Okresní soud v Hradci Králové · Rozsudek

10 C 82/2022

č. j. 10 C 82/2022-11

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-29 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSHK:2022:10.C.82.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 korun s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 23. února 2021. Soud uznal, že žalovaný byl schopen rozpoznat povinnost zaplatit základní jízdné ve výši 20 korun, i přes duševní poruchu. Vzhledem k omezení svéprávnosti v rozsahu 500 korun nebyl žalovaný schopen relevantně posoudit povinnost zaplatit přirážku ve výši 1 500 korun. Soud proto rozhodl, že částka 1 500 korun není závazná, a žalobu ve zbytku zamítl.

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Milenou Heřmanovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí: jméno příjmení, narozená dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 Kč od 23. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, kterou se žalobce domáhal zaplacení další částky ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od 23. 2. 2021 do zaplacení, žaloba se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou doručenou zdejšímu soudu (návrhem na vydání elektr. platebního rozkazu vedeným pod sp. zn. EPR číslo) se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaný dne 22. 2. 2021 v obec použil k přepravě hromadnou dopravu provozovanou anonymizováno podnikem územní celek, a.s., a při kontrole se nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalobce pak dne 7. 10. 2021 uzavřel s anonymizována dvě slova územní celek, a.s., smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které je oprávněn dlužnou částku vymáhat. Procesní stanovisko žalovaného k věci nebylo zjištěno. Soud věc rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. Na základě účastníky předložených listin soud vzal za prokázané následující právně významné skutečnosti: O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, že žalovaný skutečně cestoval v obec dne 22. 2. 2021 linkou číslo hromadné dopravy provozované anonymizována dvě slova územní celek, a.s., a v době 14:55 hod. se nemohl na zastávce„ Pyrám“ přepravnímu kontrolorovi prokázat platným jízdním dokladem, což vyplývá ze zápisu o provedené přepravní kontrole. Žalovaný na místě nezaplatil jízdné ve výši 20 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 10. 2021 byla pohledávka v celkové výši 1 520 Kč postoupena na žalobce. Ze soudní evidence bylo zjištěno, že pod spisovými značkami spisová značka, spisová značka, spisová značka, bylo vedeno řízení o omezení svéprávnosti a opatrovnictví žalovaného, který v tomto řízení vystupoval v procesním postavení posuzovaného. Řízení bylo zahájeno usnesením ze dne 22. 7. 2016. Z rozsudku ze dne 18. 4. 2017 bylo zjištěno, že soud omezil posuzovaného, tedy žalovaného, ve svéprávnosti mimo jiné tak, že po dobu 5 let není schopen samostatně činit právní jednání, jehož majetková hodnota přesahuje 500 Kč, nakládat s majetkem, jehož hodnota přesahuje 500 Kč a uzavírat smlouvy, jejichž jednotlivá plnění přesahují 500 Kč. Z odůvodnění rozsudku bylo zjištěno, že zdravotní stav žalovaného posuzovala znalkyně příjmení jméno příjmení, která ve znaleckém posudku uzavřela, že posuzovaný trpí duševní poruchou – lehkou mentální retardací s poruchami chování. Jedná se o trvalou duševní poruchu a nenávratnou, bez možnosti zlepšení. Rozpoznávací i ovládací schopnosti vyšetřovaného jsou zachovalé či nepodstatně snížené. Posuzovaný je schopen rozhodovat se jen v jednoduchých a běžných záležitostech a je schopen projevit svá přání. Posuzovanému hrozí jeho právním jednáním závažná újma. Je schopen porozumět důsledkům uzavření jakékoliv smlouvy s finančním plněním do výše maximálně 500 Kč. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotněprávní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Podle § 55 odst. 1, 2 o.z. lze přistoupit k omezení svéprávnosti, hrozila-li by posuzovanému závažná újma. Podle § 57 odst. 1 o.z. soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil. Podle § 581 o.z. platí, že není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Podle § 576 o.z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznali-li by strana neplatnost včas. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění soud uzavřel, že žalovaný i přes duševní poruchu platně uzavřel smlouvu o přepravě ve smyslu ustanovení § 2550 a násl. občanského zákoníku, neboť jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti ve vztahu k jednoduchým a běžným záležitostem života zůstaly jen nepodstatně snížené. Způsobilost žalovaného k nastoupení přepravy v městské hromadné dopravě a k povědomí o povinnosti zaplatit dopravci cenu, tj. v daném případě jízdné ve výši 20 Kč, nebyla duševní poruchou dotčena. Vzhledem k tomu, že žalovaný jízdné nezaplatil, rozhodl soud výrokem pod bodem I. o uložení povinnosti zaplatit žalobci dlužnou částku včetně úroku z prodlení, který soud přiznal dle § 1970 o.z. a dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále soud uzavřel, že vzhledem k rozsahu omezení svéprávnosti se žalovaný již nemohl platně účastnit smluvních přepravních podmínek pro přepravu ve vozidlech městské hromadné dopravy v obec v části, v níž byla stanovena povinnost cestujícího zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč v případě jízdy bez platného jízdního dokladu. Tento následek právního jednání nebyl žalovaný schopen relevantně posoudit, neboť jeho způsobilost (schopnost rozpoznávací) byla limitována částkou 500 Kč. Vzhledem k oddělitelnosti tohoto ujednání od ostatní části přepravní smlouvy soud rozhodl výrokem pod bodem II. tak, že žaloba byla ve zbylé části zamítnuta. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III.) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Lhůta k plnění výroku I. byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo vyhotoveno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí či návrh na exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.