6 C 256/2016

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: náhrada škody způsobená výkonem advokacie

I. Žaloba žalobce, kterou se domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 314.962,13 Kč, se zamítá.

II. Žaloba žalobce, kterou se domáhal po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 4.068,43 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 6.448.98 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 3.067 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 3.067 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 3.067 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 2.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 1.078 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 2.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 2.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 3.516 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 2.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 3.067 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 2.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 3.067 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 2.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 2.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 2.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 2.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 320,05 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 2.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 2.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 12.659 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 2.000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 3.067 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 3.067 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 3.067 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 3.067 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 3.067 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 35.963,91 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 7.247,22 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 7.247,22 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 7.247,22 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 7.247,22 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.890,88 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 6.000,08 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.256,53 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5.101,36 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 4 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně se nepřiznává vůči žalobci náhrada nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 582 889 Kč s odůvodněním, že žalovaný zastupoval žalobce v řízení u Krajského soudu v Brně, sp. zn. [spisová značka], ve věci směnky vlastní. Krajský soud v Brně vydal dne [datum] směnečný platební rozkaz, ve kterém žalovanému uložil zaplatit směnečný peníz 900 000 Kč s 6 % úrokem ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení a směnečnou odměnu 3 000 Kč. Proti tomuto směnečnému platebního rozkazu podal dne [datum] žalobce prostřednictvím žalovaného jakožto svého tehdejšího právního zástupce námitky. V námitkách žalovaný poukazoval na to, že podpis žalobce na směnce není pravý a navrhoval na podporu tohoto tvrzení jako důkaz znalecký posudek z oboru grafologie/písmoznalectví. Při samotném jednání o směnečných námitkách však žalovaný netrval na provedení tohoto důkazu a od tohoto návrhu ustoupil. K tomuto jednání žalovaný neměl pokyn ani souhlas žalobce a jeho jednání bylo v příkrém rozporu s jeho zájmy. Z tohoto důvodu proto také rozsudkem Krajského soudu v Brně, č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], byl ponechán směnečný platební rozkaz v platnosti a žalobci tak vznikla povinnost zaplatit částky uvedené ve směnečném platebním rozkazu. Žalobce si následně nechal zhotovit odborné vyjádření soudního znalce z oboru písmoznalectví, který potvrdil, že podpisy výstavce“ [celé jméno žalobce]“ na inkriminované směnce s velikou pravděpodobností nejsou pravými podpisy žalobce, a že se jedná zřejmě o padělky. Kdyby tak žalovaný v řízení o směnečných námitkách trval na provedení důkazů znaleckým posudkem, bylo by v řízení prokázáno, že podpisy žalobce na směnce jsou padělky, v důsledku čehož by směnečný platební rozkaz byl v celém rozsahu zrušen a žalobce by nebyl povinen zaplatit výše uvedenou částku.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil, když v prvé řadě uváděl, že nárok žalobce včetně později uplatněného příslušenství (úroku z prodlení) je promlčen. Dále uvedl, že mu žalobce žádný pokyn nedal, žalobce se dostavil se směnečným platebním rozkazem do kanceláře žalovaného se slovy:“ Už jsem zase podepsal směnku.“, což pro žalovaného nebylo překvapující, neboť žalobce v té době neuváženě směnky podepisoval. Proto žalobci s ohledem na omezené možnosti obrany navrhl, že se pokusí namítnout nepravost podpisu, s čímž žalobce souhlasil. Následně při samotném jednání soudu mu však byl soudcem, který věc u Krajského soudu rozhodoval, předložen jako důkaz originál směnky s úředně ověřeným podpisem žalobce. Z tohoto důvodu tedy netrval na vypracování grafologického posudku, neboť takový důkaz považoval za zcela nadbytečný. Dále žalovaný uvedl, že má pochybnosti o závěrech odborného vyjádření znalce z oboru grafologie. Závěrem pak uvedl, že dle jeho názoru není žalobce ve věci aktivně věcně legitimován, neboť je v úpadku, a že náklady insolvenčního řízení nejsou vypočteny pouze vůči oprávněnému [právnická osoba], ale představují veškeré náklady insolvenčního řízení.

3. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla žaloba žalobce, kterou se domáhal zaplacení částky 1 582 889 Kč zamítnuta z důvodu promlčení předmětného nároku. Ohledně podrobnějšího zdůvodnění pak soud odkazuje na samotný rozsudek soudu I. stupně.

4. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc zdejšímu soudu vrácena k dalšímu řízení. V tomto usnesení pak odvolací soud shrnul, že žalobce ke svým skutkovým tvrzením uváděným v žalobě netvrdí, kdy a v jaké výši mu vznikla škoda v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného, který se při výkonu advokacie měl dopustit pochybení, když v rozporu s ustanovením § 16 zákona o advokacii nehájil a neprosazoval řádně práva a oprávněné zájmy žalobce (tedy svého klienta), jestliže ve směnečném řízení vedeném před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. [spisová značka] při jednání dne [datum rozhodnutí] netrval na provedení důkazů znaleckým posudkem z oboru grafologie za účelem ověření pravosti podpisu žalobce na směnce. Žalobce v podané žalobě pouze bez dalšího uvedl, že exekučně vymáhaná částka dosáhla ke dni [datum] žalovanou částku 1 582 889 Kč. Ze skutkových tvrzení žalobce ani z obsahu spisu tak není zřejmé, jaká finanční částka byla dle směnečného platebního rozkazu uhrazena žalobcem dobrovolně, jaká částka byla po žalobci vymožena v exekuci, případně v insolvenčním řízení, které bylo proti žalobci zahájeno. Odvolací soud proto považoval závěr soudu I. stupně o promlčení nároku žalobce na náhradu škody způsobené žalovaným při výkonu advokacie za přinejmenším předčasný. Za nesprávný považoval názor soudu I. stupně, od kterého tento odvozoval okamžik, od něhož se odvíjí počátek běhu objektivní a subjektivní promlčení doby. V dalším řízení proto soud I. stupně zavázal, aby žalobce vyzval k řádnému doplnění skutkových tvrzení a upřesnění žaloby ohledně otázky vzniku a výše škody, jejíž náhrady se po žalovaném domáhá, tzn. kdy a jakou finanční částku žalobce dobrovolně či nedobrovolně zaplatil na směnku tak, jak mu bylo uloženo rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Povinností soudu pak bude vyřešit jako předběžnou otázku, zda při řádném postupu žalovaného advokáta v soudním řízení, v němž svého klienta zastupoval, by žalobce ve sporu u soudu uspěl a obdržel by od protistrany plnění, jež na ní požadoval nebo by žaloba, která proti němu směřovala na uložení povinnosti, byla zamítnuta. Soud I. stupně se tedy měl zabývat tím, zda se žalovaný při výkonu advokacie dopustil pochybení, když v rozporu s ustanovením § 16 zákona o advokacii nehájil a neprosazoval řádně práva a oprávněné zájmy žalobce s tím, že u jednání před Krajským soudem v Brně dne [datum] ve směnečném řízení netrval na vypracování znaleckého posudku z oboru grafologie za účelem popření pravosti podpisu žalobce na směnce vlastní na částku 900 000 Kč. Poté soudu I. stupně uložil, aby posoudil a vyhodnotil otázku příčinné souvislosti mezi pochybením žalovaného při výkonu advokacie a tvrzeným vznikem škody na straně žalobce, která je dána tehdy, jestliže nebýt pochybení advokáta, byl by jeho klient - tedy žalobce - v soudním řízení úspěšný.

5. V souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu proto soud I. stupně vyzval žalobce o sdělení, kdy a jakou finanční částku žalobce dobrovolně či nedobrovolně zaplatil na směnku tak, jak mu bylo uloženo rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který dne [datum rozhodnutí] nabyl právní moci. K tomu žalobce soudu sdělil, že na exekuci bylo žalobcem uhrazeno celkem 218 559 Kč, nicméně žalobce navrhl soudu, aby si sám od exekutorského úřadu a insolvenčního správce vyžádal oficiální sdělení ohledně celkové výše úhrad včetně souvisejících nákladů.

6. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo řízení co do částky 1 267 926,87 Kč zastaveno.

7. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla připuštěna změna žaloby navržená žalobcem v podání ze dne [datum], kterou se domáhal zaplacení částky 314 962,13 Kč s příslušenstvím – úrokem z prodlení v zákonné výši - požadovaným z jednotlivých částek zaplacených soudnímu exekutorovi.

8. Na základě provedeného dokazování ve věci soud zjistil následující skutkový stav: Dne 30.7.2009 žalobce podepsal žalovanému plnou moc, kterou zmocnil žalovaného jako advokáta, aby jej obhajoval, resp. ve všech právních věcech zastupoval. Tato plná moc je založena ve spisu Krajského soudu v Brně, sp. zn. [spisová značka] na č.l.

21. Dne [datum] žalovaný jako právní zástupce žalobce sepsal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému Krajským soudem v Brně č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí]. V těchto námitkách pak žalobce uvádí, že směnka není platná, neboť není úplná, na směnce chybí údaj o splatnosti a místo placení. Jedná se tedy o směnku neúplnou. Dále zde namítá, že z takto vyhotovené směnky není patrno, kdo je výstavcem a kdo by měl být směnečný rukojmí, neboť oba subjekty uvedené na směnce jsou uvedeny bez jakéhokoli vzájemného rozlišení. Dále pak žalovaný v námitkách uváděl, že podpis na směnce není vlastnoručním podpisem žalobce. Z tohoto důvodu proto navrhoval provést důkaz znaleckým posudkem z oboru grafologie. Při jednání Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] se prováděl jako důkaz originál směnky vlastní ze dne [datum] znějící na částku 900 000 Kč s tím, že žalovaný jakožto právní zástupce žalobce soudu sdělil, že netrvá na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, a to ve věci dříve namítané nepravosti podpisu žalobce na směnce. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], v právní moci [datum], byl směnečný platební rozkaz vydaný Krajským soudem v Brně pod č.j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] vůči žalobci ponechán v platnosti.

9. V daném rozsudku, č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], se konstatuje, že soud provedl důkaz originálem směnky, z níž zjistil, že se jedná o směnku vlastní, vystavenou v [obec] dne [datum] na částku 900 000 Kč splatnou dne [datum]. Jako výstavce je na ní označen žalovaný [celé jméno žalobce] včetně rodného čísla a místa bydliště, kterým je směnka taktéž podepsána v rubrice jméno, adresa a podpis výstavce. Směnka byla vystavena na řad [jméno] [jméno], byla opatřena doložkou bez protestu s tím, že místo placení je nevyplněné. Pod označením a podpisem výstavce [celé jméno žalobce] je vyznačen údaj tohoto znění: [právnická osoba], [celé jméno žalobce], jednatel, k němuž je připojen nečitelný podpis. Na rubu směnky je nedatovaný indosament na společnost [právnická osoba], která tak je osobou z této směnky oprávněnou. Ke směnce byla připojena ověřovací doložka, z níž bylo zjištěno, že notářský koncipient [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pověřený notářkou v [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ověřil dne [datum], že [celé jméno žalobce], [rodné číslo], bytem [adresa žalobce], jehož totožnost byla prokázána platným úředním průkazem, tuto listinu před ním vlastnoručně podepsal. Soud shrnul, že po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl k závěru, že námitky [celé jméno žalobce] nejsou opodstatněné a jako obrana proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu nemohly obstát. Především dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba] prokázala, že žalovaná směnka existuje, stejně jako povinnost [celé jméno žalobce] jako výstavce za tuto směnku jejímu majiteli, tedy společnosti [právnická osoba] zaplatit uvedenou směnečnou sumu. K námitce [celé jméno žalobce], že podpis na směnce není jeho vlastnoručním podpisem, pak soud uvedl, že [celé jméno žalobce] toto své tvrzení neprokázal, když na znaleckém posudku oboru písmoznalectví netrval a od tohoto návrhu odstoupil, přičemž v řízení bylo prokázáno a to z ověřovací doložky připojené ke směnce, že [celé jméno žalobce] směnku vlastnoručně podepsal před notářským koncipientem dne [datum], tedy v den vystavení směnky. Další námitky [celé jméno žalobce], že směnka není platná, pak rovněž považuje za nedůvodné.

10. Soud pouze podotýká, že společnost [právnická osoba] původně před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. [spisová značka] žalovala žalovaného č. 1 [celé jméno žalobce] jakožto fyzickou osobu (v našem případě žalobce) a jako žalovaného č. 2 [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa]. Směnečný platební rozkaz ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], pak byl vydán jak proti žalovanému č. 1 [celé jméno žalobce] jako fyzické osobně, tak proti žalovanému č. 2 [právnická osoba] Oběma pak bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně společnosti [právnická osoba] shora uvedené částky. Mezitím však byl Krajským soudem v Brně ze dne [datum], j.č. [insolvenční spisová značka], zjištěn úpadek [právnická osoba] [anonymizováno] a prohlášen na majetek této společnosti konkurz. Proto vůči [právnická osoba] [anonymizováno] byla posléze žaloba podáním ze dne [datum] vzata zpět a usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo řízení vůči [právnická osoba] [anonymizováno] zastaveno a směnečný platební rozkaz vydaný Krajským soudem v Brně pod č.j. [číslo jednací] ze dne [anonymizována dvě slova] [rok] v tomto rozsahu zrušen.

11. Součástí spisu Krajského soudu v Brně, sp. zn. [spisová značka], je fotokopie vlastní směnky sepsané [datum] na částku 900 000 Kč splatnou dne [datum], přičemž jako výstavce je na ní označen žalobce [celé jméno žalobce] včetně rodného čísla a místa bydliště, kterým je směnka taktéž podepsána v rubrice: jméno, adresa a podpis výstavce. Směnka byla vystavena na řad [jméno] [jméno], [obec a číslo], byla opatřena doložkou bez protestu a místo placení je nevyplněné. Pod označením a podpisem výstavce [celé jméno žalobce] je vyznačen údaj: [právnická osoba], [celé jméno žalobce], jednatel, k němuž je připojen nečitelný podpis. Na rubu směnky je nedatovaný indosament na společnost [právnická osoba] podepsaný [jméno] [příjmení]. Ke směnce je připojena ověřovací doložka, z níž plyne, že notářský koncipient [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pověřený notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ověřil dne [datum], že [celé jméno žalobce] (uvedeno včetně rodného čísla a bydliště), jehož totožnost byla prokázána platným úředním průkazem, tuto listinu před ním vlastnoručně podepsal.

12. Dne [datum] byla [anonymizováno] [jméno] [jméno] právním zástupce žalobce sepsána žaloba na obnovu řízení, která byla doručena Krajskému soudu v Brně dne [datum], ve které se konstatuje, že v červnu 2014 byla doručena žalobci od advokátní kanceláře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] poslední výzva před nařízením exekuce ve věci směnečného platebního rozkazu vydaného Krajským soudem [obec] pod sp. zn. č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Tehdejší právní zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno] dne [datum] podal na Krajské státní zastupitelství oznámení o podezření ze spáchání trestného činu z důvodu, že podpisy na inkriminované směnce nejsou pravými podpisy žalobce. Žaloba žalobce na obnovu řízení však byla zamítnuta, když ve věci následně rozhodoval Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], v právní moci [datum], kterým bylo odvolací řízení zastaveno.

13. V odborném vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního znalce v oboru písmoznalectví – ruční písmo [číslo] ze dne [datum], jež si žalobce nechal vypracovat, se uvádí, že podpisy výstavce„ [celé jméno žalobce]“ na přiložené inkriminované směnce nejsou s velikou pravděpodobností pravými podpisy [celé jméno žalobce], jehož srovnávací materiál měl k dispozici – jedná se zřejmě o padělky.

14. Dále pak soud zjistil, že žalobce a svědek [jméno] [příjmení] jako avalové podepsali směnku vlastní, když výstavcem byla [právnická osoba] [anonymizováno] a remitentem [právnická osoba] [obec]. Fotokopie této směnky vlastní je založená ve spise [název soudu] sp.zn. [spisová značka].

15. Dopisem ze dne [datum] požádal tehdejší právní zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno] [exekutorský úřad] soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o odklad výkonu rozhodnutí. Dopisem ze dne [datum] byl žalobce [exekutorský úřad], soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyzván k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti. Dopisem nazvaným vyrozumění o zahájení exekuce ze dne [datum] byl žalobce vyrozuměn o zahájení exekuce za účelem uspokojení pohledávky ve výši jistiny 900 000 Kč a směnečné odměny 3 000 Kč a nákladů nalézacího řízení a 6 % ročního úroku z částky 900 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Exekučním příkazem ze dne [datum] exekutor rozhodl o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu.

16. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], notářky, soud zjistil, že ve věci ověření podpisu na směnce se ověřovací doložka umísťuje na volnou listina, přičemž následně se tato listina se směnkou sešije, opatří nálepkou a z obou stran orazítkuje. Na předmětné směnce byl ověřen pouze jeden podpis. K tomu doložila ověřovací knihu, z níž soud pořídil kopii a z níž zjistil, že dne [datum] [celé jméno žalobce] směnku ze dne [datum] před notářem podepsal.

17. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pan [příjmení] měl zájem účastnit se podnikání ve [právnická osoba] s.r.o., ve které byl žalobce i svědek statutárními orgány. Proto se rozhodl společnosti půjčit částku 700 000 Kč nebo 900 000 Kč. Na přesnou výši částky si už nevzpomněl. Tato půjčka měla být zajištěna směnkou vlastní. Svědek přijel autem z jednání, k němu do vozidla přisedl pan [příjmení] a žalobce, přičemž pan [příjmení] měl u sebe předmětnou směnku a žalobce měl u sebe půjčené peníze. Jednalo se o standardní směnku na firmu. Svědek si vzpomněl, že na směnce byl jeden podpis. Byl tam uveden název firmy a podpis žalobce. Svědek ve směnce kontroloval údaje. Ve směnce bylo dle svědka napsáno, že pan [příjmení] půjčuje firmě peníze a za firmu směnku podepsal žalobce. Svědek si vzpomněl, že jejich firma měla dvě směnky, jednu tady tuto a druhou s [právnická osoba]. Následně se pan [příjmení] rozhodl podnikat sám, proto bylo nutné půjčené peníze vyrovnat. Pan [anonymizováno] na vyrovnání obdržel auto BMW, část peněz v hotovosti a část peněz ve zboží. Pak se sešli svědek, pan [příjmení] a žalobce, kdy pan [příjmení] jim předal směnku, všichni ji společně roztrhali a spálili. Poté jej kontaktoval žalobce, který mu sdělil, že se někde vyskytla směnka, což bylo svědkovi divné. Svědek uvedl, že poté šel s žalobcem za žalovaným, celou situaci žalovanému popsali, hlavně mu řekli, že se nejedná o pravou směnku, a tudíž že by se měla napadnout. Když byla svědkovi předložena k nahlédnutí předmětná směnka založená ve spisu Krajského soudu v Brně pod sp.zn. [spisová značka], svědek uvedl, že tuto směnku nikdy v životě neviděl. Poté se svědek od žalobce dozvěděl, že žalobci měl přijít exekuční příkaz. Svědkovi bylo jasné, že směnka neodpovídá té, která byla kdysi podepsána, protože jak již výše uváděl, byla podepsána za firmu a následně byla zničena. Vždy směnky podepisovali za firmu, nikdy je nepodepisovali jako osoby fyzické. Poté, co svědkovi byla předložena k nahlédnutí fotokopie směnky vlastní založená ve spise Krajského soudu v Brně pod sp.zn. [spisová značka], svědek uvedl, že tuto směnku podepsal jako fyzická osoba, to co uváděl výše, si zřejmě spletl.

18. Z výslechu svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že peníze půjčil panu [celé jméno žalobce] a panu [příjmení], nyní již však neví, zda jim peníze půjčil jako fyzické osobě nebo jinému subjektu. Peníze dával výše jmenovaným osobám doma, a to ve dvou nebo třech splátkách. Nebylo to naráz. Svědek si vzpomněl, že směnka se podepisovala s žalobcem u notáře v [obec], bylo to z toho důvodu, že žalobce řekl svědkovi, že ví, kde je notář. Směnka byla vypsána přímo u notáře, zároveň u notáře byl i ověřený podpis. Kolik podpisů na směnce bylo, na to si svědek již nevzpomněl. Kromě svědka a žalobce byl přítomen ještě notář a sekretářka. Zapůjčené peníze žalobce ani pan [příjmení] svědkovi nevrátili, jejich dluh nebyl vyrovnán. Proto také směnku prodal firmě, která se zabývá vymáháním pohledávek. Mělo se jednat o firmu [právnická osoba] Tato společnost měla svědkovi vyplatit dohodnutou částku do 14 dnů, ale nestalo se tak, protože žalobce nechtěl platit. Z tohoto důvodu se proto svědek s touto společností dohodli na tom, že mu společnost vyplatí vždycky polovinu z každé částky, kterou na žalobci vymůže. Z tohoto důvodu proto svědek nějakou částku obdržel. Zcela však popřel, že by směnku předal žalobci či panu [příjmení] a že by tato směnka měla být roztrhána. Nevidí žádný důvod, proč by tak měl činit. Poté co svědkovi byla předložena k nahlédnutí fotokopie předmětné směnky, svědek uvedl, že nemůže potvrdit, zda se jedná o fotokopii směnky, která byla podepsána u notáře, tak jak uváděl, ale myslí si, že to odpovídá, protože na zadní straně je jeho pravý podpis a že tuto směnku prodal [právnická osoba]. Formulář směnky byl zakoupen v papírnictví. Svědek popřel, že by od žalobce či pana [příjmení] jako splátku na dluh dostal auto BMW, svědek uvedl, že toto si sám koupil, má doma schovanou kupní smlouvu včetně smlouvy o prodeji tohoto auta. Věci si schovává. Poté co směnku prodal, tak mu pan [příjmení] zavolal s tím, že byl zklamaný z toho, že směnku prodal. Svědek mu prodej směnky potvrdil. Dopředu však žalobci ani panu [příjmení] neříkal, že má v úmyslu směnku prodat. Rozhodl se tak z vlastní vůle, z důvodu, že viděl, že jejich podnikání se ubírá špatnou cestou.

19. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného Mgr. [jméno] [příjmení], znalkyní pro obor kriminalistika, specializace zkoumání ručního písma soud zjistil, že bez originálu dokumentu nelze prokázat, zda se na kopírované předloze nacházel pravý podpis, nebo jen kopie či přenesená kopie. Výjimkou, kdy lze stanovit přesný závěr zkoumání i na základě kopie podpisu, je případ, kdy se zkoumaný podpis předložený v kopii od pravých podpisů prošetřované osoby liší zcela zásadním a diametrálním způsobem, nebo pokud je sporný podpis vyhotovený s vyšší písařskou úrovní, než které je osoba daného jména schopná dosáhnout. Na základě kopie sporného podpisu bez přítomnosti originálu lze tedy za určitých podmínek pravost podpisu pouze vyloučit, nikdy ne potvrdit. Další výjimku pak tvoří situace, kdy by byla zjištěna absolutní shoda mezi kopií podpisu na jednom dokumentu a kopií či originálem podpisu na zcela jiném dokumentu, tedy v případě zjištění technického padělku. Dále pak znalkyně uvedla, že komparací kopií sporných podpisů s podpisy srovnávacími byly v porovnatelných hlediscích zjištěny podobnosti v rovině obecné a některé podobnosti také v rovině zvláštní. Kromě těchto nalezených podobností je však nutné uvést jako zjištěný rozdíl minimální šíři variability mezi oběma spornými podpisy. Sporné podpisy byly vyhodnoceny jako velmi obtížně zpracovatelné a nelze (i přes nález znaků podobných) přesněji rozhodnout, zda se jedná o kopie nepoznané varianty pravých podpisů [celé jméno žalobce] anebo se jedná o kopie padělků vyhotovených se snahou o nápodobu. Navíc nelze vyloučit možnost technického padělání. Závěr znalce tedy zní, že nelze rozhodnout, zda sporné podpisy na fotokopii směnky jsou kopiemi nepoznané varianty pravých podpisů žalobce, jehož srovnávací materiály byly předloženy k porovnání anebo se jedná o kopie padělků vyhotovených se snahou o nápodobu. V případě zkoumání kopií sporných podpisů nelze ani vyloučit přenesení těchto sporných podpisů technickou cestou z jiného dokumentu.

20. Z výslechu znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], co se týče případné žádosti o srovnání podpisu v ověřovací knize u notářky a oněch sporných podpisů, tak pro znalkyni je zásadní, že samotná sporná listina směnky je pouze v kopii. Tedy byla-li by vyzvána k doplnění znaleckého posudku, tak její závěr by nemohl být upřesněn, protože k tomu, aby mohla zaujmout nějaký závěr, by potřebovala mít originál směnky.

21. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Brně vyplynulo, že společnost [právnická osoba] byla ke dni [datum] vymazána. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Brně soud zjistil, že dne [datum] byla zapsána do obchodního rejstříku firma [právnická osoba], která se ke dni [datum] přejmenovala na společnost [právnická osoba]

22. Ze sdělení [exekutorský úřad] soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že v rámci předmětné exekuce bylo na pohledávku společnosti [právnická osoba] vyplaceno plnění v celkové výši 173 990 Kč, a že tak bylo plněno na jistinu pohledávky ve výši 900 000 Kč. V současné době je však exekuční řízení přerušeno z důvodu insolvenčního řízení.

23. Z oznámení [exekutorský úřad] soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že první úhrada dlužné částky ve výši 4 068,43 Kč byla žalobcem zaplacena dne [datum]. Poté bylo žalobci strženo z účtu dne [datum] - 6 448, 98 Kč, dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], - vždy 5 000 Kč, dne [datum], [datum], [datum], - vždy 3 067 Kč, dne [datum] – 2 000 Kč, [datum] – 1 078 Kč, dne [datum], [datum] – vždy 2 000 Kč, dne [datum] – 3 516 Kč, [datum] – 2 000 Kč, [datum] – 3 067 Kč, [datum] – 2 000 Kč, [datum] – 3 067 Kč, [datum], [datum], [datum], [datum] – vždy 2 000 Kč, [datum] – 320,05 Kč, [datum], [datum] – vždy 2 000 Kč, [datum] – 12 659 Kč, [datum] – 2 000 Kč, [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] – vždy 3 067 Kč.

24. Z oznámení [exekutorský úřad] [anonymizováno] exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že kromě uvedené částky 173 990 Kč, která byla vyplacena oprávněnému [právnická osoba], byla vymožena částka 44 569 Kč, která byla převedena na náklady exekuce a částka 9 201,46 Kč byla vyplacena insolvenčnímu správci povinného.

25. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že [název soudu] zjistil usnesením úpadek dlužníka [celé jméno žalobce], když soud povolil řešení úpadku dlužníka oddlužením a do funkce insolvenčního správce byla ustanovena [právnická osoba] První splátka v rámci této insolvence byla stanovena do [datum]. Za celou dobu schválení věřiteli [právnická osoba] insolvenční správce vyplatil částku 111 933,27 Kč. Zpráva byla soudu podána ke dni [datum].

26. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že na nákladech insolvenčního řízení bylo do března 2022 uhrazeno celkem 31 218 Kč.

27. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] žalobce žalovaného vyzval k zaplacení částky 1 582 889 Kč.

28. Při právním posouzení věci soud řešil otázku, jaký právní předpis ve věci je třeba aplikovat. V této záležitosti proto soud postupoval v souladu s ustanovením § 3079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého se v odst. 1 uvádí, že právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

29. Dle § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii, advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem. O tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Dle odst. 2 téhož, při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě, je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

30. Dle § 24 odst. 1 zákona o advokacii, advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem. Odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.

31. Dle § 420 odst. 1 o.z., každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

32. Dle § 442 odst. 1 o.z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

33. Dle ustanovení § 106 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla, to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

34. V prvé řadě se soud zabýval námitkou nedostatku aktivní věcné legitimace na straně žalobce. V této věci soud odkazuje na ustanovení § 140a insolvenčního zákona, dle kterého se prohlášením úpadku přerušují pouze řízení týkající se práv a pohledávek, která mají být uplatněna přihláškou. Proto prohlášením úpadku nemůže dojít k přerušení řízení, ve kterém dlužník vystupuje v pozici věřitele (žalobce). V těchto řízeních vystupuje dlužník jako žalobce sám, a to na rozdíl od případu, kdy dojde k prohlášení konkurzu na majetek dlužníka, z důvodů uvedených v § 266 odst. 1 insolvenčního zákona tak nedojde k přerušení řízení a účastníkem těchto řízení se na místo dlužníka stane insolvenční správce. To se však netýká daného případu, neboť úpadek žalobce je řešen formou oddlužení, nikoli konkurzem.

35. Lze tak uzavřít, že žalobce je ve věci aktivně věcně legitimován.

36. Soud se dále zabýval důvodností námitky promlčení jistiny vznesené žalovaným. V této záležitosti soud uvádí, že pro počátek běhu subjektivní lhůty k uplatnění práva na náhradu škody je rozhodné, kdy se poškozený dozví o již vzniklé škodě, a o tom, kdo za ni odpovídá. Objektivní promlčecí doba se odvíjí od vzniku škody (škodné události), kdy tímto okamžikem je vznik škody na straně poškozeného, v našem případě žalobce.

37. S ohledem na shora uvedené proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobce promlčen není, neboť škoda žalobci vznikla v rámci probíhajícího exekučního řízení poprvé dne [datum], kdy byla žalobcem zaplacena první splátka ve výši 4 068,43 Kč. Žaloba žalobce však byla u zdejšího soudu podána dne již [datum]. Je tedy zřejmé, že žádná z uvedených lhůt (dvouletá ani tříletá) proběhnout nemohla.

38. S ohledem na výše uvedené proto soud v souladu se závazným právním závěrem odvolacího soudu byl povinen řešit jako předběžnou otázku, zda při řádném postupu žalovaného v soudním řízení, v němž žalobce zastupoval, by žaloba, která proti němu směřovala na uložení povinnosti, byla zamítnuta. Zda se tedy žalovaný při výkonu advokacie dopustil pochybení, v důsledku čehož žalobci vznikla škoda. Tedy jinými slovy řečeno, zda zde existuje příčinná souvislost mezi pochybením žalovaného při výkonu advokacie a vznikem škody na straně žalobce.

39. Ustanovení § 24 zákona o advokacii obsahuje odpovědnost advokáta za újmu, kterou advokát způsobí klientovi v souvislosti s výkonem advokacie. Dle odst. 4 tohoto ustanovení se advokát odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

40. Úprava odpovědnosti za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (tzv. objektivní odpovědnost) a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž je výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Škodou je míněna újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tedy penězi. Skutečnou škodou je i újma vzniklá snížením majetkového stavu klienta, který byl pro neúspěch v soudním sporu nucen zaplatit protistraně soudem uloženou částku.

41. Komentované ustanovení je ustanovením speciálním k obecné právní úpravě obsažené v z. č. 40/1964 Sb., o.z.

42. Na základě provedeného dokazování ve věci soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno a mezi stranami nebylo ani sporné, že při jednání o směnečných námitkách dne [datum] žalovaný netrval na provedení důkazů znaleckým posudkem z oboru grafologie (písmoznalectví), naopak od tohoto návrhu ustoupil. K tomuto jednání žalovaný neměl pokyn ani souhlas žalobce. Soudu tedy přísluší vyřešit, zda by žalobce ve sporu u Krajského soudu v Brně uspěl a žaloba, která proti němu směřovala na uložení povinnosti, by byla zamítnuta v případě, že by žalovaný trval na vyhotovení znaleckého posudku z oboru grafologie ve věci zpochybněného podpisu žalobce.

43. Především je nutno konstatovat, že [název soudu] provedl důkaz originálem směnky. Zdejší soud měl k dispozici sice pouze fotokopii směnky, ale nepochybuje, že tato fotokopie odpovídá originálu, když fotokopii směnky pořídil sám [název soudu], což stvrdil svým prohlášením na rubu směnky. Z tohoto důkazu soud ve shodě s [název soudu] zjistil, že se jedná o směnku vlastní, která byla vystavena v [obec] dne [datum], zněla na částku 900 000 Kč, která byla splatná dne [datum]. Jako výstavce je na ní označen žalobce [celé jméno žalobce], včetně rodného čísla a místa bydliště s tím, že v rubrice pro podpis výstavce je směnka podepsána. Směnka byla vystavena na řad [jméno] [jméno]. Byla opatřena doložkou bez protestu s tím, že místo plnění bylo nevyplněné. Pod označením a podpisem výstavce je vyznačen údaj„ [právnická osoba] [celé jméno žalobce] jednatel“, u něhož je připojen podpis. Na rubu směnky je nedatovaný indosament na společnost [právnická osoba] K této směnce byla připojena ověřovací doložka, z níž bylo zjištěno, že notářský koncipient [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pověřený notářkou v [obec], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ověřil dne [datum], že žalobce, jehož totožnost byla prokázána platným úředním průkazem, tuto listinu před ním vlastnoručně podepsal.

44. V rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], se sice konstatuje, že žalobce své tvrzení, že podpis na směnce není jeho vlastnoručním podpisem neprokázal, protože na znaleckém posudku z oboru písmoznalectví netrval, od tohoto odstoupil, nicméně v řízení bylo prokázáno jinými důkazy, a to z ověřovací doložky připojené ke směnce, že žalobce směnku vlastnoručně podepsal před notářským koncipientem v den vystavení směnky.

45. Z výpovědi [anonymizováno] [příjmení] a z ověřovací knihy vyplynulo a je nepochybné, že žalobce 1 x vlastnoručně podepsal před notářským koncipientem dne [datum] předmětnou směnku.

46. Již ze samotného náhledu na směnku je zřejmé, že se jedná o formulář, ve kterém je kolonka pro jméno, adresu a podpis výstavce. Teprve pod touto kolonkou (mimo formulář) ve spodní části této směnky je název a podpis směnečného rukojmího. Ze směnky tak je patrno, že výstavcem je žalobce. Naopak směnečný rukojmí připojil své rukojemské prohlášení až pod označení výstavce, a to v takové vzdálenosti, že za výstavce jej považovat nelze. Vycházíme-li z toho, že směnka byla vypsána a podepsána až v notářské kanceláři (viz svědecká výpověď p. [jméno]), tak již z této samotné skutečnosti zcela logicky vyplývá, že směnka musela být nejprve podepsána výstavcem a teprve poté až směnečným rukojmím. Proto jako první musel být ověřen notářským koncipientem právě podpis výstavce a nikoli směnečného rukojmího. Je evidentní z jeho umístění, že tento byl doplněn později, a proto zůstal neověřený.

47. Za zásadní soud považuje zcela autentickou, nezaujatou výpověď svědka [jméno] [jméno], který popsal skutkový děj, který se v době podpisu směnky odehrával, neboť byl jeho přímým účastníkem, a který je ve shodě i s dalšími důkazy ve věci provedenými, zejm. s výpovědí notářky [anonymizováno] [příjmení] a fotokopií směnky pořízenou Krajským soudem v Brně. Svědek [příjmení] jednoznačně uvedl, že směnka byla formulář a že byla vypsaná a podepsaná žalobcem před notářským kandidátem. Sám byl tomuto přítomen. Dále uvedl, že na druhé straně směnky je nedatovaný indosament s jeho pravým podpisem. Jeho výpověď tak znevěrohodnila svědeckou výpověď p. [příjmení].

48. První neshoda v rámci provedených svědeckých výpovědí nastala již v tom, kde a jak byly půjčené peníze svědku [příjmení] a žalobci vyplaceny. Svědek [příjmení] tvrdil, že k němu do auta nastoupil žalobce s p. [příjmení], který měl u sebe směnku, kterou si p. [příjmení] prohlížel, a žalobce měl u sebe půjčené peníze. Naopak svědek [příjmení] uvedl, že peníze dával sv. [příjmení] a žalobci doma a to ve splátkách, nikoli naráz.

49. Další rozpor se naskytl, když svědek [příjmení] uvedl, že se s p. [příjmení] vyrovnali z titulu půjčky, a to tím, že mu přenechali auto BMW, poskytli nějaké peníze v hotovosti a zbytek dorovnali dodáním zboží. K tomu naopak sv. [příjmení] uvedl, že půjčka zůstala nevyrovnaná, auto BMW si sám zakoupil, doma má schovanou kupní smlouvu.

50. Dále svědek [příjmení] uvedl, že směnku společně roztrhali a spálili. Naopak sv. [příjmení] uvedl, že směnku prodal spol. [jméno] [příjmení], což byla vymahačská společnost, a proto také nějaké peníze od této firmy nakonec obdržel. Zároveň dodal, že ho pak později sv. [příjmení] kontaktoval, kdy byl zklamaný z toho, že směnku prodal.

51. Svědeckou výpověď p. [příjmení] v tomto směru znevěrohodnil dokonce i sám žalobce, jež zcela spontánně v návaznosti na svědeckou výpověď p. [jméno] dne [datum] uvedl, že:„ panu [příjmení] předali prodejnu, ve které bylo zboží za cca 500 000 Kč, ten si bral denně tržby, až všechno utratil, tak poté vytáhl předmětnou směnku.“ Jinými slovy řečeno, tedy sám popřel, že by společně směnku roztrhali a spálili, jak uváděl sv. [příjmení].

52. Totéž se týká i jednoznačného tvrzení sv. [příjmení], že směnky nikdy s žalobcem nepodepisovali jako fyzické osoby, ale vždy tzv. za firmu. Po konfrontaci se směnkou založenou ve spise [název soudu], sp. zn. [spisová značka], svědek uvedl, že směnku podepsal jako fyzická osoba, a to co předtím uváděl„ si spletl“.

53. Z výše uvedených důvodů proto soud považuje svědeckou výpověď p. [jméno] za věrohodnou, když tato je v logickém souladu s dalšími důkazy. Svědek vypovídal zcela spontánně a bez jakýchkoliv vnitřních rozporností. Svá tvrzení byl připraven doložit i listinnými důkazy (viz schovaná kupní smlouva na automobil BMW). Svědek [příjmení] sice nebyl schopen přesně uvést, zda předložená fotokopie směnky je ta, která byla podepsána u notáře, nicméně potvrdil, že na zadní straně na rubopisu je jeho podpis a dále že tuto směnku prodal [právnická osoba]. Oproti tomu soud svědeckou výpověď p. [příjmení] považuje za nelogickou a v mnoha ohledech za nepravdivou.

54. Z fundovaného znaleckého posudku vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sice vyplynulo, že nelze rozhodnout, zda sporné podpisy na fotokopii směnky jsou nepoznané varianty pravých podpisů žalobce či se jedná o kopie padělků vyhotovených se snahou o nápodobu, ani že nelze vyloučit přenesení těchto sporných podpisů technickou cestou z jiného dokumentu, nicméně komparací kopií sporných podpisů s podpisy srovnávacími byly v porovnatelných hlediscích zjištěny podobnosti v rovině obecné i v rovině zvláštní. Vzhledem k tomu, že v rámci směnečného řízení byl předložen originál směnky, který se naprosto shoduje s fotokopií založenou ve spisu, lze tudíž vyloučit variantu, že došlo k přenesení sporných podpisů technickou cestou z jiného dokumentu na směnku. Stejně tak je zjevné, že sporné podpisy se neliší zásadním a diametrálním způsobem od srovnávacího materiálu. Rovněž není sporné, že by sporný podpis byl vyhotovený s vyšší písařskou úrovní, než které by osoba daného jména byla schopna dosáhnout. Znalkyně však uvedla, že má-li k dispozici pouze fotokopii listiny, na níž má být zkoumán podpis, pravost podpisu může pouze vyloučit, nikoli potvrdit.

55. Naproti tomu žalobcem předložené odborné vyjádření č. 1422 z oboru písmoznalectví-specializace ruční písmo vypracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud v konfrontaci s odborně a nezaujatě zpracovaným znaleckým posudkem Mgr. [jméno] [příjmení] považuje za zcela tendenční, a proto nepoužitelný.

56. K tomu soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 12. 2009, č.j. 293478/2007, v němž se konstatuje, že závěr znaleckého posudku, jehož předmětem bylo posouzení pravosti podpisu žalovaného na sporné listině, není kategorický, a bez dalšího soudu neumožňuje přijmout závěr o tom, že žalobce jako předkladatel sporné listiny neunesl ohledně její pravosti důkazní břemeno. Nelze v této souvislosti pominout, že znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, kterými může být pravost sporné listiny prokázána, přičemž povinností soudu je provést i jiné důkazy, které jsou obecně vzato způsobilé uvedenou skutečnost prokázat, např. výpovědí svědků, kteří byli podpisu sporné listiny žalovaným přítomni nebo listiny, v nichž se žalovaný k podpisu doznává, popřípadě z nichž jiným způsobem tento závěr vyplývá, respektive jiné důkazy potvrzující existenci hlavní pohledávky a její zajištění směnkou tyto důkazy provést a v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů je hodnotit jak jednotlivě tak v jejich vzájemné souvislosti a přitom pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho co uvedli účastníci. Teprve v situaci, kdy hodnocení provedených důkazů soudem vyzní v závěr, že výsledek dokazování pravdivost skutkových tvrzení žalobce nepotvrdil, bude na místě rozhodnout pro neunesení důkazního břemene v neprospěch žalobce.

57. Soud tak dospěl po zhodnocení všech ve věci provedených důkazů, že podpis žalobce jakožto výstavce na směnce je pravý. Proto žalovaný tím, že netrval na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru grafologie/písmoznalectví v rámci směnečného řízení, žalobci nemohl způsobit škodu, neboť žalobce předmětnou směnku jako výstavce podepsal. Soud je tak přesvědčen, že v rámci směnečného řízení před Krajským soudem v Brně by tato skutečnost vyšla najevo a předmětný směnečný platební rozkaz by zůstal ponechán v platnosti.

58. Z všech výše uvedených důvodů soud žalobu žalobce zamítl.

59. Ve věci námitky promlčení požadovaného příslušenství soud odkazuje na ustanovení § 110 odst. 3 o.z., dle kterého úroky a opětující se plnění se promlčují ve třech letech. Nicméně vzhledem k tomu, že soud žalobci požadovanou jistinu nepřiznal z důvodů výše uvedených, otázku promlčení příslušenství již dále jako nadbytečnou a tudíž bezpředmětnou neřešil.

60. Rovněž tak soud již dále neřešil námitku žalovaného, že náklady insolvenčního řízení nejsou vypočítány pouze ve vztahu k oprávněnému [právnická osoba], ale představují veškeré náklady zaplacené v rámci insolvenčního řízení, a to právě z důvodu, že žalobu jako neodůvodněnou zamítl.

61. Soud neprováděl žalobcem navržený důkaz, aby znalkyně byla vyzvána k doplnění svého znaleckého posudku k posouzení podpisu žalobce v ověřovací knize a na směnce, když tento důkaz soud ve věci považuje za zcela nadbytečný a v rozporu s procesní ekonomií, a to vzhledem k tomu, že směnka existuje nyní pouze ve fotokopii.

62. K výtce žalobce v podání ze dne 31.3.2022, že soud nezjistil úplné informace ohledně vzniklé škody, soud uvádí, že v rámci civilního sporného řízení, je to žalobce, jež má tvrdit skutečnosti a tyto následně prokazovat. Jakékoli přenášení odpovědnosti za svá nedostatečná tvrzení na soud, je zcela v rozporu se základními principy civilního sporného řízení. Bylo pouze dobrou vůlí soudu, že namísto žalobce činil dotazy na exekuční a insolvenční úřad za účelem zjištění jím zaplacených částek. Pokud se sděleními těchto úřadů nebyl spokojen, bylo na něm, aby si správnou výši zjistil sám.

63. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., dle kterého to byl žalobce, který zavinil, že řízení muselo být částečně zastaveno, ve zbytku žaloby pak byl žalovaný procesně úspěšný, tudíž mu náleží plná náhrada nákladů řízení, jež sestává z částky 2 700 Kč dle § 1 odst. 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., kdy za každý z provedených úkonů náleží 300 Kč. Ve věci bylo učiněno 9 úkonů – vyjádření ve věci ze dne 9.12.2016, námitka věcné nepříslušnosti ze dne 11.6.2018, účast na jednáních soudu ve dnech 27.9.2018, 6.11.2018, 2.2.2021, 24.6.2021, 9.2.2022, 31.3.2022 a 4.5.2022. Dále žalovanému náleží částka 2 000 Kč, jež byla žalovaným složena jako záloha na znalečné. Celkem náhrada nákladů řízení žalovaného představuje částku 4 700 Kč.

64. Náklady státu dle § 148 odst. 1 o.s.ř. představuje zaplacené znalečné ve výši 17 600 Kč (19 600 Kč – záloha 2 000 Kč). Protože však žalobce byl osvobozen od placení soudního poplatku (viz č.l.272), nevznikla mu povinnost takto vzniklé náklady řízení platit.