jednáním soudu 2.8.2018, 29.10.2018 a 20.11.2018 z Šumperka do Hodonína a zpět při ujetí vždy 400 km a použití vozidla Toyota kombi, [registrační značka], při sazbě za 1 km 4,00 Kč a ceně za 1litr motorové nafty dle doložených dokladů 30,80 Kč, 32,10 Kč a 32,40 Kč a průměrné spotřebě motorové nafty 8,1 l /100 km, z dále náhrady za ztrátu promeškaného času ve výši 3.600 Kč za 36 půlhodin po 100 Kč (12 půlhodin x 3 cesty) dle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.9.2006, a dále z 21 % DPH ve výši 13 552,98 Kč Celkem tedy náklady řízení za předmětnou část řízení činí částku 82 090,98 Kč. b/ z nákladů řízení před odvolacím soudem: tzn. z odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 4 300 Kč za 1 úkon právní služby – vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum], dále z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za uvedený úkon, to vše dle § 7 bod 5. a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném, a dále z 21% DPH z uvedených částek ve výši 966 Kč Celkem tedy náklady řízení za odvolací řízení činí částku 5 566 Kč. c/ z nákladů za řízení před soudem I. stupně: tzn. z odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 12 900 Kč (3 úkony právních služeb –účast na jednání soudu dne 12.1.2021, 24.2.2021 a 23.3.2021) dle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.9.2006, když soud vycházel z tarifní hodnoty věci 80 000 Kč, přičemž odměna za jeden úkon činí 4 300 Kč Náklady řízení dále sestávají z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 shora uvedené úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném, a dále z cestovného ve výši 7 901,15 Kč za cestu ke třem jednáním soudu z Šumperka do Hodonína a zpět při ujetí vždy 400 km a použití vozidla Toyota kombi, [registrační značka], při sazbě za 1 km 4,40 Kč a ceně za 1litr motorové nafty dle doložených dokladů 25,90 Kč, 27,50 Kč a 27,50 Kč a průměrné spotřebě motorové nafty 8,1 l /100 km, z dále náhrady za ztrátu promeškaného času ve výši 3.000 Kč za 30 půlhodin po 100 Kč (10 půlhodin x 3 cesty) dle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.9.2006, a dále z 21 % DPH ve výši 5 187,24 Kč Celkem tedy náklady řízení za předmětnou část řízení činí částku 29 888,39 Kč. Veškeré náklady řízení tak představují částku 117 545,37 Kč, jež je žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.

64. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla ve věci neúspěšná, je povinna zaplatit v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. náklady řízení, které vznikly státu a jež spočívají v úhradě svědečného, a to jednak ve výši 856,70 Kč.