10 C 130/2023

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Radkou Hnátnickou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalované a žalobkyně c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně všichni zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem anonymizována dvě slova číslo , PSČ okres proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení kupních smluv <b>I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali zrušení kupních smluv, a to:</b> <b>-) kupní smlouvy mezi žalobcem a) a žalovaným ze dne 30. 9. 2022,</b> <b>-) kupní smlouvy mezi žalobkyní b) a žalovaným ze dne 27. 10. 2022,</b> <b>-) kupní smlouvy mezi žalobkyní c) a žalovaným ze dne 19. 11. 2022,</b> <b>se zamítá.</b> <b>II. Žalobci jsou povinni nahradit žalovanému náklady řízení, každý ve výši 109 697 Kč (celkem 329 091 Kč), a to k rukám advokáta žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobci se domáhali zrušení jednotlivých kupních smluv, které uzavřeli s žalovaným. Žalobce a) kupní smlouvou ze dne 30. 9. 2022 odprodal žalovanému nemovitosti specifikované v žalobním návrhu za souhrnnou kupní cenu 4 146 925 Kč, žalobkyně b) kupní smlouvou ze dne 27. 10. 2022 odprodala žalovanému nemovitosti specifikované v žalobním návrhu za souhrnnou kupní cenu 4 146 925 Kč a žalobkyně c) kupní smlouvou ze dne 19. 11. 2022 odprodala žalovanému nemovitosti specifikované v žalobním návrhu za souhrnnou cenu 9 543 210 Kč. Předmětem jednotlivých smluv byly též spoluvlastnické podíly každého z žalobců na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] o celkové výměře 29 567 m2. Za tento pozemek obdrželi žalobce a) a žalobkyně b) za jejich spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ částky 591 340 Kč a žalobkyně c) s podílem o velikosti ½ částku 1 182 680 Kč. Následně se žalobkyně c) dozvěděla o skutečnosti, že dle územního plánu [územní celek] je pozemek [parcelní číslo] o celkové výměře 29 567 m2 určen pro výstavbu (kombinace funkční zóny [číslo] pro rezidenční výstavu a [číslo] pro průmyslové objekty) a jeho hodnota je tak několikanásobně vyšší, než cena, za kterou jej žalobci žalovanému prodali. Žalobci proto mají za to, že na jejich straně došlo k neúměrnému zkrácení dle § 1793 odst. 1 občanského zákoníku, když zde objektivně existuje hrubý nepoměr mezi hodnotou tohoto pozemku a cenou, kterou za něj žalovaný skutečně zaplatil. Žalobci se snažili s žalovaným dohodnout na odpovídající kompenzaci, ale žalovaný neprojevil žádnou snahu o kompromisní řešení. Žalobci si nechali vypracovat znalecký posudek, dle kterého cena pozemku [parcelní číslo] činí 54 937 200 Kč (tj. po zaokrouhlení 1 858 Kč/m2). Žalobci mají za to, že s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaný vlastní v katastru [územní celek] několik dalších desítek hektarů pozemků, na většinu pobírá zemědělské dotace a dlouhodobě pozemku v katastru [územní celek] a okolí vykupuje, musel mu být územní plán [územní celek] platný od roku 2005 velice dobře znám. Navíc se zde jedná fakticky o vztah spotřebitelů a podnikatele, tj. existuje zde slabší a silnější strana závazkového vztahu, přičemž lze usuzovat na odbornost podnikatele (žalovaného), který musel dle názoru žalobců o charakteru pozemku vědět. Dle ustálené judikatury se za neúměrné zkrácení považuje situace, když kupní cena za poskytnuté plnění nedosahuje ani ½ obvyklé ceny. Na celé situaci nic nemění ani skutečnost, že žalovaný předmětný pozemek zakoupil jako ornou půdu s tím, že jej bude využívat toliko k zemědělské produkci. S ohledem na výše uvedené dospěli žalobci k názoru, že k jejich tíži došlo k neúměrnému zkrácení a domáhají se zrušení jednotlivých kupních smluv, které s žalovaným uzavřeli a zároveň požadují náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný s nárokem žádného z žalobců nesouhlasí. Ve vyjádření potvrdil, že uzavřel s každým z žalobců kupní smlouvu, jejímž předmětem byly spoluvlastnické podíly na pozemcích, jak je uvedeno v žalobě. Žalobci však zamlčeli podstatné okolnosti, za nichž byly jednotlivé kupní smlouvy a zejména kupní ceny sjednány. Žalovaný předeslal, že je zemědělským podnikem, který na vlastních, případně propachtovaných, pozemcích provozuje po mnoho let rostlinnou a živočišnou výrobu a za tím účelem mimo jiné občas nakupuje i další pozemky v dané lokalitě, které jsou vhodné pro zemědělské hospodaření. Obvyklá kupní cena zemědělských pozemků se v poslední době pohybuje kolem 36 Kč/m2 až 45 Kč/m2. Žalobci prodej svých spoluvlastnických podílů na předmětných pozemcích, včetně pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] navrhovali opakovaně, již nejméně před 10 lety, vždy s návrhem kupní ceny 100 Kč/m2. Žalovaný tyto nabídky odmítal, neboť při tehdejší obvyklé ceně zemědělské půdy ve výši 10 – 20 Kč/m2 se jednalo o zásadně neadekvátní cenový požadavek. Dne 19. 8. 2022 oznámila žalobkyně c) žalovanému, že zvažuje prodej spoluvlastnických podílů na pozemcích s dotazem, jakou cenu by žalovaný nabídl. Případný prodej pak podmínila předčasným vypořádáním zůstatku pohledávky, do níž byl transformován její nárok na náhradu za živý a mrtvý inventář podle zákona č. 229/1991 Sb. a zákona č. 42/1992 Sb., který jí vznikl u právního předchůdce žalovaného. Dne 29. 8. 2022 proběhlo jednání s žalobcem a) a žalobkyní b), kteří souhlasili s prodejem svých spoluvlastnických podílů za cenu 30 Kč/m2 v [katastrální uzemí] a 80 Kč/m2 u ostatních pozemků. Žalovaný nemohl přistoupit na návrh ceny 100 Kč/m2, když i 80 Kč/m2 činil téměř dvojnásobek ceny obvyklé za zemědělské pozemky, na tuto cenu přistoupil z důvodu polohy pozemků, jejich ucelenosti a úrodnosti. Výsledek jednání s žalobcem a) a žalovanou b) oznámil žalovaný žalobkyni c) s tím, že jí navrhl, aby s prodejem svého spoluvlastnického podílu ještě vyčkala, pokud chce dosáhnout ceny 100 Kč/m2, když s ohledem na růst cen zemědělské půdy by v horizontu dvou let, mohla být tato cena reálná. Následně došlo k uzavření předmětných smluv, s žalobcem a) dne 30. 9. 2022, s žalobkyní b) dne 31. 10. 2022 a s žalobkyní c) po další korespondenci dne 19. 11. 2022. Během jednání o uzavření kupních smluv žalovaný o povaze pozemku [parcelní číslo] nevěděl a v rámci svého zemědělského podnikání ani vědět nepotřeboval. Dále uvedl, že žalovaný na předmětných pozemcích hospodařil a provozoval rostlinnou výrobu na základě nájemní smlouvy z 19. 7. 2010, přičemž nájem byl uzavřen na dobu neurčitou. Právě proto dávalo žalovanému smysl, aby se stal vlastníkem předmětných pozemků, když na nich více než 10 let hospodařil a hodlá hospodařit i dále. Vyslovil dále nesouhlas s předloženým znaleckým posudkem, když znalec pracoval s nabídkovými cenami za jednotlivé pozemky, ale není patrno, zda se jedná skutečně o realizační ceny, namítal také, že oceněny měly být jednotlivé spoluvlastnické podíly, které byly předmětem každé kupní smlouvy, ke dni uzavření smlouvy, nebylo zohledněno, že pozemek [parcelní číslo] byl žalovanému pronajímán na dobu neurčitou s dvouletou výpovědní lhůtou. Ze všech výše uvedených důvodů žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a přiznání nákladů řízení.

3. Ze smluv uzavřených mezi žalobci a žalovaným soud zjistil, že žalobce a) byl vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], dále vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ¼ na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Vlastnické právo k těmto pozemkům převedl na žalovaného za souhrnnou cenu 4 146 925 Kč. Žalobkyně b) byla vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], dále vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ¼ na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Vlastnické právo k těmto pozemkům převedla na žalovaného za souhrnnou cenu 4 146 925 Kč. Žalobkyně c) byla vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], dále vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a dále vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Vlastnické právo k těmto pozemkům převedla na žalovaného za souhrnnou cenu 9 543 210 Kč.

4. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] o celkové výměře 29 567 m2 je ve vlastnictví žalovaného, druh pozemku je orná půda a způsob ochrany zemědělský půdní fond.

5. Z tabulky cen bylo zjištěno, že pozemky v [katastrální uzemí] byly prodány za cenu 30 Kč/m2, ostatní pozemky za cenu 80 Kč/m2.

6. Ze znaleckého posudku, který předložili soudu žalobci, soud zjistil, že žalobci zadali vypracování znaleckého posudku na ocenění pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a znalec dospěl k závěru, že tento pozemek má tržní hodnotu 54 937 200 Kč. Znalec vycházel při oceňování ze skutečnosti, že pozemek je vedený jako zemědělský pozemek druhu orná půda a jako takový je vlastníkem pozemku využíván, nicméně podle územního plánu [územní celek] se v případě pozemku parc. [číslo] jedná o plochu určenou pro výstavbu (kombinace funkční zóny [číslo] pro rezidenční výstavbu a [číslo] pro průmyslové objekty). Pro určení tržní hodnoty použil znalec srovnávací metodu a porovnával ceny, za jaké byly nabízeny stavební pozemky v okolí [obec]. Pozemek oceňoval jako celek podle stavu ke dni 18. 9. 2023.

7. Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že žalobci jako pronajímatelé přenechali pozemky, které následně byly předmětem kupních smluv, k užívání žalovanému, a to na dobu neurčitou s dvouletou výpovědní lhůtou.

8. Z kupních smluv, které uzavřel žalovaný se třetími osobami, bylo zjištěno, že žalovaný kupoval zemědělské pozemky za ceny kolem 36 Kč – 45 Kč za 1 m2, a to v období let 2021 – 2023, ze kterých tyto smlouvy jsou.

9. Z emailové komunikace mezi žalovaným a žalobkyní c) soud zjistil, že s nabídkou prodeje předmětných pozemků, resp. spoluvlastnických podílů na nich, přišla žalobkyně c), která zároveň žádala, aby byla vypořádána i náhrada za živý a mrtvý inventář. Na to reagoval žalovaný cenovou nabídkou 30 Kč/m2 za pozemky v [katastrální uzemí] a 80 Kč/m2 u ostatních pozemků. Ceny vyšly z jednání s žalobci a) a b). Žalobkyně c) žádala cenu alespoň 100 Kč/m2, načež jí bylo sděleno, že taková cena není reálná a nabídka 80 Kč/m2 je maximum, co může žalovaný nabídnout. Žalovaný žalobkyni c) sdělil, že pokud na prodej pozemků nespěchá, nechť ještě vyčká a v horizontu dvou let by mohlo dojít k navýšení cen zemědělských pozemků. Žalobkyně c) následně odsouhlasila kupní smlouvu s cenami nabídnutými žalovaným, dále se dohodli též na vyplacení 450 000 Kč za živý a mrtvý inventář do konce roku 2023.

10. Z přehledu pozemků ve vlastnictví žalovaného soud zjistil, že žalovaný vlastní v [katastrální uzemí] 43,5 ha, před uzavřením předmětných smluv činila výměra pozemků ve vlastnictví žalovaného 25,3 ha.

11. Ze znaleckých posudků předložených žalovaným soud zjistil, že obvyklá cena pozemků, které byly předmětem kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a) a žalovaným i žalobkyní b) a žalovaným činí 4 030 000 Kč, obvyklá cena pozemků, které byly předmětem kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní c) a žalovaným pak činila 8 575 000 Kč. Znalkyně ocenila jednotlivé pozemky, které byly předmětem kupních smluv, s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spoluvlastnické podíly.

12. Z předložených odhadů týkajících se pozemku, který žalovaný prodával obci [obec], soud zjistil, že žalovaný si objednal ocenění části pozemku parc. [číslo] o výměře cca 2 500 m2 v [katastrální uzemí], posudek byl vypracován podle stavu ke dni 13. 10. 2022 a tržní hodnota byla určena cenou 950 Kč/m2. Stejný pozemek byl oceňován i na základě objednávky [územní celek], přičemž v tomto znaleckém posudku byl pozemek oceněn cenou 450 Kč/m2.

13. Z emailu od žalobkyně c) ze dne 8. 12. 2022 soud zjistil, že se žalobkyně c) obrátila prostřednictvím svého zástupce na žalovaného s tím, že po podpisu kupní smlouvy se dozvěděla, že pozemek parc. [číslo] o celkové výměře 29 567 m2 v [katastrální uzemí] je v územním plánu [územní celek] veden jako pozemek určený k zástavbě. Z toho důvodu je jeho hodnota několikanásobně vyšší než 80 Kč/m2. S ohledem na to navrhla, aby jí byla dorovnána kupní cena tak, že jí žalovaný uhradí 500 Kč za 1 m2, s tím, že v případě uzavření dohody v tomto znění žalobkyně c) nebude o těchto skutečnostech informovat ostatní spoluvlastníky.

14. Z odpovědí [územní celek] na žádosti o informace soud zjistil, že posudky, které si obec nechala vypracovat, byly zaslány žalovanému, posudek [anonymizováno] [příjmení], který je založen do spisu, dne 10. 11. 2022. Pozemek [číslo] byl obcí koupen za cenu, kterou stanovil v odhadu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě objednávky žalovaného, dále [územní celek] sdělila, že do územního plánu [územní celek] nahlížel [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který zpracovával odhad pozemku, který [územní celek] kupovala od žalovaného, dále sdělila, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vykonává u žalovaného blíže nespecifikovanou ekonomickou funkci.

15. Z dokumentu Posouzení vlivu chovu zvířat na zdravé životní podmínky soud zjistil, že [územní celek] požadovala doložit ke zpracovanému územnímu plánu obce pásmo hygienické ochrany zvířat pro objekty živočišné výroby v [obec], jejichž vlastníkem byl žalovaný. Dokument byl vyhotoven v srpnu 2004, zpracovala ho [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [právnická osoba], závěr byl, že středisko živočišné výroby v [obec] se nachází v jižní části [územní celek]. V současné době jsou v provozu 4 objekty živočišné výroby a 1 objekt rostlinné výroby, za objekt hygienické ochrany 1 vzat stavební objekt [číslo] byl stanoven emisní střed od objektu hygienický ochrany 154,61 m a bylo uzavřeno, že emisní zóna zasahuje od střediska živočišné výroby 232,57 m.

16. Další navrhované důkazy – výslech starosty [územní celek], revizní znalecký posudek a výslech znalkyně [příjmení] [příjmení] soud neprovedl, protože dospěl k závěru, že skutkový stav byl dostatečně zjištěn již provedenými důkazy a tyto důkazní návrhy tak považoval za nadbytečné.

17. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr. Žalobci jakožto vlastníci výše specifikovaných pozemků, resp. spoluvlastnických podílů na nich, tyto převedli jednotlivými kupními smlouvami na žalovaného. Po jednáních se dohodli na kupní ceně 30 Kč/m2 za pozemky v [katastrální uzemí] a 80 Kč/m2 za ostatní pozemky. Prodej pozemků žalovanému iniciovali žalobci, kteří pozemky dlouhodobě pronajímali žalovanému a ten na nich zemědělsky hospodaří soustavně nejpozději od roku 2010, kdy byla uzavřena nájemní smlouva. Jeden z prodávaných pozemků, konkrétně pozemek parc. [číslo] je v územním plánu [územní celek] evidován jako určený pro výstavbu a jeho cena by dle názoru žalobců měla být několikanásobně vyšší, než 80 Kč/m2.

18. Soud věc posoudil podle ustanovení § 1793 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) o neúměrném zkrácení. Podle § 1793 odst. 1 o. z. zaváží-li se strany k vzájemnému plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela. Dle § 1794 odst. 2 o. z. právo podle § 1793 nevzniká ani tehdy, vzdala-li se jej zkrácená strana výslovně a prohlásila-li, že plnění přijímá za mimořádnou cenu ze zvláštní obliby, anebo souhlasila-li s neúměrnou cenou, ač jí skutečná cena plnění byla nebo musela být známa.

19. Podle § 4 o. z. má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat (odst. 1). Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti (odst. 2). Podle § 5 odst. 1 o. z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li se bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

20. K použití ustanovení o neúměrném zkrácení je nutné, aby zkracující strana věděla nebo musela vědět o hrubém nepoměru vzájemných plnění a zkrácená strana, aby o něm nevěděla ani vědět nemusela. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v daném případě aplikace tohoto institutu není na místě. Stěžejním důvodem pro tento závěr je skutečnost, že žalobci, jakožto vlastníci předmětných pozemků, kteří je nabídli k odkupu žalovanému, se měli zajímat o potenciál pozemků, které k prodeji nabízeli, a pokud tak neučinili, nemůže to být přičítáno k tíži žalovanému. Zároveň soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaný měl a musel vědět o hrubém nepoměru, který má být způsoben tím, že předmětné pozemky jsou územním plánem určeny pro výstavbu. Žalovaný je družstvem, podniká v zemědělství a všechny své pozemky užívá pro zemědělské hospodaření. Není jediného důvodu, proč by podnikatel v oblasti zemědělství měl znát územní plány obcí, když povaha pozemků je zřejmá z katastru nemovitostí. V neposlední řadě pak skutečnost, že je pozemek evidován jako určený pro výstavbu, také neznamená, že skutečně pro výstavbu bude využit. Ostatně tento závěr je podpořen i tím, že sporný pozemek je určen k výstavbě již od roku 2005 podle územního plánu obce Urbanice a žádné konkrétní kroky k tomu, aby byl skutečně pro tento účel využit, nebyly doposud činěny.

21. Stěžejními zásadami soukromého práva jsou vigilantibus iura scripta sunt a pacta sunt servanda, tedy právo náleží bdělým a smlouvy mají být dodržovány. Ve světle těchto zásad soud hodnotil i daný případ. S ohledem na první zmíněnou zásadu soud dospěl k závěru, že jsou to právě vlastníci, kteří se mají zajímat o povahu a potenciál svých pozemků, žalobcům nic nebránilo nahlédnout do územního plánu před uzavřením předmětných smluv a povaze pozemku pak přizpůsobit jednání o podmínkách kupní smlouvy, zejména o ceně. Takový postup by odpovídal běžné péči a opatrnosti v právním styku, který lze očekávat u každé svéprávné osoby s rozumem průměrného člověka. Druhá zásada pak odůvodňuje ten závěr, že institut neúměrného zkrácení by se měl používat spíše výjimečně, neboť jeho aplikací je zasažena právní jistota účastníků právního jednání, když je tím zasahováno do vůle, kterou projevili.

22. Žalobci, resp. zejména žalobkyně c), vyvinuli aktivitu ke zjištění povahy pozemků až poté, co již byly uzavřeny jednotlivé kupní smlouvy a žádný problém jim to nečinilo, je tedy s podivem, že takovouto aktivitu nevyvinuli před uzavřením smluv. Nelze také přehlédnout, že žalobci předmětné pozemky nabízeli žalovanému k prodeji opakovaně a nikdy se nespokojili s nabízenou cenou, i tentokrát se jim cena 80 Kč/m2 jevila jako nízká, nicméně na ni přistoupili, a to i přes to, že výslovně žalobkyni c) žalovaný dával ke zvážení možnost s prodejem pozemků ještě vyčkat s tím, že ceny zemědělských pozemků stoupají. Z žádného jednání nevyplynulo, že by žalovaný měl povědomí o tom, že předmětný pozemek je v územním plánu evidovaný jako určený pro výstavbu, o čemž svědčí i přiložená e-mailová komunikace, stejně jako to, že žalovaný na předmětném pozemku vyvíjí zemědělskou činnost nadále. Nelze také předpokládat a očekávat, že podnikatel v zemědělství se v rámci své podnikatelské činnosti bude zajímat o zamýšlený potenciál pozemků určených v územním plánu obce, naopak je logické, že vychází z faktického stavu pozemku, potažmo jeho druhu zapsaného v katastru nemovitostí, v řízení bylo zjištěno a žalobci to ani nesporovali, že žalovaný nadále na pozemku hospodaří. Na zemědělského podnikatele tak nelze klást vyšší požadavky ohledně znalosti územních plánů obcí, na jejichž území hospodaří.

23. Co se týče hrubého nepoměru mezi vzájemnými plněními, soud musí dát za pravdu námitkám žalovaného, který uvádí, že žalobci z celé kupní smlouvy posuzují hrubý nepoměr pouze k pozemku parc. [číslo] znalecký posudek, který předložili, se také zabývá tržní hodnotou pouze tohoto jediného pozemku, nikoliv celkového vzájemného plnění z jednotlivých kupních smluv. Znalec ocenil pozemek jako celek, aniž by zohlednil, že byl ve vlastnictví 3 spoluvlastníků, byl pronajat žalovanému, přičemž nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s dvouletou výpovědní lhůtou, což ve výsledné ceně nebylo zohledněno. Naproti tomu znalecké posudky předložené žalovanými se věnují kupním smlouvám jako celku a každému jednotlivému pozemku i s ohledem na skutečnost, že většina pozemků (kromě dvou ve výlučném vlastnictví žalobkyně c)) byla ve spoluvlastnictví, což posudek předložený žalobci vůbec nezohledňoval. V rámci hodnocení důkazů pak soud dospěl k závěru, že znalecké posudky předložené žalovaným, jsou přesvědčivější a přiléhavější na daný případ, když znalkyně oceňovala předmět kupních smluv jako celek, tedy jednotlivé spoluvlastnické podíly na všech pozemcích, které byly předmětem smlouvy, přičemž výsledná hodnota, ke které znalkyně dospěla, byla u všech 3 kupních smluv nižší, než jakou cenu skutečně žalovaný žalobcům zaplatil. Z tohoto důvodu proto soud dospěl též k závěru, že mezi vzájemnými plněními žalovaného a žalobců nebyl hrubý nepoměr. Pro úplnost soud dodává, že neshledal důvodu pro zadání revizního znaleckého posudku, případně pro výslech znalkyně [příjmení] [příjmení], když vzhledem k závěrům uvedeným výše, považoval doplnění dokazování v tomto směru za nadbytečné a nehospodárné.

24. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť neshledal, že by na straně žalobců došlo k neúměrnému zkrácení a v celém rozsahu ji zamítl.

25. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný se žalobě ubránil, proto mu náleží náhrada nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalovaného soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), přičemž tarifní hodnota byla určena podle cen sjednaných v kupních smlouvách uzavřených mezi žalobci a žalovaným, tedy celkem 17 837 060 Kč Náklady žalovaného jsou tvořeny odměnou advokáta za 5 úkonů po 51 460 Kč (5 x 51 460 Kč = 257 300 Kč) podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 7 AT (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření žalovaného z 3. 11. 2023, vyjádření k replice žalobců ze dne 17. 1. 2024, účast při soudním jednání dne 25. 1. 2024 od 13:00 do 15:35 hodin) a náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT po 300 Kč (5 x 300 Kč = 1 500 Kč). Mezi hotové výdaje byly dále započteny náhrady cestovních výdajů za cestu k jednání, kterou vykonal zástupce žalovaných osobním vozidlem při průměrné spotřebě 5,13 litru benzinu na 100 km. Cesta z pracoviště zástupce žalovaného z [obec] do [obec] a zpět činí 2 x 25 km, cena pohonné hmoty činila 38,70 Kč za litr a sazba základní náhrady 5,60 Kč za km, tedy cestovné činí 379,50 Kč. Žalobci dále náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT, celkem 4 započaté půlhodiny na cestu tam i zpět, tedy 100 Kč x 4 = 400 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů byly dále zvýšeny o náhradu za DPH, které je zástupce žalovaného plátcem. Do hotových výdajů byly dále započteny náklady na vypracované znalecké posudky, 3 x 5 000 Kč = 15 000 Kč Celkem náklady řízení činí 329 091 Kč. Každý z žalobců je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 1/3, tedy 109 697 Kč.

26. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.

27. Podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moc rozsudku.