6 C 340/2018

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů a o určení, že nemovitosti jsou součástí SJM

I. Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazuje pozemek parcela St. anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, přičemž stavba stojí na pozemku p.č. St. anonymizováno, to vše zapsané na list vlastnictví pro územní celek a k.ú. část obce u obec.

II. Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazuje bytová jednotka číslo vymezená dle zákona o vlastnictví bytů v budově adresa anonymizována tři slova s podílem na společných částech ve výši číslo anonymizováno, zapsaná na LV číslo pro územní celek k.ú. část obce u obec u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce.

III. Do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazují nemovitosti, a to pozemek p. číslo pozemek p. číslo vše zapsáno na list vlastnictví pro územní celek a k.ú. obec u obec.

IV. Do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazuje pozemek parcela St. anonymizováno, jehož součástí je stavba obec č. anonymizováno, rod.rekr, přičemž stavba stojí na pozemku p.č. St. anonymizováno, a dále pozemek parc. číslo to vše zapsané na list vlastnictví pro obec a k.ú. obec.

V. Do výlučného vlastnictví žalovaného připadají práva a povinnosti k účtu žalovaného č. bankovní účet vedeného u právnická osoba

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu částku ve výši 395 469 Kč, a to ve lhůtě do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR- Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši 18 003 Kč, po odečtení složené zálohy částku ve výši 15 003 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaný je povinen zaplatit ČR- Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši 18 004 Kč, po odečtení složené zálohy částku ve výši 15 004 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vypořádání společného jmění manželů, neboť s žalovaným byla rozvedena a dosud nebylo vypořádáno společné jmění manželů, pokud jde o nemovitosti, a to bytová jednotka číslo vymezená dle zákona o vlastnictví bytů v budově adresa s podílem na společných částech domu ve výši číslo, zapsaná na listu vlastnictví číslo pro územní celek k. ú. část obce u obec, pozemek parcela č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba obec č. e. anonymizováno, rod. rekr. a pozemek parcela číslo zapsané na listu vlastnictví číslo pro obec a k. ú. obec, pozemek parcela č. st. anonymizováno zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba obec č. e. anonymizováno, rod. rekr., zapsaného na listu vlastnictví číslo pro obec a k. ú. obec, pozemek parcela č. st. anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba garáže bez čp/če, zapsaný na listu vlastnictví číslo pro územní celek a k. ú. část obce u obec, pozemek parcela číslo orná půda a pozemek parcela číslo orná půda, zapsané na listu vlastnictví číslo pro územní celek, k. ú. obec u obec, dále motorové vozidlo anonymizováno registrační značka, podnik žalovaného včetně účtů a spoření a částku 100 000 Kč, kterou žalovaný vybral z účtu. Žalobkyně požadovala přikázat do svého výlučného vlastnictví bytovou jednotku číslo kterou již více než 30 let osobně užívá k bydlení a s ní funkčně spojenou garáž bez čp/če na pozemku parcela č. st. anonymizováno. příjmení věcí navrhla k přikázání do výlučného vlastnictví žalovaného.

2. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by bytová jednotka číslo měla být součástí společného jmění manželů, neboť byt, resp. družstevní podíl, byl žalovanému darován jeho rodiči, manželi příjmení ještě před uzavřením manželství. příjmení byt patřil do společného jmění manželů, muselo by jim vzniknout společné členství v družstvu, pro které byl rozhodný okamžik vzniku práva na osobní užívání bytu, a bylo potřeba, aby právo na přidělení bytu vzniklo za trvání manželství. Žalovaný však pokračoval v členství po manželech příjmení již před uzavřením manželství. Stejně tak do společného jmění manželů nepatří automobil, neboť je ve výlučném vlastnictví paní jméno příjmení od roku rok. Co se týká podniku žalovaného, žalovaný ukončil již před zánikem společného jmění manželů živnostenské podnikání, a to v roce rok. Pozemek parcela č. st. anonymizováno zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba obec č. e. anonymizováno, rod. rekr., zapsaný na listu vlastnictví číslo pro obec a k. ú. obec, byl prodán v roce rok za částku částka a žalovaný souhlasí s vypořádáním výtěžku z prodeje. Žalovaný dále rozšířil předmět vypořádání o nemovité věci, a to pozemek parcela číslo pozemek parcela číslo vše zapsáno na listu vlastnictví číslo pro územní celek a k. ú. obec u obec u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce.

3. Soud rozhodl rozsudkem ze dne 29. 5. 2020, č. j. 6C 340/2018-252, který byl k odvolání žalobkyně v napadených výrocích II. až IX. zrušen usnesením Krajského soudu v obec ze dne 24. 3. 2021, č. j. 38 Co 150/2020-272. Výrok I. rozsudku, kterým soud zamítl z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu návrh žalobce na určení, že nemovitosti, jež tvoří předmět tohoto řízení, jsou součástí společného jmění manželů, tak již nabyl právní moci. Krajský soud zde především dospěl odlišně od soudu prvního stupně k závěru, že k bytové jednotce číslo zapsané na listu vlastnictví číslo pro územní celek a k. ú. část obce u obec, vzniklo společně s právem společného nájmu družstevního bytu žalobkyně i společné členství manželů v bytovém družstvu. Pokud tedy svědčilo účastníkům právo společného užívání bytu a v roce 1998 došlo k převodu bytu, tvoří tento součást společného jmění manželů.

4. Oba účastníci shodně u jednání dne datum dále navrhli vypořádání pozemku parcela číslo zapsaného na listu vlastnictví číslo pro obec a k. ú. obec u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce, který je rovněž součástí společného jmění manželů.

5. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 18. 5. 2018 č. j. 5 C 286/2017-28, který nabyl právní moci dne datum, bylo manželství žalobkyně a žalovaného, které bylo uzavřeno dne datum, rozvedeno.

7. Dle osvědčení o registraci vozidla je od roku 2011 vlastníkem značka automobilu, registrační značka anonymizováno, paní jméno příjmení.

8. Dle výpisu z účtu a sdělení právnická osoba byl ke dni datum zůstatek na osobním účtu žalovaného č. bankovní účet, vedeného u právnická osoba, částka. Žalovaný dne datum vybral z účtu částku částka a dne datum uhradil trvalou platbou nájemné bytovému družstvu ve výši 2 100 Kč. Nájemné bytovému družstvu ve výši 2 100 Kč uhradil žalovaný trvalou platbou rovněž datum. Dle stvrzenky uhradil žalovaný dne datum za pojištění domácnosti částku 980 Kč a za svoz TKO dne datum částku 250 Kč.

9. Dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum je od roku 1974 ve společném jmění žalobkyně a žalovaného pozemek parcela č. st. anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba garáže bez čp/če, zapsaný na listu vlastnictví číslo pro územní celek a k. ú. část obce u obec u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce. Dle znaleckého posudku číslo 2019 ze dne datum, ve spojení se znaleckým posudkem číslo ze dne datum, činila ke dni datum obvyklá cena nemovitosti částka.

10. Dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum jsou od roku 1979 ve společném jmění žalobkyně a žalovaného pozemek parcela číslo orná půda a pozemek parcela číslo orná půda, zapsané na listu vlastnictví číslo pro územní celek, k. ú. obec u obec u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce. Dle znaleckého posudku číslo rok ze dne datum, ve spojení se znaleckým posudkem číslo ze dne datum, činila ke dni datum obvyklá cena těchto nemovitostí 91 000 Kč.

11. Dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum, informace o pozemku ze dne datum a kupní smlouvy ze dne datum je žalovaný vlastníkem pozemku parcela č. st. anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba obec č. e. anonymizováno, rod. rekr. a pozemku parcela číslo trvalý travní porost, zapsaných na listu vlastnictví číslo pro obec a k. ú. obec u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce. Dle znaleckého posudku číslo 2019 ze dne datum, ve spojení se znaleckým posudkem číslo ze dne datum, činila ke dni datum obvyklá cena těchto nemovitostí částka.

12. Dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum a kupní smlouvy ze dne datum byl žalovaný dále vlastníkem pozemku parcela č. st. anonymizováno zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba obec č. e. anonymizováno, rod. rekr., zapsaného na listu vlastnictví číslo pro obec a k. ú. obec u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce Kupní smlouvou ze dne datum prodal žalovaný chatu č. e. 23 za kupní cenu částka panu jméno příjmení a paní jméno příjmení, což plyne i z kopie nahlížení do katastru nemovitostí. Dle znaleckého posudku číslo činila cena chaty č. e. anonymizováno a pozemku parcela č. st. anonymizováno celkem částka.

13. Dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum a informací o jednotce ze dne datum je žalovaný vlastníkem bytové jednotky číslo vymezené v budově obec, adresa, bytový dům, list vlastnictví číslo na pozemku parcela č. st. anonymizováno, s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši číslo, zapsaná na listu vlastnictví číslo pro územní celek, k. ú. část obce u obec u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce. Dle znaleckého posudku číslo ze dne datum, činila ke dni datum obvyklá cena těchto nemovitostí částka.

14. Žádostí ze dne 25. 5. 1972 požádali manželé příjmení 3. stavební bytové družstvo při MNV v obec o zrušení členství manželů příjmení k datu 31. 5. 1972 a převod svých členských práv na žalovaného, syna jméno příjmení z prvního manželství, s tím, že tento se dne 3. 6. žení. Dle žádosti manželů příjmení ze dne 25. 5. 1972 byl proveden přepis a změna členské knížky na žalovaného a jeho přijetí za člena bylo odsouhlaseno na schůzi představenstva dne 7. 8. 1972. Dle této knížky byl členský podíl zaplacen v roce 1962 a od roku 1963 byla hrazena úhrada za užívání bytu a v roce 1972 činil zůstatek na členském podílu 20 531 Kč. Z tvrzení žalovaného, jež žalobkyní nebylo rozporováno, vyplývá, že o schválení dohody o převodu členských práv a povinností z jeho předchůdců na žalovaného bylo rozhodnuto předsedou představenstva družstva dne 30. 6. 1972, když tento postup, tj. souhlas představenstva s převodem členských práv a povinností vyplývá z článku 28 odst. 1 stanov družstva.

15. Dle čl. 28 odst. 1 stanov stavebního bytového družstva může člen se souhlasem představenstva převést svá členská práva a povinnosti na jiného občana, který splňuje podmínky vzniku členství.

16. Žádostí ze dne 26. 7. 1992 požádali žalobkyně a žalovaný o převod družstevního bytu do vlastnictví. Z listiny vyplývá, že v případě společného členství je nutno připojit oba podpisy, což se v daném případě stalo.

17. Z rozhodnutí SBD Moravan ze dne 16. 7. 1981 vyplynulo, že rozhodnutím představenstva tohoto družstva ze dne 29. 5. 1980 byl vydán žalovanému náhradní přidělovací list ve smyslu ustanovení § 154 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (díle jen „obč. z.“), neboť kontrolou členských spisů bylo zjištěno, že nebylo písemně vyhotoveno rozhodnutí představenstva družstva o přidělení bytu do osobního užívání, přičemž členský podíl byl splacen dne 30. 6. 1972.

18. Ze zápisu o dohodě, odevzdání a převzetí družstevního bytu ze dne 6. 1. 1982, podepsaného rovněž žalovaným, vyplývá, že byt číslo v domě adresa, byl předán ke dni 30. 6. 1972. Z dodatku číslo k zápisu ze dne 3. 7. 1991, podepsaného žalobkyní a žalovaným, dále vyplývá, že od 1. 8. 1991 došlo ke změně úhrady za užívání bytu.

19. Ze smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva ze dne 25. 7. 1998 vyplývá, že došlo na základě zák. č. 49/1992 Sb. a zák. č. 72/1994 Sb. k převodu družstevního bytu do vlastnictví přejímajícího, kdy tuto smlouvu podepsal pouze žalovaný, stejně tak jako darovací smlouvu ze dne 10. 12. 2001 Darovací smlouvou byl žalovanému darován podíl o velikosti číslo na pozemku parcela č. st. anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří a pozemek parcela č. st. anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, zapsané na listu vlastnictví číslo pro územní celek, k.ú. část obce u obec.

20. Dle rozhodnutí stát. instituce č. j. spisová značka, které nabylo právní moci datum, bylo žalovanému (identifikační číslo) zrušeno živnostenské oprávnění k provozování živnosti s předmětem podnikání koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Dle výpisu z živnostenského rejstříku má žalovaný 3 živnostenská oprávnění, přičemž u všech oznámil přerušení provozování živnosti po dobu od datum do datum. Dle sdělení stát. instituce však nemá podnikatel v případě, že nepodniká, povinnost oznámit přerušení provozování živnosti. Anonymizovaný odstavec.

22. Soud ve věci dále provedl důkaz smlouvou o finančním leasingu, výpisem z účtu týkající se leasingové smlouvy a plánkem bytu, avšak z těchto listin nezjistil skutečnosti podstatné pro věc.

23. Podle ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

24. Podle ustanovení § 868 obč. zák., účinného od 1. 1. 1992, pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. 1. 1992; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. 1. 1992 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

25. Podle ustanovení § 175 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném do 31. 12. 1991, vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na přidělení družstevního bytu, vznikne s právem společného užívání i společné členství manželů k družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Podle odst. 3 však ustanovení odst. 1 a 2 neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí.

26. Podle ustanovení § 176 odst. 1 obč. zák., nabyl-li práva užívat byt některý z manželů před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům právo společného užívání tohoto bytu uzavřením manželství. Podle odst. 2 totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na přidělení družstevního bytu.

27. Podle ustanovení § 708 o. z., to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů.

28. Podle § 709 odst. 1 písm. b) o. z., je součástí společného jmění manželů to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl.

29. Podle ustanovení § 736 o. z., je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

30. Podle ustanovení § 738 o. z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

31. Podle § 742 odst. 1 a 2 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

32. Soud se nejprve zabýval otázkou, které majetkové hodnoty patří do společného jmění manželů. Základním rozlišovacím kritériem pro určení, které majetkové hodnoty do společného jmění manželů patří a které nikoliv, je časová hranice uzavření manželství dne 3. 6. 1972. To, co nabyl jeden z manželů, popřípadě i oba společně před vznikem manželství, do společného jmění manželů v zákonném režimu nepatří. Aby majetková hodnota patřila do společného jmění manželů, musí ji nabýt buď jeden z manželů, nebo oba manželé společně. Tak je tomu i tehdy, nabude-li jeden z manželů věc bez souhlasu, či dokonce proti vůli druhého manžela.

33. Sporným, pokud jde o součást společného jmění manželů, zůstal mezi stranami značka automobilu, registrační značka, podnik žalovaného a bytová jednotka číslo.

34. Pokud jde o automobil, soud má z předložených důkazů za prokázané, že automobil ke dni zániku manželství již vlastnila paní jméno příjmení, a proto nemohl patřit do zaniklého společného jmění manželů.

35. Pokud jde o bytovou jednotku číslo má soud za prokázané, že se žalovaný stal členem bytového družstva ke dni 7. 8. 1972, a to na základě žádost manželů příjmení o převod členských práv na žalovaného ze dne 25. 5. 1972. Přijetí žalovaného za člena družstva bylo odsouhlaseno na schůzi představenstva dle členské knížky dne 7. 8. 1972.

36. Žádost manželů příjmení o převod členských práv na žalovaného pak byla schválena představenstvem družstva dne 30. 6. 1972, tedy po uzavření manželství, jak vyplývá ze zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí bytu ze dne 6. 1. 1982, podepsaného žalovaným. V souladu s ustanovením § 175 odst. 2 obč. zák. tedy žalovanému vzniklo za trvání manželství právo na přidělení družstevního bytu a žalobkyni, která byt dle vyjádření žalovaného ze dne 25. 5. 2020 užívala od poloviny června 1972, vzniklo společně s právem osobního užívání i společné členství manželů v družstvu. Ve světle tehdejší platné právní úpravy, jež neumožňovala smluvní převod práv a povinností z členství, ani uzavření dohody o odevzdání a převzetí bytu nečlenu družstva, se skutečnosti vyplývající z žádosti manželů příjmení o převod jejich členských práv na žalovaného a stejně tak okolnost, že žalovaný dříve předmětnou bytovou jednotku spolu s manželi příjmení užíval a platil za něj úhrady, nejeví jako právně relevantní a nelze tedy dovodil, že by žalovanému na základě těchto skutečností vzniklo právo na přidělení družstevního bytu před uzavřením manželství (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 592/99 ze dne 31. 8. 2000). Soud má tedy za prokázané, že účastníci již spolu v době odevzdání a převzetí bytu jako manželé trvale žili a v souladu s tehdy platným ustanovením § 175 odst. 3 obč. zák. jim vzniklo jako společným členům družstva právo společného užívání družstevního bytu. Okolnost, že smlouva o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva ze dne 25. 7. 1998 byla podepsána pouze žalovaným, ačkoliv žádost o uzavření této smlouvy byla podepsána oběma účastníky jako společnými členy družstva, tak nemůže mít vliv na skutečnost, že tato bytová jednotka je součástí společného jmění manželů.

37. K podniku žalovaného soud uvádí, že z provedeného dokazování je zřejmé, že dne datum bylo žalovanému zrušeno živnostenské oprávnění a u dalších 3 živnostenských oprávněních bylo oznámeno přerušení provozování živnosti od datum do datum, přičemž přerušení živnosti nebylo povinné oznamovat. Soud má proto za prokázané, že žalovaný ke dni rozvodu manželství již nepodnikal, a proto nemohl být předmětem vypořádání ani podnik žalovaného.

38. Soud tedy shrnuje, že do zaniklého společného jmění manželů, které je třeba vypořádat, patří bytová jednotka číslo vymezená dle zákona o vlastnictví bytů v budově adresa s podílem na společných částech domu ve výši číslo, zapsaná na listu vlastnictví číslo pro územní celek k. ú. část obce u obec, pozemek parcela č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba obec č. e. anonymizováno, rod. rekr. a pozemek parcela číslo zapsané na listu vlastnictví číslo pro obec a k. ú. obec, výtěžek z prodeje pozemku parcela č. st. anonymizováno zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba obec č. e. anonymizováno, rod. rekr., zapsaného na listu vlastnictví číslo pro obec a k. ú. obec, pozemek parcela č. st. anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba garáže bez čp/če, zapsaný na listu vlastnictví číslo pro územní celek a k. ú. část obce u obec, pozemek parcela číslo orná půda a pozemek parcela číslo orná půda, zapsané na listu vlastnictví číslo pro územní celek, k. ú. obec u obec a finanční prostředky na účtu žalovaného.

39. Ustanovení § 742 o. z., stanovuje základní pravidla pro vypořádání společného jmění manželů na základě rozhodnutí soudu. Při vypořádání společného jmění manželů je soud vázán návrhy obou účastníků, co se týká rozsahu, který mezi sebou považují za sporný a požadují ho vypořádat. Navrhovaným způsobem samotného vypořádání vázán není a je na soudu, aby posoudil, zda navrhovaný způsob je v souladu se zákonem, při respektování autonomie vůle stran.

40. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

41. Pokud jde o výtěžek z prodeje chaty č. e. anonymizováno s pozemkem, soud uvádí, že předmětem vypořádání společného jmění je částka za prodej získaná, nikoliv tzv. obvyklá cena takové věci zjištěná ke dni zániku společného jmění (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3457/2018 ze dne 30. 10. 2018).

42. Pokud jde o částku 100 000 Kč, kterou žalovaný vybral ze svého účtu, soud uvádí, že prostředky tvořící společné jmění manželů může každý z manželů vybírat z účtu a používat pro běžnou spotřebu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3128/2013 ze dne 30. 10. 2013). Žalovaný sice z účtu vybral poměrně vyšší částku, nicméně z výpisu z účtu je zřejmé, že na účet chodí důchod pouze žalovaného a naopak odchází platba nájemného za byt, ve kterém bydlí pouze žalobkyně. Pokud tedy, jak žalovaný uvedl, vybere jednou za rok ze svého účtu částku 100 000 Kč, s přihlédnutím k celkovým majetkovým poměrům manželů, se soudu nejeví tento výběr nad rámec běžné spotřeby. K žádnému tzv. odklonu peněz ze strany žalovaného tak nedošlo. Navíc tato námitka zazněla až po koncentraci řízení a žádné další důkazy k ní tedy nemohly být pro tuto překážku navrhovány a prováděny.

43. Soud při vypořádání společného jmění manželů, vzniklého dne 3. 6. 1972 za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. a zaniklého dne 29. 5. 2018 za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 6109/2017 ze dne 27. 3. 2018). Dále soud vycházel při vypořádání z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1205/2019 ze dne 28. 4. 2020).

44. Co se týká samotného způsobu vypořádání, soudu se jeví jako adekvátní způsob přikázání do výlučného vlastnictví žalovaného práva a povinnosti k účtu č. bankovní účet, který je veden na jméno žalovaného, chaty číslo s pozemkem a s přilehlým pozemkem parcela číslo jež žalovaný užívá a z důvodu proporcionality při rozdělení majetku rovněž pozemků parcela číslo parcela číslo zapsaných na listu vlastnictví číslo pro územní celek, k. ú. obec u obec.

45. Do výlučného vlastnictví žalobkyně pak rozhodl soud přikázat bytovou jednotku číslo včetně podílu na společných částech domu, kterou žalobkyně dle shodných tvrzení účastníků již minimálně 20 let užívá a garáž bez čp/če na pozemku parcela č. st. 625 s pozemkem, jež je s tímto bytem dle vyjádření žalovaného u jednání dne datum i žalobkyně u jednání dne datum funkčně spojena. Důvody pro přikázání bytové jednotky, dlouhodobě užívané žalobkyní, do výlučného vlastnictví žalovaného pouze z důvodu jeho nepříznivého zdravotního stavu soud neshledal. Žalovaný ani netvrdil, v čem konkrétně spočívá zdravotní omezení znemožňující mu trvalé užívání chaty č. e. anonymizováno a soud tedy vycházel při hodnocení zdravotního stavu žalovaného pouze z předložené zdravotnické dokumentace. Dle vyjádření znalce stav chaty umožňuje její běžné užívání, jak ostatně žalovaný dle svého vyjádření dosud činil, chata je přístupná částečně po zpevněné a částečně po nezpevněné veřejné komunikaci a v místě je možnost napojení na veřejný rozvod elektřiny i vodovodu. Koneckonců žalovanému ničeho nebrání (v případě jeho zhoršujícího se zdravotního stavu) svůj majetek zpeněžit a pořídit si bydlení vhodné a uzpůsobené jeho zdravotnímu stavu.

46. Na základě výše uvedeného je tedy zřejmé, že aktiva, která jsou představována oceněnými nemovitostmi, zůstatkem na účtu a utrženou cenou za prodej chaty č. e. anonymizováno, činí částka a každému z manželů by tak měl připadnout majetek v hodnotě částka. Žalobkyni byla přikázána do vlastnictví bytová jednotka číslo včetně podílu na společných částech domu v hodnotě částka a garáž bez čp/če na pozemku parcela č. st. anonymizováno s pozemkem v hodnotě částka. Žalovanému pak byly do výlučného vlastnictví přikázány práva a povinnosti k účtu se zůstatkem ke dni zániku společného jmění manželů ve výši částka, chata č. e. anonymizováno včetně pozemku s přilehlým pozemkem parcela číslo v hodnotě částka, pozemky parcela číslo parcela číslo v hodnotě částka a dále žalovaný získal za prodej chaty č. e. anonymizováno částku částka. Celkově tak žalobkyni připadl majetek ze zaniklého společného jmění manželů v hodnotě částka. Žalobkyně je s ohledem na uvedené v souladu § 742 o. z. proto povinna vyplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu po zaokrouhlení částku částka.

47. Dle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát dle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Ve věci bylo uhrazeno znalečné v celkové výši 36 007 Kč. Žalobkyně na zálohách uhradila celkem částku 3 000 Kč a stejně tak žalovaný. Protože v dané věci nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu ve věci, soud rozhodl tak, že se oba účastníci rovným dílem jsou povinni podělit o vzniklé náklady řízení. Každá ze stran je tak povinna zaplatit státu 18 004 Kč. Stranám se tato povinnost započítá oproti složené záloze, tudíž je každý z nich povinen uhradit po odečtení záloh 15 003 Kč, resp. 15 004 Kč.

48. Vzhledem k výše uvedenému, proto soud ohledně vzájemné náhrady nákladů řízení rozhodoval dle § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně i nákladů řízení odvolacího. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.