6 C 98/2019

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: vypořádání společného jmění manželů

I. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje bytová jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů č. 306/1 nacházející se v bytovém domě [adresa], jež je součástí pozemku p. [číslo] vše v k.ú. a obci [obec] a dále spoluvlastnický podíl na společných částech domu [adresa], bytový dům, jež je součástí pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] o velikosti id. [číslo], spoluvlastnický podíl na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] o velikosti id. [číslo] a spoluvlastnický podíl na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] o velikosti id. [číslo].

II. Do výlučného vlastnictví žalované připadá závazek vyplývající ze smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] se zůstatkem ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství 104 834,20 Kč.

III. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje osobní automobil zn. Renault, [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka].

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vyrovnání jeho podílu částku ve výši 698 283 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobci se vrací část složené zálohy ve výši 600 Kč.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou podanou u zdejšího soudu 17. 5. 2019 domáhal vypořádání společného jmění manželů. Svoji žalobu odůvodnil tím, že manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] s tím, že k datu podání žaloby nebylo vypořádáno společné jmění manželů. Předmětem vypořádání žalobce učinil byt nacházející se v 1. podlaží bytového domu [adresa] v [obec] zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], dále úvěr ze dne [datum], garáž, pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec], osobní automobil Renault Scenic, soupravu hudebních nástrojů a další drobný nábytek. Původně žalobce navrhoval, aby výše uvedené nemovitosti byly prodány a předmětem vypořádání se stala částka obdržená za prodej těchto nemovitostí, případně nechť jsou předmětné nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví jednoho z účastníků s tím, že tento je povinen vyplatit polovinu tržní hodnoty druhému z bývalých manželů. Žalobce dále navrhoval, aby do jeho výlučného vlastnictví byl přiřknut osobní automobil, souprava hudebních nástrojů a pracovní nářadí, žalovaná aby se stala výlučným vlastníkem vybavení domácnosti, bytu, věcí osobní potřeby a elektroniky.

2. Žalovaná uvedla, že má zájem získat předmětný byt a nemovitosti do svého vlastnictví s tím, že je připravena vyplatit žalobci částku 500 000 Kč, dále za tímto účelem převezme i úhradu zbytku stávajícího úvěru. Dále uvedla, že souhlasí s tím, aby žalobce nabyl do svého vlastnictví osobní automobil, soupravu hudebních nástrojů a pracovních nářadí.

3. V průběhu řízení žalobce změnil názor a požadoval, aby předmětné nemovitosti byly přiřknuty do jeho výlučného vlastnictví stejně jako splátka zbytku úvěru i osobní automobil s tím, že žalované vyplatí na vypořádání částku, kterou nechť určí soud, případně aby předmětné nemovitosti včetně bytové jednotky byly prodány a výtěžek prodeje rozdělen mezi bývalé manžele.

4. V průběhu řízení ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že tito učinili předmětem vypořádání společného jmění manželů bytovou jednotku [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa], jež je součástí pozemku p. [číslo] vše v k.ú. a obci [obec], dále spoluvlastnický podíl na společných částech domu [adresa], jež je součástí pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] o velikosti id. [číslo], spoluvlastnický podíl na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] o velikosti id. [číslo] a spoluvlastnický podíl na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] o velikosti id. [číslo], dále závazek vyplývající ze smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] ze dne [datum] a osobní automobil značky Renault, [registrační značka].

5. Na základě provedeného dokazování ve věci soud zjistil následující skutkový stav.

6. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl dne 20. 12. 2018 právní moci.

7. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že obvyklá cena bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa] na pozemku p. [číslo] dále pozemky p. [číslo] v k.ú. [obec], vše zapsáno na LV [číslo] byly odhadnuty na částku 1 500 000 Kč. Soud v této věci podotýká, že obě strany sporu shodně prohlásily, že žádají, aby soud při ocenění těchto nemovitostí vycházel ze předmětného znaleckého posudku, který si obě strany nechaly vypracovat a souhlasí s obvyklou cenou znalcem stanovenou, kterou znalec předmětné nemovitosti ocenil.

8. Ze znaleckého posudku o ceně motorového vozidla [číslo] 2020 vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že cena osobního automobilu Renault, [registrační značka], [příjmení]: VF1JMSE0635602973 činí ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství částku 40 000 Kč.

9. Ze sdělení [právnická osoba], soud zjistil, že úvěr č. [bankovní účet] byl uzavřen mezi žalovanou a [právnická osoba] dne [datum], přičemž výše úvěru činila 500 000 Kč, zůstatek úvěru k datu právní moci rozsudku o rozvodu manželství činil 104 834,20 Kč. Úvěr je po datu právní moci rozsudku o rozvodu manželství splácen z účtu žalované celkovou částku 3 000 Kč měsíčně, za dobu od [datum] do [datum] bylo na úvěr zaplaceno 57 300 Kč a k uvedenému datu 5. 8. 2020 zbývá doplatit na úvěr částku 54 681,80 Kč.

10. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že tento od února roku 2018 do února roku 2020 se podílel na úhradě předmětného úvěru, když za dobu od února 2018 do prosince 2019 hradil pravidelně měsíčně částku 1 500 Kč, za období leden až únor roku 2020 vždy zaplatil částku 1 350 Kč, celkem tedy se na úhradě zůstatku úvěru podílel částkou 20 700 Kč.

11. Ze zprávy [jméno] [celé jméno žalované] (dcery účastníků) ze dne [datum] soud zjistil, že tato je sledovaná pro diagnózu roztroušená skleróza. Má lehké oslabení dolních končetin jako následek 1. ataky onemocnění.

12. Z výslechu žalobce soud zjistil, že žádá, aby vše, co je předmětem vypořádání SJM, připadlo do jeho vlastnictví s tím, že žalovanou vyplatí. V současné době žije i s přítelkyní ve [obec] v pronajatém bytě, on i přítelkyně ve [obec] pracují. Původně za byt platili 12 000 Kč, nyní platí 12 500 Kč. Myslí si, že žalovaná v bytě v [obec] nebydlí, v posledním půlroce, když se tam tak 4x zastavil za dcerou, neviděl před domem auto žalované. Myslí si, že v bytě bydlí kromě [jméno] i dcera [jméno]. Je mu známo, že je dcera [jméno] nemocná. Automobil užívá žalobce, úvěr od, hradí jej tedy zřejmě žalovaná, stejně jako ostatní poplatky a inkaso týkající se bytu od.března roku 2020 nesplácí. Byl by schopen žalovanou z bytu vyplatit do dvou měsíců, případně by souhlasil i s variantou, že by se byt prodal a výtěžek by se mezi strany rozdělil.

13. Z výslechu žalované soud zjistil, že tato by chtěla z majetku patřícího do SJM získat byt a doplatit úvěr, auto nechť si ponechá žalobce. V bytě bydlí žalovaná i obě její dcera [jméno] a [jméno]. Vše kolem bytu platí žalovaná, je to celkem cca 5 000 Kč měsíčně. Co se týče úvěru, od března roku 2020 jej platí sama. V bytě by chtěla zůstat, neboť s dcerami nemají jinou možnost bydlení, je schopna vzít si úvěr a žalobce vyplatit. [příjmení] [jméno] před zhruba rokem onemocněla, onemocnění jí způsobuje omezení, může pracovat na tříčtvrteční úvazek, největší ložisko má na míše, což ji způsobuje problémy s dolními končetinami. nyní podstupuje výzkumnou léčbu, kam ji žalovaná doprovází, s tím mají zvýšené výdaje asi 2 000 Kč měsíčně. Dcera nemoc nese velmi špatně, má velké psychické problémy. Co se týče tvrzené prodeje bytu, oslovila ji paní [příjmení], která se jí ptala na to, co bude s bytem dělat. Žalovaná jí sdělila, že pokud by byt prodávala, tak že oni budou první, kterým jej nabídne.

14. Dle § 740 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) nedohodou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

15. Dle § 742 odst. 1 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak, nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

16. Při právním posouzení věci soud postupoval dle zákonných ustanovení shora citovaných s tím, že byla použita příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. z důvodu, že společné jmění manželů zaniklo již za účinnosti tohoto nového občanského zákoníku.

17. Na základě provedeného dokazování ve věci a po zhodnocení celkového stavu věci soud dospěl k názoru, že mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, jaké věci tvoří jejich společné jmění manželů a jaká je hodnota těchto věcí patřících do SJM. Jedinou spornou záležitostí byla skutečnost, že každý z účastníků řízení měl zájem o získání bytu do svého výlučného vlastnictví, respektive žalobce ještě kromě toho navrhoval prodej bytu a rozdělení výtěžku z tohoto prodeje.

18. Soud po pečlivém uvážení celé situace a po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že předmětnou bytovou jednotku je třeba přiřknout do výlučného vlastnictví žalované. Především soud k tomuto závěru vedly následující skutečnosti: V prvé řadě je třeba zohlednit, že to byl žalobce, který ze společné domácnosti odešel, tuto opustil, když v současné době žije se svou partnerkou ve [obec], kde mají pronajatý byt a kde také oba pracují. Naproti tomuto to byla žalovaná, která v předmětné bytové jednotce spolu s dětmi zůstala. Další skutečnost, která soud k tomuto závěru vedla, je ta, že to byla žalovaná, která po celou dobu platila veškeré platby s bytem spojené ať už v podobě inkasa či jiných dalších poplatků, pojištění apod. Stejně takto byla žalovaná, která po celou dobu od rozvodu manželství řešila opravy s bytem spojené. Nezanedbatelná je i skutečnost, že žalovaná na rozdíl od žalobce nemá v současné době žádné náhradní bydlení, spolu s ní ve společné domácnosti bydlí i dcery účastníků, přičemž jedna, a to mladší [jméno], je blízká věku nezletilých, navíc trpí závažným onemocněním, které jí brání v tom, aby žila zcela plnohodnotný život, je částečně omezená v rámci svých pracovních povinností, navíc nemoc na ni těžce psychicky doléhá. Je to navíc žalovaná, která o takto nemocnou dceru pečuje, pomáhá jí, stará se o ni, je proto minimálně vhodné, aby současný stav, kdy žalovaná spolu se svými dcerami ve společné domácnosti žije, zůstal zachován a neuváděl je do existenčních problémů. Žalobce navíc neuvedl žádný racionální důvod, pro který by měl být byt přikázán do jeho vlastnictví, případně proč by bytová jednotka měla být prodána. Jeho zdůvodnění soud nerozumí a ve svém důsledku jej považuje za velmi asociální a nemravné.

19. Protože žalobce od rozvodu manželství doposud užívá osobní automobil značky Renault, bylo logické, že soud tento automobil přikázal do výlučného vlastnictví žalobce.

20. Spolu s bytovou jednotkou souvisí i shora citovaný úvěr u [právnická osoba] který od doby po rozvodu doposud splácí žalovaná. Je pravdou, že však žalobce se částečně na úhradě tohoto úvěru, a to celkovou částkou 20 700 Kč, podílel. Nicméně od března roku 2020 tento úvěr nehradí. Proto soud závazek vyplývající z této úvěrové smlouvy přiřkl ke splácení žalované.

21. SJM činí celkem částku 1 435 166 Kč (1 500 000 Kč + 40 000 Kč – 104 834,20 Kč). Každý z manželů by měl tedy dostat podíl ve výši 717 583 Kč. Žalobce však z majetku patřícího do SJM obdržel hodnotu ve výši 40 000 Kč, žalovaná pak ve výši 1 395 166 Kč. Z tohoto důvodu proto žalovaná je povinna doplatit žalobci částku 698 283 Kč (677 583 Kč + 20 700 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná ovšem tyto prostředky nevlastní, je zapotřebí, aby jí byla poskytnuta určitá lhůta k vyplacení žalobce. Z tohoto důvodu proto soud umožnil žalované předmětnou částku zaplatit žalobci do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Soud je přesvědčen, že stanovená lhůta pro zaplacení této částky je přiměřená a v rámci této lhůty je v objektivních možnostech žalované tuto částku zaplatit, případně i za cenu získání úvěru.

22. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu z důvodu, že ve věci nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu, žalobu o vypořádání SJM mohl podat každý z účastníků a nelze říci, že by některý z účastníků činil obstrukce či jinak nadmíru prodlužoval předmětné řízení.

23. Ohledně náhrady nákladů státu soud rozhodoval dle § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že stát zaplatil za znalecký posudek znalečné ve výši 2 800 Kč. S ohledem na výše uvedené by proto jak žalobce tak žalovaná každý měl zaplatit polovinu takto vzniklých nákladů řízení, tedy každý částku 1 400 Kč. Nicméně žalobce na zálohu na znalečné již zaplatil částku 2 000 Kč, z tohoto důvodu proto soud rozhodl tak, že žalobci se naopak vrací část složené zálohy ve výši 600 Kč s tím, že zbytek ze složené zálohy ve výši 1 400 Kč zůstane jako úhrada nákladů státu a naopak žalované stanovil povinnost zaplatit jí náklady řízení ve výši 1 400 Kč.