10 C 16/2024

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Radkou Ordošovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o náhradu škody ve výši 196 380 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 196 380 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 196 380 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 117 647 Kč, a to k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal dne 29. 1. 2024 žalobu, kterou se po žalovaném domáhal zaplacení 196 380 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. V žalobě zejména uvedl, že je uživatelem a poživatelem půdních bloků v mapovém čtverci , Anonymizováno, -, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , které využívá pro pěstování zemědělských plodin. Žalovaný je uživatelem honitby , adresa, . Žalobcem užívaný půdní blok je označen v systému , Anonymizováno, pod kódem bloku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , je o výměře 18,55 ha, nachází se v blízkosti lesa. Žalobce má dlouhodobě problémy s divokou zvěří, která mu na půdním bloku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, způsobuje škodu. Pro osetí půdního bloku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, žalobce na sklizeň 2023 zvolil ozimou pšenici, na majoritní část půdního bloku vysel pšenici osinatou (15,75 ha) a na marginální část půdního bloku vysel pšenici bezosinatou (2,80 ha). Přesto divoká zvěř začala na půdním bloku působit škody, žalobce v období od 25. 6. 2023 identifikoval škody způsobené zvěří, zejména pohyb v porostu půdního bloku, žír, rytí a uválení. V této souvislosti žalobce telefonicky kontaktoval žalovaného a vyrozuměl ho o vznikající škodě na půdním bloku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, Dne 4. 7. 2023 došlo mezi žalobcem a žalovaným k jednání o vznikající škodě a žalovaný přislíbil, že začne činit opatření k zmírnění dalšího vzniku škod na půdním bloku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (lov černé zvěře), z toho a contrario plyne, že minimálně do 4. 7. 2023 žádné opatření proti přemnožení černé zvěře a tedy opatření proti škodám na zemědělských pozemcích žalovaný nečinil a zanedbával tak svou povinnost. Žalobce žalovaného kontaktoval, aby mu oznámil vznikající škodu na půdním bloku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve smyslu § 55 odst. 1 písm. a) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „ZoM“), a to dne 12. 7. 2023, 31. 7. 2023 a 18. 8. 2023. V jednotlivých notifikacích žalobce žalovanému sdělil, že na půdním bloku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vzniká škoda na pšenici ozimé, která je způsobována zvěří, přičemž žalovanému oznámil, že uplatňuje škodu za jednotlivá období, a to od 25. 6. 2023 do 12. 7. 2023, od 13. 7. 2023 do 31. 7. 2023 a od 1. 8. 2023 do 18. 8. 2023 s tím, že škoda bude vyčíslena do 15 dnů od provedení sklizně. Současně s notifikací č. , hodnota, žalobce informoval žalovaného, že sklizeň proběhne ve dnech 19. 8. 2023 – 21. 8. 2023, fakticky proběhla 19. 8. 2023. Před sklizní byl k posouzení škody na půdním bloku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, přizván soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , znalec z oboru lesní hospodářství se specializací na škody způsobené zvěří na zemědělských kulturách. Znalec se seznámil se stavem půdního bloku a byla pořízena fotodokumentace. Následně žalobce zaslal žalovanému vyčíslení škody způsobené na půdním bloku, kdy celková škoda vyčíslená žalobcem byla 196 38 Kč, přičemž výpočet této škody vycházel z porovnání výnosů na nepoškozených pozemcích a na poškozeném půdním bloku , Anonymizováno, /1, Anonymizováno, Vznik škody v důsledku působení divoké zvěře následně potvrdil také znalecký posudek, ve kterém soudní znalec došel k závěru, že vznikla škoda ve výši 196 740 Kč. Vyčíslením škody začala žalovanému běžet 60 denní lhůta dle § 55 odst. 3 ZoM, ve které se mají poškozený a uživatel honitby dohodnout na náhradě škody způsobené zvěří. Žalovaný nárok žalobce odmítl a náhradu škody do dne podání žaloby neuhradil, a to ani po předžalobní upomínce. Žalobce proto žádá zaplacení částky spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 9. 2023, náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky a náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a namítl, že žalobce nedodržel pravidla pro řádné a prokazatelné uplatnění nároku na zaplacení škod zvěří na zemědělských pozemcích a plodinách, k němuž se vztahuje speciální právní úprava v § 55 ZoM. Zásadní pochybení žalobce spatřuje žalovaný v první řadě v tom, že žalobce jednoznačně neurčil dohledatelným způsobem pozemky nebo jejich části, které měly být poškozeny, a neprokázal, že by mu svědčil v době tvrzeného vzniku škody zvěří řádný právní titul k hospodaření na všech dotčených pozemcích v k. ú. , adresa, . Dále žalobce při jednotlivých notifikacích, kterými uplatňoval postupně vůči žalovanému vzniklé škody na plodinách pšenice osinaté i bezosinaté, neoznačil nikdy žádné přesné vymezení části pozemků, na nichž měly být způsobeny škody zvěří, jejichž náhrady se domáhal, ani rozsah a vymezení poškozených plodin, ani požadavky k náhradě škod. Účelem notifikace je poskytnutí informace uživateli honitby k provedení ověření, zda tato škoda skutečně vznikla, a zejména zda vznikla působením zvěře. Žalovaný po vadném uplatnění nároků neměl možnost uplatněné nároky prověřit na označených částech pozemků z pohledu stanoveného rozsahu nebo doby vzniku škody, a zejména nemohl prověřit, zda nebyly uplatněny i další nesouvisející škody na plodinách, např. škody suchem nebo škody způsobené hraboši. Při jednotlivých notifikacích žalobce zcela nedostatečně a nesrozumitelně uplatňoval vymezení dotčených částí pozemků a rozsahu poškozených ploch, přitom rozsah označoval neustále stejným odkazem na čtverec půdního bloku, označeného v systému , Anonymizováno, číslem , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a výměrou celého půdního bloku 18,55 ha. Žalovaný proto považuje nároky žalobce za uplatněné v rozporu s § 55 odst. 1 písm. a) ZoM. Žalovaný ze své iniciativy chtěl nechat zpracovat znalecký posudek za účelem zjištění, zda, z jakých důvodů a v jakých místech a v jaké výši mohly případné škody zvěří vzniknout. Žalobce však toto zmařil, i když měl informaci o tom, že znalec se na půdní blok dostaví dne 22. 8. 2023, když záměrně provedl sklizeň všech zemědělských plodin již dne 19. 8. 2023 a žalovanému to oznámil sdělením doručeným do datové schránky žalovaného až dne 21. 8. 2023. Žalovaný z důvodu nikoliv řádného uplatnění odmítl nároky žalobce svými přípisy ze dne 4. 8. 2023 a 26. 1. 2024, a to zejména s odkazem na to, že žádná notifikace nároků nebyla provedena v souladu s § 55 ZoM a rovněž následné vyčíslení těchto nároků nebylo provedeno v návaznosti na členění, které by umožňovalo identifikaci jednotlivých poškození polních plodin vždy na konkrétní části pozemků. V předmětné věci zcela chybí vyčíslení náhrad škody poškozeným podle ztotožnění jednotlivých škodlivých působení zvěře na konkrétní místo vzniku škody na dotčených pozemcích takovým způsobem, aby nároky nebyly uplatňovány za jedno škodlivé působení zvěře opakovaně, příp. aby nebyly uplatňovány i škody vzniklé z jiných důvodů. Dále uvedl, že je nutné posuzovat i případné spoluzavinění poškozeného na vzniku škody a jeho neprovádění (případně provádění nedostatečných) opatření předcházení vzniku škod působených zvěří. Žalobce před samotným vznikem škod zvěří neprovedl na dotčených zemědělských pozemcích žádná opatření k zabránění škod zvěří, natož přiměřená opatření. Tímto porušil základní pravidla platná pro případná uplatnění škod zvěří na dotčených pozemcích. Přitom je obecně známá celá řada přiměřených opatření, např. pěstování vhodných plodin na pozemcích poblíž lesních pozemků, vytváření mezipásů ve vysokých plodinách, pásové obhospodařování nebo oplocení vysokocenných plodin. Dále má žalovaný za to, že žalobce v sousedství lesních pozemků umístil a osel plodiny považované za vysokocenné, tj. pšenici bezosinatou, na této se škody způsobené zvěří nehradí dle § 54 odst. 1 ZoM. Žalobce tedy při zemědělském hospodaření na dotčených pozemcích v bezprostřední blízkosti lesních pozemků v předmětné věci činil všechny kroky způsobem, který škody na zemědělských plodinách rozhodně navyšoval, a nikoliv snižoval nebo jim zabraňoval. S ohledem na výše uvedené má žalovaný za to, že žalobce řádně nenotifikoval škody na porostech osinaté a bezosinaté pšenice, rovněž nedodržel lhůty na vyčíslení škody. Žalovaný má za to, že u části uplatněného nároku nejde o nárok, kde by bylo s jeho vyčíslením nutné čekat až na sklizeň, neboť na částech předmětných pozemků došlo ke zničení plodin v celém rozsahu, takže v těchto výměrách byl rozsah škod zřejmý ihned a nebylo rozhodně nutné čekat s vyčíslením škod až na sklizeň dalších pozemků jako celku. Žalovaný měl také námitky proti vyčíslení škody, když má za to, že údaje o hektarových výnosech jsou zavádějící a nereálné. Upozornil na průměrný hektarový výnos za celou ČR u pšenice ozimé ve výši 6,56 t/ha. Dále má za to, že cena 4 500 Kč/t je vysoká, podle něj se ceny v roce 2023 pohybovaly kolem 3 300 Kč – 4 000 Kč/t. Znalecký posudek předložený žalobcem nemá zákonné náležitosti, je nepravdivý, hrubě zkreslený, nesrozumitelný a prokazatelně neúplný. Znalec nevyužil při vyčíslení škod žádné obvyklé postupy, vycházel z informací od žalobce, použil jeho fotodokumentaci, nesbíral ani nevytvořil žádná data o rozsahu poškození plodin, o průměrných hektarových výnosech ani o realizovatelných kupních cenách plodin v daném období. Ze všech těchto důvodů žalovaný navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta a žalovanému, aby bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

3. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovaný v daném období byl uživatelem honitby a že se předmětný půdní blok nachází v předmětné honitbě, žalovaný však sporoval, že by žalobce byl uživatelem celého půdního bloku, neboť nebyl vlastníkem všech dotčených pozemků.

4. Z listu vlastnictví bylo zjištěno, že pozemek parc. č. , hodnota, vlastní , právnická osoba, a , jméno FO, . Z pachtovních smluv uzavřených mezi žalobcem a , právnická osoba, a , jméno FO, dne 1. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce měl propachtovaný pozemek parc. č. , hodnota, . Z listu vlastnictví ohledně pozemku parc. č. , hodnota, bylo zjištěno, že tento pozemek spoluvlastní , jméno FO, (podíl 1/6), , jméno FO, (podíl 1/6) a žalobce (podíl 2/3). Ze smluv o užívání společné nemovité věci uzavřených mezi žalobcem a , jméno FO, a , jméno FO, soud zjistil, že žalobce, jakožto spoluvlastník, byl oprávněn užívat celé pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .

5. Z výpisu z , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobce byl uživatelem půdního bloku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v době od 17. 2. 2023.

6. Ze sdělení žalovaného ze dne 4. 8. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl informován o vznikající škodě dne 3. 7. 2023, 4. 7. 2023 proběhla schůzka mezi zástupci žalobce a žalovaného. Na místě byla konstatována vznikající škoda v ozimé pšenici, a to v dolní, menší části pole, pouze v bezosinaté pšenici. V horní, převažující části pole, v osinaté pšenici škody nebyly nebo byly minimální. Bylo dohodnuto, že žalovaný provede opatření k zmírnění vzniku dalších škod. Ode dne 4. 7. 2023 prováděl u pole pravidelnou čekanou s odlovem, případně plašením černé zvěře ve večerních a nočních hodinách, kdy je pšenice navštěvována. Žalovaný ještě konstatoval, že k zabránění škod působených zvěří jsou povinny obě strany, nicméně ze strany žalobce k žádným opatřením nedošlo v celém průběhu pěstování ozimé pšenice, a to ani při volbě osevního postupu nebo konkrétní plodiny, kdy v části pole navazující na les byla vyseta odrůda bezosinné pšenice, která je výrazně poškozována až ničena zvěří, na rozdíl od odrůd pšenice osinaté.

7. Z notifikací ze dne 12. 7. 2023, 31. 7. 2023 a 18. 8. 2023 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému sdělení nazvané uplatnění nároků, v těchto specifikoval, že se jedná o uplatnění nároku dle § 55 odst. 1 písm. a) ZoM, když dochází ke vzniku škody způsobené zvěří na půdním bloku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, o výměře 18,55 ha, a to pohybem v porostu, žírem, rytím a uválením. Uplatněné škody byly v jednotlivých notifikacích specifikovány obdobím, a to od 25. 6. 2023 do 12. 7. 2023, od 13. 7. 2023 do 31. 7. 2023 a od 1. 8. 2023 do 18. 8. 2023, ve všech žalobce uvedl, že škoda bude vyčíslena do 15 dnů po sklizni.

8. Ze sdělení žalobce odeslaného žalovanému 18. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobce sdělil žalovanému, že ve dnech 19. 8. – 21. 8. 2023 proběhne sklizeň dle podmínek počasí a provozních vlivů. Žalovaný si datovou zprávu obsahující toto sdělení vyzvedl 21. 8. 2023.

9. Z dokumentu vyčíslení nároků soud zjistil, že škoda na pšenici osinaté činila 113 400 Kč a na pšenici bezosinaté 91 980 Kč. Vypočtená zničená plocha byla stanovená na základě snímků pořízených dronem v průběhu vegetace a těsně před sklizní. Plocha před sklizní byla prohlédnuta soudním znalcem.

10. Ze znaleckého posudku soud zjistil, že znalec provedl prohlídku na půdním bloku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pořídil rozsáhlou fotodokumentaci, na poškozeném bloku byly viditelné dobře znatelné pobytové stopy typické pro prase divoké. Jednalo se o zanechané stopy, žír, vyloučený trus a způsobené rytí. Tyto příznaky poškození jsou typickým projevem prasete divokého. Dále byly pořízeny i snímky z dronu, které umožňují perfektní náhled na poškozenou plochu a přehled o rozsahu škod z nadhledu. Součástí znaleckého posudku byly i fotografie označující jednotlivé škody, jak na pšenici osinaté i bezosinaté. Znalec pak provedl i vyčíslení škody s tím, že pro výpočet použil výnos dosažený na blocích nepoškozených prasetem divokým. Výsledkem bylo, že na pšenici osinaté byla škoda 113 400 Kč a na pšenici bezosinaté 92 340 Kč, celkem vyčíslená škoda činila 196 740 Kč.

11. Ze sdělení žalovaného ze dne 1. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný žalobci oznámil, že nesouhlasí s předloženým vyčíslením škody, když nebyl doložen znalecký posudek. Dále žalovaný uvedl, že s nároky na náhradu škody nesouhlasí i z dalších důvodů, především, že mu nebylo umožněno zúčastnit se šetření se znalcem, dále nebyl s dostatečným předstihem informován o datu sklizně a nebylo mu umožněno provést šetření s vlastním znalcem, neboť byla provedena sklizeň.

12. Z GPS sledování sklizně bylo zjištěno, že sklizeň proběhla 19. 8. 2023.

13. Z předložených fotografií bylo zjištěno, že v půdním bloku došlo k působení divoké zvěře, je z nich patrné, že se v plodinách pohybovala, plodiny byly uválené, nacházel se v nich trus.

14. Z fotografií předložených žalovaným bylo zřejmé, že na půdním bloku došlo též k působení hlodavců a sucha.

15. Z výnosové tabulky soud zjistil, že průměrný hektarový výnos v České republice byl u pšenice ozimé 6,56 t/ha. Z cenové nabídky ke dni 30. 8. 2023 bylo zjištěno, že cenová nabídka za pšenici potravinářskou se v různých regionech České republiky pohybovala mezi 4 540 Kč až 5 580 Kč.

16. Z informačního letáku o pšenici , Anonymizováno, soud zjistil, že se jedná o pšenici se stabilní potravinářskou kvalitou, jedná se o ranou odrůdu. Z informačního letáku o pšenici , Anonymizováno, soud zjistil, že se jedná o ranou, osinatou odrůdu.

17. Z cenové nabídky společnosti , právnická osoba, ze dne 22. 11. 2023 soud zjistil, že cenová nabídka potravinářské pšenice byla od 4 500 Kč do 5 200 Kč za tunu. Z cenové nabídky společnosti , právnická osoba, ze dne 4. 8. 2023 soud zjistil, že cena za pšenici činila od 4 900 Kč do 5 600 Kč, z nabídky ze dne 14. 5. 2024 bylo zjištěno, že ceny pšenice potravinářské se pohybují od 4 700 Kč do 5 500 Kč za tunu.

18. Z faktur vystavených žalobcem pro odběratele soud zjistil, že pšenici prodával za 4 500 Kč -5 000 Kč za tunu.

19. Z odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalce specializovaného na škody zvěří na zemědělských plodinách, bylo zjištěno, že pšenice je nejvíce rozšířenou zemědělskou plodinou a nejedná se o vysokocennou plodinu. Běžné hospodářské porosty pšenice nepovažuje za vysokocenné, bez ohledu na to, zda šlo o pšenici ozimou či jarní, osinatou či bezosinatou a zda z nich bylo získáno zrno v potravinářské či krmné kvalitě.

20. Z výkazu o plochách osevů zemědělských plodin z května 2022 soud zjistil, že žalobce osel 643,14 ha pšenice ozimé, z jednotné žádosti – deklarace plodin bylo zjištěno, že pro rok 2023 měl žalobce pšenici ozimou vyset na 570,98 ha. Z ročního výkazu o sklizni za rok 2022 bylo zjištěno, že celkem bylo sklizeno pšenice ozimé 4 796,20 t, za rok 2023 pak 5 468,01 t.

21. Ze zprávy o trhu obilovin, olejnin a krmiv soud zjistil, že cena pšenice potravinářské činila 5 087 Kč/t.

22. Z rozhodnutí MÚ , adresa, ze dne 5. 8. 2024 č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že úřad jako věcně a místně příslušný orgán státní správy myslivosti rozhodl tak, že nelze považovat v roce 2023 osetou pšenici bezosinatou odrůdy , Anonymizováno, a pšenici osinatou odrůdy , Anonymizováno, na pozemcích v k. ú. , adresa, (blok , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) za vysokocennou plodinu, tudíž v tomto případě pšenice bezosinatá odrůdy , Anonymizováno, a pšenice osinatá odrůdy , Anonymizováno, není vysokocennou plodinou.

23. Žalovaný navrhoval provedení revizního znaleckého posudku na vyčíslení škody, soud neshledal potřebu tento důkaz zadávat a provádět, neboť důkazy předložené a provedené postačovaly pro zjištění skutkového stavu. Nad to revizní posudek je na místě je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný a pokud by znalec nebyl schopen tyto nejasnosti vysvětlit. Soud v daném případě žádné nejasnosti ve znaleckém posudku neshledal.

24. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr. Žalobce je uživatelem půdního bloku č. , Anonymizováno, , žalovaný byl v době vznikání škody uživatelem honitby , adresa, . Na půdním bloku vznikala škoda způsobená divokou zvěří na zemědělských plodinách, a to jejím rytím, žírem, uválením. Žalovaný byl o vznikající škodě informován, při osobní schůzce se přesvědčil o tom, že na půdním bloku vzniká škoda a přislíbil činění kroků, které dalšímu působení škod zabrání. Žalobce vznikající škodu notifikoval žalovanému 3x za na sebe navazující období s tím, že škoda bude vyčíslena po provedené sklizni. Sklizeň proběhla dne 19. 8. 2023, dne 31. 8. 2023 bylo žalovanému zasláno vyčíslení škody. Žalovaný odmítl plnění a do dne vydání rozhodnutí náhradu škody žalobci neuhradil.

25. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoM).

26. Dle § 52 odst. 1 odst. 1 písm. b) ZoM je uživatel honitby povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.

27. Dle § 53 ZoM vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

28. Podle § 54 odst. 1 ZoM nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybnostech orgán státní správy myslivosti. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti škodám působeným zvěří.

29. Dle § 55 ZoM nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla (odst. 1 písm. a.). Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni (odst. 2). Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu (odst. 3). Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud (odst. 4).

30. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda byly dodrženy lhůty stanovené v § 55 ZoM. Škoda na půdním bloku vznikala od 25. 6. 2023, kdy žalobce zjistil, že na půdním bloku působí zvěř, dne 3. 7. 2024 žalovaného upozornil telefonicky, dne 4. 7. 2023 proběhla schůzka na půdním bloku, dne 12. 7. 2023 zaslal žalovanému první notifikaci, ve které uplatnil škodu vznikající ve lhůtě od 25. 6. 2023 do 12. 7. 2023, druhou notifikaci zaslal žalobce žalovanému dne 31. 7. 2023, v této uplatnil škody vznikající v období od 13. 7. 2023 do 31. 7. 2023 a konečně 18. 8. 2023 zaslal žalobce třetí notifikaci, ve které uplatnil škodu vznikající v období od 1. 8. 2023 do 18. 8. 2023. Ve všech třech případech byla dodržena zákonná 20denní lhůta. Již v notifikacích bylo uvedeno, že škoda bude vyčíslena do 15 dnů od provedení sklizně. Sklizeň byla provedena 19. 8. 2023, vyčíslení výše škody bylo doručeno žalovanému dne 31. 8. 2023, tedy v zákonné 15denní lhůtě. Od tohoto data také začala běžet 60denní lhůta, ve které žalovaný mohl škodu uhradit případně s žalobcem uzavřít písemnou dohodu o náhradě škody, tato lhůtě skončila 30. 10. 2023 a k náhradě škody ani k uzavření dohody nedošlo. Dne 30. 10. 2023 tedy započala běžet lhůta 3 měsíců k podání žaloby, tato skončila 30. 1. 2024, žaloba byla podána 29. 1. 2024, tedy včas.

31. Protože žaloba byla podána včas, zabýval se soud dále tím, zda je důvodná. Zásadní námitka žalovaného spočívala v tom, že žalobcem zaslané notifikace nejsou řádné, proto nedošlo k řádnému uplatnění nároku ve smyslu § 55 ZoM. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2013 sp. zn. 25 Cdo 346/2012 smyslem a účelem tzv. notifikační fáze uplatnění nároku na náhradu škody způsobené zvěří je zjištění základu nároku, tj. zjištění existence škody, osoby oprávněné a osoby odpovědné. I pouhé sdělení o škodlivém působení zvěře a místě či místech, kde se škodlivé působení projevilo, spojené s požadavkem náhrady vzniklé škody, je z hlediska zákonných předpokladů uplatnění nároku u poškozeného ve smyslu § 55 odst. 1 písm. a) ZoM (v případě, kdy je možné výši škody zjistit až v době sklizně) zcela dostačující. Dále je v tomto rozhodnutí konstatováno, že tato fáze má zejména notifikační charakter, neboť slouží zejména k ověření mechanismu vzniku škody a k závěru, zda je vůbec dán základ odpovědnosti. Zákon vychází z předpokladu, že vlastník (uživatel) obhospodařující zemědělský pozemek stav výpěstků průběžně sleduje, proto je dána relativně krátká prekluzivní lhůta k upozornění odpovědné osoby na vznikající škody. Na úkon samotný pak zákon žádné požadavky neklade. Za uplatnění nároku lze považovat jakékoliv upozornění odpovědné osoby ze strany poškozeného, že na příslušných zemědělských pozemcích došlo působením lesní zvěře ke škodě. Také zde Nejvyšší soud uvedl, že označení produkčními bloky, na kterých vzniká škoda, je dostatečné. S ohledem na závěry výše citovaného rozhodnutí dospěl soud k závěru, že notifikace provedené žalobcem byly dostatečné, bylo z nich zřejmé, na jakém půdním bloku ke škodě dochází a v jakém období. Předloženými fotografiemi a znaleckým posudkem pak byl prokázán rozsah škod a konkrétní místa, jak v pšenici bezosinaté, tak v pšenici osinaté, jak bylo patrno zejména z fotografií z dronu, které jsou součástí znaleckého posudku. Bylo tedy prokázáno, že na předmětném půdním bloku docházelo ke škodám působeným divokým prasetem. Plyne to i ze sdělení žalovaného, který se po prvním telefonickém upozornění na vznikající škody, dostavil na místo samé a konstatoval vznikající škodu, v té době, tedy dne 4. 7. 2023, pouze v místech, kde byla zaseta pšenice bezosinatá. Je tedy evidentní, že poté v dalších obdobích, ve kterých ke škodě docházelo, došlo k působení škody i v pšenici osinaté, jak bylo následně přesně specifikováno ve vyčíslení škody. Ze všech těchto důvodů má proto soud za to, že notifikace byly řádné. O vznikající škodě pak žalovaný jistě věděl, když i uváděl, že chce na místo pozvat svého znalce, který by rozsah škody zdokumentoval a vyčíslil. Pouze pro úplnost soud uvádí, že skutečnost, že sklizeň proběhla bez přítomnosti žalovaného, není pro uplatnění nároku relevantní. Zákon neukládá povinnost, aby poškozený informoval odpovědnou osobu o datu sklizně, ani aby jí umožnil účast u sklizně. Přesto však žalobce nad rámec svých povinností žalovaného o termínu sklizně informoval a rozhodně nemůže být k jeho tíži přičítáno to, že žalovaný se o tom fakticky dozvěděl až po provedení sklizni, neboť v pátek odpoledne si již nevyzvedl datovou schránku. Zde soud musí přisvědčit argumentaci žalobce, že sklizeň je vázána na počasí, technické možnosti a zralost plodin a nemohla být odkládána z důvodu, že se žalovaný chtěl sklizně účastnit, příp. že před jejím provedením chtěl provést vlastní šetření vznikajících škod, nehledě na to, že pokud by žalobce sklizeň odkládal, mohlo by dojít k dalšímu vzniku škody. Vzhledem k tomu, že žalobce škody uplatňoval postupně podle období, v jakých vznikaly, měl žalovaný dostatek prostoru toto své šetření provést.

32. Pokud jde o výši škody, zde má soud za to, že její vyčíslení proběhlo v řádném termínu, když škodu nebylo možné vyčíslit okamžitě, ale bylo nutné vyčkat až do sklizně, neboť škodu bylo nutné určit porovnáním očekávaného výnosu se skutečným a tím určit ztrátu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2012 sp. zn. 25 Cdo 4682/2010). V daném případě nedošlo k zničení celé úrody, což plyne i z předmětného vyčíslení, kde je uvedeno, jakého výnosu bylo dosaženo u obou odrůd pšenice. Není tedy pravdou, že by úroda pšenice bezosinaté byla zcela zničena, jak tvrdil žalovaný. Výši škody žalobce určil rozdílem ve výnosech, přičemž počítal s výší 4 500 Kč/t. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že tato cena za tunu pšenice je reálná, odpovídá jednak tomu, za co skutečně žalobce pšenici prodává i cenovým nabídkám podnikatelů v oblasti zemědělství, je to cena spíše nižší, když z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že cena pšenice potravinářské se pohybuje v částkách od 4 500 Kč do 5 600 Kč. Výše škody pak byla určena i znalcem, který pro výpočet průměrného výnosu u pšenice ozimé obou odrůd použil srovnání s ostatními bloky, které nebyly zvěří poškozeny. Znalec provedl šetření na půdním bloku ještě před provedením sklizně, pořídil fotodokumentaci a po sklizni provedl vyčíslení škody, které následně žalobce předložil žalovanému. Znalecký posudek byl sice vypracován až později, a to pro účely soudního řízení, nicméně na základě podkladů pořízených v době, kdy byla škoda na půdním bloku patrná. Zákon navíc nevyžaduje, aby pro uplatnění škody byl vypracován znalecký posudek.

33. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 196 380 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 196 380 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení. O úrocích z prodlení soud rozhodoval v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný se dostal s plněním do prodlení den po výzvě k náhradě škody, tedy od 1. 9. 2023. Dále soud přiznal podle § 3 citovaného nařízení vlády také náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

34. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“). Náklady žalobce jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 9 819 Kč a odměnou advokáta za 7 úkonů po 8 980 Kč (7 x 8 980 Kč = 62 860 Kč) podle § 6 odst. 1 a s § 7 bodem 5 AT (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, nahlížení do spisu, účast na jednání dne 16. 5. 2024, vyjádření žalobce, účast na jednání dne 29. 8. 2024) a náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT po 300 Kč (7 x 300 Kč = 2 100 Kč). Mezi hotové výdaje dále patří náklady na vypracování znaleckého posudku (18 276 Kč) a odborného stanoviska (1 000 Kč) v celkové výši 19 276 Kč, tyto výdaje žalobce doložil fakturami od zpracovatelů. Mezi hotové výdaje byly dále započteny náhrady cestovních výdajů za cestu k jednání, kterou vykonal zástupce žalobce osobním vozidlem při průměrné spotřebě 8,2 litru nafty na 100 km. Cesta z pracoviště zástupce žalobce z , adresa, a zpět činí 244 km, cena pohonné hmoty činila 38,70 Kč za litr a sazba základní náhrady 5,60 Kč za km, tedy částka 2 141 Kč za jednu cestu, tuto cestu vykonal zástupce žalobce celkem 3x (2x jednání u soudu, 1x nahlížení do spisu), celkem tedy cestovné činí 6 423 Kč. Žalobci dále náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT, celkem 6 započatých půlhodin na jednu cestu tam i zpět, tedy 18 půlhodin celkem – 18 x 100 = 1 800 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů byly dále zvýšeny o náhradu za DPH, které je zástupce žalobce plátcem. Celkem náklady řízení činí 117 647 Kč.

35. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.

36. Podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moc rozsudku.