6 C 316/2022

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: vypořádání zaniklého společného jmění manželů

I. Do výlučného vlastnictví žalovaného připadá pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v obci [obec] a k.ú. [obec].

II. Do výlučného vlastnictví žalobkyně připadá pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v obci [obec] a k.ú. [obec].

III. Do výlučného vlastnictví žalovaného připadá lešení, přívěsný vozík za [značka automobilu] a skútr [příjmení].

IV. Do výlučného vlastnictví žalobkyně připadá podnik žalobkyně, jež podniká jako fyzická osoba pod [IČO].

V. Do výlučného vlastnictví žalovaného připadá podnik žalovaného, jež podniká jako fyzická osoba pod [IČO].

VI. Do rovnodílného podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného připadá závazek vyplývající ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] kterou uzavřeli žalobkyně a žalovaný s [právnická osoba] dne [datum].

VII. Do rovnodílného podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného připadá závazek vyplývající ze smlouvy o hypotečním úvěru č. [anonymizováno], kterou uzavřeli žalobkyně a žalovaný s [právnická osoba] dne [datum].

VIII. Do rovnodílného podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného připadá závazek vyplývající z rámcové smlouvy [číslo] kterou uzavřel žalovaný s [právnická osoba] se souhlasem žalobkyně dne [datum].

IX. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku ve výši 278 727 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

X. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále jen SJM). Uvedla, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Dále uvedla, že do zaniklého nevypořádaného společného jmění manželů patří: a) pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v obci [obec] a k.ú. [obec] b) pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v obci [obec] a k.ú. [obec] c) podnik žalobkyně d) podnik žalovaného e) závazek vyplývající ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] kterou uzavřeli žalobkyně a žalovaný s [právnická osoba] dne [datum] f) závazek vyplývající ze smlouvy o hypotečním úvěru č. [anonymizováno], kterou uzavřeli žalobkyně a žalovaný s [právnická osoba] dne [datum] (nyní [právnická osoba]) g) výnosy z nájmu budovy [adresa], jež je součástí pozemku st. p. [číslo] v obci a k.ú. [obec]. Žalobkyně navrhovala, aby do výlučného vlastnictví žalovaného připadly veškeré nemovité věci a veškeré závazky, podnik nechť zůstane každému z účastníků, s tím že žalovaný vyplatí žalobkyni částku stanovenou soudem.

2. Žalovaný s navrhovaným vypořádáním nesouhlasil. Navíc uvedl, že součástí nevypořádaného společného jmění manželů dále jsou: h) závazek vyplývající z rámcové smlouvy [číslo] kterou uzavřel žalovaný s [právnická osoba] se souhlasem žalobkyně dne [datum] i) movité věci: lešení, přívěsný vozík za [značka automobilu] a skútr [příjmení]. j) Vnosy žalovaného v podobě placených závazků po zániku SJM (hypoteční úvěr u ČS platil žalovaný od zániku manželství do dubna 2023, od května 2023 jej splácí žalobkyně, hypoteční úvěr u [jméno] [příjmení] – dříve [příjmení] [anonymizována dvě slova] a půjčku u [příjmení] [příjmení] od doby zániku manželství dosud splácí žalovaný) a placeného ročního pojistného u [právnická osoba]

3. Závěrem žalobkyně změnila svůj původní návrh a žádala, aby obdržela v rámci vypořádání pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v obci [obec] a k.ú. [obec] a ke splácení hypotéku u [právnická osoba], žalovaný by pak měl získat pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v obci [obec] a k.ú. [obec] a ke splácení hypotéku u [právnická osoba] a také veškeré movité věci. Podnik by zůstal každému z účastníků. Úvěr u [právnická osoba] by spláceli účastníci rovným dílem.

4. Žalovaný s uvedeným nesouhlasil zejména z důvodu, že splácení hypotéky u [právnická osoba] je zajištěno zástavním právem vázaným na jeho rodinný dům, který získal od rodičů a který je tedy v jeho výlučném vlastnictví.

5. Soud uvádí, že ze shodných tvrzení účastníků v průběhu řízení má za zjištěné následující: a) pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v obci [obec] a k.ú. [obec] je součástí SJM, tento nikdo neužívá, je v rekonstrukci, žalovaný platí výdaje spojené s touto nemovitostí, udržuje ji. Obě strany se shodly na hodnotě nemovitosti ve výši 3 600 000 Kč. b) pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v obci [obec] a k.ú. [obec] je součástí SJM, jedná se o nebytové prostory, které částečně užívá žalobkyně, jež zde má sídlo a kancelář, o nemovitost se stará, zbytek nebytových prostor pronajímá. Obě strany se shodly na hodnotě nemovitosti ve výši 2 800 000 Kč. c) Jednotlivé úvěry uváděné v žalobě ([anonymizováno] a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]) patří do SJM. Úvěr u [obec] spořitelny platil částkou 3 068 Kč měsíčně žalovaný od zániku manželství do dubna 2023, od května 2023 jej splácí žalobkyně, hypoteční úvěr u [jméno] [příjmení] [příjmení] (dříve [příjmení] [příjmení] [příjmení]) od doby zániku manželství dosud splácí částkou 8 651,40 Kč měsíčně žalovaný. d) Podnik žalobkyně nechť zůstane žalobkyni a podnik žalovaného nechť zůstane žalovanému, bez zohlednění jejich hodnoty, když hodnoty obou podniků jsou prakticky nulové. e) Lešení má v držení žalovaný, chce si jej ponechat, má hodnotu 70 000 Kč. f) Přívěsný vozík za [značka automobilu] má v držení žalovaný, chce si jej ponechat, má hodnotu 8 000 Kč. g) Skútr [příjmení] má rovněž v držení žalovaný, chce si jej ponechat, má hodnotu 30 000 Kč. h) Žalovaný zaplatil pojištění nemovitostí ve výši 3 320 Kč za rok a ve výši 2 755 Kč za rok, když pojistné smlouvy jsou vedeny u [právnická osoba] i) Žalobkyně pobírá nájem z nebytových prostor od doby zániku manželství dosud ve výši 5 500 Kč měsíčně, jež si ponechává. Stejně tak pronajímala prostor na domě na reklamní plachtu, když za dobu od zániku manželství do [datum] pobírala nájemné ve výši 1 200 Kč měsíčně, jež si ponechávala.

6. Na základě provedeného dokazování ve věci soud dále zjistil následující skutkový stav:

7. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], v právní moci dne [datum]. Manželství účastníků trvalo od 17.8.2002 do 24.6.2022.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] soud zjistil, že obě předmětné nemovitosti v obci a k.ú. [obec] jsou zapsány jako součást SJM.

9. Ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřely oba účastníci jako dlužníci s [právnická osoba] v průběhu manželství a jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 800 000 Kč za účelem financování„ budovy [adresa] na pozemku st. p. [číslo] pozemku st.p. [číslo]“ v obci a k.ú. [obec]

10. Ze smlouvy o hypotečním úvěru č. [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřely oba účastníci jako úvěrovaní u [právnická osoba] v průběhu manželství a jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 2 100 000 Kč za účelem„ rekonstrukce a koupě rodinného domu [adresa] na pozemku p.č.st. [číslo] a pozemku p.č.st. [číslo] v obci a k.ú. [obec]“. V článku VII. této smlouvy bylo zřízeno zástavní právo k „ budově [adresa] v části obce Hodonín na pozemcích p.č.st. [číslo], p.č.st. [číslo], k pozemku p.č.st. [číslo] a pozemku p. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec]“.

11. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřel žalovaný v průběhu manželství s [právnická osoba] s písemným souhlasem žalobkyně ze dne [datum], to vše vč. dodatku [číslo] k této smlouvě. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 493 780 Kč.

12. Z účtenky [právnická osoba] vyplývá, že bylo dne [datum] uhrazeno pojistné ve výši 2 755 Kč.

13. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne [datum] zaplatil žalovaný částku 3 370 Kč. Dle tvrzení žalovaného však pojištění činilo 3 320 Kč, kdy částka 50 Kč představovala poplatek za pozdní úhradu. Žalobkyně toto tvrzení žalovaného nezpochybnila.

14. Z výpisu z ARES soud zjistil, že oba účastníci jsou vedeni jako podnikatelé fyzické osoby podnikající pod těmito identifikačními čísly: žalobkyně pod [IČO] a žalovaný pod [IČO].

15. Ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a [právnická osoba] jako nájemcem má soud za zjištěné, že tato smlouva byla uzavřena v době trvání manželství, jejím předmětem je pronájem prostor sloužících k podnikání v budově [adresa], jež je součástí pozemku p. [číslo] v obci a k.ú. [obec] za částku 5 500 Kč měsíčně na dobu určitou s automatickým prodlužováním.

16. Z obsáhlé korespondence účastníků vyplývá, že tito se nejsou schopni shodnout na rozdělení a vypořádání svého společného majetku.

17. Při právním posouzení věci soud postupoval v souladu s níže uvedenými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.).

18. Dle § 708 odst. 1 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen SJM).

19. Dle § 736 o. z., je-li společné jmění zrušeno, nebo zanikne-li, anebo je-li zúžený jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

20. Dle § 737 odst. 1 o. z., vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Dle odst. 2 téhož, vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

21. Dle § 740 o. z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

22. Dle § 742 odst. 1 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležících do společného jmění.

23. Dle odst. 2 téhož, hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

24. Při právním posouzení soud ovšem vycházel i z aktuální judikatury Nejvyššího soudu České republiky, zejména pak z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2020, sp.zn. 22 Cdo 1205/2019 a ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020.

25. Na základě provedeného dokazování ve věci soud dospěl k závěru, že do společného jmění manželů patří pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v obci [obec] a k.ú. [obec], pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v obci [obec] a k.ú. [obec], podnik žalobkyně, podnik žalovaného, závazek vyplývající ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] kterou uzavřeli žalobkyně a žalovaný s [právnická osoba] dne [datum], závazek vyplývající ze smlouvy o hypotečním úvěru č. [anonymizováno], kterou uzavřeli žalobkyně a žalovaný s [právnická osoba] dne [datum], závazek vyplývající z rámcové smlouvy [číslo] kterou uzavřel žalovaný s [právnická osoba] se souhlasem žalobkyně dne [datum] a movité věci - lešení, přívěsný vozík za [značka automobilu] a skútr [příjmení].

26. Soud rovněž pracoval i s vnosy účastníků, které spočívaly v tom, že platili ze svého po zániku společného jmění manželů společné závazky.

27. Stejně tak soud zahrnul do vypořádání SJM i nájemné inkasované žalobkyní za pronájem společné nemovitosti a reklamní plochy.

28. Soud má za to, že podíly obou účastníků na vypořádání by měly být stejné, když pro případnou disparitu podílů neshledal žádný důvod.

29. Hned v úvodu soud uvádí, že nelze přistoupit na argumentaci žalobkyně, aby veškerý majetek (aktiva i pasiva) obdržel žalovaný, který by byl zavázán vyplatit jí její vypořádací podíl. Z judikatury NS ČR sp. zn. 22 Cdo 264/2001 vyplývá, že se dlouhodobě uplatňuje zásada, dle které se věci ze zaniklého SJM mají mezi rozvedené manžele rozdělit tak, aby částka, kterou jeden z manželů bude povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejmenší. Předmětné rozhodnutí bylo vydáno v intencích sice starého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., nicméně jeho závěry platí stále. Proto v situaci, kdy žalovaný s tímto navrhovaným řešením nesouhlasil, soud přistoupil k rozdělení majetku tak, aby co nejvíce odpovídal podílům a rozumnému uspořádání.

30. Rovněž tak, nejsou-li se schopni účastníci řízení shodnout na rozdělení svého majetku, je na soudu, aby našel řešení (viz rozhodnutí NS ČR sp.zn. 22 Cdo 2287/2013). Soud není vázán návrhy účastníků.

31. Po zralé úvaze a zohlednění všech kritérií má soud za to, že do výlučného vlastnictví žalobkyně je třeba přiřknout pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v obci a k.ú. [obec], neboť žalobkyně má v této budově své sídlo a kancelář, o nemovitost se stará vč. její údržby a tuto částečně pronajímá.

32. Naproti tomu žalovaný se stará o nemovitost pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa], v obci a k.ú. [obec], proto soud rozhodl tak, že tuto nemovitost je třeba přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného.

33. Soud respektoval přání účastníků ohledně vypořádání tří movitých věcí, jež drží žalovaný, a který by si je chtěl ponechat i do budoucna. Žalobkyně s tímto souhlasila.

34. Co se týče závazků, pak v průběhu manželství si účastníci řízení pořídili tři úvěry. Hypoteční úvěr u [právnická osoba] ve výši 3 068 Kč měsíčně splácel v době od zániku manželství do dubna roku 2023 žalovaný, od května 2023 dosud jej splácí žalobkyně. Vnos žalovaného na tento úvěr po zániku společného jmění manželů činil 30 680 Kč a u žalobkyně činil 18 408 Kč. Hypoteční úvěr u [právnická osoba] ve výši 8 651,40 Kč měsíčně splácí v době od zániku manželství dosud žalovaný. Vnos žalovaného na tento úvěr po zániku SJM proto činí 138 422,40 Kč. Úvěr u [právnická osoba] ve výši 5 711 Kč měsíčně splácí v době od zániku manželství dosud žalovaný. Vnos žalovaného na tento úvěr po zániku SJM proto činí 91 376 Kč.

35. Při rozhodování, kterému z účastníků má být úvěr přiřknut ke splácení, pak soud s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020, dospěl k závěru, že všechny úvěry je třeba přiřknout ke splácení oběma účastníkům rovným dílem, neboť neshledal žádné výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání dluhů jen jednomu z nich.

36. Žalobce rovněž zaplatil po zániku SJM dvě pojištění – jedno ve výši 3 320 Kč a druhé ve výši 2 755 Kč. I tyto částky soud započítal jako vnos žalovaného do jejich vypořádání.

37. Do vypořádání SJM bylo třeba zahrnout i nájemné inkasované žalobkyní za pronájem části nebytových prostor v budově [adresa] ve výši 88 000 Kč (nájem 5 500 Kč měsíčně za dobu od zániku manželství dosud) a za pronájem reklamní plochy ve výši 14 400 Kč (nájem 1 200 Kč za dobu od zániku manželství do června 2023), které si žalobkyně ponechala pro svou potřebu.

38. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud dospěl k závěru, že aktiva představují částku 6 610 400 Kč (předmětné nemovitosti, movité věci a nájemné). Žalovaný z těchto aktiv získává majetek ve výši 3 708 000 Kč (nemovitost pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v obci [obec] a k.ú. [obec] v hodnotě 3 600 000 Kč + movité věci v hodnotě 108 000 Kč), žalobkyně pak z těchto aktiv získává majetek v hodnotě 2 902 400 Kč (pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v obci [obec] a k.ú. [obec] v hodnotě 2 800 000 Kč + nájemné ve výši 102 400 Kč), ačkoli každý z účastníků by měl získat majetek v hodnotě 3 305 200 Kč.

39. Naproti tomu pasiva představují předmětné úvěry a pojištění, kdy žalovaný na předmětné úvěry a pojištění ze svého uhradil celkem částku 266 553,40 Kč a žalobkyně částku 18 408 Kč.

40. Protože tedy žalovaný získává majetek v hodnotě 3 441 446,60 Kč (3 708 000 Kč – 266 553,40 Kč) a žalobkyně získává majetek v hodnotě 2 883 992 Kč (2 902 400 Kč – 18 408 Kč), ač by každý z nich měl obdržet majetek v hodnotě 3 162 719,30 Kč, je žalovaný povinen doplatit žalobkyni na její vypořádací podíl částku 278 727,30 Kč.

41. Soud má za to, že pariční lhůta tří měsíců od právní moci předmětného rozsudku je s ohledem na výši vypořádací částky zcela dostačující pro žalovaného i akceptovatelnou pro žalobkyni, když nad míru únosnou nezvýhodňuje žádnou ze stran.

42. Ohledně náhrady nákladů řízení soud v souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu České republiky i Ústavního soudu České republiky (viz např. rozhodnutí ÚS ČR IV. ÚS 404/22 ze dne 5.4.2022) vzhledem k typu řízení (iudicium duplex) dospěl dle § 151 o.s.ř. a § 142 odst. 2 o.s.ř. k závěru, že zde nejsou žádné okolnosti hodné zvláštního zřetele, pro které by bylo třeba stanovit povinnost jedné ze stran platit náklady řízení druhé straně. Skutečnost, že se strany v rámci mimosoudního jednání nedohodly, nelze klást k tíži pouze žalovanému, a tudíž neopodstatňuje závěr, že by žalovaný měl mít povinnost platit žalobkyni vzniklé náklady řízení. V průběhu řízení soud nezjistil, že by žalovaný svým postupem byl nadmíru obstrukční, či že by svého postavení účastníka řízení nějakým způsobem zneužíval. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.