6 C 33/2022

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovitostem, a to pozemku st. p. číslo jehož součástí je stavba adresa a pozemku p. číslo zapsaným na list vlastnictví pro obec a k.ú. obec, se zrušuje.

II. Pozemek st. p. číslo jehož součástí je stavba adresa a pozemek p. číslo to vše zapsané na list vlastnictví pro obec a k.ú. obec se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vypořádání spoluvlastnického podílu částku 83 333 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovitosti, a to pozemku st. p. číslo zapsané na list vlastnictví pro obec a k.ú. obec, se zrušuje.

V. Pozemek st. p. číslo zapsaný na list vlastnictví pro obec a k.ú. obec, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce.

VI. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vypořádání spoluvlastnického podílu částku 8 333 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

VIII. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši 2 897 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši 7 897 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28. 1. 2022 domáhal určení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku st. p. číslo jehož součástí je stavba adresa, a pozemku p. číslo dále pozemku st. p. číslo vše v obci a k.ú. obec. Uvedl, že vlastní ideální podíl ve výši 5/6 těchto nemovitostí, zbylou ideální 1/6 nemovitostí má ve vlastnictví žalovaný. Žalobce uvedl, že reálné rozdělení nemovitostí dle jeho názoru není možné, proto navrhuje, aby veškeré nemovitosti byly přiřknuty do jeho výlučného vlastnictví a sám byl zavázán k úhradě vypořádacího podílu žalovanému v ceně dle znaleckého posudku, který si sám ve věci nechal vypracovat. Uvedl, že disponuje finančními prostředky na úhradu vypořádacího podílu žalovanému.

2. Žalovaný souhlasil se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, nesouhlasil však s tím, aby nemovitosti byly přiřknuty do výlučného vlastnictví žalobce. Naopak sám požadoval, aby byly přiřknuty do jeho výlučného vlastnictví s tím, nechť je zavázán žalobci uhradit vypořádací podíl ve výši, která odpovídá částce, kterou žalobce uhradil v dražbě. Uvedl, že důvodem jeho nesouhlasu je skutečnost, že svůj podíl přislíbil prodat firmě, která sousedí s uvedenými nemovitostmi a pro kterou se jedná o strategické nemovitosti.

3. Na základě provedeného dokazování ve věci soud zjistil následující skutkový stav.

4. Žalobce vlastní na základě usnesení o udělení příklepu vydaného dne 29. 7. 2020 pod č.j. číslo jednací vydaným soudním exekutorem Mgr. jméno příjmení, exekutorský úřad, ideální podíl ve výši 5/6 shora uvedených předmětných nemovitostí. Zbylou ideální 1/6 nemovitostí má dle výpisu z katastru nemovitostí ve vlastnictví žalovaný. Žalovaný dle výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví získal předmětný podíl na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu číslo jednací ze dne 5. 6. 2014, právní moc ke dni 1. 7. 2014.

5. Ze znaleckého posudku, který si nechal zpracovat žalobce, číslo soud zjistil, že obvyklá cena nemovitostí, a to pozemku st. p. číslo jehož součástí je rodinný dům adresa a pozemku p. číslo činí 490 000 Kč a obvyklá cena pozemku st. p. číslo vše v obci a k.ú. obec činí 12 600 Kč.

6. Ze znaleckého posudku, který nechal vypracovat soud, číslo bylo zjištěno, že reálné rozdělení nemovitostí není možné. Znalec pak dále uvedl, že obvyklá cena nemovitostí, a to pozemku p.č. st. anonymizováno s rodinným domem adresa a pozemku p. číslo činí 500 000 Kč a obvyklá cena pozemku p.č. st. číslo s nezapsanou stavbou v k.ú. obec činí 50 000 Kč. Znalec ve znaleckém posudku uvedl, že na listu vlastnictví číslo pro k.ú. obec je zapsán na pozemku p.č. st. číslo nesoulad se skutečných stavem, když na pozemku stojí nezapsaná stavba - garáž. Rovněž uvedl, že zakreslení dvorního křídla stavby adresa v katastrální mapě neodpovídá skutečnosti. Znalec konstatoval, že co se týče pozemku p.č. st. anonymizováno s rodinným domem adresa a pozemek p. číslo tak posuzovaná nemovitost vč. rodinného domu je situována jako koncová řadová v centrální části obce, kdy pozemek p.č. st. anonymizováno je zastavěná plocha a nádvoří a je zastavěn rodinným domem, zbytek tvoří dvůr. Pozemek p. číslo je zastavěný částí dvorního křídla stavby, vedlejší stavbou, přičemž zbytek tvoří dvůr. Nemovitost je odpojena od sítí. Údržba stavby není prováděna, technický stav nemovitosti je velmi špatný. V současném stavu je dům prakticky neobyvatelný. Co se týče pozemku p.č. st. číslo s nezapsanou stavbou, tak tento je situován v okrajové části obce, v blízkosti řadové zástavby rodinných domů, přístup k pozemku je po nezpevněné komunikaci přes pozemky jiných vlastníků bez právního zajištění. Na pozemku je postavena stavba garáže, která nemá stavební povolení a není zapsána v katastru nemovitostí. Ve stavbě nejsou žádné vnitřní rozvody, stavba není zcela stavebně dokončena, vnitřní ani venkovní omítky nejsou provedeny.

7. Z výpisu z účtu žalobce za měsíc září tohoto roku soud zjistil, že zůstatek žalobce na tomto účtu představuje 80 021,57 Kč.

8. Předžalobní výzvou ze dne 16. 11. 2021 žalobce vyzval žalovaného k uzavření mimosoudní dohody, v rámci které by došlo ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem.

9. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“).

10. Dle § 1115 o.z., osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Ustanovení o spoluvlastnictví se použijí přiměřeně i pro společenství jiných věcných práv.

11. Dle § 1140 o.z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu, nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

12. Dle § 1143 o.z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

13. Dle § 1147 věta první o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

14. Dle § 1149 odst. 2 o.z., při vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu vznikají nová vlastnická práva zápisem do tohoto veřejného seznamu.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto.

16. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí dle § 1115 o.z. Žalobce žádal toto podílové spoluvlastnictví zrušit, neboť nemůže být nucen v něm setrvávat proti své vůli ve smyslu § 1140 o.z. Protože se spoluvlastníci na zrušení spoluvlastnictví nedohodli dle § 1143 o.z., rozhodl o něm na návrh žalobce soud a to tak, že nemovitosti přikázal za přiměřenou náhradu žalobci dle § 1147 o.z.

17. Důvody, proč soud přikázal nemovitosti do vlastnictví žalobce, spočívaly jednak v tom, že žalobce vlastní většinový id. podíl ve výši 5/6 na rozdíl od žalovaného, který je vlastníkem pouze ideální 1/6. Žalobce s tímto postupem souhlasil, přičemž prokázal svou kredibilitu (solventnost) k vyplacení žalovaného předložením výpisu z účtu, na kterém má prostředky odpovídající výši vypořádacího podílu.

18. Dalším kritériem, který hrál při rozhodování soudu roli, je účelně využití předmětných nemovitostí, kdy žalobce prohlásil, že podíl na nemovitostech zakoupil z důvodu využití objektu k rekreačním účelům. Naproti tomu žalovaný uvedl, že předmětné nemovitosti hodlá prodat firmě svého otce.

19. Také má soud za zjištěné, že žádný z účastníků nemá s předmětnými nemovitostmi spojenu bytovou potřebu, nikdo z nich předmětné nemovitosti neobývá, oba účastníci se o nemovitost starali v rámci svých podílů, kdy žalobce i žalovaný společně platili daň z nemovitosti, každý podle výše svého podílu.

20. Stejně tak žádný z účastníků nemá osobní vztah k předmětu spoluvlastnictví, např. v podobě nějaké historické rodinné majetkové vazby na společnou věc. Každý z účastníků získal svůj podíl k předmětné nemovitosti v dražbě.

21. Soud proto s ohledem na velikost spoluvlastnického podílu, účelné využití věci a solventnost žalobce rozhodl tak, že předmětné nemovitosti přikázal do vlastnictví žalobce. Obvyklá cena předmětných nemovitostí, a to k pozemku st.p. číslo jehož součástí je stavba adresa, a pozemku p. číslo v obci a k.ú. obec činí 500 000 Kč, tudíž odpovídající náhrada ve výši spoluvlastnického podílu 1/6 pak činí 83 333 Kč.

22. Obvyklá cena pozemku st.p. číslo v obci a k.ú. obec činí 50 000 Kč, přičemž odpovídající náhrada ve výši spoluvlastnického podílu 1/6 pak činí 8 333 Kč.

23. Z výše uvedených důvodů je proto žalobce povinen uvedené náhrady jakožto vypořádací podíly žalovanému vyplatit tak, jak je uvedeno ve výroku III. a výroku VI. tohoto rozsudku.

24. Za zcela nepřijatelný a neodůvodněný pak soud považoval návrh žalovaného, aby v případě, že budou nemovitosti přikázány do vlastnictví žalovaného, tento by byl povinen vyplatit žalobci vypořádací podíl ve výši, za kterou žalobce svůj podíl získal.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 150 o.s.ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má totiž povahu tzv. iudicium duplex, tedy řízení, jež lze zahájit k návrhu kteréhokoliv ze spoluvlastníků a všichni účastníci jsou vzájemně postaveni odpovídající procesní pozici žalobce i žalovaného bez ohledu na to, kterým z nich byla žaloba podána. Ačkoliv judikatura Ústavního soudu k náhradě nákladů řízení ve věcech majících povahu iudicia duplex nebyla vždy jednotná, nyní se přiklání k principu, že v případě iudicia duplex má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Plný úspěch ve věci jako podmínka aplikace § 142 odst. 1 o.s.ř. je v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dán pouze tehdy, zamítne-li soud návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z důvodů uvedených v § 1140 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku, což není daný případ. Procesní úspěch účastníka tedy nelze odvozovat od výsledného způsobu vypořádání spoluvlastnictví a rozhodnutí dle § 142 odst. 3 o.s.ř. bude podmíněno pouze zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. nezájmem účastníka o konstruktivní vyřešení věci, šikanózním výkonu práva či obstrukčním chování účastníka (srov. nález ze dne 12. 12. 2019, sp.zn. II. ÚS 572/19, nález ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, nález ze dne 5. 4. 2022, sp.zn. IV. ÚS 404/22 a nález ze dne 30. 9. 2021, sp.zn. IV. ÚS 2081/21 včetně disentního stanoviska).

26. Proto při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 150 o.s.ř. soud vycházel z uvedeného skutkového stavu výše popsaného v průběhu samotného řízení před soudem a obecných východisek pro náhradu nákladů řízení v rámci iudicia duplex a dospěl k závěru, že procesní aktivita ani jedné ze stran sporu znaky šikanózního výkonu práva či nadměrné obstrukce nenaplnila.

27. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát v dané věci zaplatil znalečné ve výši 15 794 Kč, kdy zálohu na znalečné ve výši 5 000 Kč zaplatil žalobce. S ohledem na typ sporného řízení, tedy zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (iudicium duplex), soud rozhodl tak, že každý z účastníků má povinnost zaplatit státu polovinu takto vzniklých nákladů řízení, tedy každý z nich má povinnost zaplatit na nákladech státu částku 7 897 Kč, když žalobci se od této částky odečte složená záloha ve výši 5 000 Kč. Proto žalobce je povinen doplatit zbytek nákladů řízení ve výši 2 897 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li strany povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.