6 C 360/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 15 072 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení částky 2 608 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 300,43 Kč, úroku ve výši 810,72 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 1 420,48 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení ve výši 7,05 % a úroku 21 % ročně z částky 1 420,48 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, se zastavuje.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 908 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 818,3 Kč, úroku ve výši 2 147,42 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 3 762,53 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení ve výši 7,05 %, úroku 21 % ročně z částky 3 762,53 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, částky 5 556 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 689,13 Kč, úroku ve výši 1 727,14 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 3 026,14 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení ve výši 7,05 %, úroku 21 % ročně z částky 3 026,14 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 072 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] s žalovaným uzavřela smlouvu o půjčce dne 17. 3. 2012, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit předchůdkyni poplatek ve výši 5 016 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 766 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 140 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 3 110 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal splatit v 60 hotovostních týdenních splátkách po 184 Kč do 11. 5. 2013. K prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovaným. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Současně bylo z insolvenčního rejstříku ověřeno, zda není vůči žalovanému vedeno insolvenční řízení. Přesto však žalovaný posléze přestal sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradil dne 19. 3. 2013. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Nyní tak žalovaný dluží na jistině celkem částku ve výši 6 908 Kč s příslušenstvím. Žalovaný dosud uhradil částku 4 108 Kč.

2. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s žalovaným dále uzavřela smlouvu o půjčce dne 6. 10. 2011, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit předchůdkyni poplatek ve výši 8 360 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 277 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 900 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 5 183 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal splatit v 60 hotovostních týdenních splátkách po 306 Kč do 29. 11. 2012. K prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovaným. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Současně bylo z insolvenčního rejstříku ověřeno, zda není vůči žalovanému vedeno insolvenční řízení. Přesto však žalovaný posléze přestal sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradil dne 19. 3. 2013. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Nyní tak žalovaný dluží na jistině celkem částku ve výši 5 556 Kč s příslušenstvím. Žalovaný dosud uhradil částku 12 804 Kč.

3. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s žalovaným dále uzavřela smlouvu o půjčce dne 4. 8. 2011, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit předchůdkyni poplatek ve výši 10 032 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 532 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 280 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 6 220 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal splatit v 60 hotovostních týdenních splátkách po 368 Kč do 27. 9. 2012. K prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovaným. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Současně bylo z insolvenčního rejstříku ověřeno, zda není vůči žalovanému vedeno insolvenční řízení. Přesto však žalovaný posléze přestal sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradil dne 11. 6. 2013. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Nyní tak žalovaný dluží na jistině celkem částku ve výši 2 608 Kč s příslušenstvím. Žalovaný dosud uhradil částku 19 424 Kč. Podáním ze dne 8. 3. 2022 vzala žalobkyně svůj návrh v rozsahu posledně uvedeného nároku zcela bez uvedení důvodu zpět.

4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

5. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne 17. 3. 2012 smlouva o půjčce. Žalovanému tak byla poskytnuta půjčka ve výši 6 000 Kč a tento se zavázal uhradit jistinu a dále úrok ve výši 766 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 140 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 110 Kč. Žalovaný si zvolil hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázal dlužnou částku uhradit v 60 týdenních splátkách po 184 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle smluvních podmínek byla úroková sazba sjednána ve výši 21,00 % p. a. Dle čl. 11 smluvních podmínek, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (smlouva o půjčce [číslo] ze dne 17. 3. 2012). Zákaznická smlouva nebyla žalobkyní předložena.

6. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne 6. 10. 2011 smlouva o půjčce. Žalovanému tak byla poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč a tento se zavázal uhradit jistinu a dále úrok ve výši 1 277 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 900 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 5 183 Kč. Žalovaný si zvolil hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázal dlužnou částku uhradit v 60 týdenních splátkách po 306 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle smluvních podmínek byla úroková sazba sjednána ve výši 21,00 % p. a. Dle čl. 11, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (smlouva o půjčce [číslo] ze dne 6. 10. 2011). Zákaznická smlouva nebyla žalobkyní předložena.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 17 6. 2016, seznam postoupených pohledávek). V oznámení o postoupení pohledávky byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě deseti dnů (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 6. 2016, podací arch ze dne 1. 7. 2016). Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána (předžalobní výzva ze dne 16. 2. 2018, podací lístek ze dne 19. 2. 2018).

8. Při právním posouzení věci vycházel soud z občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění ke dni uzavření smlouvy o půjčce (dále jen "obč. zák."). Uvedený zákon soud aplikoval s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku (dále jen "o. z.)., který ho zrušil, avšak stanovil, že jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy.

9. Podle ustanovení § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

10. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

11. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

12. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném do 24. 2. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

14. Podle § 96 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

15. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu v části, v níž se domáhala zaplacení částky 2 608 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 300,43 Kč, úroku ve výši 810,72 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 1 420,48 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení ve výši 7,05 % a úroku 21 % ročně z částky 1 420,48 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, a to ještě před jednáním ve věci, soud řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. částečně zastavil.

16. Soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., neboť žalovaný je spotřebitel, právní předchůdkyně žalobkyně podnikatelka a je tedy nutno smluvní vztah účastníků posoudit jako spotřebitelský úvěr.

17. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Žalobkyně nepředložila zákaznické karty, ve které žalovaný uvedl výši svých příjmů a výdajů a dále nenavrhla a ani nepředložila žádné důkazy k prokázání svých tvrzení týkajících se skutečného ověření žalovaným uvedených tvrzení v zákaznických kartách při uzavření úvěrové smlouvy. Z listin předložených žalobkyní tak nelze učinit závěr, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ověřením skutečné výše příjmů a výdajů žalovaného z jím předložených listin.

18. Na základě shora uvedených skutečností má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice poskytla žalovanému na základě uzavřených smluv o půjčce částku 16 000 Kč, nicméně již neposoudila řádně schopnost žalovaného půjčky splatit, neboť nezjišťovala příjmy a výdaje žalovaného ověřením předložených listin. V důsledku toho jsou smlouvy o půjčce dle § 39 o. z. neplatné. Jedná o neplatnost absolutní, neboť smlouva odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Soud si je vědom toho, že zákon nestanoví taxativní výčet postupu, které musí být ze strany věřitele pro jeho naplnění provedeny, stejně tak, že by výklad dané normy neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěru a také na žadatele o ně. Pokud však má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmu a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitelé rozumně očekávat. Zde soud odkazuje na judikaturu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).

19. Žalobkyně tak má nárok na jistinu 16 000 Kč, kdy po odečtení žalovaným dosud uhrazené částky ve výši 16 912 Kč dospěl soud k závěru, že dlužná částka byla žalovaným zcela uhrazena již před odesláním oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 7. 2016.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř., tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náklady řízení, když úspěšný ve věci byl žalovaný. Ze spisu se však nepodává, že by procesně úspěšnému žalovanému jakékoliv náklady řízení vznikly, když po celou dobu řízení byl nečinný.