7 C 90/2016

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného -) k pozemku par.č. st. anonymizováno zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba domu adresa, -) k pozemku parcela číslo zahrada -) k pozemku parcela č. rok orná půda -) k pozemku parcela č. rok, ostatní plocha -) k pozemku číslo orná půda vše zapsáno na listu vlastnictví číslo pro územní celek a k.ú. obec u obec, vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce, se zrušuje.

II. Nemovitosti, a to pozemek par.č. st. anonymizováno zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba domu adresa, pozemek parcela číslo zahrada, pozemek parcela č. rok orná půda, pozemek parcela č. rok, ostatní plocha, pozemek číslo orná půda, vše zapsáno na listu vlastnictví číslo pro územní celek a k.ú. obec u obec, vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce, se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce celé jméno žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vypořádání jeho podílu částku ve výši 79 500 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

1. Žalobou ze dne 15. 2. 2016 požadoval žalobce zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že je spoluvlastníkem ideálního podílu ve výši 7/8 výše uvedených nemovitostí, přičemž jméno příjmení je zapsaným vlastníkem zbývající 1/8. jméno příjmení se narodil v anonymizováno číslo a s ohledem na jeho narození je nepochybné, že v době podání návrhu již nežil.

2. Soud ustanovil žalovanému opatrovníka a rozhodl rozsudkem ze dne 8. 9. 2017, č.j. 7 C 90/2016-142 ve spojení s doplňujícím usnesením tak, že vypořádal spoluvlastnictví, přikázal celou nemovitost do vlastnictví žalobce a zavázal ho vyplatit vypořádací podíl. Následně byl rozsudek zrušen Krajským soudem v Brně, č.j. 38 Co 306/2017-157 ze dne 31. 7. 2018, když zrušení a vrácení věci prvostupňovému soudu odůvodnil tak, že nelze rozhodnout o vypořádání s opatrovníkem, když rozsudek by se stal nevykonatelným, neboť by nebylo komu vyplatit vypořádací podíl a soud prvního stupně by měl nejprve vyřešit otázku případných dědiců.

3. Následně soud řešil otázku případných dědiců, když po několika letech a dodatečných dědických řízení bylo zjištěno, že v současnosti předmětný pozemek vlastní žalobce a současný žalovaný, o čemž bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu č.j. 7 C 90/2016-255 ze dne 27. 10. 2022.

4. Žalobce následně nechal vypracovat nový znalecký posudek, dle kterého obvyklá cena nemovitosti činila 2 033 260 Kč a setrval na svém návrhu, aby nemovitosti byly přikázány do jeho vlastnictví, současně zdůraznil, že rozdělení předmětných nemovitostí není možné, neboť pozemek se zahradou tvoří jeden celek sloužící jednomu účelu a další pozemky na předmětný pozemek navazují a jejich zmenšením by došlo k poklesu ceny, zemědělské pozemky by byly neobdělávatelné a navrhl vyplatit žalovanému jako vypořádací díl částku 79 245 Kč.

5. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že se mu zdá cena nízká a že by soud měl vypracovat nový znalecký posudek.

1. Následně soud nařídil jednání, ve kterém shrnul dosavadní průběh řízení a provedl nové důkazy, a to znalecký posudek č. 5428-28/ 2022 a seznam na list vlastnictví. Jednání se účastnil pouze žalobce, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

2. Před zrušením rozsudku byl k věci proveden především znalecký posudek č. 3830-90/2015 ze kterého soud zjistil, že cena předmětných nemovitostí ke dni 6. 5. 2015 činila 930 000 Kč (za stavbu RD a pozemku parc.č. st. anonymizováno, parc. číslo) a 51 630 Kč (pozemky parc.č. rok, parc. č. rok, parc. číslo). Z výpovědi znalkyně dále zjistil, že v okolí pozemku jsou obdělávaná pole. Znalkyně dále doporučila zahradu ponechat u rodinného domu a tuto celistvost nerušit. Na pozemcích jsou ovocné stromy. Jako zahrada je využíván nejen pozemek číslo ale také číslo, přičemž tento pozemek leží mimo zastavitelné území a pozemek rok je užíván jako pole. Všechny pozemky byly udržované, bylo o ně pečováno.

3. Ze seznamu list vlastnictví soud zjistil, že předmětné pozemky jsou ve spolupodílovém vlastnictví žalobce a žalovaného, a to žalobce o velikosti podílu číslo a žalovaný číslo.

1. Ze znaleckého posudku č. 5428-28/ 2022, který vypracovala znalkyně příjmení jméno příjmení dne 24. 5. 2022, soud zjistil, že cena předmětných nemovitostí stoupla, a to na částku 2 033 260 Kč. Dále bylo zjištěno, že znalkyně při vypracování znaleckého posudku použila ceny skutečně prodaných nemovitostí v místě, a to v roce 2021 a 2022. Znalecký posudek byl vypracován odborně, neobsahoval nejasnosti, byl jednoznačně vysvětlen a závěry zde uvedené byly řádně odůvodněny. Znalecký posudek rovněž obsahuje fotografie místa a porovnávaných nemovitostí a je opatřen znaleckou doložkou.

1. Podle § 1142 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“, jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.

1. Podle § 1143 o.z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

1. Podle § 1144 odst. 1 a 3 o.z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

1. V řízení bylo prokázáno, a to seznamem list vlastnictví, že spoluvlastníky předmětných nemovitostí ke dni rozhodování soudu je žalobce, a to o velikosti podílu 123/128 a žalovaný o velikosti podílu 5/128. Dále bylo v řízení prokázána cena předmětných nemovitostí, a to ve výši 2 033 260 Kč.

1. V předmětné věci se jedná o vypořádání 5 nemovitostí (rodinný dům s nádvořím, zahrada na tento dům navazující p. číslo o výměře výměra, orná půda parcela číslo o výměře výměra, která navazuje na zahradu, parcela rok ostatní plocha, sloužící jako polní cesta a orná půda navazující na polní cestu, parcela č. rok o výměře výměra). Primární zásadou vypořádání spoluvlastnictví je ve smyslu § 1144 o.z., rozdělení věci, a proto se soud nejprve zabýval otázkou, zda lze nemovitosti rozdělit bez toho, že by poklesla jejich hodnota a v případě zemědělských pozemků, aby rozdělením nevznikly neobdělavatelné části půdy.

1. Žalobce v současnosti nemovitosti užívá a má nadále zájem je užívat. Žalovaný se teprve nedávno o existenci nemovitosti dozvěděl, nemovitosti neužívá. K žalobě se žalovaný vyjádřil pouze co do ceny, kdy uvedl, že posudek je podhodnocený a nechce hradit náklady řízení, když žalobci navrhl seriózní cenu, kterou on však odmítl, bez toho, že by žalovaný uvedl, jakou cenu navrhoval.

1. Již před zrušením původního rozsudku bylo prokázáno, a to z původního znaleckého posudku a z vyjádření znalkyně, že nemovitosti (dům se zahradou) nelze rozdělit tak, aby po jeho rozdělení vznikly dvě obyvatelné části, dvě samostatné jednotky. V řízení bylo prokázáno, že v předmětné nemovitosti žije žalobce, když před tím tam žili jeho rodiče, což bylo prokázáno přípisem stát. instituce ze dne 1. 11. 2013. Bylo také prokázáno, že došlo ke zhodnocení nemovitosti a že se o předmětnou nemovitost žalobce stará a užívá ji, když z výpovědi znalkyně bylo také prokázáno, že k domu přináleží zahrada, na které se nacházejí vzrostlé stromy, přičemž tento pozemek je užíván jako zahrada přináležející k domu. Dále soud přihlédl ke skutečnosti, že zahrada má rozlohu výměra, tedy číslo činí výměra, není k ní samostatná přístupová cesta, a jejím rozdělením by vznikl pozemek, který nelze plnohodnotně užívat jako zahradu a z výpovědi znalkyně bylo prokázáno, že rozdělením zahrady by klesla její cena.

1. Dále soud opakuje zjištění učiněná již v průběhu řízení před zrušením rozsudku, a to, co se týká rozdělení ostatních pozemků, tj. parcely číslo o výměře výměra, navazující přímo na zahradu, která končí u pozemku č. rok, tj. polní cesta o výměře výměra, za kterou se nachází pozemek parcela č. rok o výměře výměra. Celková plocha pozemků je výměra a převážně, až na polní cestu, slouží k zemědělským účelům. Rozloha svědčí o tom, že rozdělení by bylo možné, když žalovanému by měl připadnout pozemek o rozloze výměra. Dle sdělení znalkyně by bylo možno dvojí dělení. První varianta by spočívala ve vytvoření úzkého pásu podél všech těchto pozemků, s tím, že takto vytvořený pozemek by nebyl řádně zemědělsky využitelný, jednalo by se o úzký pruh, který by nebylo možno řádně obdělávat, když navíc by došlo k dělení u zástavby, kde i ostatní mají své zahrady a v případě, kdy by pozemek nebyl obdělávatelný, by mohlo dojít k zanesení okolních pozemků náletem, čímž by došlo ke znehodnocení okolních pozemků. Druhá varianta by spočívala ve vytvoření nového pozemku. Současně s ohledem na cenu geometrického plánu, který by musel být zhotoven při porovnání s cenou pozemku, není hospodárné, aby ekvivalent ceny pozemku byl investován do geometrického plánu, když je potřeba i zohlednit skutečnost, že není žádoucí drobení zemědělského půdního fondu.

1. Soud tedy shrnuje, že s ohledem na velikost podílu žalovaného má soud za to, že nemovitosti nelze reálně rozdělit tak, aby ve smyslu § číslo odst. 1 a 2 a § 1144 odst. 1 a 3 o.z. zůstaly pozemky účelně obdělávatelné, když dům a přilehlou zahradu nelze reálně rozdělit vůbec, a proto soud ve smyslu § 1143 o.z. přistoupil k vypořádání nemovitostí tak, že celou nemovitost přikázal do vlastnictví žalobce, který ji fakticky už teď spravuje a současně rozhodl o vyplacení vypořádacího podílu žalovanému.

1. Co se týká námitek žalovaného, co do vypracovaného posudku číslo rok, pak soud jeho námitky shledal jako liché. Posudek byl vypracován řádně, s užitím skutečných cen za prodané nemovitosti v místě předmětných nemovitostí a posudek je opatřen znaleckou doložkou. Sám žalovaný nic konkrétního proti znaleckému posudku nenamítal, až na tvrzenou podhodnocenost, kterou však soudu nijak nedoložil, a proto soud vycházel z ceny, která byla zjištěna znaleckým posudkem, a to ve výši cca částka, když odpovídající cena za podíl žalovaného o velikosti číslo činí anonymizována dvě slova kč, tedy po zaokrouhlení částka, kterou žalovanému přiznal.

1. Co se týká lhůty, do které ji má žalovaný uhradit, pak soud určil délku 15 dnů, když se jedná o dobu, za kterou žalobce je schopen předmětnou částku zaplatit a současně je lhůta dostatečně krátká na to, aby žalovanému nevznikla žádná škoda.

1. Ačkoliv v řízení byl plně úspěšný žalobce, soud s ohledem na okolnosti tohoto případu rozhodl tak, že žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává (srov. § 150 o.s.ř.). Sám žalobce uvedl, že má za to, že by se mělo rozhodnout tak, že každý z účastníků si bude hradit své náklady řízení a s ohledem na skutečnost, že žalovaný vstoupil do řízení teprve nedávno bez možnosti ovlivnit jeho zahájení, soud rozhodl tak, že žalobci, ačkoliv byl úspěšný, žádná náhrada nákladů nepřísluší, a každý z účastníků si ponese náklady ze svého. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně, Velkomoravská 4. Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.