10 C 366/2019

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Milenou Heřmanovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem: údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 116 439 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba se žádostí, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 94 949,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 94 949,40 Kč od 19. 6. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, dále částku 21 489,6 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 489,6 Kč od 20. 6. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 52 020 Kč k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozhodnutí.</b> Žalobce se domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 116 439 Kč z titulu plnění ze smlouvy o poskytování bezpečnostních služeb, typově smlouvy o dílo uzavřené dne 1. 3. 2019, a to za období od 11. 4. 2019 do 4. 6. 2019 vyúčtované fakturami. Tvrdil, že nedoplatek činí žalovanou částku. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Namítal, že úhradu za hodiny odpracované zaměstnanci žalobce za hlídací služby zaplatil, a to částku 87 000 Kč dne 30. 5. 2019 osobně v hotovosti a rovněž částku 50 000 Kč dne 9. 6. 2019, kdy částku předával pan [příjmení]. Dále došlo započtením přeplatku z měsíce dubna 2019 ve výši 21 480 Kč. Provedeným řízením vzal soud za prokázané následující skutečnosti významné pro skutkové a právní závěry v projednávané věci: Mezi účastníky není sporu a z listinných důkazů vyplývá, že účastníci uzavřeli dne 1. 3. 2019 smlouvu o zajištění poskytování bezpečnostních služeb. Služby byly vyúčtovány fakturami. V květnu 2019 odpracoval žalobce se svými zaměstnanci 1918 hodin za částku 153 440 Kč bez DPH. Na zaplacení požadované částky byla vystavena faktura [číslo] která obsahuje datum vystavení dne 4. 6. 2019 a datum splatnosti dne 18. 6. 2019. Předmětem sporu zůstalo: zda žalobce prováděl pro žalovaného hlídací služby ještě v červnu 2019 v období od 1. 6. 2019 do 4. 6. 201 a zda má žalovaný z tohoto důvodu povinnost uhradit žalobci 21 489,60 Kč, či nikoliv, zda-li žalovaný uhradil žalobci dlužnou částku 94 949,40 Kč za provádění hlídacích služeb do konce května 2019 zcela či alespoň částečně. Ke sporným tvrzením bylo provedeno rozsáhlé dokazování listinnými důkazy účastníků navrženými, výslechem svědků i účastnickým výslechem. Soud vzal za prokázané ohledně sporných skutečností toto: Žalovaný skutečně uhradil jím tvrzené částky 87 000 Kč v hotovosti dne 30. 5. 2019 osobně žalobci, což je prokázáno výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], která byla jednání přítomna a dále i výpisem z banky o výběru uvedených finančních částek žalovaným. To vše v návaznosti na doklad o přijetí částky 87 000 Kč panem [celé jméno žalobce], i když tento doklad neobsahuje všechny formální náležitosti výdajového pokladního dokladu (viz. č. l. 28 spisu), obsahuje však údaj o částce 87 000 Kč, údaje o vyplacení„ [celé jméno žalobce]“ a parafu podpisu přijímající osoby. Žalobce sám připustil, že jeho podpisy v rozhodné době bývaly odlišné, respektive různé a vyjádřil se tak, že sám není schopen se přesně vyjádřit, zda se jedná o jeho podpis. Z kopie tohoto dokladu na č. l. 46 spisu vyplývá, že obsahuje ještě datum 30. 5., kromě údajů již uvedených. Výpověď svědkyně je přesvědčivá a navazuje na ostatní provedené důkazy, zejména výpis z účtu o výběru finanční částky a připojený, i když neúplný výdajový pokladní doklad. Všechny tyto tři důkazy ve své vzájemné souvislosti vedou soud ke spolehlivému závěru o úhradě této částky. Svědkyně přesně popsala, kdy a jak k úhradě částky v hotovosti došlo, viz příloha protokolu o jednání o jejím výslechu, č. l. 64 spisu a čl. 62 spisu. Svědkyně výslovně uvedla, že na jaře 2019 byla přítomna setkání pana [celé jméno žalobce] a pana [příjmení] na benzínové čerpací stanici. Při předem domluvené schůzce tam s panem [příjmení] přijeli, zaparkovali vedle auta pana [celé jméno žalobce], s tím, že ona zůstala sedět v autě a pan [příjmení] s panem [celé jméno žalobce] to řešili u auta. Doklad vypisoval pan [příjmení] na kapotě auta. Ohledně úhrady částky 50 000 Kč a úhrady záloh soud pak vycházel z výpovědí svědka [jméno] [příjmení] (viz č. l. 55 spisu). Ten výslovně uvedl, že u firmy žalovaného pracoval na dohodu o provedení práce a s panem jednatelem se roky zná. Pracoval jako hlídač na stavbě žalovaného, a pokud ho pan jednatel požádal, splnil i další funkci. Jednalo se pouze o ústní pokyn. Sloužil jako prostředník k předávání, a to se týkalo i potvrzení - výdajový pokladní doklad na částku 87 000 Kč, který je mu znám. Podpis na potvrzení je pana [celé jméno žalobce] Částku 87 000 Kč mu předal na stavbách, tam ji také převzal a podepsal mu potvrzení. Zřejmě částka 87 000 Kč byla někdy v průběhu května, a to po částech. Pamatuje si, že poslední částka 50 000 Kč byla začátkem června. To bylo na náměstí v [obec]. Když byl pan [příjmení] na dovolené, požádal ho, aby zavezl panu [celé jméno žalobce] peníze, protože potřebuje na provozní náklady. Peníze mu dával v hotovosti. [příjmení] 87 000 Kč byla i součtem několika záloh, které při tom podepsali (viz č. l. 25 spisu). O výpovědi svědka soud rovněž neměl důvod pochybovat, je konkrétní, určitá a jednoznačná. K věrohodnosti těchto výpovědí a těchto důkazů přispívá i skutečnost, že tvrzení žalovaného o těchto skutečnostech jsou po celou dobu řízení konkrétní, určitá a neměnná. Soud tak uvěřil výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (čl. 55 a čl. 57 spisu), ten výslovně uvedl, že uvedený pokladní doklad před ním podepsal pan [celé jméno žalobce] peníze od něho převzal postupně během května až června, respektive počátkem června 2019. Uvedená částka byla součtem několika záloh, které si při tom podepsali. Rovněž svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že byla přítomna osobnímu předání peněz za faktury - odpracované hodiny na stanovištích, a to částky 50 000 Kč od pana [příjmení] panu [celé jméno žalobce] (č. l. 65 spisu). Ona sama přebírala částku 8 000 Kč jako zálohu od pana [příjmení] pro pana [celé jméno žalobce]. Žádné potvrzení si o tom nevystavovali. Měli zřejmě takovou praxi. K tvrzením žalobce, že pro žalovaného odpracoval v měsíci červnu 2019 celkem 222 hodin, když zaplacení provedených služeb požadoval na základě vystavené faktury [číslo] znějící na částku 21 489,60 Kč včetně DPH, byli vyslechnuti svědci – strážní, kteří tuto činnost měli provádět. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a další. Vyšlo najevo, že jim žalobce neplatil mzdu, a proto přecházeli k žalovanému. Pokud ještě v červnu 2019 pracovali pro žalobce, takto bylo dle rozvrhu směn. Ze žádného výslechu nebylo prokázáno, že by ještě odpracovali konkrétní směnu pro žalovaného, vůbec již ne, že by to bylo v rozsahu 222 hodin. Naopak svědci uvedli, že pro žalovaného na konci května 2019 převzali všechna stanoviště, která do té doby byla pro žalovaného zajišťována žalobcem. Uznání dluhu podepsané zaměstnancem žalovaného panem [jméno] [příjmení] bylo proto zjevně vynucené, jak uvedl svědek [příjmení]. Této výpovědi soud uvěřil s ohledem na shora uvedené výpovědi svědků. Účastníkům bylo také dáno poučení dle § 118b o.s.ř. odst. 1 věta 2 v tom směru, že účastníci mohou uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která by mohla být účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhu na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností s tím, že k později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 2 o.s.ř. Nebylo proto již možné provádět důkazy navržené žalobcem po koncentraci řízení. Datum, kdy mělo dle tvrzení žalovaného dojít k předání finanční částky v hotovosti k rukám žalobce, byl znám již od počátku řízení. Žalovaný to uvedl již v odporu proti platebnímu rozkazu dne 10. 3. 2020, který byl v březnu 2020 žalobci doručen. Nejedná se proto o žádnou novou skutečnost, která by vyplynula z výpovědi svědka a která by mu umožnila navrhovat důkaz po koncentraci řízení. Zápočet přeplatku ve výši 21 480 Kč z měsíce dubna 2019 byl mezi účastníky nesporný, a i kdyby tomu tak nebylo, tvrzení žalovaného v tomto směru ve vztahu k jím uvedené faktuře jsou prokázána i výpovědí svědka [příjmení]. Z dalších provedených důkazů soud již nezjistil žádné rozhodné skutečnosti, významné pro skutkové a právní závěry v projednávané věci. Lze tedy učinit tento skutkový závěr: Žalobcem požadovanou částku z titulu smlouvy o dílo v žalobě uvedené ze dne 1. 3. 2019 za provádění hlídacích služeb za období od 11. 4. 2019 do 4. 6. 2019 vyúčtované fakturami v žalobě uvedenými (viz také č. l. 36 – 37 spisu) žalovaný uhradil takto: úhradou částky 87 000 Kč dne 30. 5. 2019 – při předání byla svědkyně [příjmení] a doloženo listinným důkazem - výpisem z banky o výběru částek, úhradou částky 50 000 Kč dne 19. 6. 2019 – částku předával svědek [příjmení], zápočtem přeplatku ve výši 21 480 Kč z měsíce dubna 2019. Žalobcem v žalobě tvrzený nedoplatek z titulu smlouvy o dílo ve výši 116 439 Kč nemá oporu v provedeném dokazování. Naopak žalovanému se podařilo shora uvedenými důkazy prokázat, že dluh uhradil. Námitky žalobce, že sporné částky nepřevzal, nemají oporu v provedeném dokazování. Z obsahu dokazování je zřejmé, že mezi účastníky docházelo k neformálnímu osobnímu předávání finančních částek jako úhrad z dohody v žalobě uvedené a že tato skutečnost byla mezi nimi obvyklou praxí. O tom není mezi účastníky sporu. Pan [anonymizováno] předával finanční částky na pokyn jednatele žalovaného jako jeho zaměstnanec. V žalobě je dále tvrzeno, že nedoplatek za měsíc květen 2019 činí 81 949,40 Kč a nebyly uhrazeny pohonné hmoty ve výši 13 000 Kč, tj. za květen je dlužná částka 94 949,40 Kč. Obsahem smlouvy mezi účastníky je však prokázáno, že pohonné hmoty nebyly vůbec předmětem plnění dle smlouvy o dílo. Žádné jiné důkazy týkající se případné povinnosti žalovaného hradit mu pohonné hmoty a výši jejich náhrady předloženy nebyly. Žalobce byl dle § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř. řádně poučen o tom, že je povinen tvrdit a prokázat rozhodné skutkové okolnosti (č. l. 54 spisu) ohledně důvodnosti svého požadavku. Takový důkaz se mu však nezdařil. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Právní poměry účastníků se řídí ust. § 2586 a násl. o. z. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2590 o. z. provede zhotovitel dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Právo na zaplacení ceny díla vzniká zhotoviteli podle § 2610 o. z. provedením díla. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel podle § 1970 o. z. požadovat zaplacení úroku z prodlení Lze tedy učinit tento právní závěr: Mezi účastníky byla dne 1. 3. 2019 uzavřena smlouva o poskytování bezpečnostních služeb jako zvl. druh smlouvy o dílo dle § 2586 a násl. o. z., na základě které se žalobce zavázal provádět pro žalovaného bezpečnostní služby na jednotlivých hlídacích stanovištích a žalovaný se zavázal zaplatit za ně sjednané částky. Žalovaný úhrady za provedené dílo dle § 2610 o. z. za žalované období od 11. 4. 2019 do 4. 6. 2019, vyúčtované fakturami v žalobě uvedenými řádně uhradil, resp. uhradil úhradu za hlídací služby provedené od 11. dubna 2019 do konce května 2019. V červnu 2019 již hlídací služby pro žalovaného žalobcem prováděné nebyly. Na základě výše uvedeného soud shledal, že žaloba není důvodná a proto žalobu v celém rozsahu zamítnul. V souladu s ust. § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. přiznal soud žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 52 020 Kč, které jsou představovány náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení činí v souladu s vyúčtováním žalovaného: Mimosmluvní odměna dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., za jeden úkon právní služby činí 5 780 Kč. Ve věci bylo dosud poskytnuto 9 úkonů právní služby, za které náleží mimosmluvní odměna v plné výši v souladu s vyúčtováním žalovaného ze dne 25. 5. 2021 (č. l. 136 spisu). Dále mu náleží 9 x po 300 Kč paušální poplatek na úhradu režie dle § 13 odst. 4 vyhlášky a 21 % DPH ve výši 11 491,20 Kč z částky 54 720 Kč