10 C 421/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Radky Hnátnické a přísedících Mgr. Kateřiny Nixové a Jiřího Kvapila ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený anonymizována čtyři slova – anonymizována dvě slova sídlem adresa jednající předsedou anonymizováno et. anonymizováno jméno příjmení o zaplacení 94 950 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 94 950 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 94 950 Kč od 18. 10. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 76 337,50 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 94 950 Kč jakožto náhrady škody, kterou žalovaný jako zaměstnanec žalobkyni způsobil. Uvedla zejména, že žalovaný byl zaměstnán na pozici opravář hydraulických zařízení. Za dobu trvání pracovního poměru pracoval žalovaný na zakázce pro [právnická osoba] [příjmení], která byla přijata dne 20. 11. 2018 za účelem provedení opravy hydraulického válce zdvihu ramene lesního stroje Neuson jako zakázka [číslo] na přetěsnění. Po přetěsnění válce probíhalo jeho čištění, montáž a odzkoušení. Následně zákazník opravu reklamoval a při rozebrání bylo zjištěno, že ve válci byla nalezena část čistícího hadru, který byl použit při závěrečném čištění. Tlakem při práci na stroji byl tento hadr roztrhán a jeho části se dostaly do systému, kde ucpaly trysky, redukční ventily, proporcionální rozvaděče, škrtící ventily atd. Čištění tohoto stroje dle výkazu prací provedených na stroji prováděl právě žalovaný. Za účelem provedení reklamace byla žalobkyně nucena na stroji demontovat hydraulický systém a kompletně jej vyčistit. Za provedení opravy stroje v důsledku uplatněné reklamace uhradila žalobkyně celkem 145 674 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje náhradu škody v zákonné výši čtyřapůlnásobku jeho průměrné mzdy, přičemž jeho průměrná čistá mzda činila 21 100 Kč/měsíčn. Proto žalobkyně požaduje zaplacení 94 950 Kč a dále zákonné úroky z prodlení, neboť žalovaný částku neuhradil po výzvě žalobkyně. Žalovaný uplatněný úrok neuznal ani zčásti. Zejména uváděl, že nelze s jistotou určit příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody. Poukazoval na skutečnost, že se na předmětné opravě podílel i pan [jméno] [příjmení] a dílenský mistr pan [příjmení], který na ně dle jeho povinností měl dohlížet. Žalobkyně neprovedla žádné důkazy, žádné nezbytné šetření k prokázání škodní události, nesepsala bezprostředně po zjištění škody s žádným ze zaměstnanců, kteří se na opravě pístnice podíleli, záznam o škodní události, nezajistil potřebné důkazy k prokázání způsobu zavinění škodní události. Podle žalovaného nelze vyloučit, že se hadr dostal do stroje jindy než v souvislosti s touto opravou a také nelze prokázat, že opravu prováděl pouze žalovaný. Proto navrhoval zamítnutí žaloby. Účastníci učinili nesporným, že žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně a že pracoval na opravě stroje v žalobě uvedeného jako opravář hydraulických zařízení, mezi stranami nebylo sporu ani o tom, že čistý průměrný výdělek žalovaného činil 21 100 Kč/měsíčn. Ze zakázkového listu [číslo] soud zjistil, že na zakázce [příjmení] – [obec], byla provedena demontáž, očištění, přetěsnění, montáž a zkouška a na této práci se podíleli p. [celé jméno žalovaného] – žalovaný v rozsahu 3 hodin a p. [příjmení] v rozsahu 1 hodiny. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně na reklamaci lesního stroje vynaložila 131 720 Kč, přičemž tato částka se sestává z použitého materiálu a provedené práce. Z faktury [číslo] kterou vystavila [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov] soud zjistil, že tato společnost žalobkyni vyčíslila cenu za čas odpracovaný u zákazníka, čas jízdy řidiče a jízdné za pojízdnou dílnu, celkem 16 884 Kč a z výkazu/vyúčtování práce č. [rok] [číslo] ze dne 20. 12. 2018 bylo zjištěno, že tyto práce byly provedeny na stroji Neuson v sídle žalobkyně. Z fotografií bylo zjištěno, že se v těle válce nacházel kus čistícího hadru. Z dokumentu – uplatnění nároku na náhradu škody soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vůči žalovanému uplatnila nárok na náhradu škody, v tomto dopise zároveň popsala, jak byla škoda způsobena, jak dospěla k závěru, že čištění provedl právě žalovaný, dále ho seznámila s tím, jaké úkony byly za účelem reklamace provedeny a jaké prostředky byly vynaloženy. K důkazu byl sdělen též obsah policejního spisu a byl zejména zdůrazněn závěr vyrozumění ze dne 26. 8. 2020 o uložení podání bez dalšího opatření, když policejní orgán dospěl k závěru, že nebyly zjištěny skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že byl spáchán trestný čin. Účastníci byli vyzváni k označení konkrétních listin spisu a jejich části, jichž se dovolávají k prokázání svých tvrzení. Žádné konkrétní listiny však neoznačili. Dále byl proveden důkaz znaleckým posudkem, který předložil žalovaný. Znalecký posudek byl přečten jako listinný důkaz, neboť neměl všechny zákonem požadované náležitosti a neobsahoval doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Proto byl zamítnut návrh žalovaného na výslech znalce. Co se týká závěrů znalce, pak soud má za to, že se znalec ve svém posudku zabýval právními otázkami a neřešil žádnou odbornou otázku. Proto v rámci hodnocení důkazů soud uzavřel, že tímto znaleckým posudkem nebyly prokazovány žádné pro řízení významné skutečnosti. Znalec v posudku uzavírá, že pro určení zaměstnance, který způsobil žalobkyni škodu, nebylo přihlédnuto ke všem okolnostem – spoluúčast několika osob na opravě hydraulického válce, chybějící kontrola provedené opravy vedoucími pracovníky, nebyl prokázán původ textilií, provedení opravy nebylo odběratelem ověřeno před montáží, dále znalec uzavřel, že pro stanovení výše náhrady škody nebyly splněny předepsané náležitosti, když zaměstnavatel neprovedl vlastní šetření po zjištění škody, zaměstnavatel neoznámil výši škody, neprojednal ji se zaměstnancem a škoda nebyla prokázána. Toto podle názoru soudu nejsou otázky, kterými by se měl a mohl znalec zabývat, právní hodnocení provádí soud, nikoli znalec. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že on převzal zakázku od pana [příjmení], zapsal ji do knihy a přidělil ji žalovanému. Protože ten den se přišel o práci ucházet pan [příjmení], poslal ho k žalovanému, aby se podíval, jak se to rozebírá. Když to žalovaný kompletoval, tak u toho už pan [příjmení] nebyl přítomen, on sám pomáhal žalovanému s kompletací, neboť k tomu bylo potřeba vyvinout tlak. Přišel tedy k žalovanému, který to držel, on vzal kladivo a několikrát do toho uhodil, aby to těsnění zalezlo dovnitř. Poté se pístnice vyzkoušela, zavolal zákazníkovi, který si pro ni přijel, asi po týdnu opravu reklamoval. Po rozdělání bylo zjištěno, že se tam nachází kus hadru. On sám si hadru všimnout nemohl, neboť žalovaný již měl pístnici nasunutou, po zaměstnancích práci nekontroluje, za práci si zodpovídá každý zaměstnanec sám. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se byl v den, kdy byly započaty práce na zakázce podívat na dílně, protože zrovna hledal práci a pan [příjmení] ho poslal podívat se, jak to u nich chodí. U žalovaného se díval, jak se rozebírá pístnice a čistil hlavu, u kompletace pak už nebyl, byl se dívat zase na jiném úseku. Z účastnického výslechu [jméno] [příjmení], který je jednatelem žalobkyně, soud zjistil, že prováděli opravu válce, po čištění tam zůstal kus hadru, což bylo zjištěno po rozebrání, ke kterému došlo na základě reklamace. Následně bylo zjištěno, že se hadr dostal i dál do hydraulického systému, a stroj musel být rozebrán a vše muselo být důkladně vyčištěno. Na rozebrání se podílela [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která má i diagnostiku. Na čištění válce se používá hadr namotaný na násadě. Žalovaný své povinnosti porušil, neboť nezkontroloval ten válec a nezjistil tedy, že tam něco zůstalo. Žalovaný toto věděl, neboť již ve firmě pracoval delší dobu a byl proškolený. S žalovaným vedení probralo, že se toto stalo, žalovaný věřil, že bude škoda uhrazena pojišťovnou, ale byl informován, že pokud ne, tak bude povinen škodu zaplatit on, nabídli mu také možnost, že ve firmě zůstane další 2 roky. Ze zakázkového listu ze dne 18. 12. 2018 plyne, že při reklamaci zakázky [příjmení], byl přítomen i žalovaný, který na reklamaci též vykonával nějaké práce v rozsahu 6,5 hodin. Z dalších zakázkových listů bylo zjištěno, kolik práce a kdo vykonával na reklamačních pracích, tedy na čištění a opravě stroje zákazníka [příjmení]. Předloženými fakturami pak bylo prokázáno, že při složitějších opravách je účtována hodinová sazba za práci ve výši 690 Kč. Ze záznamu o prohlídce na stroji nebo strojním zařízení bylo zjištěno, že pojistná událost – reklamace z důvodu poškození stroje, byla uplatněna u pojišťovny a byla provedena prohlídka stroje a byla pořízena další fotodokumentace, ze které je patrno, že ze stroje byly vytaženy rozcupované kusy nějakého hadru. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný pracoval na zakázce pro pana [příjmení], při práci mu pomáhal pan [jméno] [příjmení], který prováděl konečné čištění, po kterém zůstal ve válci kus hadru. On mezitím držel tyč, která se pak nasunuje do válce, následně přišel pan [příjmení], který to tam potom natloukal. Na zakázce tedy pracovali celkem tři, přičemž odpovědnost by podle jeho názoru měl nést pan [příjmení], který je mistrem a který by měl práci po zaměstnancích kontrolovat. O škodě s ním nikdo nehovořil, pouze věděl o tom, že tam ta reklamace byla, zároveň uvedl, že mu bylo řečeno, že si to s ním ještě vyřídí. Po skutkové stránce soud uzavírá, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřená pracovní smlouva, dle které žalovaný působil u žalobkyně jako opravář hydraulických zařízení. V listopadu 2018 pracoval žalovaný na zakázce pro pana [příjmení], když opravoval pístnici, resp. prováděl její přetěsnění. Při této opravě zůstal v těle válce hadr, který se následně rozcupoval a dostal se do hydraulického systému stroje. Tento stroj musela žalobkyně na základě reklamace od zákazníka na své náklady opravit a vyčistit. Celkem vynaložila 145 674 Kč. <i>Dle § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“) je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.</i> <i>Podle § 249 odst. 1 ZP je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen„ škoda“), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.</i> <i>Dle § 301 ZP jsou zaměstnanci povinni</i> <i>a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci,</i> <i>b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly,</i> <i>c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni,</i> <i>d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.</i> <i>Dle § 257 odst. 2 věta první ZP nesmí výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.</i> <i>Dle § 263 odst. 1 ZP výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit.</i> Soud má za prokázané, že žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán na pozici opravář hydraulických zařízení a pracoval na zakázce pro pana [příjmení], při které došlo k tomu, že v těle válce zůstal kus hadru, který se následně dostal do celého hydraulického systému, a žalobkyně musela vynaložit prostředky na jeho opravu, čímž jí vznikla škoda. Žalobkyně tvrdila, že tuto škodu způsobil žalovaný jakožto zaměstnanec, neboť porušil své povinnosti tím, že nezkontroloval tělo válce před jeho kompletací a jeho zaviněním tedy nebylo zjištěno, že se tam nachází kus hadru, který následně způsobil na stroji vyšší škodu tím, že se dostal i do celého hydraulického systému. Žalovaný nepopíral, že na zakázce pracoval, ale uváděl, že na ní nepracoval sám. Tvrdil, že u čištění byl přítomen ještě pan [příjmení] a pan [příjmení], který měl nést za celou zakázku odpovědnost, neboť je to mistr. Soud ze zakázkového listu zjistil, že se na zakázce podílel žalovaný v rozsahu 3 hodin a pan [příjmení] v rozsahu 1 hodiny, z výpovědí pana [příjmení] a pana [příjmení] bylo zjištěno, že pan [příjmení] se podílel pouze na rozebrání pístnice a na čištění hlavy, ne však na konečné kompletaci, kterou prováděl sám žalovaný a pan [příjmení] mu pouze pomohl natlouct tyč do válce. Soud neměl důvodu neuvěřit výpovědím pana [příjmení] a pana [příjmení], které byly dále podpořeny dalšími listinnými důkazy, zejména zakázkovým listem, ze kterého vyplývá, že na zakázce pracoval právě žalovaný. Co se týká hodiny času, kterou na zakázce prováděl pan [příjmení], pak bylo logicky vysvětleno, že pan [příjmení] konal administrativní úkony, zejména komunikoval s panem [příjmení], na opravě se fyzicky podílel pouze tak, že pomohl žalovanému natlouct tyč do válce. Co se týká výpovědi žalovaného, tak v ní soud shledal různé rozpory. Například v tom, že si žalovaný přesně pamatoval, s kým prováděl opravu v listopadu 2018, ale kdo byl přítomen u rozebírání pístnice poté, co se vrátila na reklamaci v prosinci 2018, to již nevěděl. Na jednu stranu dále žalovaný tvrdí, že s ním nikdo nemluvil o tom, že bude povinen hradit škodu, pokud nebude plnit pojišťovna, na druhou stranu však uvádí, že mu bylo řečeno„ že si to s ním ještě vyřídí“. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyni vznikla škoda, a to tím, že musela ze svého vynaložit prostředky na opravu/vyčištění stroje, kterou provedla po reklamaci ze strany pana [příjmení]. Bylo též prokázáno, že na předmětné zakázce pracoval žalovaný, který to ani nepopírá. Jeho obrana byla postavena na tom, že na zakázce nepracoval sám, ale byl u toho ještě pan [příjmení] a pan [příjmení], který dle jeho názoru měl za zakázku zodpovídat. Provedenými důkazy však bylo vyvráceno, že by pan [příjmení] byl odpovědný za práci ostatních zaměstnanců. Bylo také prokázáno, že pan [příjmení] se na předmětné zakázce podílel pouze na jejím začátku, když byla pístnice rozebírána a čistil hlavu. U kompletování již přítomen nebyl. Zakázku, dle zakázkového listu, měl na starosti žalovaný a jeho povinností dle zákoníku práce bylo zejména pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností a dále dle pracovní smlouvy„ byl povinen podle pokynů konat osobně, svědomitě a řádně práce přidělené podle pracovní smlouvy…“. Provedenými důkazy bylo zjištěno, že pan [příjmení] má jakožto služebně nejstarší a nejzkušenější zaměstnanec, na starosti přijímání zakázek, komunikaci se zákazníkem před i po přijetí zakázky a další administrativní úkony, jeho úkolem však není kontrolovat práci po všech zaměstnancích, jak tvrdí žalovaný. Všichni vyslýchaní se shodli na tom, že za svou práci odpovídá každý zaměstnanec sám. Stejně tak žalovaný ve své výpovědi potvrdil, že kdyby u kompletace nebyl pan [příjmení], sám by se prý do těla válce podíval, jako to ostatně dělal pokaždé. Tvrzení žalovaného, že žalobkyně porušovala předpisy, když se na dílně nacházel pan [příjmení], který dosud nebyl zaměstnancem žalobkyně, není pro tento případ dle názoru soudu relevantní. Žalobkyně tvrdila a prokazovala, že škodu způsobil žalovaný a to se jí provedenými listinnými důkazy i výslechy svědků podařilo. Soud nemá pochybnosti o tom, že žalovaný na zakázce pracoval a byl za ni odpovědný. Soud se přiklonil k výpovědím svědků [příjmení], [příjmení] a [anonymizováno], když ve vzájemné souvislosti s listinnými důkazy byl jejich popis událostí přesvědčivý. Dále žalovaný namítal, že s ním škoda nebyla vůbec projednána a nebyla mu řádně oznámena. Žalovaný byl přítomen u rozebrání pístnice poté, co se vrátila na reklamaci, věděl tedy, že ve válci, na kterém on pracoval, zůstal hadr z čištění a byla tím způsobena škoda. Následně dle jednatele žalobkyně bylo s žalovaným hovořeno a byl upozorněn na možnost, že škodu bude muset uhradit, neuhradí-li ji pojišťovna. Žalobkyně tedy vyčkávala s uplatněním nároku vůči žalovanému do doby, než bude věc vyřešena s pojišťovnou. Lhůta v § 263 odst. 1 ZP je lhůtou pořádkovou, výslovně se tam uvádí, že zaměstnavatel zaměstnanci oznámí zpravidla ve lhůtě jednoho měsíce. Nesplnění této lhůty však nemá žádné následky spočívající např. v prekluzi nároku. Žalobkyně tuto svou povinnost splnila, když škodu oznámila žalovanému dopisem ze dne 7. 10. 2019, ve kterém škodu popsala, vyčíslila a vyzvala žalovaného k její úhradě, resp. k úhradě částky odpovídající čtyřapůlnásobku průměrného výdělku žalovaného. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že bylo prokázáno, že žalobkyni vznikla škoda, tuto škodu způsobil žalovaný jakožto zaměstnanec, když porušil své povinnosti a řádně nezkontroloval tělo válce, zda se v něm něco nenachází, před tím, než došlo k jeho kompletaci a byla prokázána i příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody. Co se týká výše požadované náhrady škody, tak žalobkyně požaduje zákonný čtyřapůlnásobek výdělku žalovaného, neboť vzniklá škoda byla vyšší, než tento zákonný limit. Výši průměrného čistého výdělku žalovaný nesporoval, proto soud žalobě zcela vyhověl. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný je v prodlení, přiznal soud žalobkyni též nárok na zákonné úroky z prodlení od 18. 10. 2019, když žalovanému byla dne 7. 10. 2019 zaslána výzva k úhradě a byla mu určena lhůta 10 dnů. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšné žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobkyně soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“). Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 798 Kč, odměnou advokáta za 11 a půl úkonu po 4 900 Kč (11,5 x 4 900 Kč = 56 350 Kč) podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5 AT (převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření k odporu žalovaného, porada s klientem přesahující 1 hodinu, doplnění žaloby, účast při jednání 17. 2. 2022, další porada s klientem přesahující 1 hodinu, vyjádření žalobkyně, účast při jednání 21. 6. 2022, odvolání proti rozhodnutí, pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé, účast při jednání 23. 2. 2023) a náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT po 300 Kč (12 x 300 Kč = 3 600 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů byly dále zvýšeny o náhradu za DPH, které je zástupce žalobkyně plátcem. Celkem náklady řízení činí 76 337,50 Kč, k jejichž zaplacení byl žalovaný zavázán v obecné pariční lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud nepřiznal odměnu za úkon –„ prostudování spisu dne 31. 8. 2021“, když ze spisu zjistil, že nahlížení do spisu trvalo od 11:30 do 11:45, tedy 15 minut, má proto za to, že za tento úkon zástupci žalobkyně odměna nenáleží.