10 C 171/2019

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Milenou Heřmanovou ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně , IČO: osobní údaje žalobkyně ; sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem: anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum ; bytem adresa žalované ; zastoupená advokátem: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žaloba o odstranění branky a vyklizení části pozemku

I. Žalovaná je povinna uvést do 15 dnů od právní moci rozsudku stavbu plotu na pozemku p. [číslo] v katastrálním území Malšovice u Hradce [příjmení], obec Hradec Králové do původního stavu, tj. demontovat (odstranit) stávající vstupní branku, odstranit dva zabetonované kovové sloupky sloužící k upevnění branky, nacházející se mezi původními betonovými sloupky, napnout mezi původními betonovými sloupky tři napínací dráty pro připevnění pletiva, upravit oba konce stávajícího pletiva na délku k betonovým sloupkům v délce 3 100 cm, nové pletivo o výšce 1 520 cm připevnit k napínacím drátům, oba konce zaplést v místě sloupků ke stávajícímu pletivu a natáhnout dva nové ostnaté dráty do držáků v původních betonových sloupcích.

II. Žalovaná je povinna vyklidit neoprávněně užívanou část pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Malšovice u Hradce [příjmení] v rozsahu uvedeném v technické zprávě o vytyčení této části pozemku [číslo], vypracované dne 22. 2. 2022 společností [právnická osoba] [obec], geometrem Ing. [jméno] [příjmení], č. ověření c-3/ 2022 o výměře 131 m2 až k původní hranici pozemku p. č [číslo], který je ve vlastnictví žalované a to tak, že z pozemku odstraní veškeré prostory, veškeré předměty, oplocení a případně i drobné stavby, které se na této části předmětného pozemku nacházejí, zeminu vyrovná do původní výšky, kterou má v místě navazující komunikace, a to do 1 měsíce od právní moci rozsudku. - Uvedená technická zpráva je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 52 618 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozhodnutí. Žalobce se s žalobou doručenou soudu dne 23. 5. 2019 domáhal odstranění branky a vyklizení části pozemku. Ohledně odstranění branky byla předmětem řízení žaloba na základě změněného žalobního žádání ze dne 4. 5. 2020, které bylo soudem připuštěno usnesením ze dne 22. 10. 2020, jímž se žalobce domáhal vydání rozhodnutí o tom, že žalovaná je povinna uvést do tří dnů od právní moci rozsudku stavbu plotu na pozemku p. [číslo] v katastrálním území Malšovice u Hradce [příjmení], obec Hradec Králové do původního stavu, tj. demontovat (odstranit) stávající vstupní branku, odstranit dva zabetonované kovové sloupky sloužící k upevnění branky nacházející se mezi původními betonovými sloupky, napnout mezi původními betonovými sloupky tři napínací dráty pro připevnění pletiva, upravit oba konce stávajícího pletiva na délku k betonovým sloupkům, tj. v délce [číslo] cm, nové pletivo o výšce [číslo] cm připevnit k napínacím drátům, oba konce zaplést v místě sloupků ke stávajícímu pletivu a natáhnout dva nové ostnaté dráty do držáků v původních betonových sloupcích (výrok I. rozhodnutí). Ohledně vyklizení části pozemku žalobce upravil původní žalobní žádání podle výzvy okresního soudu k odstranění vad podání na základě usnesení ze dne 26. 10. 2021 č. j.: 10 C 171/ 2019 – 141. Okresní soud k tomu vyzval žalobce dle závazného pokynu v usnesení odvolacího soudu ze dne 31. 8. 2021 č. j.: 17 Co 76/20211 – 138. Zde odvolací soud označil za správné žalobní žádání učiněné ve výroku I. na základě výzvy okresního soudu a uvedl, jak má být žalobce vyzván k odstranění vad podání v původním výroku II. o vyklizení pozemku. Žalobce vady po těchto pokynech odvolacího soudu a citované výzvě okresního soudu odstranil. Domáhá se vyklizení pozemku tak, žalovaná je povinna vyklidit neoprávněně užívanou část pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Malšovice u Hradce [příjmení] v rozsahu uvedeném v technické zprávě o vytyčení této části pozemku [číslo], vypracované dne 22. 2. 2022 společností [právnická osoba] [obec], geometrem Ing. [jméno] [příjmení], č. ověření c-3/ 2022 o výměře 131 m2 až k původní hranici pozemku p. [číslo] který je ve vlastnictví žalované a to tak, že z pozemku odstraní veškeré prostory, veškeré předměty, oplocení a případně i drobné stavby, které se na této části předmětného pozemku nacházejí, zeminu vyrovná do původní výšky, kterou má v místě navazující komunikace. To vyplývá z obsahu jeho podání ze dne 30. 5. 2022, obsahující odstranění vad podání, a soud změnu připustil. Žalobce rovněž odstranil nedostatky plánku pozemku, který původně připojil a plánek byl nahrazen technickou zprávou Geošrafo, geodetické práce, vypracovaného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem pozemku [číslo] zahrada v katastrálním území Malšovice u [obec], který je zapsán na listu vlastnictví na čl. 4264 u katastrálního území pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště Hradec Králové. Pozemek je součástí zahrádkářské osady [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobce zajišťuje správu zahrádkářské osady. Žalovaná však bez jakéhokoliv oprávnění zasáhla do oplocení zahrádkářské osady přiléhající k ulici [ulice], když žalobce je vlastníkem oplocení, svévolně odstranila část celistvého oplocení a provedla zcela autonomní vstup v podobě vstupní branky. Tím zasáhla do majetku žalobce čítající betonovou podezdívku, ocelové sloupky a drátěné pole dosud tvořící stavbu plotu. Druhým nepřípustným zásahem do vlastnictví žalobce ze strany žalované je neoprávněné zabrání pozemku části na pozemku [číslo] v katastrálním území Malšovice, který je vlastnictvím žalobce, když na ploše 130 m2 provedla změny spočívající v oplocení, odstranění původního povrchu a osázení části pozemku vzrostlými rostlinami. Pozemek je navíc evidován jako ostatní plocha a jedná se o komunikaci. Žádost žalované o odkoupení části pozemku členská schůze žalobce opakovaně neschválila. Žalobce se tedy domáhal odstranění neoprávněných zásahů ze strany žalované. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Připustila, že provedla úpravu oplocení pořízením branky v části, která oplocuje zahrádkářskou kolonii. Namítala, že je to vlastně na jejím pozemku. Namítala, že se opakovaně snažila o odkoupení sporné části pozemku od žalobce a to již od roku 2011 a teprve v roce 2018 se dozvěděla, že s tím žalobce nesouhlasí, že tedy vlastně pozemek vydržela Soud postupoval dle závazného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 10. 2021 č. j.: 10 C 171/ 2019 – 141, kterým zrušil rozsudek okresního soudu ze dne 5. 11. 2020. Žalovanou vyzval k odstranění vad podání jak shora uvedeno a vyzval jí k doplnění tvrzení o tom, na jakém základě je právním nástupcem Českého ovocnářského a zahrádkářského svazu, rovněž usnesením z 31. 8. 2021. Žalobce následně odstranil vady vytýkané krajským soudem a na základě uvedené výzvy dle citovaného usnesení okresního soudu, zejména v podání ze dne 22. 2. 2022. Soud vyšel ze zjištění, že žalobce prokázal, že se stal právním nástupcem původního vlastníka oplocení Českého ovocnářského a zahrádkářského svazu, základní organizace, osada I. a výpisem z katastru nemovitostí prokázal vlastnictví pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Je to prokázáno těmito listinami: Stanovami Českého zahrádkářského svazu registrovanými Ministerstvem vnitra 2. 10. 1990, kde v § 20, odst. 3 stanov je výslovně uvedeno: "Základní organizace, územní rady a republikové rada hospodaří se svým majetkem samostatně a mohou jej mezi sebou převádět". -identifikací ekonomického subjektu, ze které vyplývá, že žalobce je evidován od 6. 9. 1999 v registru ekonomických subjektů a bylo mu přiděleno identifikační číslo ([příjmení]) [osobní údaje žalobkyně] / - Potvrzením územní rady Českého zahrádkářského svazu ze dne 26. 7. 1999 vydaným žalobci, z kterého je zřejmé právní nástupnictví Českého zahrádkářského svazu, tedy potažmo i [název žalobkyně]. -Žádost žalobce ze dne 14. 9. 2000, adresovaná Katastrálnímu úřadu v [obec] o provedení změny názvu vlastníka na listu vlastnictví [číslo] (nyní [číslo]) pro k. ú. [obec] a obec Hradec Králové, která byla výše uvedeným katastrálním úřadem zapsána do katastru nemovitostí pod č. j.: [spisová značka]. -Výpisem z katastru nemovitostí ze dne 21. 2. 2022, [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a obec [obec], str. 1, str. 54 a str. 55, z kterého je zřejmé, že žalobce je mimo jiné i vlastníkem pozemku parc. [číslo] druh pozemku ostatní plocha, na kterém je zřízena předmětná komunikace. Na str. 2- str. 53 [list vlastnictví] jsou uvedena věcná břemena zřízená k společným pozemkům pro jednotlivé členy žalobce, kteří vlastní pozemky v zahrádkářské osadě Rozkvět míru [obec]. Tato část [list vlastnictví] se netýká tohoto řízení, nicméně originál [list vlastnictví] jako celek je rovněž předložen Žalobce výše uvedenými skutečnostmi a důkazy prokázal jako vlastník předmětného pozemku svoji aktivní legitimaci k podání žaloby a právní kontinuitu prokázal sdělením Ministerstva vnitra ze dne 31. 5. 2004, č. j.: VS [číslo] 2004 Právním nástupnictvím i právní kontinuitou, na kterou zde poukazuje, ve spojení s dříve předloženými listinami to rozhodnutím Odboru výstavby Krajského národního výboru v [obec] ze dne 4. 11. 1957 o určení stavebního obvodu [číslo] pro zahrádkářskou kolonii v [obec] (čl. 10 spisu) a rozhodnutím o přípustnosti stavby odboru územního plánování architektury MěstNV v [obec] z 24. 9. 1973 týkající se posunutí oplocení v souvislosti s popsanou historií stavby historií stavby, doplněnou důkazem výslechem svědka [jméno] [jméno], soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem oplocení. Ve spojení s výslechem svědka [jméno] má soud za to, že jde o veškeré listiny a důkazy, které jsou s ohledem na časový odstup a způsob tehdejší evidence v současné době dostupné, a že vlastnictví oplocení skutečně prokazují. Je tak prokázáno, že právní předchůdce žalobce byl stavebníkem předmětného oplocení a předmětné oplocení skutečně postavil. <b>Lze tedy uzavřít, že žalobce je vlastníkem oplocení zahrádkářské osady [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> Výpovědí svědka [jméno] [jméno] soud vzal za prokázané, že jako člen osady od roku 2004 zná dlouhodobě poměry v zahrádkářské kolonii. Ví dlouhodobě, že oplocení je společný majetek, vyplývá to pro něho z osadního řádu a každý rok je o tom podáváno daňové přiznání. Stavěli ho všichni zahrádkáři, jakmile dostali pozemek, tak také stavěli plot, byli vázáni brigádnickými hodinami. Základ stavby byl v roce 1957, stavěli společně od tohoto začátku až do vybudování. V roce 2004 jsem se stal svědek členem, jako nový člen dostal úkol odpracovat 30 brigádnických hodin na údržbě. Natíral plot a již tehdy věděl, že natírá společný majetek. [jméno] v oplocení vystavěla svévolně paní [celé jméno žalované] z pro něho nepochopitelných důvodů, protože odhadem 20m od jejího pozemku je hlavní brána i branka pro pěší. V době kdy to zabrala, započala stavbu. Má tam postavenou zcela nadměrečnou chatku a není to ani typ, který je tam povolován podle řádu zahrádkářské osady, je výrazně větší než 4x4 m 2 a má jiný tvar střechy. Zabrala část společného pozemku, který je určen pro otáčení vozidel hasičských sborů případně bezpečnostních sborů. Skutečnost, že byla zabrána část společného pozemku, zjistila i geodezie v roce 2021 v létě. Dle předloženého plánku na č. l. 191 spisu svědek potvrdil, že tento plánek zakresluje část pozemku zabraného žalovanou, odpovídá situaci v terénu. Vyšrafovaná část je skutečně část užívaná neoprávněně žalovanou. Tomu potom odpovídá i připojená technická zpráva. Již dříve žalobce předložil listiny ohledně vlastnictví oplocení žalobcem a je skutečně patrno i z rozhodnutí o přípustnosti stavby z 24. 9. 1973 Odboru územního plánováni architektury Městského národního výboru v [obec] o posunutí oplocení podél zahrádkářské osady v prostoru komunikace [obec] - [část obce], rozhodnutí ze dne 4. 11. 1957 Odboru pro výstavbu rady Krajského národního výboru [obec] v [obec], jehož se žalobce shora dovolává, stanovující podmínky pro stavební obvod -posunutí oplocení. Z předložené dokumentace i fotografií je zcela nepochybné, že oplocení je vyšší než 1 m. /viz kromě jiného fotografie na č. l. 93 spisu v porovnání se stavbou. Pokud tedy žalovaná tvrdila, plot je součástí jejího pozemku p. [číslo] jako takový jej nabyla kupní smlouvou z 30. 6. 2011, toto tvrzení ničím relevantním podloženo není. V této souvislosti je nutno připomenou, že zmínit, že právní úprava účinná do 31. 12. 2013 vycházela ze zásady, že stavba není součástí pozemku (§ 120 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., § 25 zákona č. 141/1950 Sb.). Není sporu o tom, že i plot byl považován za stavbu a za samostatnou věc v právním smyslu (výjimkou byly ploty do výšky 100 cm, které judikatura pokládala za venkovní úpravy, a tedy součást pozemku; srov. Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 31. 1. 1990 sp. zn. 3 Cz 3/90, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Plot z těchto důvodů nemohl být tedy převeden jen jako součást pozemku /viz také rozhodnutí odvolacího soudu str. 4 shora/. Soud vzal dále za prokázané, že žalobce je vlastníkem celého pozemku [číslo] zahrada katastrálního území Malšovice u Hradce [příjmení] a pozemek je částí zahrádkářské osady [příjmení] [jméno]. Je to prokázáno i obsahem výpisu z katastru nemovitostí. Soud dále vzal za prokázané, že žalovaná o odkoupení pozemku žádala poprvé v roce 2011 písemně a podruhé v roce 2018 a v roce 2018 bylo členskou schůzi rozhodnuto, že pozemek nebude žalované odprodán. Dále žádala v průběhu toto řízení a její žádost byla zamítnuta opětovně v roce 2022, nebyla schválena členskou schůzí. Rozhodné skutkové okolnosti vzal soud za prokázané i z dalších listinných důkazů: fotografie oplocení včetně provedené vstupní branky a komunikace přímo na oplocení navazující na čl. 5 spisu, včetně další barevné fotografie - čl. 93 spisu, z níž je patrno, že se jedná o původní oplocení, které je pouze vyplněno umělohmotnými zástěnami, prodávanými běžně v supermarketech. Právem žalobce tvrdí, že má z tohoto důvodu odpovědnost ve vztahu k této komunikaci, a jedná se o místní komunikaci, která se stýká s cyklostezkou a že stanoviska dopravních orgánu naprosto vylučují jakýkoliv výjezd na tuto komunikaci. Stav uvedených nemovitostí je dále prokázán obsahem informace o pozemku na čl. 6 spisu, pozemek [číslo], včetně výměry čl. 7 pozemek a plánku na čl. 8 s jednotlivými pozemky. Lze dodat, že oplocení na hranicích pozemku podél zahrádkářské osady v prostoru komunikace [obec] – [část obce], nemohla tedy žalovaná nabýt jako součást nebo příslušenství při uzavření kupní smlouvy ze dne 30. 6. 2011. [příjmení] oplocení z uvedených důvodů nebyl ani její právní předchůdce a žalovaná nemohla kupní smlouvou s ním nabýt více práv, než měl on sám. Ostatně si lze přestavit, že je zcela nemyslitelné, aby si každý z vlastníků pozemků hraničících s oplocením zahrádkářské kolonie a veřejnou komunikací, včetně cyklostezky, vytvořil sám vlastní vstup ze svého pozemku do veřejné komunikace a cyklostezky, jak svévolně učinila žalovaná. Svévolný zásah žalované je patrný i ze sdělení Magistrátu města Hradec Králové 15. 4. 2019 o tom, že žádný nový sjezd nebude do této osady povolen, přesto si vlastník pozemku [číslo] svévolně odstranil podezdívku a instaloval vjezdová vrata a branku. Tento sjezd nebude akceptován. Stanovisko se týká i pozemku [číslo] ve vlastnictví žalované /čl. 11spisu/. Obsahem stanov zahrádkářské kolonie je prokázáno, oprávnění členské schůze k rozhodování o případném odkupu části pozemku žalovanou / čl. 12 spisu/, zejména ustanovení § 25 odst. 7 q o rozhodování členské schůze. Stanovy musely být žalované nepochybně známy, pokud by jednání o případném odkoupení pozemku věnovala přiměřenou pozornost, kterou lze po ní spravedlivě požadovat. [příjmení] tedy vědět o nezbytných náležitostech k uzavření kupní smlouvy, pokud tvrdí, že pozemek začala užívat s tím, že požádala o odkoupení pozemku. Nemohlo se tedy jednat o řádnou a poctivou držbu. Stanovy /na čl. 12 spisu/ kromě jiného obsahují ustanovení § 25 odst. 7 q o rozhodování členské schůze o odkupu pozemků. Žádost o souhlas a umožnění odkupu pozemku je rovněž prokázána /na čl. 30 z 1. 3. 2018 s připojeným snímkem na čl. 31 požární bezpečností řešení a snímkem na čl. 32 Situaci na pozemku zachycuje dále plánek na čl. 75 náčrt [číslo] ohledně vstupní branky. Vlastnictví pozemku [číslo] žalovanou je prokázáno výpisem z katastru nemovitostí a kupní smlouvou ze dne 30. 6. 2011 uzavřenou mezi žalovanou a původním vlastníkem. Účastníci byli také opakovaně poučení o tom, že je jejich povinnosti tvrdit pro rozhodnutí významné skutečnosti a navrhnout k jejich prokázání důkazy. Nesplnění těchto povinností znamená neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního, což se může projevit na výsledku sporu (§ 118 o. s. ř.). Byli také poučeni o koncentraci řízení dle § 118 b o. s. ř. Podle § 7 o. s. ř. soudní pravomoc je třeba chápat jako zákonem dané oprávnění soudů, jako orgánů státu, rozhodovat otázky, které jim zákon svěřuje k rozhodování. Takové vymezení je založeno na rozsahu pravomoci stanovené primárním právem. V posuzované věci jde o žalobcem požadovanou ochranu vlastnického práva mezi 2 subjekty, k níž je povolán soud jako orgán státní moci dle konkrétních ustanovení občanského zákoníku shora citovaných. Zásah žalované do oplocení žalobce vytvořením vstupní branky je v souladu s § 7 o. s. ř. zásahem do jeho vlastnického práva. <b>Lze tedy učinit tento skutkový závěr:</b> Žalovaná svévolně, bez právního důvodu zasáhla do stavby oplocení zahrádkářské osady [příjmení] [jméno] [příjmení], jehož vlastníkem je žalobce, tím, že v oplocení na p. [číslo] katastrálního území Malšovice odstranila část oplocení a vytvořila tam vstupní branku vedoucí‚ do komunikace, jak je blíže popsané ve výroku rozhodnutí. Žalovaná bez právního důvodu užívá část pozemku označeného ve výroku rozhodnutí a na připojené technické zprávě, která je nedílnou součástí tohoto rozsudku/ [číslo] v katastrálním území Malšovice u Hradce [příjmení], jehož vlastníkem je žalobce, a to od celé délky hranice s pozemkem p. [číslo]. Uvedená část pozemku se nachází v zahrádkářské osadě [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalovaná vykročila v užívání z hranic svého pozemku, odňala a zúžila prostor účelové komunikace v rámci zahrádkářské kolonie. Pozemek začala užívat poté, kdy požádala o jeho odkoupení, což učinila poprvé v roce 2011, následně v roce 2018, když v roce 2018 a v roce 2022 členská schůze rozhodla o tom, že jí pozemek odprodán nebude. Jí užívaná část je blíže popsána v technické zprávě, která je nedílnou přílohou tohoto rozhodnutí. Obsahem stanov zahrádkářské kolonie je oprávnění členské schůze k rozhodování o případném odkupu části pozemku zejména ustanovení § 25 odst. 7 q. Tyto stanovy musela žalovaná nepochybně znát, pokud by zamýšlené koupi pozemku věnovala přiměřenou pozornost, kterou lze po ní spravedlivě požadovat. Stejně tak, při vynaložení přiměřené pozornosti, kterou lze po ní spravedlivě požadovat, nepochybně musela vědět, jaké jsou formální náležitosti pro uzavření kupní smlouvy. Nemohlo se proto jednat o řádnou, poctivou a pravou držbu části pozemku. Ostatně žalovaná pod následky koncentrace ani žádné relevantní důkazy nenavrhla. Soud má za to, že skutkový stav byl dostatečně prokázán a není již třeba provádět další důkazy, zejména místním šetřením, když z citované technické zprávy, plánků a fotografii a výslechu svědka je situace na pozemku dostatečně prokázána. K dalším námitkám žalované týkající se výměry jí užívané části 135 m 2 a nikoliv 150 m 2 je nutno uvést, že část pozemku jí užívaná je zcela spolehlivě zobrazena technickou zprávou Geošrafo, geodetické práce, vypracovaného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení]. Uvedená zpráva je nedílnou součástí tohoto rozsudku a rozhodnutí je proto vykonatelné. Soud opětovně připomíná, že ohledně vlastnictví oplocení právním předchůdce žalobce jde o veškeré listiny a důkazy, které jsou s ohledem na časový odstup a způsob tehdejší evidence v současné době dostupné, a že vlastnictví oplocení právním předchůdcem žalobce skutečně prokazují. Toto oplocení vymezuje území tvořící zahrádkářskou kolonii. Další námitky žalované v tomto směru jsou zjevně účelové, aniž by žalovaná nabízela jakoukoliv věcnou argumentaci, že by tomu mohlo být jinak, aniž by uvedla případný jiný skutkový děj. Předmětem sporu je ochrana vlastnického práva žalobcem, kterou lze podřadit pod konkrétní ustanovení občanského zákoníku -podle § 1042 občanského zákoníku. Jde tedy z toho důvodu u občansko-právní spor, nikoliv pravomoc stavebního úřadu. Vlastnictví vzniklo podle tehdy platných právních předpisů, jak uvedl a odůvodnil také odvolací soud na 4. straně svého již citovaného rozhodnutí a nemohl být tedy převeden jen jako součást pozemku. Je proto vyloučeno, jak se domnívá žalovaná, že by kdykoliv v minulosti mohla nabýt i byť jen část této stavby v souvislosti s nabytím vlastnického práva k pozemku a stavbě uvnitř zahrádkářské kolonie. Ostatně její smlouva nic takového neobsahuje a žalovaná si toho musela být z logiky věci vědoma, neboť jde o oplocení celé zahrádkářské kolonie, nikoliv oplocení mezi jednotlivými pozemky. Z těchto důvodů bylo zcela nadbytečné vyslýchat jako svědka prodávajícího, jak žalovaná navrhovala. Ze strany žalované se jedná pouze o účelovou právní konstrukci. Žalované nesvědčí žádný z věcných důvodů, které na svou obranu uvádí. Stejně tak žalované nesvědčí ani legitimní očekávání, neboť toto legitimní očekávání nelze spojit s žalovanou tvrzenými postoji. Žalovaná si nutně musela být vědoma, jaké podmínky pro hospodaření s nemovitým majetkem vyžadují stanovy žalobce, a jaká je předepsána procedura ke kolektivnímu rozhodnutí univerzálně v organizaci žalobce praktikovaná. Ze všech výše uvedených důvodů v řízení žalované přisvědčit nelze. <b>Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil takto:</b> Žalobci se podařilo tvrdit a prokázat, jak (na základě čeho) na ni vlastnictví k danému oplocení přešlo (jak se stala právním nástupcem původního vlastníka) listinnými důkazy shora uvedenými. Podařilo se mu i napravit nedostatky původní žaloby, doplnit potřební tvrzení a listiny, připojit řádné označení a zdokumentování části pozemku, který žalovaná bez právního důvodu svévolně užívá. Podle § 1041 odst. 1 občanského zákoníku kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. Podle § 1041 odst. 2 občanského zákoníku vydání movité věci, kterou nelze rozeznat podle odstavce 1, zejména jedná-li se o peníze nebo o cenné papíry na doručitele smíšené s jinými věcmi téhož druhu, se lze domáhat, jen lze-li z okolností seznat vlastnické právo osoby, jež právo uplatňuje, a nedostatek dobré víry osoby, na níž je požadováno vydání věci. Podle § 1042 občanského zákoníku vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Podle § 1042 občanského zákoníku tedy řeší odstranění neoprávněného zásahu a vyklízení pozemku užívaného bez právního důvodu. Tzv. zápůrčí žaloba je jako vlastnická žaloba upravena v § [číslo] Touto žalobou se dotčený vlastník brání proti jinému rušení vlastnického práva, než je odnětí věci. Význam této žaloby je dán tím, že stačí prokázat fakt rušení vlastnického práva. Na žalovaném pak je, aby se případně pokusil dokázat, že zásah do žalobcova vlastnického práva nebyl učiněn, případně že nebyl učiněn neprávem. [příjmení] negatorní žaloby směřuje k tomu, aby se žalovaný zdržel dalších rušebních činů a aby, pokud již nastal, odstranil následky svého rušebního jednání uvedením do předešlého stavu. Klasickou vlastnickou žalobou je také žaloba zápůrčí - negatorní. Touto žalobou se může vlastník věci bránit proti každému jinému narušování svého vlastnického práva, než je zadržování předmětu vlastnictví. Jiné narušování se může týkat kterékoli složky vlastnického práva, tj. práva věc užívat, používat, s věcí disponovat: ochraně práva věc držet slouží především žaloba reivindikační (srov. § [číslo]). Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Aktivně legitimován je vlastník, který musí své vlastnické právo dokázat. Pasivně legitimován je ten, kdo ruší jakýmkoli způsobem pokojný výkon vlastnického práva. Podmínkou je, že rušení či zasahování je neoprávněné, není však ojedinělé či jen náhodné. Zavinění žalovaného a jeho dobrou víru není třeba zkoumat, protože vyplývá z podstaty vlastnictví, že vlastník má právo nerušeně předmět vlastnictví užívat (ledaže by je smluvně přenechal jinému). Předmětem žaloby je odstranění bezprávného stavu. Zákaz neoprávněného rušení vlastníka podle § [číslo] přichází v úvahu tam, kde neoprávněné rušení vlastníka ze strany rušitele trvá, resp. pokračuje, anebo tam, kde sice již přestalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu. Rušební činnost musí být konkretizovaná nejen ve skutkovém ději uvedeném v žalobě, ale i v žalobním návrhu (NS 22 Cdo 1485/2005). K pojmu držby poctivé - § 992. K pojmu držby řádné - § 991. K pojmu držby pravé - § 993. Držba musí splňovat všechny tyto podmínky. Taktomu však v případě žalované není. Podle § 991 občanského zákoníku o řádnou držbu jde především tehdy, zakládá-li se na platném právním důvodu. V prvé řadě tudíž musí jít o právní důvod této držby (titul), kromě toho tento titul musí být platný. Žalovaná platný právní důvod držby nemá. Podle § 992 občanského zákoníku kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Žalovaná věděla, nebo jí muselo být z okolností zjevné, že vykonává právo, které jí nenáleží. Jde o to, že držitel při běžné opatrnosti, kterou lze na každém požadovat, nemá a nemůže mít pochybnosti o tom, že mu právo náleží (NS 22 Cdo 2919/2000 Žalovaná však naopak věděla, jaký je formální proces uzavření kupní smlouvy, a že je třeba také souhlasu členské schůze dle stanov zahrádkářské kolonie. Nejde proto v jejím případě o poctivou držbu. Jedná se tedy o držbu nepoctivou. Podle § 993 občanského zákoníku držba, jež nesplňuje stanovené podmínky, je držbou nepravou. Nepravým držitelem je proto každý, kdo nabyl držby svémocně, potajmu nebo lstí. Nepravou držbou tedy není každé odnětí držby stávajícímu držiteli, ale jenom takové, jež se stalo nepravým způsobem, musí tedy být svémocné, lstivé nebo [anonymizováno]. Nepravým držitelem je také ten, kdo se snaží to, co mu bylo poskytnuto jen jako výprosa, změnit ve své trvalé právo. V posuzované věci se žalovaná zjevně snaží to, co jí bylo poskytnuto pouze do doby případného uzavření kupní smlouvy, změnit ve své trvalé právo. Nejde proto o držbu pravou. Ostatně žalovaná pod následky koncentrace ani žádné relevantní důkazy nenavrhla. Protože žalovaná není a nebyla oprávněným držitelem, nemohla vlastnické právo vydržet dle § 1089 – 1090 občanského zákoníku. Nelze tak ani po právu, neboť žalovaná není účastna žádného právního poměru, do kterého by bylo možné zahrnout jakoukoliv dispozici s vlastnictvím věci jiného, natož dispozici oprávněnou. Žalované ani nesvědčí žádný právní důvod, na kterém by mohla zakládat jakoukoli oporu pro zásah do vlastnictví žalobce. Zásah do oplocení je excesivním zásahem a užívání pozemku mimo hranice vlastnické, svévolným zásahem, zasahujícím účelovou komunikaci. <b>Lze tedy učinit tento právní závěr:</b> Žalovaná svévolně zasáhla do stavby původního oplocení zahrádkářské osady [příjmení] [jméno] [příjmení], jehož vlastníkem je žalobce, tím, že v části oplocení vystavěné jeho právním předchůdcem, oplocení na p. [číslo] katastrálním území Malšovice část oplocení odstranila a vytvořila tam vstupní branku vedoucí do komunikace, jak je blíže popsané ve výroku rozhodnutí. Je tedy povinna dle § 1042 občanského zákoníku neoprávněný zásah do vlastnického práva žalobce odstranit a uvést předmětné oplocení do původního stavu způsobem uvedeným ve výroku rozsudku. Žalovaná bez právního důvodu užívá část pozemku označeného ve výroku rozhodnutí [číslo] v katastrálním území Malšovice u Hradce [příjmení], jehož vlastníkem je žalobce a to od celé délky hranice s pozemkem p. [číslo]. Uvedená část pozemku se nachází v zahrádkářské osadě [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalovaná vykročila v užívání z hranic svého pozemku, odňala a zúžila prostor účelové komunikace v rámci zahrádkářské kolonie. Pozemek začala užívat poté, kdy požádala o jeho odkoupení, nebylo jí však vyhověno. Tímto způsobem žalovaná neoprávněně zasáhla do vlastnického práva žalobce a podle § 1042 občanského zákoníku byla proto uznána povinnou vyklidit část pozemku užívaného bez právního důvodu. V tomto případě nešlo o držbu řádnou, poctivou a pravou dle § 991 – 993 občanského zákoníku a žalovaná proto nemohla část užívaného pozemku vydržet dle § 1089 – 1090 občanského zákoníku. Ostatně žalovaná pod následky koncentrace ani žádné relevantní důkazy nenavrhla. Zásah žalované do oplocení žalobce vytvořením vstupní branky zásahem do jeho vlastnického práva / souladu s § 7 o. s. ř/. Žalovaná svévolně zasáhla do stavby původního oplocení zahrádkářské osady [příjmení] [jméno] [příjmení], jehož vlastníkem je žalobce, tím, že v části oplocení na p. [číslo] katastrálním území Malšovice odstranila část oplocení a vytvořila tam vstupní branku vedoucí do komunikace, jak je blíže popsané ve výroku rozhodnutí. Je tedy povinna dle § 1042 občanského zákoníku neoprávněný zásah do vlastnického práva žalobce odstranit a uvést předmětné oplocení do původního stavu způsobem uvedeným ve výroku rozsudku. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnému žalobci, který před podáním žaloby žalovanou v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. řádně a včas vyzval k plnění, náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Soud o určení výše odměny za zastoupení advokátem rozhodl podle zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, tj. podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle ust. § 7 a § 9 vyhl. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 2 500 Kč. <b>Žalobci tedy náleží:</b> Odměna za právní služby za 10 úkonů ve věci (příprava, převzetí, zastoupení, předžalobní výzva ze dne 6. 3. 2019, žaloba, vyjádření k výzvě soudu ze dne 29. 10. 2019 a 11. 2. 2020, vyjádření s úpravou žalobního petitu ze dne 4. 5. 2020, soudní jednání 15. 10. 2019 a 22. 10. 2020, závěrečné shrnutí ze dne 3. 11. 2020, po 2 500 Kč úkon), tj. celkem 25.000 Kč. 10 x režijní paušál dle § 13 odst. 4 vyhl. po 300 Kč, tj. 3 000 Kč. Advokát žalobce předložil osvědčení o své registraci plátce daně z přidané hodnoty. Soud proto podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu přiznal i DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů – ke změně sazby DPH ve výši 5 880 Kč. Náklady dále tvoří zaplacený soudní poplatek - částku 7 000 Kč. Náklady žalobce za 1. řízení před okresním soudem činí částku 40 880 Kč. Za odvolací řízení sepis odvolání, 1 úkon po 2 500 Kč, a 1 úkon po 300 + 21 % DPH = 3 338 Kč Za další řízení před soudem 1. stupně 3 úkony po 2 500 Kč a 3 x po 300 Kč režijní paušál, tj. 8 400 Kč Dohromady 40 880 +3 338+8 [číslo] = 52 618 Kč.