10 C 6/2022

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Radkou Hnátnickou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 1 850 EUR s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 850 eur spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 850 eur od 22. 5. 2021 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 27 832 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně podala dne 4. 1. 2022 žalobu na náhradu škody proti žalované. Zejména uvedla, že místní příslušnost je dána ujednáním stran, které se dohodly na místní příslušnosti Okresního soudu v Hradci Králové a též se shodly na akceptaci českého práva jako práva rozhodného. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná měla na základě objednávky ze dne 30. 9. 2020 zajistit přepravu zboží ve dnech 30. 9. 2020 – 1. 10. 2020 z místa nakládky v [anonymizováno] do [anonymizováno]. Za provedení přepravy byla mezi stranami sjednaná cena 1 000 EUR. Objednávka byla ze strany žalované potvrzena, čímž došlo také k přijetí všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaná nesplnila svůj závazek, když ve sjednaný čas nepřistavila v místě nakládky sjednaný nákladní vůz. S ohledem na další závazky žalobkyně, z jejichž důvodů bylo vyžadováno dodání zboží do 1. 10. 2020, zajistila žalobkyně náhradní přepravu zboží z místa nakládky do místa vykládky. Tuto přepravu pro žalobkyni vykonala společnost [právnická osoba] za cenu 2 850 EUR + DPH. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna, a to včetně oznámení, že vícenáklady budou po žalované požadovány. Žalovaná však na fakturu, kterou jí byly vícenáklady přeúčtovány, ničeho neuhradila. Žalobkyni tedy vznikla škoda vzniklými vícenáklady, která vznikla z důvodu protiprávního jednání žalované a existuje příčinná souvislost mezi jednáním žalované a vznikem škody. Kdyby žalovaná splnila své povinnosti a přepravila zboží v dohodnutém termínu, nevznikla by žalobkyni škoda. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po předžalobní upomínce. Proto žalobkyně navrhuje, aby žalobě bylo vyhověno a žalovaná aby byla povinna uhradit dlužnou částku včetně příslušenství a náklady řízení.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že byla uzavřena smlouva o přepravě a přeprava nakonec nebyla provedena. Žalovaná však byla s žalobkyní po celou dobu v kontaktu a informovala žalobkyni o situaci a nabízela možnosti řešení. Neplnění služby žalovanou nebylo způsobeno okolnostmi přičitatelnými žalované, ale organizačními důvody na straně dodavatele žalované. Protože prodloužení vykládky u smluvního partnera nemohla žalovaná ovlivnit, není odpovědná za škodu způsobenou náklady na organizaci náhradního automobilu žalobkyní. Žalovaná zpochybňuje rovněž výši nároku, když původní sazba stanovená mezi stranami za poskytnutí služby činila 1 000 EUR a nyní žalobkyně požaduje téměř dvojnásobek. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení podle Úmluvy CMR.

3. Okresní soud rozsudkem ze dne 8. 11. 2022 č. j. 10 C 6/2022-88 žalobu zcela zamítl s odůvodněním, že nárok je podle čl. 32 odst. 1 písm. c) Úmluvy CMR promlčen. Krajský soud v Hradci Králové k odvolání žalobkyně rozhodl usnesením ze dne 2. 2. 2023 č. j. 47 Co 7/2023-101 tak, že zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že na danou věc neměla být aplikovaná Úmluva CMR, neboť režim CMR dopadá pouze na případy, které jsou v úmluvě výslovně upraveny. Všechny ostatní nároky musí být posuzovány podle jiných právních předpisů, zejména vnitrostátního práva. Daný případ měl být posouzen podle obecných ustanovení o náhradě škody, která jsou obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), neboť právě na českém právu jako právu rozhodném se strany ve smlouvě dohodly. Uzavřel také, že právo není podle § 629 o. z. promlčeno.

4. Okresní soud se proto v intencích rozhodnutí odvolacího soudu nárokem opětovně zabýval a posoudil jej podle § 2913 o. z.

5. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že mezi účastníky není sporu o tom, že byla uzavřena smlouva o přepravě, což vyplývá i z mailové komunikace a z předloženého objednávkového formuláře [anonymizováno] [číslo]. Mezi účastníky nebylo sporné ani to, že k přepravě fakticky nedošlo, neboť žalovaná nebyla schopna přistavit sjednaný nákladní vůz ve lhůtě, což také vyplývá z emailové komunikace.

6. Z mailové komunikace soud zjistil, že 30. 9. 2020 v čase 13:12 sdělila žalovaná žalobkyni, že má zájem provést dopravu, ptala se na čas nakládky a cenu. Žalobkyně na to sdělila, že nakládka by proběhla v [anonymizováno] a vykládka v [anonymizováno], ptala se na cenu a možnosti. Žalovaná na to odpověděla, že nakládka by mohla proběhnout dnes (tedy 30. 9. 2020) přibližně mezi 18-19 a doručení zítra odpoledne, cena 1 000 EUR. Dále proběhla komunikace mezi účastnicemi, zda by nemohlo být doručeno do 12, na to žalovaná reagovala, že to není fyzicky možné, pravděpodobněji mezi 14-15. Žalobkyně na to reagovala tak, že je nutné, aby vykládka proběhla nejpozději v 15 hodin 1. 10. 2020. Žalovaná s tím souhlasila. Následně byla žalované doručena objednávka, ke které byly připojeny též obecné podmínky přepravní smlouvy. Žalovaná doručení objednávky potvrdila a ještě se ujišťovala, zda je uvedeno správné poštovní směrovací číslo. Následně v mailu z 30. 9. 2020 v čase 16:42 sdělila žalovaná, že má problém s vykládkou a nebude tak moct naložit týž den nakládku pro žalobkyni. Žalobkyní byla upozorněna, že je nutné, aby bylo zboží doručeno v dohodnutém čase, jinak jí hrozí vysoké pokuty, které by následně byly přeúčtovány žalované. Z další komunikace bylo zjištěno, že žalovaná nebude schopna přepravu provést ve stanoveném termínu a následně žalobkyně žalované sdělila, že je schopna zajistit přepravu u jiné společnosti s tím, že však vícenáklady budou přeúčtovány žalované. Ještě sdělila, že se jedná o menší vícenáklady, než kdyby u zákazníka dostala pokutu za nedodržení termínu dodání ve výši 5 000 EUR.

7. Z objednávky [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že žalobkyně zajistila přepravu zboží u třetí osoby – společnosti [právnická osoba] za cenu 2 850 EUR + DPH a z potvrzení od banky soud zjistil, že byla provedena platba této třetí osobě ve výši 3 448,50 EUR.

8. Z faktury č. [anonymizováno] soud zjistil, že rozdíl mezi původně sjednanou cenou přepravy a skutečně zaplacenou cenou ve výši 1 850 EUR bez DPH přeúčtovala žalobkyně žalované, faktura byla splatná 21. 5. 2021.

9. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav. Mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o přepravě na základě zaslání objednávky ze strany žalobkyně a její akceptace ze strany žalované. Mezi stranami byl ujednán konkrétní čas dodání zboží, a to nejpozději do 15 hodin dne 1. 10. 2020. Žalovaná s podmínkami souhlasila. Přeprava žalovanou nakonec nebyla provedena, neboť nebyla schopna včas přistavit vozidlo na nakládku a tím pádem nemohla ani včas přepravu provést. Žalobkyně zajistila náhradní dopravu, která byla za vyšší cenu a tím jí vznikla škoda ve výši 1 850 EUR. Žalovaná nesouhlasí s tím, že je za škodu odpovědná, neboť ke zdržení došlo u smluvního partnera žalované.

10. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2913 o. z.

11. Dle § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit (odst. 1). Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí (odst. 2).

12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná se zavázala provést přepravu pro žalobkyni, a to za cenu, kterou sama navrhla a za podmínek, na kterých se před uzavřením smlouvy se žalobkyní dohodla. Při sjednávání podmínek žalobkyně dala jasně najevo, že je potřeba zboží doručit, co nejdříve, akceptovala nejzazší možný termín do 15 hodin dne 1. 10. 2020. Sama žalovaná tento čas označila jako reálný. Skutečnost, že nakonec nemohla být přeprava za těchto podmínek provedena, leží výhradně na žalované, která si měla ověřit, zda skutečně bude možné nákladní vozidlo v určeném čase na místo nakládky přistavit. I z mailové komunikace je zřejmé, že spoléhala na to, že u daného smluvního partnera, u kterého nyní vznikl problém s vykládkou, nikdy neměla žádný problém. Zjevně tedy ověření možností vykládky a následné nakládky před uzavřením smlouvy s žalobkyní nevěnovala žalovaná patřičnou pozornost. Žalobkyně byla vázaná včasným doručením a mohla být za nedodání zboží pokutovaná zákazníkem, proto je pochopitelné, že se snažila obstarat náhradní řešení, aby se vyhnula sankci. Žalovanou o tom informovala.

13. Žalobkyně předloženou objednávkou a potvrzením o zaplacení prokázala, že jí vznikla škoda ve výši 1 850 EUR, kterou požaduje nahradit po žalované. V řízení též bylo prokázáno, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost, když neprovedla přepravu dle sjednaných podmínek. Dle názoru soudu je zde prokázána i příčinná souvislosti mezi vznikem škody a jednáním žalované. Žalovaná iniciovala uzavření smlouvy o přepravě, jednala s žalobkyní o podmínkách přepravy, které akceptovala. Tím, že podmínky smlouvy o přepravě porušila, vznikla žalobkyni škoda, neboť kdyby přepravu řádně podle smluvených podmínek provedla, nemusela by žalobkyně shánět jinou dopravu a nevznikla by jí tak škoda.

14. Žalované se zároveň nepodařilo prokázat, že by se povinnosti k náhradě škody mohla zprostit. Ve vyjádření k žalobě sice uvedla, že nesplnění služby nebylo způsobeno okolnostmi, které by jí mohly být přičítány, ale organizačními důvody na straně jejího dodavatele. Toto však zůstalo pouze v rovině tvrzení, žalovaná svá tvrzení ničím nepodložila. Nadto má soud za to, že by ani případné problémy s vykládkou po uzavření smlouvy se žalobkyní nevedly ke zproštění odpovědnosti, pokud si žalovaná řádně neověřila možnost splnit ujednané smluvní podmínky předem a pouze spoléhala na to, že vykládka u daného smluvního partnera vždy proběhla bez problémů.

15. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že jsou naplněny podmínky pro uplatnění náhrady škody. Žalobkyně prokázala, že mezi ní a žalovanou byla uzavřena smlouva o přepravě, kterou žalovaná porušila tím, že přepravu neprovedla. Žalobkyně, aby dostála svým závazků, zajistila dopravu s jinou společností za vyšší cenu, čímž jí vznikla škoda. Ze všech těchto důvodů soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 1 850 EUR O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (dále jen„ nařízení“). Podle § 3 nařízení soud přiznal žalobkyni též právo na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

16. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“). Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem za žalobu a podané odvolání 2 x 2 300 Kč, celkem tedy ve výši 4 600 Kč, odměnou advokáta za šest úkonů po 2 900 Kč (6 x 2 900 Kč = 17 400 Kč) podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5 AT (převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, podání odvolání, 2 x účast u jednání) a náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT po 300 Kč (6 x 300 Kč = 1 800 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů byly dále zvýšeny o náhradu za DPH, které je zástupce žalobkyně plátcem. Celkem náklady řízení činí 27 832 Kč, k jejichž zaplacení byla žalovaná zavázána v obecné pariční lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu hotových výdajů ve výši 13 552 Kč za překlad 32 normostran z polského jazyka do českého jazyka jednak z toho důvodu, že faktura prokazující výši tohoto výdaje nebyla soudu předložena a dále také z důvodu, že náklady v této výši soud nepovažuje za účelně vynaložené, neboť dle názoru soudu nemuselo být přeloženo 32 normostran, když maily se opakují 2x – 3x, proto měla žalobkyně předložit k překladu mailovou komunikaci pouze jednou, případně označit, jaké maily je třeba přeložit. Proto soud nepřiznal náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 1 AT, ale přiznal žalobkyni paušální náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT.