10 C 394/2018

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Milenou Heřmanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 367 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba se žádostí, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobkyni částku 367 000 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na nákladech řízení 60 984 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalovaného.</b> 1 Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 367 000 Kč. Tvrdila, že požaduje náhradu za zmařené investice, které učinila v dobré víře na pozemku žalovaného [číslo] ostatní plocha, v k. ú. [obec] nad [anonymizováno], kde stavěla zahradní domek, když žalovaný jí přislíbil prodej pozemku. Vybudovala hrubou stavbu zahradního domku, septik včetně odpadu, rozvod elektřiny a vody, terasu a základy pro venkovní bazén. Žalovaný ji zmocnil k jednání se stavebním úřadem 15. 12. 2017. Žalovaný však prodej pozemku odkládal a nakonec jí jeho užívání znemožnil. Její investice činila žalovanou částku. 2 Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítal, že mezi účastníky nikdy nedošlo k dohodě, že by žalobkyně měla na jeho pozemku stavět stavbu pro sebe. Žalobkyně pouze odčiňovala škodu, kterou žalovanému způsobila, neboť na jeho pozemku stála stodola a žalobkyně zavinila její požár. Je jednalo se tedy o náhradu škody způsobené požárem jeho stodoly na předmětném pozemku, kterou mu žalobkyně způsobila, náhradu za žalobkyní zničenou stavbu. Na tomto způsobu náhrady škody se dohodli. Žalovaný nikdy nepodepsal žalobkyni žádný souhlas, aby na jeho pozemku prováděla stavbu pro sebe. <b>3 Provedeným řízením vzal soud za prokázané následující skutečnosti významné pro skutkové a právní posouzení projednávané věci:</b> 4 Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný umožnil žalobkyni na základě přátelských vztahů mezi nimi fakticky užívat jeho pozemek č. parc. [číslo] plocha, v [katastrální uzemí]. Účastnici se tam scházeli k přátelským setkáním a scházeli se tam i s dalšími lidmi. Nebyla mezi nimi uzavřena žádná nájemní smlouva, ani žádný jiný úkon týkající se jejího práva užívání pozemku. Za užívání nic neplatila. Dále není mezi účastníky sporu, že žalobkyně na předmětném pozemku na základě dohody se žalovaným pěstovala květiny a starala se o zahradu. V roce 2017 tam začala provádět hrubou stavbu na původních základech. 5 [příjmení] zůstalo, zda žalovaný dal žalobkyni souhlas s prováděním hrubé stavby na původních základech kolny na jeho předmětném pozemku a za jakým účelem. Zda tak žalobkyně činila na základě slibu žalovaného, že jí později pozemek odprodá, nebo zda se jednalo o náhradu škody, kterou žalobkyně způsobila žalovanému, protože zavinila požár jeho stodoly dne 21. 4. 2017, a zda ji pověřil ve stavebním řízení pouze k těmto úkonům potřebným pro obnovu zničené kolny. 6 Ke sporným skutečnostem bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a výslechem svědků účastníky navržených. <b>7 Provedeným řízením soud vzal za prokázané následující skutečnosti významné pro skutkové a právní závěry v projednávané věci:</b> 8 Soud vzal za prokázané, že žalobkyně skutečně způsobila dne 21. 4. 2017 požár na předmětném pozemku žalovaného. Je to prokázáno obsahem odborného vyjádření Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje k požáru kůlny bez č. p. v obci [obec] nad [anonymizováno] ze dne 9. 5. 2017 (číslo listu 116 spisu). Obsahem tohoto odborného vyjádření je prokázáno, že dne 21. 4. 2017 oznámil náhodný svědek požár kolny na předmětném pozemku. Na zemi v místě požárního ohniska se nacházelo ohniště s vrstvou popela světle šedé barvy. Bylo zjištěno, že pozemek s přístřeškem užívá paní [celé jméno žalobkyně]. Den před požárem byla na místě, zapálili oheň na ohništi vytvořeném pod přístřeškem společně se svým synem. Po uhasnutí plamenů z místa odejeli, aniž by ohniště bezpečně zajistili. Žalobkyně se k tomuto nedbalostnímu jednání přiznala. Přestupek byl spolehlivě zjištěn a byla jí dle zákona o přestupcích uložena bloková pokuta ve výši 500 Kč. Jmenovaná pokutu na místě uhradila. 9 Soud tedy vzal za prokázané, že žalobkyně se ke shora popsanému nedbalostnímu jednání přiznala, přestupek byl spolehlivě zjištěn a žalobkyni byla dle zákona o přestupcích uložena bloková pokuta ve výši 500 Kč. Jmenovaná pokutu na místě uhradila. 10 Dále soud vzal za prokázané obsahem spisu [anonymizováno] úřadu v [anonymizováno] vedeného pod sp. zn. STAV [číslo] 2017, že na základě Oznámení o zahájení řízení o nařízení odstranění stavby ze dne 29. 11. 2017 bylo zahájeno řízení o odstranění stavby (číslo listu 44 spisu). 11 Soud vyšel z listinných důkazů, ze stavebního řízení o odstranění stavby shora uvedeného a z obsahu uvedeného oznámení o zahájení řízení o tom, že [celé jméno žalobkyně] uvedla: 12 Vzhledem, k tomu, že na pozemku [číslo] byla postavena dřevěná bouda s kovovou konstrukcí na zděných základech asi o rozměrech 8 × 4 m, která nešťastnou náhodou shořela (záznam u HZS KHK a Policie ČR) jsem začala renovovat stávající boudu. Obnova stavby byla započata asi před půl rokem. Po požáru na místě zůstaly základy a kovová konstrukce. Toto je výslovně uvedeno v písemném vyjádření [celé jméno žalobkyně] sepsaném v průběhu citovaného stavebního řízení, opatřeném jejím vlastnoručním podpisem (viz také číslo listu 127 spisu, které obsahuje toto doslovné vyjádření): 13 „ Stavbu jsem začala stavět jako náhradu škody za shořelou stavbu. Jelikož jsem myslela, že obnovu stavby na původních základech nic nevyžaduje z hlediska stavebního zákona.“. Podle obsahu vyjádření města Třebechovice v citovaném spise v současné době neexistuje žádný právní vztah k pozemkům [číslo] v [katastrální uzemí], jejichž vlastníkem je Město Třebechovice pod Orebem a [celé jméno žalobkyně] či [celé jméno žalovaného]. 14 Soud vzal z uvedených listinných důkazů za prokázané, že mezi účastníky byla skutečně ústní dohoda o tom, že žalobkyně nahradí žalovanému škodu, kterou mu způsobila, když zavinila požár kolny na předmětném pozemku ze dne 21. 4. 2017. Začala proto na základech původní shořelé stavby, kde zůstala kovová konstrukce, stavbu renovovat, obnovovat. Je to prokázáno také výpovědí svědka [jméno] [příjmení] (číslo listu 129 – 130 spisu) a účastnickým výslechem žalovaného. 15 Žalobkyně neměla žádný právní důvod k užívání pozemku (neexistovala ani nájemní smlouva, ani žádný slib od žalovaného o tom, že by ji pozemek chtěl v budoucnu prodat). Je to prokázáno výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] i výpovědí žalovaného. Ohledně případného uzavření smlouvy ohledně pozemku se se neustále dohadovali, ale nemohli se dohodnout. 16 Soud vzal dále za prokázané obsahem opakovaných zpráv Stavebního úřadu Městského úřadu Třebechovice pod Orebem, že bylo zahájeno také správní řízení o dodatečném povolení stavby pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo]. Řízení bylo přerušeno a [celé jméno žalobkyně] byla opakovaně vyzývána k předložení potřebných dokladů pro správní řízení o dodatečném povolení stavby. Naposledy měla k tomu lhůtu do 30. 6. 2021 a ani v této dodatečné lhůtě potřebné podklady nedoplnila. Proto stavební úřad usnesením ze dne 10. 12. 2021 řízení o dodatečném povolení stavby zastavil. Důvodem je skutečnost, že žadatel ve stanovené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání v pokračování řízení. Takový byl stav stavebního řízení ke dni vyhlášení rozhodnutí 21. prosince 2021 (viz zpráva stavebního úřadu na čísle listu 122 spisu včetně podrobného odůvodnění). Pro úplnost je nutno dodat, že soud opakovaně vyčkával výsledku stavebního řízení o dodatečném povolení stavby a soudní řízení bylo proto přerušeno již usnesením ze dne 6. ledna 2020. Protože však žalobkyně byla v tomto stavebním řízení po celou dobu zcela nečinná, soudu nezbylo než v řízení pokračovat i bez odpadnutí této překážky. Nečinnost žalobkyně se pak projevila nejen ve stavebním řízení, ale i na výsledku tohoto sporu. 17 S ohledem na shora uvedené a obsah dosavadního průběhu obou stavebních řízeních vyplývajících z listinných důkazů je tedy zřejmé, že po právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby bude následovat pokračování v dalším, shora citovaném stavebním řízení. Tím je řízení o nařízení odstranění stavby. To vyplývá i z obsahu citovaného rozhodnutí o zahájení stavebního řízení o nařízení odstranění stavby. 18 Účastníci byli také řádně poučeni dle § 118 a § 118 o. s. ř. o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhnout k jejich prokázání důkazy. To vyplývá z protokolu o jednání ze dne 16. listopadu 2021. Poučení bylo zcela konkrétní. Byli také poučení o koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř. Řízení je tedy koncentrováno po uplynutí dvoutýdenní lhůty po 16. listopadu 2021, kterou si vyžádala strana žalovaná pro doplnění rozhodných skutečností a navržení důkazů. 19 Další důkazy ve vztahu k základu nároku nebyly navrhovány a ani z řízení potřeba provedení takových dalších důkazů nevyplynula. 20 Ohledně výše nároku žalobkyně, přes poučení soudem celkovou požadovanou výši tvrzených investic do stavebního materiálu blíže nespecifikovala. Pouze odkázala na listinné důkazy. <b>21 Lze tedy učinit tento skutkový závěr:</b> 22 Žalovaný umožnil žalobkyni na základě přátelských vztahů, mezi nimi fakticky užívat jeho pozemek č. parc. [číslo], ostatní plocha, v [katastrální uzemí]. Účastnici se tam scházeli k přátelským setkáním i s dalšími lidmi. Žalobkyně na předmětném pozemku na základě dohody se žalovaným pěstovala květiny a starala se o zahradu. Za užívání nic neplatila. 23 Žalobkyně způsobila požár na předmětném pozemku dne 21. 4. 2017. Den před požárem byla na místě se svým synem. Zapálili oheň na ohništi vytvořeném pod přístřeškem, kde byl sklad dřeva. Po uhasnutí plamenů z místa odjeli, aniž by ohniště bezpečně zajistili. Přestupek byl spolehlivě zjištěn a byla jí dle zákona o přestupcích uložena bloková pokuta ve výši 500 Kč. Jmenovaná pokutu na místě uhradila. Účastníci se ústně dohodli o tom, že žalobkyně nahradí žalovanému škodu, kterou mu způsobila, když zavinila požár kolny na předmětném pozemku ze dne 21. 4. 2017. Začala proto na základech původní shořelé stavby, kde zůstala kovová konstrukce, stavbu obnovovat. Žalobkyně neměla žádný právní důvod k užívání pozemku (neexistovala ani nájemní smlouva, ani žádný slib od žalovaného o tom, že by jí pozemek chtěl v budoucnu prodat). Začala stavět jako náhradu škody za shořelou stavbu, jelikož si myslela, že obnova stavby na původních základech nic nevyžaduje z hlediska stavebního zákona. Prováděla tedy obnovu hrubé stavby na původních základech kolny, kde zůstala kovová konstrukce, a to bez stavebního povolení či jakéhokoliv oznámení stavebnímu úřadu. Následovala dvě stavební řízení, a to stavební řízení Stavebního úřadu v Třebechovicích vedené pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2017 - Oznámení o zahájení řízení o nařízení odstranění stavby ze dne 29. 11. 2017. Bylo zahájeno také (k následné žádosti žalobkyně) správní řízení o dodatečném povolení stavby pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] 2017 [číslo]. Řízení bylo přerušeno a [celé jméno žalobkyně] byla opakovaně vyzývána k předložení potřebných dokladů pro správní řízení o dodatečném povolení stavby. Naposledy k tomu měla lhůtu do 30. 6. 2021 Ani v této dodatečné lhůtě však potřebné podklady nedoplnila. Proto stavební úřad usnesením ze dne 10. 12. 2021 řízení o dodatečném povolení stavby zastavil. Tím odpadla překážka pro pokračování v řízení o odstranění stavby. 24 Soud tedy na základě provedeného řízení vzal za prokázaný skutkový stav tvrzený žalovaným. 25 K námitkám žalobkyně ohledně skutkového stavu lze uvést: 26 Žádný ze slyšených svědků nepotvrdil skutkovou verzi žalobkyně, že by jí žalovaný přislíbil odprodej pozemku. Svědci uvedli, že k pozemku neměla ani nájemní smlouvu, kterou chtěla. Výpovědi svědků zněly tak, že se účastníci opakovaně dohadovali, že svědci slyšeli spíše útržky rozhovorů, ale že žádnou smlouvu nemá. Výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byly v tomto směru jednoznačné. V tomto směru není však zcela určitá ani výpověď svědka [jméno] [příjmení]. Ten uvedl, že žalobkyně mu sdělila, že se to nepovedlo. 27 [příjmení] moc udělená žalobkyní žalovanému dne 15. 12. 2017 (číslo listu 13 spisu) je dle obsahu pouze zmocněním k právním jednáním se stavebním úřadem ve věci stavba na pozemcích [číslo], a ničím jiným. Je tedy v souladu s tvrzením žalovaného, že se o provádění obnovy kolny nechtěl sám starat. 28 Ohledně listiny ze dne 15. 12. 2017 (na čísle listu 14 spisu): Účastníci byli při jednání dne 16. 12. 2021 řádně poučeni o tom, že je jejich povinností tvrdit pro rozhodnutí významné skutečnosti a navrhnout k jejich prokázání důkazy. Nesplnění těchto povinností znamená neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního, což se může projevit na výsledku sporu (§ 118a o. s. ř.). 29 Ze strany žalobkyně bylo nezbytné tvrdit a prokázat pravost listiny, jíž se dovolává ohledně jí tvrzeného souhlasu žalovaného s prováděním stavby ze dne 15. 12. 2017. Jedná se o soukromou listinu a žalovaný činí její pravost spornou (neví, zda ji podepsal). Pro případ, že by se žalobkyni takový důkaz zdařil, je žalovaný povinen tvrdit a prokázat pravdivost uvedené listiny (případně její nepravdivost ve vztahu ke skutečnostem tvrzení). Vše s ohledem na skutečnost, že se jedná o soukromou listinu, jíž se žalobkyně dovolává. Dále ze strany žalobkyně bylo nezbytné tvrdit a prokázat rozhodné skutkové okolnosti o tom, že by se mělo jednat o zmařené investice ze strany žalobkyně na pozemku žalovaného se souhlasem žalovaného. 30 Ze strany žalovaného je pak nezbytné splnit vysvětlovací povinnost ve vztahu k okolnostem – obsahu ujednání mezi účastníky, na základě kterého došlo k provádění stavební činnosti na jeho pozemku po jím tvrzeném požáru, který dle pravomocného rozhodnutí o přestupku způsobila žalobkyně, a o tom, že tak měla dle jejich ujednání nahrazovat škodu. 31 Ze strany žalobkyně je pak nezbytné kromě základu nároku prokázat i výši požadovaného nároku, tedy jaké konkrétní práce na pozemku žalovaného s jeho souhlasem provedla a jaká je obvyklá cena takto provedených prací, pro případ odlišného právního názoru i jaká byla výše investic, které do stavby na pozemku žalovaného učinila. Dále tvrdit a prokázat, z jakého důvodu řádně nepokračuje ve stavebním řízení o povolení dodatečné stavby, případně z jakého důvodu sama stavbu neodstranila, pokud by se mělo jednat o stavbu neoprávněnou. <b>32 Řízení je koncentrováno v souladu s usnesením 31 Cdo 4616/2010.</b> <b>33 Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil takto:</b> 34 Právní poměry mezi účastníky se řídí ustanovením zákona č. 89/20112 Sb. (dále jen občanský zákoník). 35 Podle § 2 894 občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Soud vycházel také z § 135 odst. 2 o. s. ř o tom, že o zavinění požáru kolny v dubnu 2017 a jeho příčinách bylo rozhodnuto příslušným orgánem (viz shora). 36 Způsob nahrazované škody je definován v § [číslo] a násl. Zejména je definován způsob náhrady, upřednostňování naturální restituce. 37 Podle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. 38 Uvedení v předešlý stav je tedy dle citovaného ustanovení jakousi obecnou zásadou a prvotním požadavkem směřujícím k odstranění následků škodního jednání, které je samou podstatou a smyslem institutu náhrady škody. I modifikace tohoto způsobu náhrady formou peněžitého plnění se vlastně odvíjí od toho, že má být umožněno, aby poškozený z obdržených finančních prostředků mohl dosáhnout nápravy. Ostatně nový občanský podmínku účelně vynaložených nákladů sám používá. 39 Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 40 Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. <b>41 Výklad právních jednání je upraven v § 555 a následujících občanského zákoníku.</b> 42 Podle § 555 odst. občanského zákoníku právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. 43 Podle § 556 odst. 1 občanského zákoníku, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. 44 Podle § 556 odst. 2 občanského zákoníku při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. 45 V posuzované věci je z právního jednání účastníků po požáru kolny ve vlastnictví žalovaného, který způsobila žalovaná svým nedbalostním jednáním a kdy došlo ke zničení kolny, jednoznačně patrno: 46 Dle § 555 – 556 občanského zákoníku a § 2 951 občanského zákoníku došlo k dohodě o náhradě škody uvedením v předešlý stav. Tento projev vůle žalobkyně zcela jednoznačně vyplývá z jejího prohlášení před stavebním úřadem, které stvrdila svým podpisem, a který je také obsahem spisu stavebního úřadu. Ze strany žalovaného vyplývá tento jeho projev vůle jednoznačně z jeho účastnické výpovědi. Dohoda byla uzavřena v ústní formě. Následná tvrzení žalobkyně v žalobě v prosinci 2018 jsou pak již pouze účelovou právní konstrukcí vytvořenou pro účely podání žaloby. 47 Jak již bylo uvedeno, podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žádný z těchto zákonných důvodů však na posuzovanou věc nedopadá. Na posuzovanou věc nedopadá ani obecnější tvrzení žalobkyně o údajně zmařených investicích s ohledem na zjištěný skutkový stav. Žalobkyně, přes citované poučení soudem a koncentraci řízení, výši těchto nákladů řádně neodůvodnila. Za řádné odůvodnění nelze považovat pouze uvedení celkové tvrzené částky v žalobě, ani doložení blíže nespecifikovaných faktur, bez vysvětlení jejich vztahu k tvrzeným investicím, včetně toho, zda skutečně byly použity na spornou stavbu. 48 I kdyby bylo pravdivé účelové tvrzení žalobkyně o výši investic, žaloba by nemohla být úspěšná. Nelze přehlédnout, že žalobkyně byla v řízení o dodatečném povolení stavby u stavebního úřadu nečinná a že došlo z toho důvodu k zastavení řízení. Je zde tedy nyní reálná hrozba, že by mohlo dojít k vydání rozhodnutí o odstranění neoprávněné stavby. V takovém případě by žalovaný nezískal žádný prospěch ani z případného většího rozsahu stavebních prací, než uvedení do původního stavu a účelně vynaložených nákladů k dosažení tohoto cíle. 49 Z ostatních provedených důkazů již soud nečinil žádné závěry rozhodné pro skutkové a právní posouzení v projednávané věci. S ohledem na zjištěný skutkový stav a jeho právní posouzení nebylo důvodu ani k provádění znaleckého posudku ohledně případné výše provedených investic. Ostatně, žalobkyně přes poučení soudem ani požadovanou výši nároku řádně neodůvodnila. Pouhé předložení listin bez bližšího odůvodnění a doložení, že byly skutečně vynaloženy na předmětnou obnovu stavby kolny, je nedostatečné. 50 Další důkazy nebyly navrhovány a ani z řízení potřeba provedení dalších důkazů nevyplynula. <b>51 Lze tedy učinit tento právní závěr:</b> 52 Žalovaný umožnil žalobkyni na základě přátelských vztahů, mezi nimi fakticky užívat jeho pozemek č. parc. [číslo], ostatní plocha, v [katastrální uzemí]. Účastnici se tam scházeli k přátelským setkáním. Jednalo se o faktické užívání bez jakékoliv smlouvy a úhrad za užívání. Žalobkyně způsobila dne 21. 4. 2017 požár na předmětném pozemku. Přestupek byl spolehlivě zjištěn a byla jí dle zákona o přestupcích uložena bloková pokuta ve výši 500 Kč, kterou dobrovolně uhradila. Soud z něho dle § 135 odst. 2 o. s. ř. vycházel. Účastníci se ústně v souladu s § 555 – 556 občanského zákoníku a § 2 951 občanského zákoníku dohodli, že žalobkyně nahradí žalovanému škodu, kterou mu způsobila, když z nedbalosti zavinila požár kolny na předmětném pozemku. Žalobkyně proto začala na základech původní shořelé stavby, kde zůstala kovová konstrukce, stavbu obnovovat. Žalobkyně neměla žádný právní důvod k užívání pozemku. Neexistovala ani nájemní smlouva, ani žádný slib od žalovaného o tom, že by jí pozemek chtěl v budoucnu prodat. Začala stavět jako náhradu škody za shořelou stavbu, protože myslela, že obnovu stavby na původních základech nic nevyžaduje z hlediska stavebního zákona. Prováděla tedy obnovu hrubé stavby na původních základech kolny, kde zůstala kovová konstrukce, a to bez jakéhokoliv stavebního povolení, či oznámení na stavební úřad. Následovala dvě stavební řízení, a to stavební řízení Stavebního úřadu v Třebechovicích vedené pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2017 -Oznámení o zahájení řízení o nařízení odstranění stavby ze dne 29. 11. 2017. Zároveň bylo k následné žádosti žalobkyně zahájeno také správní řízení o dodatečném povolení stavby pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] 2017 [číslo]. Řízení bylo přerušeno a [celé jméno žalobkyně] byla opakovaně vyzývána k předložení potřebných dokladů pro správní řízení o dodatečném povolení stavby. Naposledy měla k tomu lhůtu do 30. 6. 2021 Ani v této dodatečné lhůtě však potřebné podklady nedoplnila. Proto stavební úřad usnesením ze dne 10. 12. 2021 řízení o dodatečném povolení stavby zastavil. Tím odpadla překážka pro pokračování v řízení o odstranění stavby. 53 S ohledem na nečinnost žalobkyně bylo pak také pokračováno v soudním řízení přerušeném dle § 109 odst. 2 písm. c o. s. ř. (na čísle listu 63 a 84 spisu). 54 Na posuzovanou věc nedopadá žádný z důvodů pro bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, neboť bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. O žádný z těchto důvodů se však v posuzované věci nejedná. Nejde ani o žádný jiný právní důvod. Ostatně, žalobkyně ani řádně, přes poučení soudem dle § 118 a o. s. ř., výši účelně vynaložených nákladů netvrdila a neprokázala. V této souvislosti je nutno přihlédnout i k tomu, že nečinností žalobkyně v řízení o dodatečném povolení stavby odpadla překážka pro pokračování v řízení o odstranění stavby. 55 Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. 56 O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. 57 O výši náhrady nákladů řízení žalobce v této věci soud rozhodl dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif). 58 Jde o odměnu advokáta v řízení dle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. za 5 úkonů právní služby, při hodnotě jednoho úkonu ve výši 9 780 Kč, a to: -) převzetí věci -) účast na jednání soudu dne 16. 11. 2021 -) doplnění tvrzení a vyjádření ze dne 29. [číslo] 021 -) účast na jednání soudu dne 30. 11. 2021 -) účast na jednání soudu dne 21. 12. 2021 tj. 48.900 Kč. 59 Dále mezi náklady řízení patří paušální náhrada hotových výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, ve výši 1 500 Kč (5x 300 Kč za 5 úkonů právní služby, specifikovaných výše). 60 K tomu je třeba připočítat DPH 21 % ve výši 10 584 Kč. 61 Odměna a hotové výdaje advokáta s 21% DPH tedy celkem činí: 60 984 Kč.