10 C 382/2019
č. j. 10 C 382/2019-144
V PLATNOSTIOkresní soud v Hradci Králové rozhodl, že žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku 12 500 Kč z důvodu bezdůvodného obohacení. Soud uznal smlouvu o úvěru za neplatnou, protože žalovaný byl v době jejího uzavření omezen ve svéprávnosti a nebyl způsobilý právně jednat. Výrok o zbytkové částce 23 661,99 Kč s příslušenstvím byl zamítnut, protože žalobce neměl právní základ pro její nárok. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Plný text
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Milenou Heřmanovou ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO ; sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem: anonymizováno jméno příjmení jméno. sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum ; bytem adresa, obec ; zastoupený opatrovníkem územní celek sídlem adresa o zaplacení 36 161,99 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 23 661,99 Kč, kapitalizovaného zákonného úroky z prodlení ve výši 1 370,92 Kč, kapitalizovaného úroky ve výši 2 204,96 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 921,62 Kč od 22. 5. 2019 do zaplacení a úroky ve výši 15 % ročně z částky 14 703,42 Kč od 22. 5. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 36 161,99 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Opatrovník žalovaného navrhl žalobu jako celek zamítnout s tím, že v době uzavření smlouvy nebyl žalovaný způsobilý právně jednat. O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že původní věřitel – společnost x právnická osoba, IČO, poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, a to na základě uzavřené smlouvy o úvěru číslo ze dne 31. 8. 2017. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr pravidelně splácet spolu s poplatky. Celková částka, kterou měl žalovaný splatit, činila 30 912 Kč. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnosti zaplatit věřiteli pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Ke dni podání žaloby proto žalovaný dlužil žalovanou částku 36 161,99 Kč, skládající se z nesplacené jistiny ve výši 14 703,42 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 1 218,20 Kč, poplatků ve výši 10 490,37 Kč, a částky ve výši 9 750 Kč jako smluvní pokuty a příslušenství skládající se ze zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 921,62 Kč od 22. 5. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 370,92 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 204,96 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 14 703,42 Kč od 22. 5. 2019 do zaplacení. Pohledávka byla postoupena žalobci, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 5. 2019. Ke dni rozhodování soudu dlužil žalovaný žalobci celkem částku shora uvedenou a nadále trvá prodlení žalovaného. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Z rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne 8. 1. 2015, soud zjistil, že v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru, tedy 31. 8. 2017, byl žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že mj. nebyl způsobilý nakládat s majetkem, jehož hodnota přesahuje 300 Kč, a zavazovat se k plnění, jehož hodnota přesahuje částku 300 Kč. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Podle § 55 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „o.z.“) platí, že k omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření. Podle § 57 odst. 1 o.z. soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil. Podle § 65 odst. 1 o.z. jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Z předložených důkazů učinil soud právní závěr, že žalovaný uzavřel dne 31. 8. 2017 s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru, na základě které přijal peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a zavázal se vrátit částku 30 912 Kč, žalovaný tak jednal v rozsahu, ve kterém nebyl způsobilý jednat (viz rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou č.j. číslo jednací). Vzhledem k výše uvedenému, je předmětná smlouva o úvěru neplatná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného soud vyčíslil částkou 12 500 Kč, když již částku ve výši 4 500 Kč žalovaný zaplatil (17 000 – 4 500). Výrokem I. soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 12 500 Kč. Ve zbylé části včetně příslušenství s ohledem na zjištěný skutkový stav a zdravotní stav žalovaného soud výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci méně než poloviční úspěch. Žalovanému náklady řízení v souvislosti s tímto řízením nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Lhůtu k plnění dle výroku č. I tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové ve 3 vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.