10 C 26/2017

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Milenou Heřmanovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované 3. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa , obec – část obce o určení vlastnického práva <b>I. Určuje se, že žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo], je výlučným vlastníkem pozemkových parcel č. parc. [anonymizováno] - trvalý travní porost a č. parc. [anonymizováno] - trvalý travní porost, zapsaných u Katastrálního úřadů pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, na [list vlastnictví] pro obec a kat. úz. [obec].</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobci společně a nerozdílně na nákladech řízení 7 420 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> Žalobce se žalobou domáhá určení, že je výlučným vlastníkem pozemkových parcel č. parc. [anonymizováno] - trvalý travní porost a č. parc. [anonymizováno] - trvalý travní porost, vše v kat. úz. [obec]. Tyto nemovité věci jsou v katastru nemovitostí u Katastrálního pracoviště Hradec Králové, zapsány na LV [číslo] pro obec a kat. úz. [obec]. V katastru nemovitostí je totiž zapsáno duplicitní vlastnictví žalobce a všech třech žalovaných. Žalobce své vlastnické právo opírá o nabývací titul usnesení Okresního soudu v Hradci Králové vedeno pod čj. [spisová značka] - o projednání dědictví po [jméno] [příjmení]. Žalobce v žalobě tvrdí, že [jméno] [příjmení] byly sporné pozemky vráceny v restituci, zemřela dne 29. 7. 1994 a on je jejím dědicem. Domáhá se svého vlastnického práva k oběma parcelám, když má nepochybně s ohledem na shora uvedené na určení svého výlučného vlastnictví naléhavý právní zájem. Žalovaní 1 – 2 zpočátku nárok vznesený žalobcem uznali, navrhli uzavření dohody o narovnání (viz č.l. 102 + č.l. 59 a 79 spisu), a to po dohodě s insolvenčním správcem 3. žalovaného a jeho splnění oddlužení v rámci insolvenčního řízení, protože do té doby nemohl 3. žalovaný s majetkem disponovat. Po skončení oddlužení na majetek 3. žalovaného však 1. žalovaná své stanovisko náhle změnila, odmítla uzavřít sjednaný smír a navrhla zamítnutí žaloby. Dovolávala se jí tvrzeného dodatku ke kupní smlouvě z roku 1977 a své dobré víry. Rozhodné skutkové okolnosti k tomuto tvrzení však přes poučení dle § 118 a/ a § 118 b/ o.s.ř. blíže neodůvodnila (viz č.l. 170 spisu). Třetí žalovaný po skončení jeho insolvenčního řízení uvedl, že se přiklání ke stanovisku své matky, tj. 1. žalované. Ani on rozhodné skutkové okolnosti k tomuto tvrzení neuvedl. Soud se především zabýval otázkou, zda žalobce má na určení právního vztahu naléhavý právní zájem dle § 80 písmeno c) o.s.ř. Žalobce odůvodňuje svůj požadavek na určení právního vztahu skutečností, že se domáhá svého vlastnického práva k oběma parcelám, když má nepochybně na tom naléhavý právní zájem, protože bez soudního rozhodnutí nemůže dosáhnout nápravy tohoto stavu. Dle § 80 písmeno c) o.s.ř. žalobou lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Navrhuje-li žalobce určení svého výlučného vlastnického práva k nemovitosti, je na požadovaném určení naléhavý právní zájem má-li být soudní rozhodnutí určující vlastnické právo zaznamenáno do katastru nemovitostí ČR. Tímto způsobem by mělo být dosaženo shody mezi stavem právním a zapsaným do katastru nemovitostí pro případ, že by mezi takovýmto stavem byl rozpor. Soud proto dospěl k závěru, že na požadovaném určení vlastnictví má žalobce naléhavý právní zájem. Žaloba je důvodná. Provedeným řízením soud vzal za prokázané skutečnosti tvrzené žalobcem v žalobě. Soud vyšel ze zjištění, že v KN existuje duplicitní zápis vlastnictví, jak je prokázáno z katastru nemovitostí u Katastrálního pracoviště Hradec Králové, nemovitosti jsou zapsány na [list vlastnictví] pro obec a kat. úz. [obec]. Po provedeném dokazování soud vzal za prokázané následující skutečnosti významné pro skutkové a právní závěry v projednávané věci: Žalobce je vlastníkem sporných nemovitostí na základě usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka]. Je to prokázáno obsahem uvedeného usnesení. Na [list vlastnictví] pro kat. úz. [obec], je však duplicitní zápis vlastnictví, když kromě žalobce jsou tam jako vlastníci zapsáni všichni tři žalovaní. Je to prokázáno obsahem výpisu z katastru nemovitostí. Původními vlastníky obou předmětných parcel byli [jméno] [jméno] [příjmení], kteří je nejprve kupní smlouvou ze [datum] převedli do vlastnictví manž. [jméno] a [jméno] [příjmení]. Dne 16. 9. 1977 však účastníci uvedené kupní smlouvy, v průběhu řízení o registraci smlouvy, a to ještě před její registrací Státním notářstvím v [obec], uzavřeli písemný dodatek ke smlouvě. V něm bylo uvedeno, že převodci – [jméno] [jméno] [příjmení] - převádějí všechny zemědělské pozemky do vlastnictví Čsl. státu. Nabídka byla státem přijata. Přijetí nabídky pozemků státem je prokázáno obsahem listin: na čl. 14 spisu rozhodnutí Okresního národního výboru v [obec] o odevzdání národního majetku do bezplatného užívání státu, kde jsou uvedeny i oba sporné pozemky [číslo listu] a [anonymizováno], listina na čl. 15 ze Státního okresního archivu a listiny na čl. 16 – 19 o registračním řízení, z listiny na čl. 18 je výslovně uvedeno, že v převodu byly vyňaty zemědělské pozemky a nabízejí se darem státu. Tyto dvě pozemkové parcely byly tedy převedeny do vlastnictví státu - nabídka je z 16. 9. 1977. Obsahem listiny označené jako Záznam o registraci kupní smlouvy ze dne 17. 6. 1977, R I [číslo] (č.l. 18 spisu) a dodatkem ke kupní smlouvě ze dne 16. 9. 1977 (č.l. 9 a č.l. 174 spisu), je pak spolehlivě prokázáno, že podle citovaného záznamu o rozhodnutí o registraci kupní smlouvy [jméno] [jméno] [příjmení] původně převádějí na nabyvatele [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] i zemědělské pozemky v témže katastrálním území a v [katastrální uzemí], a to darem. Cena činila 38 000 Kč. Přezkoumáním odhadu znalce [příjmení] bylo však zjištěno, že se dopustil četných nesprávností ve výpočtu ceny nemovitostí a účastníci proto, po upozornění státním notářstvím na tyto nesrovnalosti, upravili cenu na částku 34 229 Kč. Rozdíl v částce 3 771 Kč byl nabyvatelům převodci vrácen. To se stalo dodatkem ke smlouvě ze dne 16. 9. 1977. Současně rovněž na upozornění státního notářství byly z převodu vyňaty zemědělské pozemky a nabízejí se darem státu. Smlouva pak byla ohlášena k registraci JUDr. [jméno] [příjmení] a jemu jakožto zástupcem účastníků smlouvy podle plné moci z 30. 5. 1977 a registrována týmž dnem. Jako datum registrace je uvedeno 7. 10. 1977 (č.l. 18 spisu). Tomu odpovídá i mezi účastníky sporný výklad dodatku ke kupní smlouvě ze dne 16. 9. 1977 tohoto znění: „ Dodatek: V důsledku opravy odhadu znalce [jméno] [příjmení], dle nějž byla dohodnuta cena kupní, snižuje se tato cena na částku 34 229 Kč, slovy třicetčtyřitisícdvěstědvacetdevět Korun československých, a proto rozdíl v obnosu Kč 3 771 Kč převodci nabyvatelům vracejí – nabyvatele jeho příjem potvrzují. V tomto směru se opravuje odst. I., II. dotyčné smlouvy. Dále se rozhodli převodci darovat zemědělské pozemky, které byly předmětem převodu Československého státu, takže za souhlasu nabyvatelů vypuštěny jsou z převodu v této smlouvě. V důsledku toho na D - LV nově zřízeného LV pro obec a [katastrální uzemí] a [obec] odpadne zápis zemědělských pozemků. Na důkaz podpisy všech účastníků. V [obec] 16. 9. 1977 Následují vlastnoruční podpisy všech čtyř účastníků. ‘‘ Tyto skutečností jsou také patrny z odevzdání těchto dvou parcel do bezplatného trvalého užívání JZD [obec]. To prokazuje dopis ONV v [obec] z 23. 8. 1978. Jednalo se o pozemky v kat. úz. [obec] a [obec]. Později v rámci restitučního řízení byla mezi Zemědělským družstvem [obec] a [jméno] [příjmení] uzavřena Dohoda o vydání nemovitostí. Touto dohodou JZD převedlo obě sporné parcely do vlastnictví [jméno] [příjmení], [datum narození]. Tato dohoda byla schválena rozhodnutím Okresního úřadu v [obec] ze dne 24. 5. 1994. [jméno] [příjmení], které byly pozemky darované státu v restituci vráceny, zemřela dne 29. 7. 1994. Řízení o projednání dědictví bylo vedeno u Okresního soudu v Hradci Králové vedeno pod čj. [spisová značka], což je nabývací titul žalobce k těmto sporným pozemkům. S ohledem na takto zjištěný skutkový stav nabývací tituly žalovaných, které byly uvedeny ve výpisu z katastru nemovitostí, a to u [celé jméno žalované] citovaná kupní smlouva z 20. 6. 1977, která byla Státním notářstvím v [obec] registrována pod č. [anonymizováno] [spisová značka] ([celé jméno žalované] tehdy měla příjmení [příjmení]) a u žalovaných 2. a 3. pak usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 3. 2011 o projednání dědictví, jejich vlastnické právo neosvědčují. Je tomu tak u [celé jméno žalované] s odkazem na dodatek ke kupní smlouvě a u dalších dvou žalovaných s odkazem na stejnou skutečnost. Jedná se o dědice po zemřelém [celé jméno žalovaného]. Ostatně obsah a pravost citovaných listin, včetně uzavřené kupní smlouvy a jejího dodatku, je mezi účastníky nesporný. [příjmení] mezi účastníky je pouze výklad dodatku k citované kupní smlouvě z r. 1977. Z toho pak zřejmě vyplynul i sporný dvojí zápis v katastru nemovitostí. K námitkám žalovaných je tedy možno uzavřít s ohledem na zjištěný skutkový stav, že závěry vyplývající z dodatku kupní smlouvy ze dne 17. 6. 1977 datovaný dnem 16. 9. 1977, nelze považovat za důvodnou procesní obranu ohledně skutkového stavu a případné dobré víry žalovaných. [jméno] víru žalovaných, ostatně ani přes poučení soudem blíže neodůvodněnou vůbec neprokazují. Naopak tento dodatek svědčí ve prospěch žalobce, když výslovně uvádí, že se opravuje odst. I., II dotyčné smlouvy ohledně kupní ceny. Současně také nabyvatelé potvrzují převzetí rozdílu v obnosu 3 771 Kč, které převodci nabyvatelům vracejí. Dále se rozhodli převodci darovat zemědělské pozemky, které byly předmětem převodu Československého státu, takže za souhlasu nabyvatelů vypuštěny jsou z převodu v této smlouvě. Pokud v původním vyjádření právní zástupkyně žalovaných 1. a 2. namítala, že pozemky darované státu nejsou vyjmenovány, pak ani tato námitka není důvodná, neboť z obsahu dodatku je zřejmé, že se jedná o všechny pozemky. Další důkazy nebyly navrhovány a ani z řízení potřeba provedení dalších důkazů nevyplynula. O skutkovém stavu lze tedy učinit závěr: Soud vyšel ze zjištění, že v KN existuje duplicitní zápis vlastnictví sporných nemovitostí, blíže popsaných ve výroku rozhodnutí, jak je prokázáno z výpisu z Katastru nemovitostí u Katastrálního pracoviště Hradec Králové, nemovitosti jsou zapsány na [list vlastnictví] pro obec a kat. úz. [obec]. Smyslem tohoto řízení a požadavkem žalobce je odstranit rozpor v záznamu v katastru nemovitostí ve vztahu k předmětnému zápisu v KN, což bylo také předmětem žaloby Původními vlastníky obou předmětných parcel byli [jméno] [jméno] [příjmení], kteří je nejprve kupní smlouvou ze 17. 6. 1977 převedli do vlastnictví manž. [jméno] a [jméno] [příjmení]. Dne 16. 9. 1977 však účastníci uvedené kupní smlouvy, v průběhu řízení o registraci smlouvy, a to ještě před její registrací Státním notářstvím v [obec], na základě upozornění státního notářství, uzavřeli písemný dodatek ke smlouvě ze dne 16. 9. 1977. V něm bylo výslovně uvedeno, že převodci – [jméno] [jméno] [příjmení] převádějí všechny zemědělské pozemky do vlastnictví Čsl. státu. Nabídka byla státem přijata. Následovala registrace kupní smlouvy Státním notářstvím v [obec] pod spisovou značkou R [anonymizováno] [číslo], včetně záznamu o registraci a jejím odůvodnění ze dne 7. 10. 1977. Poté došlo k odevzdání těchto dvou parcel do bezplatného trvalého užívání JZD [obec]. To prokazuje i dopis ONV v [obec] z 23. 8. 1978. Jednalo se o pozemky v kat. úz. [obec] a [obec]. Později v rámci restitučního řízení byla mezi Zemědělským družstvem [obec] a [jméno] [příjmení] uzavřena Dohoda o vydání nemovitostí. Touto dohodou JZD převedlo obě sporné parcely do vlastnictví [jméno] [příjmení], [datum narození]. Tato dohoda byla schválena rozhodnutím Okresního úřadu v [obec] ze dne 24. 5. 1994. [jméno] [příjmení], které byly pozemky darované státu v restituci vráceny, zemřela dne 29. 7.1994. Řízení o projednání dědictví bylo vedeno u Okresního soudu v Hradci Králové vedeno pod čj. [spisová značka], což je nabývací titul žalobce k těmto sporným pozemkům. Nabývací tituly žalovaných, které byly uvedeny ve výpisu z katastru nemovitostí, a to u [celé jméno žalované] citovaná kupní smlouva z [číslo] 1977, která byla Státním notářstvím v [obec] registrována pod č. [anonymizováno] [spisová značka] ([celé jméno žalované] tehdy měla příjmení [příjmení]) a u žalovaných 2. a 3. pak usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 3. 2011 o projednání dědictví, jejich vlastnické právo neosvědčují. Je tomu tak u [celé jméno žalované] s odkazem na dodatek ke kupní smlouvě a u dalších dvou žalovaných s odkazem na stejnou skutečnost. Jedná se o dědice po zemřelém [celé jméno žalovaného]. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, tako: Právní poměry mezi účastníky řízení okresní soud posuzoval jednak podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též„ obč. zák.“), neboť předmětem řízení je vlastnické právo dle kupní smlouvy z roku 1977 a následná dědická řízení, tj. i přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (viz § 3028 odst. 2 o. z.), jednak podle ustanovení části první hlavy I. („nového“) občanského zákoníku, neboť tato ustanovení se použijí i na práva a povinnosti, která posuzují podle dosavadních právních předpisů (§ 3030 o. z.). Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. vázal převod vlastnictví k nemovitostem na registraci smluv státním notářstvím, přičemž tento postup se nevztahoval na převody nemovitostí do socialistického vlastnictví. Zápis vlastnického práva do evidence nemovitostí měl jen evidenční charakter. Podle § 47 obč. zák. č. 40/1964 Sb. v původním znění platilo, že jestliže se účastníci v předepsané formě shodli na obsahu smlouvy a k jejímu vzniku bylo třeba ještě rozhodnutí příslušného orgánu, byli svými projevy vázáni až do tohoto rozhodnutí. Bylo-li rozhodnutí záporné, ke smlouvě nedošlo. Novela občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (zákon č. 131/1982 Sb.) tuto konstrukci změnila a pro příště byla na rozhodnutí příslušného orgánu, včetně registrace státním notářstvím vázána účinnost smlouvy, nikoli její vznik. Nově zařazený odstavec 3 stanovil, že pokud nedošlo na návrh podaný do tří let od uzavření smlouvy k rozhodnutí příslušného orgánu nebo k registraci, platilo, že účastníci od smlouvy odstoupili. Ani skutečnost registrace státním notářstvím nebyla překážkou pro vyslovení neplatnosti smlouvy soudem. K tomuto zkomplikovanému postupu přistupovaly ještě mnohé veřejnoprávní restrikce. Předchozí stav byl v podstatě praktickou realizací novely občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. - zákona č. 264/1992 Sb. a na něj navazujících katastrálních předpisů. Podle § 1105 nového občanského zákoníku [číslo] Sb, převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. Okresní soud učinil právní závěr, že žalobce je vlastníkem sporných nemovitostí. Vlastnické právo ke sporným pozemkům původně darovaným státu v roce 1977, v průběhu řízení o registraci kupní smlouvy ze dne 20. 6. 1977 státním notářstvím, vzniklo jeho právnímu předchůdci podle § 9 odst. 2 zákona č.229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o půdě). Stalo se tak na základě rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] o schválení dohody o vydání nemovitosti, uzavřené mezi Zemědělským družstvem [obec] a [jméno] [příjmení]. V tomto rozhodnutí jsou také oba sporné pozemky výslovně uvedeny (viz č. l. 7 spisu). Řízení o projednání dědictví bylo vedeno u Okresního soudu v Hradci Králové vedeno pod čj. [spisová značka], což je nabývací titul žalobce k těmto sporným pozemkům. Nabývací tituly žalovaných, které byly uvedeny ve výpisu z katastru nemovitostí, a to u [celé jméno žalované] citovaná Kupní smlouva z 20. 6 1977, která byla Státním notářstvím v [obec] registrována pod č. [anonymizováno] [spisová značka] ([celé jméno žalované] tehdy měla příjmení [příjmení]) a u žalovaných 2. a 3. pak usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 3. 2011 o projednání dědictví, jejich vlastnické právo neosvědčují. Je tomu tak u [celé jméno žalované] s odkazem na Dodatek ke kupní smlouvě a Záznam o rozhodnutí registraci kupní smlouvy státním notářstvím, shora citovaných, u dalších dvou žalovaných s odkazem na stejnou skutečnost. Jedná se o dědice po zemřelém [celé jméno žalovaného]. Ze všech těchto důvodů soud proto žalobě na určení vlastnického práva vyhověl a žalobce určil jako výlučného vlastníka předmětných nemovitostí O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobci, který byl ve věci plně úspěšný, přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Soud neshledal podmínky pro výjimečné použití § 150 o. s. ř. Přitom vycházel ze skutečnosti, že žalobce byl v řízení úspěšný a že žalovaní, resp. prvá žalovaná v průběhu řízení měnili svá procesní stanoviska a v závěru řízení se podané žalobě bránila. Nejsou proto dány důvody pro výjimečné nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení. Výše této náhrady činí zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč a vyúčtování od [anonymizováno] [příjmení] za sepsání žaloby ve výši 2 420 Kč (č.l. 20 spisu).