10 C 288/2019

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Milenou Heřmanovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum ; bytem adresa žalobce proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum ; bytem adresa žalované , ; zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o nahrazení souhlasu s uzavřením nájemní smlouvy k nemovitosti <b>I. Žaloba se žádostí, aby soud rozhodl o nahrazení souhlasu žalované s uzavřením nájemní smlouvy mezi žalobcem a žalovanou, jakožto pronajímateli na straně jedné a [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], trvale bytem [adresa žalobce], jakožto nájemcem na straně druhé, k bytové jednotce [číslo] v budově [adresa], stojící na pozemku p. č. St. [číslo] a St. [číslo] spolu s podílem ve výši [číslo] na společných částech domu a na pozemku p. č. St. [číslo] a St. [číslo], dále pak k pozemku p. [číslo] ostatní plocha (sloužící jako parkovací stání), a dále k podílu ve výši [číslo] na jednotce [číslo] s níž je spojen podíl na společných částech domu (budově [adresa], [číslo]) ve výši [číslo], zapsaným u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice pro katastrální území Pardubice, obec Pardubice, část obce Bílé Předměstí, a to na dobu určitou 1 roku od uzavření smlouvy za nájemné ve výši [částka], které v případě prodlužování nájmu každoročně bude zvyšováno nejméně o obecnou roční míru inflace vyhlášenou Českým statistickým úřadem, a za úhradu služeb spočívajících v dodávkách elektrické energie, plynu, vodného a stočeného, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení částku [částka] k rukám právní zástupkyně žalované do tří dnů od právní moci rozhodnutí.</b> Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil souhlas žalované s uzavřením nájemní smlouvy mezi žalobcem a žalovanou jako pronajímatelem a dcerou účastníků [jméno] [celé jméno žalobce] jako nájemcem, ohledně bytové jednotky v [obec], blíže popsané ve výroku rozsudku, za nájemné [částka] měsíčně na dobu 1 roku., s možností prodloužení. Část bytové jednotky bude následně přenechán do užívání třetí osobě. Uvedl, že bytová jednotka je součástí dosud nevypořádaného společného jmění manželů po rozvodu manželství účastníků, když o vypořádání SJM je veden spor u Okresního soudu v Pardubicích pod spisovou značkou 23 C 115/2015. Žalovaná bez vážného důvodu uzavření této smlouvy brání. Žaloba byla podána u Okresního soudu v Pardubicích. K námitce žalované ohledně věcné nepříslušnosti bylo pak usnesením Krajského soudu v Hradci Králové pobočka v Pardubicích ze dne [datum] rozhodnuto tak, že soud vyslovil místní nepříslušnost Okresního soudu v Pardubicích a věc postoupil Okresnímu soudu v Hradci Králové (čl. 36 spisu). Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítla, že žalobcovo jednání je účelové, kdy jeho cílem není užívání bytové jednotky [jméno] [celé jméno žalobce] (se kterým žalovaná rovněž nesouhlasí), ale zachování protiprávního stavu, kdy žalobce neplatnou nájemní smlouvu ze dne [datum] pronajal bytovou jednotku manželům [jméno] a [jméno] [příjmení]. Žalovaná proti této nájemní smlouvě zákonnými prostředky brojila a poukázala na obsah rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 14. 6. 2017, čj. 11 C 59/2016 - 107 a exekuční řízení vedené Okresním soudem v Pardubicích pod sp. zn. 20 EXE 7012/2018. Nebrání se nájmu bytu jinému nájemníkovi, účastníci v bytě nebydlí. Provedeným řízení soud vzal za prokázané následující skutečnosti významné pro skutkové a právní závěry v projednávané věci. Mezi účastníky není sporu a listinnými důkazy je prokázáno, že předmětná bytová jednotka byla součástí SJM a po rozvodu manželství účastníků je předmětem sporu o vypořádání SJM u Okresního soudu v Pardubicích 23 C 115/2015. Je to prokázáno i obsahem výpisu z katastru nemovitosti. Mezi účastníky je dále nesporné, že žádný z účastníků v uvedené bytové jednotce nebydlí, po rozvodu manželství mají každý z nich vlastní bydlení. Žalobce navrhl nájemní smlouvu (čl. 7 spisu) podle níž by účastníci pronajali spornou bytovou jednotku své dceři [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], za nájem [částka] měsíčně na dobu jednoho roku s možnosti prodloužení. Žalovaná s touto nájemní smlouvou nesouhlasí. Žalobce se již jednou pokusil takovou nájemní smlouvu uzavřít dne [datum] s [jméno] [celé jméno žalobce], smlouva však byla neplatná pro chybějící souhlas žalované. Sporné zůstalo, zda žalovaná má vážné důvody, pro které brání pro svůj nesouhlas a v rozporu se zájmem manželů rodiny nebo rodinné domácnosti. Ke sporným skutečnostem bylo provedeno dokazování obsahem listinných důkazů účastníky v průběhu řízení navržených. Koncentrace řízení dle 118 b o.s.ř. nastala skončením jednáním dne [datum] (čl. 113 spisu) s ohledem na skutečnost, že první jednání nebylo dokončeno, protože v jeho průběhu došlo k návrhu na přerušení řízení a bylo rozhodnuto o přerušení řízení. /viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, ze dne 4. 9. 2013 Účastníci byli také při tomto jednání řádně poučení o své povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhnout důkazy /viz protokol o jednání čl. 114 spisu/. Důkazní břemeno o tom, že existuje vážný důvod, pro který žalovaná s uzavřením nájemní smlouvy žalobcem navržené nesouhlasí, spočívá na žalované. Žalované se také podařilo k této sporné skutečnosti rozhodné skutkové okolnosti tvrdit a prokázat. Provedeným řízením soud vzal za prokázané, že žalovaná má vážný důvod, pro který s uzavřením nájemní smlouvy nesouhlasí s ohledem ustanovením § 714 občanského zákoníku a že její nesouhlas není v rozporu se zájmem bývalých manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti. Je to prokázáno těmito důkazy: Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 14. 6. 2017, čj. 11 C 59/2016 - 107, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 21. 11. 2017 čj. 22 Co 333/2017-147, soud vzal za prokázané, že soud rozhodl o povinnosti [jméno] a [jméno] [příjmení] předmětný byt vyklidit. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] a je vykonatelný od [datum]. Žalovaná vede exekuci k vymožení soudem uložené povinnosti. Exekuční řízení je vedeno u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 20 EXE 7012/2018. Je to prokázáno obsahem rozhodnutí a protokolů z tohoto řízení. Žalobce v průběhu uvedeného exekučního řízení uzavřel dne [datum] právě nájemní smlouvu s dcerou [jméno] [celé jméno žalobce], která následně dala bytovou jednotku manželům [příjmení] do podnájmu. Nájemní smlouvu s [jméno] [celé jméno žalobce] uzavřel žalobce dne [datum] bez souhlasu a vědomí žalované, která se proti tomuto nakládání se součástí společného jmění manželů bránila. Ve vykonávacím řízení pak manželé [příjmení] následně tvrdili, že byt užívají na základě nového právního titulu, podnájemní smlouvy uzavřené s [jméno] [celé jméno žalobce]. Platnost těchto smluv posoudil Okresní soud v Pardubicích v neprospěch žalobce, [jméno] [celé jméno žalobce] a manželů [příjmení], v rozhodnutí ze dne 8. 9. 2020, čj. 20 EXE 7012/2018-163, které nabylo právní moci. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že smlouvy nejsou platné a jednání žalobce směřuje k tomu, aby si neshody v hospodaření s majetkem ve společné jmění vypořádal se žalovanou, prostřednictvím třetích osob. Obsahem protokolu o jednání u Okresního soudu v Pardubicích ve věci 118 C 18/2019, soud vzal za prokázané výpovědí [jméno] [celé jméno žalobce], dvacetileté dcery účastníků, že spornou bytovou jednotku neužívá a nemá zájem v bytě bydlet. V bytě byla naposledy v den svých osmnáctých narozenin. Protokol o jednání je veřejnou listinou, u níž se předpokládá pravdivost jejího obsahu. Tato výpověď je přesvědčivá a je v souladu i s ostatními v tomto řízení provedenými důkazy. Námitka žalobce, že byla nervózní její obsah, však nevyvrací žádným konkrétním tvrzením, které by zpochybnilo pravdivost této části její výpovědi. Obsahem listin ze spisu 118 C 18/2019 Okresního soudu v Pardubicích, protokolu o jednání v uvedené věci ze dne [datum] je také prokázáno, že dcera účastníků [jméno] nemá dostatečný vlastní příjem a nájemné za ni platí žalobce /strana 4 a 5 protokolu, listiny na č. l. 81 dále č. l. 70-72 procesního spisu/. Ostatně žalobce také opakovaně deklaroval svoji připravenost nájemné za dceru platit a činí tak i v předmětném řízení. O tom není mezi účastníky sporu. Obsahem listin z citovaného exekučního spisu, a to výpisem z centrální evidence exekucí, je také prokázáno, že [příjmení] mají větší počet exekucí. Skutečnost, že žalobce se snaží zajistit, aby v bytě bydleli manželé [příjmení], je patrna z emailové korespondence mezi účastníky - č. l. 62-69 spisu. Obsahem sporné nájemní smlouvy je prokázáno smluvní ujednání o možnosti bytovou jednotku podnajímat. Je tedy zřejmý její záměr umožnit, aby zde mohli nadále bydlet manželé [příjmení] (tedy vše včetně nájemní smlouvy s [jméno] [celé jméno žalobce] a podnájemní smlouvy s [anonymizováno]) - ostatně žalobce tuto skutečnost ani nepopírá. Naopak žalovaná v průběhu řízení opakovaně uváděla, že se chce s žalobcem dohodnout na hospodaření a správě bytové jednotky, zajištění nájemce, např. prostřednictvím realitní kanceláře. Řízení bylo z tohoto důvodu přerušeno dle § 110 o.s.ř. Návrh na pokračování v řízení podala však žalovaná, s odůvodněním, že žalobce neposkytl součinnost k pronájmu či případnému prodeji bytové jednotky. K námitkám žalobce, že neshody mezi účastníky existovaly i ohledně dalších jejich bytových jednotek a že sama žalovaná pronajímala jinou bytovou jednotku bez jeho souhlasu, je třeba uvést: I kdyby tyto skutečnosti byly pravdivé, nelze souhlasit s argumentací žalobce, že jednání bez souhlasu druhého manžela je obvyklou praxí mezi účastníky, což on považuje za důvod pro uzavření sporné nájemní smlouvy. Oba manželé musí respektovat zákonná ustanovení a taková procesní obrana nemá oporu v zákoně, i kdyby byla pravdivá. Není proto třeba k takovým tvrzením ohledně předchozích neshod účastníků, provádět žádné dokazování. Ostatně s těmito námitkami se rovněž vypořádal Okresní soud v Pardubicích jak shora uvedeno (ohledně neshod účastníků v řadě dalších otázek). Konkrétně v rozhodnutích ze dne 14. 6. 2017, čj. 11 C 59/2016-107 a ze dne 21. 11. 2017 čj. 22Co 333/2017-147 (viz výše – rozhodnutí o povinnosti vyklidit bytovou jednotku). V těchto řízeních žalovaní manželé [příjmení] za podpory žalobce argumentovali stejnými skutečnostmi, tj. že neshody účastníků jsou v řadě dalších otázek. Soud tedy na základě všech těchto skutečností vzal za prokázané, žalobce se domáhá, aby soudním rozhodnutím v této věci dosáhl legalizace užívacího práva neoprávněných uživatelů. Již z toho je zřejmé, že žalovaná má vážný důvod, pro který odmítá poskytnout souhlas. K námitkám žalobce je třeba také zdůraznit, že žalobcem připravovaný pronájem bytové jednotky 4 + kk v [obec] za [částka] vlastní dceři účastníků, která v bytě nebydlí, za situace, kdy nemá dostatečný vlastní příjem a nájemné za ni platí žalobce, není ekonomickým přínosem pro dosud nevypořádané SJM manželů, které by sloužilo ke splácení hypotéky, jak tvrdí žalobce, ale zjevným obcházením zákona. To vyplývá i ze spisů Okresního soudu v Pardubicích, rozsudku 11 C 59/2016-107, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 21. 11. 2017, čj. 22 Co 333/2017-147 a exekučních spisů téhož soudu shora uvedených. Lze tedy učinit tento skutkový závěr: Předmětná bytová jednotka blíže popsaná ve výroku rozhodnutí, byla součástí SJM manželů a po rozvodu manželství účastníků je předmětem sporu o vypořádání SJM u Okresního soudu v Pardubicích 23 C 115/2015. Žádný z účastníků v uvedené bytové jednotce nebydlí, po rozvodu manželství mají každý z nich vlastní bydlení. Žalobce navrhl nájemní smlouvu (čl. 7 spisu) podle níž by účastníci pronajali spornou bytovou jednotku své dceři [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], za nájem [částka] měsíčně na dobu jednoho roku s možnosti prodloužení Dcera účastníků v bytě nebydlí, nemá vlastní dostatečný příjem a nájemné za ni platí žalobce. Žalovaná s touto nájemní smlouvou nesouhlasí. Žalovaná má vážné důvody, pro svůj nesouhlas a její nesouhlas není v rozporu se zájmem manželů rodiny nebo rodinné domácnosti. Žalobcem připravovaný pronájem bytové jednotky 4 + kk. v [obec] za [částka] měsíčně vlastní dceři účastníků, která v bytě nebydlí, za situace, kdy nemá vlastní dostatečný příjem, není ekonomickým přínosem pro dosud nevypořádané SJM manželů, které by sloužilo ke splácení hypotéky, ale zjevným obcházením zákona. Další důkazy nebylo třeba provádět s ohledem na zjištěný skutkový stav a jeho právní posouzení. Ostatně do koncentrace řízení ani jiné důkazy nebyly navrhovány. To se však týká i dalších důkazů navržených žalobcem po koncentraci řízení v závěrečném vyjádření žalobce. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil takto: Podle § 714 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. /dále jen občanský zákoník nebo o.z./ v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Podle § 712 občanského zákoníku není-li v této části zákona (II.) stanoveno jinak, použijí se pro společné jmění obdobně ustanovení tohoto zákona o společnosti, popřípadě ustanovení o spoluvlastnictví. Z citovaných ustanovení vyplývá závěr, že pokud se manželé ohledně užívání majetku, který tvoří společné jmění manželů, nedohodnou, je k řešení tohoto občanskoprávního sporu (ve smyslu zásady vyjádřené v § 7 odst. 1 o. s. ř.) povolán soud. Nedohodnou-li se, rozhodne na návrh kterékoliv z nich o právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví soud (§ [číslo], § [číslo], § 1139 o. z.). Obdobně se za použití § 712 o občanského zákoníku rozhoduje o neshodách mezi manžely ohledně výkonu jejich práv k majetku, který tvoří jejich společné jmění, popřípadě, jejichž společné jmění zaniklo, avšak nebylo zatím vypořádáno. Zákon nestanoví přímo hlediska, jimiž se má při úpravě užívání soud řídit, takže je třeba zvažovat okolnosti každého jednotlivého případu tak, aby na jedné straně nositelé práv mohli svá práva vykonávat, na druhé straně, aby výklad a použití právního předpisu nebyly v rozporu s dobrými mravy a nevedly ke [anonymizováno] nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění (§ 2 odst. 3 o. z.). V daném případě ve výroku uvedené nemovitosti patří do dosud nevypořádaného společného jmění účastníků po rozvodu jejich manželství, ohledně něhož se vede dlouholetý soudní spor u Okresního soudu v Pardubicích. Mezi účastníky došlo k neshodě o užívání této společné věci. Jestliže žalobce za této situace sám o své vůli zneužívá nájemní smlouvu k obcházení zákona, žalovaná prokázala vážný důvod, pro který s navrženým pronájmem bytu nesouhlasí. Námitka žalobce o údajném ekonomickém příjmu pro účely splácení hypotéky, je v rozporu s provedenými důkazy a předchozí neshody účastníků ohledně jiného majetku na této situaci nemohou nic změnit. Lze tedy učinit tento právní závěr: Podle § 714 odst. 1 občanského zákoníku v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, se za použití § 712 občanského zákoníku, rozhodl soud o neshodách mezi bývalými manžely ohledně výkonu jejich práv k majetku, který tvořil jejich společné jmění, když jejichž společné jmění zaniklo rozvodem, avšak nebylo zatím vypořádáno a o jeho vypořádání je veden u Okresního soudu v Pardubicích pod spisovou značkou 23 C 115/2015 dlouholetý soudní spor. Mezi účastníky je nesporné, že žádný z účastníků v uvedené bytové jednotce nebydlí, po rozvodu manželství mají každý z nich vlastní bydlení. Předmětem těchto neshod je žalobcem připravovaný pronájem bytové jednotky 4 + kk v [obec], blíže popsané ve výroku rozhodnutí, dceři účastníků. Žalované se dle § 714 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku podařilo prokázat, že má vážný důvod, pro který odmítla dát souhlas a že její nesouhlas není v rozporu se zájmem bývalých manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobcem připravovaný pronájem bytové jednotky za nájemné [částka] měsíčně dceři účastníků, která v bytě nebydlí a bydlet nehodlá, za situace kdy dcera nemá vlastní dostatečný příjem a nájemné za ni platí žalobce, není ekonomickým přínosem pro dosud nevypořádané SJM manželů, který by sloužil ke splácení hypotéky, jak tvrdí žalobce, ale zjevným obcházením zákona. O tom svědčí i shora uvedené výsledky soudních řízení vedených mezi účastníky u Okresního soudu v Pardubicích v neprospěch žalobce, [jméno] [celé jméno žalobce] a manželů [příjmení], v rozhodnutí ze dne 8. 9. 2020, čj. 20 EXE 7012/2018-163, které nabylo právní moci. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že smlouvy nejsou platné a jednání žalobce směřuje k tomu, aby si neshody v hospodaření s majetkem ve společné jmění vypořádal se žalovanou, prostřednictvím třetích osob. Dále o tom svědčí výsledek soudního řízení u Okresního soudu v [obec] ve věci 118 C 18/2019 shora rovněž popsaný. Není tedy dán zákonný důvod, pro který by mohl manžel navrhnout, aby soud nahrazoval souhlas druhého manžela /bývalého/ dle § 714 odst. 1 a § 712 občanského zákoníku. Ze všech těchto důvodů žalobnímu návrhu nebylo vyhověno. Výrok o nákladech řízení se zakládá na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení, protože měla ve věci plný úspěch. Tyto náklady v celkové výši [částka] spočívají v nákladech jejího zastoupení advokátkou dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 9 odst. 3 ([částka] za úkon právní služby) takto: - převzetí a příprava zastoupení - jednání soudu dne [datum] - podání se založením listinného důkazu ze dne [datum] (1/2 úkonu) - návrh na pokračování v řízení (1/2 úkonu) - podání se založením listinného důkazu ze dne [datum] (1/2 úkonu) - jednání soudu dne [datum] - sepis závěrečného návrhu celkem 5,5 úkonu [částka] - 7x režijní paušál á [částka] [částka] Dohromady [částka]