6 C 55/2021
č. j. 6 C 55/2021-75
V PLATNOSTICitované zákony (10)
Plný text
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 49 131,97 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 49 131,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 39 869 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 131,97 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal a zavázal se k jeho řádnému splácení. Tuto svoji povinnost si však neplnil a žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 26 004 Kč, poplatků ve výši 4 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 747,65 Kč, a úroku ve výši 8 715 Kč. Žalobkyně dále požaduje rovněž zaplacení poplatků za upomínání ve výši 750 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1515,32 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 39 869Kč od [datum] do zaplacení 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.
3. Soud z předložených listin zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě ní se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet takto čerpaný úvěr 48 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 517 Kč. Sazba smluvního úroku byla sjednána ve smlouvě, a to ve výši 51 %. Celkově se žalovaný zavázal s jistinou uhradit žalobkyni náklady půjčky ve výši 80 804 Kč složené z administrativního poplatku ve výši 550 Kč měsíčně (celkem 26 400 Kč). V čl. 11 smlouvy bylo stanoveno, že v případě, že zákazník nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Dále zde bylo sjednáno několik smluvních pokut, jejichž výše byla stanovena v sazebníku poplatků. Dle sazebníku je sjednána smluvní pokuta za každý den prodlení s úhradou splátky ve výši 0,5 % denně, nejvíce však 3 000 Kč za každý kalendářní rok, ve výši 0,1 % denně z aktuální výše dluhu po zesplatnění a 50 Kč za každé porušení dalších povinností stanovených smlouvou a obchodními podmínkami. Dále zde byla sjednána náhrada za účelně vynaložené náklady ve výši 350 Kč za komunikaci s klientem k minimalizaci negativních dopadů, 750 Kč za komunikaci s klientem k možnosti umoření sankcí atd.
4. Žalovaný před podpisem smlouvy předložil žalobkyni občanský průkaz, výpis z účtu a vyúčtování mzdy, ze kterého vyplývá, že mzda žalovaného po srážkách v listopadu 2017 činila 21 470 Kč a prosinci 2017 činila 23 449 Kč. Žalobce dále posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to konkrétně nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí.
5. Z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaný čerpal úvěr dne [datum] v celkové výši 40 000 Kč. Dle vyčíslení pohledávky ke dni [datum] žalovaný na úvěr uhradil 65 429 Kč. Dopisem ze dne [datum] byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván opětovně k úhradě dlužné částky.
6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Dle ustanovení § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Dle ustanovení § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
9. Dle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
11. Dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Soud má z předložené úvěrové smlouvy za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal a zavázal se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami, a to i s úrokem z úvěru a poplatku. Vedle těchto částek se žalovaný zavázal hradit i poplatky za poskytnuté služby. Žalovaný však v rozporu se smluvním ujednáním úvěr nesplácel. Žalobkyně tedy od uzavřené smlouvy odstoupila v souladu s ustanovením § 2002 odst. 1 o. z., čímž se stal zůstatek úvěru splatný.
15. Jelikož žalovaný v tomto vztahu vystupuje jako spotřebitel ve smyslu § 419 občanského zákoníku, jedná se o spotřebitelskou smlouvu dle § 1810 občanského zákoníku a je proto nutné na něj aplikovat také zákon o spotřebitelském úvěru, kdy v § 86 tohoto zákona je stanovena povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
16. Je obecně známo, že banky i nebankovní poskytovatelé úvěrů, jejichž motivací je výnos z úroků jako ceny peněz při očekávání řádného splacení úvěru, obecně vyžadují k posouzení úvěruschopnosti doložení bonity klienta zejména právě doklady, jako je potvrzení o zaměstnání, výpisy z účtu žadatele, výdaje související s bydlením, s tím, že pokud k uvedenému doložení nedojde, úvěr neposkytnou.
17. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Poskytování úvěrů bez doložení bonity je navíc aktuálním celospolečenským problémem vytvářejícím společensky nežádoucí situaci dluhových spirál, zpeněžování obydlí dlužníků„ nad jejich hlavami“, generování zisku z nákladů při vymáhání. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Právě prevence těchto negativ byla evidentním účelem zakotvení požadavku odborné péče do § 9 odst. 1 ZSÚ (jakož i k jeho následné novelizaci zákonem č. 43/2013 Sb. – srov. jeho důvodovou zprávu – parlamentní tisk 781/0, www.psp.cz). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud. Lze proto uzavřít, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle § 86 odst. 1 ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.).
18. Žalobkyni byl ze strany žalovaného doložen občanský průkaz, výplatní páska a výpis z účtu. Dle periodického výpisu z účtu č. [bankovní účet] hospodařil žalovaný k datu [datum] se zůstatkem 148 Kč a v lednu 2018 se zůstatkem 265 Kč. Žádné jiné relevantní listiny označeny a předloženy nebyly. Zejména tedy nebyly nijak doloženy ani ověřovány podstatné výdaje žalovaného.
19. V souzené věci tak lze uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo pouze formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů týkajících se zejména pravidelných měsíčních výdajů žalovaného. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.
20. Žalobkyně tak má nárok na jistinu 40 000 Kč, kdy po odečtení žalovaným dosud uhrazené částky ve výši 65 429 Kč dospěl soud k závěru, že dlužná částka byla žalovaným již zcela uhrazena.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náklady řízení, když převážně úspěšný ve věci byl žalovaný. Ze spisu se však nepodává, že by převážně procesně úspěšnému žalovanému jakékoliv náklady řízení vznikly, když po celou dobu řízení byl nečinný.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.