10 C 85/2022

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Radkou Hnátnickou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 280 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 640 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 017 797,33 Kč od 12. 11. 2021 do 28. 1. 2022 a z částky 640 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 640 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 640 000 Kč od 12. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 1 280 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce v žalobě uvedl, že s žalovanou uzavřel smlouvu o dílo, na základě které se žalovaná zavázala pro žalobce provést na svůj náklad a nebezpečí stavební dílo s názvem„ Výstavba a oprava komunikace [ulice], [ulice] a [ulice], [obec]“ a žalobce se zavázal dílo převzít a zaplatit žalované cenu díla, ve výši 25 011 446,76 Kč + DPH. Dne 12. 4. 2021 strany uzavřely dodatek [číslo] na základě kterého došlo ke změně ceny díla tak, že tato nově činila 23 873 012,21 Kč + DPH. Dílo mělo být prováděno v období od 1. 6. 2020 do 31. 12. 2020, pro případ prodlení s dokončením a předáním díla byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 20 000 Kč za každý započatý den prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení s dokončením a předáním díla, když dílo předala až dne 14. 4. 2021. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 080 000 Kč. Tuto pohledávku započetl žalobce proti pohledávce žalované na úhradu doplatku ceny díla ve výši 2 080 000 Kč. Dne 22. 9. 2021 uzavřely strany mezi sebou dodatek č. 2, na základě kterého žalovaná vystavila a doručila žalobci opravné daňové doklady – dobropisy, dle kterých měla žalovaná zaplatit žalobci 2 657 797,33 Kč. Žalovaná na tuto pohledávku uhradila dne 28. 1. 2022 1 377 797,33 Kč a ve zbytku se žalovaná pokusila provést jednostranný zápočet své domnělé pohledávky ve výši 1 280 000 Kč. Tento zápočet žalobce neuznal a popírá existenci jakékoli pohledávky žalované. Žalovaná pohledávku neuhradila ani po předžalobní upomínce ze dne 21. 2. 2022. Žalobce se tedy domáhá, aby mu žalovaná zaplatila dlužnou částku 1 280 000 Kč s příslušenstvím, které se skládá z úroku z prodlení v zákonné výši z částky 2 657 797,33 Kč od 12. 11. 2021 do 28. 1. 2022 (tedy ode dne splatnosti opravných daňových dokladů do provedení částečné úhrady) a z úroku z prodlení v zákonné výši z částky 1 280 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. A dále žádá přiznání práva na náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná uplatněný nárok žalobce neuznala, a to ani částečně. Žalobce žádnou neuhrazenou a splatnou pohledávku vůči žalované nemá, neboť veškeré jeho pohledávky vůči žalované zanikly buď v důsledku úhrady či v důsledku zápočtu. Žalovaná učinila nesporným, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo a k ní 2 dodatky, na základě skutečně provedeného díla žalovaná vyúčtovala žalobci v březnu 2021 část ceny díla ve výši 2 570 722,11 Kč, následně žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč za každý započatý den prodlení s dokončením a předáním díla s odůvodněním, že termín díla byl stanoven do 31. 12. 2020, dílo bylo předáno 14. 4. 2021, 104 dnům prodlení žalované tak odpovídá smluvní pokuta 2 080 000 Kč. Na základě jednostranného zápočtu ze dne 3. 5. 2021 započetl žalobce svoji pohledávku z titulu smluvní pokuty proti pohledávce žalované na zaplacení části ceny díla. Dopisem ze dne 12. 5. 2021 žalovaná vyjádřila nesouhlas se smluvní pokutou a se zápočtem z 3. 5. 2021, a to z důvodů, které vedly k prodlení žalované s dokončením a předáním díla. Žalovaná zejména uvedla, že již v průběhu realizace díla žalobce opakovaně žádala o prodloužení termínu dokončení díla z důvodů uváděných v jednotlivých žádostech, na tyto žádosti reagoval žalobce vždy negativně, když nebyl ochoten ani částečně uznat relevantnost žalovanou uváděných tvrzení a okolností, které nastaly. Za zásadní objektivní, relevantní a podstatné okolnosti, které měly nepochybně vliv na prodloužení termínu dokončení díla, žalovaná považuje skutečnost, že o částečné uzavírce komunikací bylo rozhodnuto až 16. 6. 2020, dále že materiál mohl být objednán až po uzavření smlouvy a s ohledem na pandemickou situaci se čekalo na dodání trubního materiálnu a šachet pro kanalizaci 3 – 4 týdny, nad rámec díla prováděla žalovaná pro žalobce pokládku kabelů na základě objednávky [číslo] [rok], v kritickém okamžiku realizace díla v říjnu 2020 se žalovaná v důsledku pandemie dostala do situace, že byl v karanténě stavbyvedoucí p. [příjmení], jeho nástupce pan [příjmení] i pan [příjmení], přičemž kumulace současné absence 3 stavbyvedoucích z důvodu karantény, kterou žalovaná nemohla ovlivnit ani předvídat, v uvedeném období zásadně ovlivnila a zpomalila realizaci díla. V důsledku tohoto zdržení pak došlo k posunutí realizace díla do zimních měsíců, ve kterých již nebylo možné provádění stavebních prací bez přerušení s ohledem na klimatické podmínky a také na to, že do konce března 2021 byly z důvodu odstávky uzavřeny všechny obalovny, na jejichž dodávce obalových směsí bylo dokončení díla závislé. Žalovaná má s ohledem na výše uvedené za to, že k posunutí termínu dokončení a předání díla skutečně došlo z podstatné části z důvodů, které žalovaná nezavinila, nezpůsobila, za jejich vznik nenese odpovědnost a ani je nemohla nijak ovlivnit. Žalovaná ve snaze dojít ke kompromisnímu řešení celé situace uznala oprávněnost části účtované smluvní pokuty za období 40 dní ve výši 800 000 Kč. Následně žalovaná měla nárok na zaplacení ceny díla ve výši 1 280 000 Kč, kterou měl žalobce uhradit, protože pohledávku žalobce neuhradil, započetla žalovaná dne 28. 1. 2022 svou pohledávku vůči pohledávce žalobce z dobropisů. Ze všech těchto důvodů má žalovaná za to, že smluvní pokuta vyúčtovaná žalobcem je neoprávněná a nedůvodná. Z důvodu procesní opatrnosti a pro případ, že by soud dospěl k závěru, že žalobce má vůči žalované nárok na zaplacení smluvní pokuty, z důvodu prodlení žalované navrhuje žalovaná, aby soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížil dle § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

3. Žalobce k obraně žalované uvedl, že smlouva o dílo byla uzavřena v době pokročilého rozšíření nemoci COVID-19, kdy již trvala nějaká omezení a vládní opatření sloužící k ochraně společnosti před šířením této nemoci, žalovaná proto musela předpokládat problémy a z nich vyplývající různá prodlení a komplikace v dodavatelsko-odběratelských vztazích, při dodávkách materiálu apod. Žalovaná musela předpokládat, že dohodnutý termín předání stihne, a že k tomu má dostatečné personální a materiální předpoklady. Žalovaná nemohla předpokládat, že po uzavření smlouvy již nenastanou žádné komplikace s nemocí COVID-19, situace ohledně nemoci COVID-19 proto nebyla podle žalobce pro žalovanou situací mimořádnou, nepředvídatelnou ani nepřekonatelnou. Žalobce se domnívá, že žalovaná neměla při provádění díla problém s něčím, co by mohlo být považováno za vyšší moc, naopak problémy žalované spočívaly v problémech provozních, organizačních, a to zejména se subdodávkami a nákupem materiálu, které si žalovaná zřejmě zajišťovala až s nepřiměřeným odstupem po uzavření smlouvy o dílo. Žalobce upozornil na to, že žalovaná současně prováděla více zakázek, které zřejmě dokončila včas, žalobce má za to, že se žalovaná nevěnovala všem zakázkám stejně a dala přednost jiným zakázkám, než té, kterou prováděla pro žalobce. Dále žalobce uvedl, že do prodlení se žalovaná dostala již na počátku plnění zakázky, což plyne i ze zápisů z kontrolních dnů. Nebýt tohoto počátečního zdržení, má žalobce za to, že by žalovaná stihla dílo dokončit včas, když pokládka vrchních vrstev v ulicích [ulice] a [ulice] byla prováděna ještě 16. a 17. 12. 2020. Ještě v tomto období tedy bylo počasí příznivé, pokud by žalovaná i v ulici [ulice] měla dokončeny stavební práce (kanalizace, vodovod a další), mohla být celá zakázka dokončena v termínu. Výskyt nemoci COVID-19 neměl dle názoru žalobce na průběh realizace zakázky vliv, nebýt této pandemie, pak by mohla být činnost žalované ovlivněna chřipkovými epidemiemi.

4. Žalovaná v následném vyjádření uvedla, že nepopírá svůj částečný podíl a částečnou vlastní odpovědnost za prodlení s provedením díla, když zopakovala, že smluvní pokutu ve výši 800 000 Kč i uznala. Dále uvedla, že v rámci smírného řešení sporu navrhla i další úhradu 640 000 Kč, fakticky tak nabídla úhradu smluvní pokuty v celkové výši 1 440 000 Kč, což odpovídá době prodlení v délce 72 dní, tj. cca 70 % žalobcem požadované smluvní pokuty. Zdůraznila, že v průběhu provádění díla se stejně jako další stavební společnosti ocitla v naprosto bezprecedentní situaci vyvolané šířením nemoci COVID-19 a souvisejícími okolnostmi, která zapříčinila zásadní omezení využití pracovní kapacity z důvodu nemocí a povinných karantén, a to i na straně subdodavatelů a zpoždění, či nepředvídatelnost dodávek objednaných stavebních materiálů, včetně skokových cenových změn těchto materiálů. Upozornila také na skutečnost, že se všemi ostatními objednateli stavebních prací se v obdobných případech žalovaná dohodla na prodloužení termínu provádění díla, právě z důvodu pandemických opatření orgánů veřejné správy a situace na trhu se stavebními materiály. Žalobce byl jediným objednatelem, který situaci nereflektoval a ani po opakovaných žádostech ze strany žalované nepřistoupil k uzavření dodatku ke smlouvě a prodloužení termínu předání díla. Žalovaná také připomněla, že smlouvu uzavírala po odeznění první vlny pandemie a jen stěží mohla předvídat, že na podzim 2020 přijde druhá vlna, která navíc ve všech ohledech zejména z hlediska účinků a omezení překonala sílu tzv. první vlny. Dodala také, že žalobci nevznikla žádná škoda v souvislosti s prodlením žalované. Navíc na základě objednávky [číslo] [rok] z 9. 4. 2021 žalobce u žalované objednal vícepráce (zemní práce pro položení chrániček nízkého napětí v části [územní celek]), přičemž tyto práce byly nezbytné k užívání žalovanou prováděného díla jako celku. Dále žalovaná upozornila na změnu rozhodovací praxe soudů stran moderace smluvní pokuty a odkázala na závěry Nejvyššího soudu přijaté v řízení vedeném pod sp. zn. 31 Cdo 2273/2022. Žalovaná odmítla tvrzení žalobce, že by upřednostňovala nějaké zakázky na úkor díla pro žalobce. Odmítla také to, že by měla nějaké organizační či provozní problémy či problémy se subdodávkami a nákupem materiálu, ty právě byly vyvolány a zapříčiněny pandemickou situací a nemocí COVID-19.

5. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že mezi nimi byla uzavřena smlouva o dílo ve znění dvou dodatků, nebylo sporu ani o tom, že k předání díla došlo 14. 4. 2021, sporná není ani cena dokončeného díla ani částka, kterou žalovaná měla zaplatit žalobci z titulu dobropisů. Spornou zůstala oprávněnost, důvodnost a výše vyúčtované smluvní pokuty.

6. Ze smlouvy o dílo bylo zjištěno, že zhotovitel – žalovaná se zavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele – žalobce specifikované stavební dílo s názvem„ Výstavba a oprava komunikace [ulice], [ulice] a [ulice], [obec]“. Objednatel žalobce se zavázal za provedené dílo zaplatit sjednanou cenu, která činila bez DPH 25 011 446,76 Kč. Dílo mělo být prováděno v termínu od 1. 6. 2020 do 31. 12. 2020. Dle článku XIV odst. 14.1 písm. b) bylo ujednáno, že pro případ prodlení s dokončením díla bude zhotovitel povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč za každý započatý den prodlení. Na základě dodatku č. 1 byla konečná cena snížena na 23 873 012,21 Kč bez DPH. Z dodatku č. 2 soud zjistil, že z důvodu uplatnění režimu přenesené daňové povinnosti podle § 92a zákona č. 235/2004 Sb., se strany dohodly, že zhotovitel vyúčtuje provedené stavebně montážní práce vztahující se k opravám vodovodu a kanalizace a výši daně je povinen doplnit a přiznat příjemce plnění – objednatel.

7. Z faktury č. [anonymizováno] [rok] [číslo] soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu za prodlení trvající 104 dnů v celkové výši 2 080 000 Kč. Faktura byla vystavena 28. 4. 2021 a splatná 19. 6. 2021.

8. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalovaná vyfakturovala provedené práce za měsíc březen a duben dle smlouvy o dílo ve znění dodatku č. 1 ve výši 2 570 722,11 Kč, tato faktura byla vystavena 19. 4. 2021 a splatná byla 19. 6. 2021.

9. Z faktur [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná fakturovala provedené práce na základě smlouvy o dílo a dodatku č. 2, dle těchto faktur měla žalovaná žalobci zaplatit celkem 2 657 797,33 Kč.

10. Z listiny jednostranný zápočet podle § 1982 o. z. ze dne 3. 5. 2021 soud zjistil, že žalobce započetl svou pohledávku z titulu smluvní pokuty ve výši 2 080 000 Kč proti pohledávce žalované na zaplacení ceny díla plynoucí z faktury [číslo] ve výši 2 570 722,11 Kč.

11. Z vyjádření k vyúčtování smluvní pokuty ze dne 12. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaná od počátku s vyúčtováním smluvní pokuty nesouhlasila. Uznala sice, že došlo k posunutí termínu dokončení a předání díla částečně i z důvodu na její straně, nicméně upozornila, že opakovaně žádala žalobce o prodloužení termínu dokončení díla z důvodů uváděných v jednotlivých žádostech. Žalovaná požádala žalobce o přehodnocení smluvní pokuty a nabízela úhradu smluvní pokuty ve výši 700 000 Kč. Z vyjádření žalobce pak soud zjistil, že zastupitelstvo [územní celek] s částečným prominutím smluvní pokuty nesouhlasilo. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 12. 8. 2021 soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalobce k úhradě částky 2 080 000 Kč, která dosud nebyla uhrazena na fakturu [číslo]. Z reakce žalobce na tuto výzvu bylo zjištěno, že žalobce trvá na tom, že žalované byla vyúčtována smluvní pokuta v souladu se smlouvou o dílo, když žalovaná byla v prodlení s dokončením a předáním díla celkem 104 dnů. V souladu s občanským zákoníkem pak žalobce provedl započtení a pohledávky žalobce i žalované zcela zanikly.

12. Z předžalobní výzvy k úhradě 2 657 797,33 Kč na základě vystavených opravných daňových dokladů soud zjistil, že žalobce dne 17. 1. 2022 vyzval žalovanou k úhradě této částky. Z listiny jednostranný zápočet pohledávek ze dne 28. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaná započetla svou pohledávku na zaplacení ceny díla plynoucí z faktury [číslo] ve výši 1 280 000 Kč, když v této výši neuznala zápočet pohledávek žalobce ze dne 3. 5. 2021, proti pohledávce žalobce na zaplacení přeplatku vzniklých z opravných daňových dokladů, zbývající část pohledávek po provedeném zápočtu ve výši 1 377 797,33 Kč žalovaná žalobci zaplatila. Z výzvy ze dne 10. 2. 2022 bylo zjištěno, že s tímto zápočtem žalobce nesouhlasil, když popíral existenci tvrzené pohledávky žalované. Z listiny jednostranné započtení ze dne 1. 3. 2022 soud zjistil, že žalobce opětovně provedl zápočet své pohledávky na zaplacení smluvní pokuty proti pohledávce žalované na zaplacení ceny díla.

13. Z protokolu o převzetí staveniště soud zjistil, že staveniště bylo na základě smlouvy o dílo předáno 1. 6. 2020. Za zápisu o předání a převzetí díla bylo zjištěno, že dokončené dílo bylo předáno žalobci 14. 4. 2021.

14. Z upozornění žalobce ze dne 30. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalobce vyslovil obavy o splnění konečného termínu, když subdodavatel, dle zjištění na kontrolním dnu 29. 6. 2020, zahájí práce až 20. 7. 2020, tj. téměř 2 měsíce po zahájení stavby. Z odpovědi na toto upozornění pak soud zjistil, že žalovaná si byla vědoma zdržení zahájení termínu výstavby a přislíbila, že se pokusí toto zdržení eliminovat.

15. Ze stavebních deníků bylo zjištěno, že práce na díle probíhaly od 29. 6. 2020 do 14. 4. 2021, kdy proběhlo předání díla. Ze zápisů z kontrolních dnů soud zjistil, jak probíhala stavba, zejména ze zápisu č. 2 bylo zjištěno, že již na kontrolním dni 29. 6. 2020 vyslovil investor obavu o splnění konečného termínu, když subdodavatel na provádění prací na kanalizaci a vodovod nastoupí až 20. 7. 2020. Ze zápisů č. 8, č. 9, č. 10 vyplynuto, že zhotovitel – žalovaná nepředložila aktualizovaný harmonogram prací. Ze zápisů č. 15 – č. 26 bylo zjištěno, že práce neprobíhají v takovém rozsahu, aby byl splněn konečný termín. Ze zápisů č. 27 – 29 soud zjistil, že zhotovitel již byl v prodlení s pracemi, práce neprobíhaly z důvodu nevhodných klimatických podmínek, bylo konstatováno, že zhotovitel zaslal objednateli další žádost o prodloužení termínu. Ze zápisů č. 31 – 37 bylo zjištěno, že práce na dokončení stavby probíhaly pomaleji, než bylo deklarováno. Zhotovitel informoval, že práce budou probíhat i přes nově zavedené vládní opatření, které omezuje zejména zahraniční pracovníky, a že bude vynaloženo maximální úsilí k tomu, aby byla stavba co nejdříve předána a dokončena.

16. Z komunikace mezi účastníky bylo zjištěno, že žalovaná opakovaně žádala žalobce o posunutí termínu dokončení díla, když jako hlavní důvod uváděla omezení a překážky související s pandemií COVID-19. Zejména problémy s dodržováním hygienických pravidel a postupů za účelem ochrany zdraví osob podílejících se na realizaci zakázky, o problematiku spojenou s omezeními při cestování, jejímž přímým důsledkem je naprostý nedostatek zahraničních pracovníků a v neposlední řadě i problémy spojené s omezením kapacit a lhůt na strany subdodavatelů zakázky, kteří jsou dopady pandemie též postiženy. Na tyto žádosti reagoval žalobce vždy negativně.

17. Z objednávky [číslo] [rok] soud zjistil, že si žalobce u žalované dne 9. 4. 2021 objednal další práce – zemní práce pro položení chrániček NN v části ulice [ulice] v [obec].

18. Z rozhodnutí [stát. instituce] soud zjistil, že dne 16. 6. 2020 bylo vydáno povolení k částečné uzavírce komunikace [ulice] a [ulice] v [obec] v termínu od 15. 6. 2020 do 25. 9. 2020. Z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 9. 9. 2020 soud zjistil, že byla povolena částečná uzavírka ulic [ulice] a [ulice] v termínu od 26. 9. 2020 do 20. 12. 2020 a v ulici [ulice] od 14. 9. 2020 do 20. 12. 2020.

19. Z informací o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (dále jen„ DPN“) soud zjistil, že zaměstnanci žalované pan [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byly postupně v DPN, a to [jméno] [příjmení] od 29. 9. 2020, [jméno] [příjmení] od 2. 10. 2020 a [jméno] [příjmení] od 12. 10. 2020. Z pracovních smluv těchto zaměstnanců bylo zjištěno, že se jedná o stavbyvedoucí. Dle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 24. 9. 2020 č. j. MZDR 40555 2020 MIN/KAN byla minimální doba izolace při pozitivním testu na přítomnost viru SARS-CoV-2, nebo při kontaktu s nakaženou osobou 10 dnů.

20. Z předložených smluv o dílo soud zjistil, že žalovaná v době provádění díla pro žalobce pracovala i na dalších zakázkách. Z dodatků ke smlouvám pak bylo zjištěno, že většina objednatelů přistoupila s ohledem na situaci k prodloužení termínu díla.

21. Z dokumentu„ Expertní posouzení dopadu COVID-19 na stavebnictví“ soud zjistil, že mezi hlavní dopady COVID-19 na stavebnictví je zejména nedostatek kvalifikované pracovní síly, zhoršená dostupnost některých materiálů a s tím související nárůst cen a v neposlední řadě i snížení poptávky.

22. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr. Žalobce s žalovanou uzavřeli smlouvu o dílo, na základě které měla žalovaná pro žalobce provést stavební dílo s názvem„ Výstavba a oprava komunikace [ulice], [ulice] a [ulice], [obec]“. Dílo mělo být dokončeno a předáno do 31. 12. 2020. Žalovaná se s prováděním díla dostala do prodlení a dílo bylo nakonec předáno 14. 4. 2021, žalovaná tedy byla v prodlení celkem 104 dní. Žalobce z důvodu prodlení vyúčtoval žalované v souladu se smlouvou o dílo smluvní pokutu v celkové výši 2 080 000 Kč, tuto svou pohledávku započetl proti pohledávce žalované na zaplacení provedených prací. Následně vznikl žalobci nárok na zaplacení částky 2 657 797,33 Kč z titulu opravných daňových dokladů vystavených žalovanou na základě dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo, na jehož základě se uplatnil mezi stranami režim přenesené daňové povinnosti. Žalovaná částečně uznala smluvní pokutu ve výši 800 000 Kč, přičemž zbývající část smluvní pokuty tedy 1 280 000 Kč neuznala a měla za to, že jí žalobce stále tuto částku dluží z titulu vystavené faktury na provedené práce. Tuto svou domnělou pohledávku pak započetla proti pohledávce žalobce na zaplacení přeplatků vzniklých těmi vystavenými opravnými doklady. Tento zápočet žalobce neuznal a má za to, že žalovaná vůči němu již žádnou pohledávku nemá, když všechny jeho závazky zanikly započtením a on naopak má právo na zaplacení 1 280 000 Kč z titulu přeplatku, neboť započtení žalované nemohlo být provedeno, neboť žalovaná žádnou pohledávku způsobilou k započtení neměla. Zásadní spor mezi účastníky spočívá v tom, z jakého důvodu se žalovaná dostala do prodlení s dokončením díla. Zatímco žalovaná jako hlavní důvod uvádí covidovou situaci a omezení spojená s výskytem tohoto onemocnění, žalobce naproti tomu má za to, že prodlení bylo způsobeno špatnou organizací činnosti žalované a upřednostňováním jiných zakázek.

23. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaná opakovaně žádala žalobce, aby jí byl prodloužen termín dokončení díla z důvodu, že činnost žalované je omezena v důsledku opatření přijatých vládou z důvodu ochrany zdraví osob před onemocněním COVID-19. Žalobce těmto žádostem nevyhověl, i přesto, že již v průběhu provádění díla bylo z kontrolních dnů zřejmé, že dílo nebude provedeno včas. Zdržení žalované mělo původ již na počátku provádění stavby, když ze stavebního deníku vyplynulo, že práce na díle započaly až 29. 6. 2020, ačkoli staveniště bylo převzato již 1. 6. 2020. Ze zápisu z kontrolních dnů pak bylo zjištěno, že subdodavatel, který měl vykonat práce na vodovodu a kanalizaci měl nastoupit až 20. 7. 2020. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že není pochyb o tom, že žalovaná nesplnila svou povinnost předat dílo v termínu, dostala se do prodlení a toto prodlení trvalo celkem 104 dní. Tuto skutečnost ostatně žalovaná ani nesporovala. Na svou obranu však uvedla, že důvody, pro které se dostala do prodlení, byly nepředvídatelné, žalovaná nemohla ovlivnit covidovou situaci a má proto za to, že z těchto důvodů je žalobcem účtovaná smluvní pokuta nepřiměřená.

24. Podle § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

25. Dle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

26. Soud se s ohledem na tvrzení žalované zabýval tím, zda je v daném případě smluvní pokuta přiměřená a zda není na místě její výši moderovat. Soud při tom vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu ČR, konkrétně z rozsudku ze dne 11. 1. 2023 č. j. 31 Cdo 2273/2022-162 (dále jen„ rozsudek Velkého senátu“). Tento rozsudek stanoví pravidla a podmínky pro využití moderačního práva soudem.

27. Nejprve se sluší poznamenat, že ačkoliv v tomto případě není uplatněno právo na zaplacení smluvní pokuty, protože pohledávka na její zaplacení byla započtena proti pohledávce žalované, zůstalo žalované zachováno právo domáhat se moderace, neboť o toto práva nemůže být dlužník připraven jednostranným zápočtem provedeným věřitelem (viz rozsudek Velkého senátu odst. 54).

28. Dále se soud zabýval výkladem povahy smluvní pokuty a dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o smluvní pokutu, která má funkci preventivní a sankční. Vycházel při tom ze znění smlouvy o dílo, když v článku XIV, odst. 14.1 písm. b) je uvedeno, že objednatel může po zhotoviteli požadovat uhrazení smluvní pokuty za prodlení s dokončením a předáním díla objednateli dle článku VII, odst. 7.2 této smlouvy, a to ve výši 20 000 Kč za každý započatý den. V bodě 14.3 pak je uvedeno, že objednatel má právo na náhradu škody způsobené porušením jakékoli povinnosti zhotovitelem vztahující se k této smlouvě. Smluvní pokuty se nezapočítávají na náhradu případně vzniklé škody. Náhradu škody lze vymáhat samostatně vedle smluvní pokuty v plné výši. Z tohoto znění tedy dle názoru soudu vyplývá, že smluvní pokuta v daném případě nemá funkci paušalizace náhrady škody, když si strany výslovně ujednaly, že objednatel – žalobce bude mít v případě vzniku škody právo na náhradu této škody vedle práva na zaplacení smluvní pokuty. Strany se tedy odchýlily od ustanovení § 2050 o. z., což svědčí o tom, že byla sjednána sankční smluvní pokuta (shodně viz odst. 59 rozsudku Velkého senátu).

29. Na tomto místě považuje soud za vhodné uvést znění odst. 61 rozsudku Velkého senátu, ve kterém je uvedeno:„ jednotlivé předpoklady liberace, zejména zohlednění předvídatelnosti a překonatelnosti překážky, sféry, odkud překážka pochází, skutečnost, zda dlužník učinil jakékoliv opatření, aby škodě zamezil, samy o sobě nesvědčí o nepřiměřenosti paušalizační smluvní pokuty. Význam mohou mít jen tehdy, jestliže by ve svém souhrnu představovaly důvod k liberaci, neboť dlužník by za způsobenou škodu podle § 2913 odst. 2 o. z. neodpovídal. Bude-li však posuzována přiměřenost sankční smluvní pokuty, mohou hrát roli i samy o sobě, neboť má-li mít pokuta přiměřený sankční efekt a fungovat jako individuální prevence, musí být brán zřetel na to, jakou kvalitou se vyznačovalo porušení smluvní povinnosti a jaká sankce je tedy za daných okolností adekvátní. U sankční smluvní pokuty lze zohlednit též otázku zavinění, neboť sankce může plnit svůj efekt jen tehdy, lze-li jednajícímu vytknout, že si nepočínal tak, jak si počínat mohl a měl“.

30. Soud se s ohledem na shora uvedené zabýval důvody, které vedly k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s dokončením a předáním díla. V řízení bylo prokázáno, že první zdržení s plněním díla bylo již na samotném začátku, když subdodavatel, který měl provádět práce na vodovodu a kanalizaci započal s pracemi až 20. 7. 2020. Tohoto zdržení si byla žalovaná vědoma a přislíbila, že učiní vše pro to, aby další zdržení eliminovala a dílo bylo předáno včas. Na podzim roku 2020 však přišla tzv. druhá vlna koronaviru a s tím přišla spousta omezení a vládních opatření, která měla zabraňovat šíření nemoci. Tato situace měla vliv na celou společnost a všechna odvětví. Dle názoru soudu tuto skutečnost nemohla žalovaná předvídat, nemohla se jí ani nijak bránit a jistě ovlivnila průběh realizace díla. V této době také žalovaná opakovaně žádala žalobce o prodloužení doby termínu, když upozorňovala, že s ohledem na situaci má problém zejména s dodržováním hygienických pravidel a postupů za účelem ochrany zdraví osob podílejících se na realizaci zakázky, dále s omezeními při cestování, jejímž přímým důsledkem je naprostý nedostatek zahraničních pracovníků a dále také problémy spojené s omezením kapacit a lhůt na straně subdodavatelů, kteří jsou dopady pandemie samozřejmě též postiženi. Žalobce s prodloužením lhůty pro dokončení a předání díla nesouhlasil, vůbec nereflektoval danou situaci, která ovlivňovala život celé společnosti.

31. Soud proto na základě těchto skutečností dospěl k závěru, že je na místě uloženou smluvní pokutu moderovat z důvodu, že prodlení na straně žalované bylo částečně způsobeno jejím zaviněním, ale částečně k němu vedly objektivní důvody a okolnosti, které nemohla žalovaná ovlivnit. Covidová situace nejen v České republice ovlivnila životy a práci všech osob ve všech odvětvích, žalovaná jistě v době uzavírání smlouvy nemohla předpokládat, že na podzim přijde druhá vlna koronaviru a opatření vlády budou mnohem přísnější, než při první vlně. Nemohla předvídat, jaký dopad to bude mít na práci jejích zaměstnanců a na činnost jejích subdodavatelů. Zároveň však soud nemůže přehlédnout to zdržení již na počátku plnění díla, když žalovaná započala s pracemi téměř 2 měsíce po předání staveniště. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že k prodlení došlo z důvodů ve větší míře zaviněných žalovanou a za přiměřenou považoval smluvní pokutu v celkové výši 1 440 000 Kč, která odpovídá 72 dnům prodlení, tedy cca 70 % vyúčtované smluvní pokuty. Žalobce se v tomto řízení domáhal zaplacení 1 280 000 Kč z titulu neuhrazených faktur ze strany žalované, když tvrdil, že žalovaná nemá za žalobcem žádnou pohledávku z titulu nedoplatku faktury za provedené práce. Žalovaná neuznávala pohledávku žalobce ve výši 1 280 000 Kč z titulu smluvní pokuty, kterou žalobce započetl proti pohledávce na úhradu ceny díla. Jelikož soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta v celkové výši 2 080 000 Kč je nepřiměřeně vysoká s ohledem na okolnosti, které vedly k prodlení žalované, nemohl zcela zaniknout nárok žalované na zaplacení ceny díla, proti kterému žalobce započetl pohledávku z titulu smluvní pokuty. Proto žalovaná mohla započíst svou pohledávku proti pohledávkám žalobce z titulu vydaných opravných faktur z důvodu přenesené daňové povinnosti. Soud na základě svého uvážení s ohledem na výše uvedené skutečnosti a okolnosti dospěl k závěru, že přiměřená smluvní pokuta je ve výši 1 440 000 Kč z celkově vyúčtovaných 2 080 000 Kč. Protože došlo ke snížení smluvní pokuty v souladu s § 2051 o. z., nemohla započtením zcela zaniknout pohledávka žalované na úhradu ceny díla a žalovaná tak mohla započíst svou pohledávku na úhradu ceny díla proti pohledávce žalobce na úhradu faktur z titulu dobropisů. Žalovaná však započetla více, než o kolik soud smluvní pokutu snížil, zbývá tak ještě uhradit žalobci částku 640 000 Kč.

32. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb. Jelikož pohledávka žalobce byla splatná 11. 11. 2021 dle vystavených faktur žalované, dostala se žalovaná 12. 11. 2021 do prodlení s její úhradou. Od 12. 11. 2021 do 28. 1. 2022 byla žalovaná v prodlení s úhradou částky 2 017 797,33 Kč, dne 28. 1. 2022 uhradila částku 1 377 797,33 Kč a od 29. 1. 2022 je tak žalovaná v prodlení s částkou 640 000 Kč.

33. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 640 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 017 797,33 Kč od 12. 11. 2021 do 28. 1. 2022 a z částky 640 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení (výrok I). Ve zbývajícím rozsahu, tedy ohledně částky 640 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 640 000 Kč od 12. 11. 2021 do zaplacení soud žalobu zamítl (výrok II).

34. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když poměr úspěchu a neúspěchu v řízení je stejný u obou účastníků, tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.