12 C 116/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Milana Plhala a přísedících Mgr. Jany Hladíkové a Mgr. Jany Kocábové ve věci: žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 27. 3. 2020 je neplatné, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalovaného náklady řízení 30 492 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho advokáta.</b> 1 Žalobce se domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru provedené žalovaným dopisem ze dne 27. 3. 2020 je neplatné. 2 Žalobce tvrdil, že pracoval u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 31. 8. 2016 ve znění dodatku ze dne 1. 12. 2016 na dobu neurčitou na pozici koordinátor logistiky. Žalovaný s ním dne 27. 3. 2020 skončil pracovní poměr okamžitým zrušením z důvodu uvedeného v ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, ačkoli pro to nebyly splněny důvody. Pracovní poměr měl skončit dne 27. 3. 2020. Žalobce se dne 30. 3. 2020 dostavil do sídla žalovaného, aby pokračoval ve výkonu práce. Vstup na pracoviště mu však ze strany žalovaného nebyl umožněn. Dne 2. 4. 2020 předal žalobce žalovanému dopis ze dne 1. 4. 2020, v němž uvedl, že nesouhlasí s důvodem okamžitého zrušení, a že se i nadále cítí být zaměstnancem žalovaného. Dne 15. 5. 2020 žalobce žalovanému předal písemné oznámení, že trvá na dalším zaměstnávání. 3 Žalovaný spatřoval důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru v tom, že žalobce při vyřizování zakázky [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], vyskladnil tomuto zákazníkovi veškeré objednané zboží, ačkoli toto bylo podmíněno úhradou zálohy ve výši 1 020 060 Kč Touto chybou vznikl na skladě schodek, což se měl žalobce dne 23. 12. 2019„ pokusit zakrýt uvedením nesprávných údajů do inventury prováděné na skladě“. Údajné fingování stavu skladu měl žalovaný zjistit při kontrole stavu zakázky zákazníka a skladu dne 10. 3. 2020. 4 Žalobce popsal, že v prosinci 2019 vyřizoval zakázku pro odběratele [právnická osoba], kdy tomuto objednateli postupně vydal veškeré jím objednané zboží, aniž by zaplatil zálohu v plné výši. Skutečnost, že není doplacen zbytek zálohy (½) věděla – [jméno] [příjmení] (fakturantka), [jméno] [příjmení] (zadávala zakázky do systému) a [jméno] [příjmení] (manažerka prodeje). Dne 23. 12. 2019 bylo při inventuře stále v systému žalovaného v rozporu se skutečností uvedeno, že je zboží na skladu, na což žalobce upozornil jmenované kolegyně s tím, že je třeba„ dát to do pořádku“. Dne 12. 3. 2020 se konalo jednání zaměstnanců (žalobce, [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení]) s vedením společnosti. Projednávalo se chybné jednání u zakázky, kdy bylo zboží dodáno na základě dodacího listu z mateřské společnosti, nikoli ze strany české. Vedení se se zaměstnanci dohodlo na nastavení pravidel, která se zaměstnanci zavázali dodržovat. Nikdy předtím se žádné„ zaškolení“ ohledně postupu neuskutečnilo. Žalobce shrnul, že při vydání zboží [právnická osoba] postupoval v souladu s dosavadními postupy, neměl tedy ani důvod zakrývat chybu, které se nedopustil. V inventurních seznamech„ odfajfkoval“ vydané zboží, avšak jen proto, že nešlo o zboží chybějící, ale o zboží, o němž se vědělo, že již bylo odesláno zákazníkovi a pouze stále chybně„ visí“ v systému jako naskladněné. 5 Dne 19. 3. 2020 bylo zaměstnancům žalovaného zasláno oznámení nového vlastníka [právnická osoba] se žádostí o snížení mzdy všech zaměstnanců o 40 % při běžném chození do práce, a to minimálně po dobu dubna a května 2020, kvůli pandemii. Následně byl na zaměstnance vyvíjen nátlak prostřednictvím e-mailů s tím, že nebudou-li souhlasit se snížením mzdy, budou propouštěni. Podle e-mailů většina zaměstnanců žalovaného snížení mzdy podepsala. Žalobce to e-mailem ze dne 23. 3. 2020 odmítl. Dne 27. 3. 2020 pak žalobce obdržel okamžité zrušení pracovního poměru. 6 Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že okamžité zrušení pracovního poměru je platné. Žalobce porušil povinnost a vydal zákazníkovi [právnická osoba] zboží, o kterém věděl, že není zaplacena záloha 1 020 060 Kč. Tento zákazník je v insolvenčním řízení a doposud nic nezaplatil. Žalovaný považoval za rozhodující, že tuto svoji chybu se žalobce pokusil zakrýt při inventuře dne 23. 12. 2019, kdy uvedl nesprávné údaje do inventurního zápisu. To žalobce zjistil při kontrole stavu zakázky zákazníka a skladu dne 10. 3. 2020. 7 Z pracovní smlouvy ze dne 31. 8. 2016 soud zjistil, že žalobce pracoval pro žalovaného na pozici koordinátor logistiky. 8 Z listiny ze dne 27. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobci, že s ním okamžitě zrušuje pracovní poměr podle § 55 odst. 1 písm. b/ z. p. Důvod spatřoval v tom, že žalobce při vyřizování zakázky [právnická osoba] a. s. vyskladnil tomuto zákazníkovi veškeré objednané zboží, ačkoli toto bylo podmíněno úhradou zálohy ve výši 1 020 060 Kč Touto chybou vzniklo na skladě manko, což se měl žalobce dne 23. 12. 2019„ pokusit zakrýt uvedením nesprávných údajů do inventury prováděné na skladě“. Údajné fingování stavu skladu měl žalovaný zjistit při kontrole stavu zakázky zákazníka a skladu dne 10. 3. 2020. Uvedené jednání pokládal žalovaný za úmyslný nepřímý útok na jeho majetek. Žalobce dne 23. 12. 2019 odmítl převzetí listiny. 9 Z výpovědi žalobce soud zjistil, že žalovaný se zabývá výrobou a prodejem sendvičových panelů a 3 výrobní závody má v Polsku. V době, kdy pro žalovaného pracoval, v [obec] pracovalo přes 10 zaměstnanců. Jednatelem žalovaného byl [jméno] [příjmení], který na pracovišti v [obec] pobýval maximálně 2-3 dny v měsíci. Praxe byla zavedena tak, že zákazník nejčastěji telefonem žalovaného kontaktoval, nejčastěji obchodního zástupce, a vznesl požadavek na dodání konkrétních výrobků. Společně se specialistou žalovaného došlo k specifikaci těchto věcí a žalovaný zpracoval nabídkový list. Poté, co zákazník nabídkový list odsouhlasil, tak další zaměstnanec žalovaného objednávku zadal do systému, který byl společný pro Českou i Polskou republiku a ve výrobních závodech mohla začít výroba zakázky. V případě zakázky firmy [právnická osoba] se jednalo o sendvičové panely pro [anonymizováno] [obec]. Dodávány byly v tzv. 2 kampaních. Tento zákazník někdy v listopadu 2019 požadoval první část dopravit na místo výstavby a zbytek z 1. kampaně uskladnit ve skladu v [obec]. V [obec] zbyly panely, které bylo možné převézt na jednom návěsu a na jednom menším nákladním vozidle; zbytek byl v Polsku. Stalo se to, že do [obec] se dostavili dva objednaní dopravci pro panely do [obec], avšak systém žalovaného nedovoloval vystavit dodací listy. Použil proto dodací listy z Polska a přeložil je do českého jazyka tak, aby měl alespoň nějaký doklad o vydání panelů ze skladu v [obec]. 10 Žalobce dále vypověděl, že praxe byla taková, že když se zakázka dostala až k němu, musela být zaplacená a jeho povinností jí bylo vydat. Nikdo ho neinformoval, že zakázka pro [právnická osoba] není zaplacená,„ naopak se tlačilo na to“, aby byla dodána a mohla být dokončena výstavba. 11 Z výpovědi žalobce bylo dále zjištěno, že se účastnil inventury 23. 12. 2019. Spolu s dalšími kolegy porovnávali evidenční stav s faktickým stavem ve skladu. V tabulce, kterou žalovaný předložil, jsou odškrtnuty jako umístněné ve skladu věci, které tam ve skutečnosti nebyly, protože byly vyexpedovány [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . Žalobce to vysvětlil tak, že systém nedovolil vytisknout tabulku bez těchto věcí, které tam nebyly přítomny, protože zákazník tyto věci nezaplatil. Tzv.„ fajfky“ vyznačil z důvodu, že sám pro sebe chtěl poznamenat a upozornit na problém, že tam toto zboží není. Z toho důvodu si i tuto část inventurních seznamů vybral. [příjmení] [jméno] [příjmení] emailem komunikoval, např. s ním řešil cenu opravy vysokozdvižného vozíku. O vydání zboží bez zaplacení ho neinformoval. 12 Žalobce uvedl, že osobně informoval kolegyně, že zmíněné věci ve skladu chybí. Jednatel žalovaného se na pracovišti vyskytoval tak maximálně 2-3 dny v měsíci a je možné, že se o chybějícím zboží ve skladu dozvěděl až na jaře 2020. 13 Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že od května 2017 pracuje v administrativě žalovaného v [obec] jako fakturantka. Na konci roku 2019 u žalovaného pracovalo 12 nebo 13 osob, vedoucím byl [jméno] [příjmení], který do sídla dojížděl jednou za 14 dnů nebo jedenkrát za měsíc. Žádný zástup pro řízení žalovaného dán nebyl. Vše probíhalo tak, že zákazník objednal zakázku a buď zaplatil zálohu, nebo mu bylo poskytnuto tzv. pojištění mateřskou firmou z Polska. To spočívalo v tom, že mateřská firma některému zákazníkovi poskytla do určité částky pojištění a v tomto rozsahu mohlo být zboží zákazníkovi vydáno, aniž by ho zaplatil. Praxe u žalovaného byla zavedena tak, že bez zaplacení zálohy, popř. poskytnutí zmíněného zajištění, nesmělo být zboží nebo část zákazníkovi vydáno. O tom věděl i žalobce a v systému v počítači se i žalobci ukazovala kolonka, podle které mohl poznat, zda je zboží zaplaceno či pojištěno nebo ne. Cena zakázky firmy [právnická osoba] činila přibližně 2 000 000 Kč. Tento zákazník zaplatil zálohu 500 000 Kč a asi za 1 000 000 Kč mu bylo poskytnuto pojištění. Část zboží mu proto vydáno být nemělo, avšak vydáno bylo. V systému„ visela“ jako neuhrazená zakázka [právnická osoba] Řešilo si to někdy v únoru nebo březnu 2020, kdy na to přišel hlavní účetní. Dne 12. 3. 2020 vydal žalovaný písemný pokyn, podle kterého se nesmí zboží vydat, pokud není zaplaceno nebo pojištěno a zboží nelze vydat bez českého dodacího listu. Tento pokyn byl vydán na přání ředitele v reakci na případ [právnická osoba] Dříve písemný pokyn vydán nebyl, platilo to pouze na základě ústního pokynu. 14 Svědkyně dále vypověděla, že s žalobcem nijak nespolupracovala a nepamatovala se, že by za ní přišel, že zakázku nelze vydat, protože je nezaplacená. 15 Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalovaného pracuje 10 let jako prodejce. Její práce spočívá v tom, že poté, co u ní zákazník poptá zboží, ona zpracuje nabídku a po jejím odsouhlasení a zaplacení zálohy 30 %, popř. pojištění, zakázku zadá do výroby. Po vyrobení se předává logistice, která zajišťuje její dopravu zákazníkovi. Bylo na žalobci, aby zajistil dopravu a než zakázku vydá, zkontroloval, zda je celá zaplacená. Bez zmíněného zaplacení nebo pojištění nemohlo být zboží zákazníkovi vydáno, systém to ani nedovoloval. 16 Inventury na konci roku 2019 se účastnila pouze tak, že do systému v počítači zadávala údaje o tom, co je ve skladu. Vycházela z toho, co ve skladu zjistili kolegové, sama fyzicky sklad nekontrolovala. V první fázi ze systému vytiskla tzv. pracovní seznamy zboží na skladu, které předala k fyzické kontrole a přepočítání. To prováděl žalobce a [jméno] [příjmení]. Obyčejnou tužkou zde jsou označeny jako umístěné ve skladu jednotlivé panely. Tyto tzv. fajfky obyčejnou tužkou provedl žalobce. [jméno] [příjmení] tzv. odfajfkoval další výrobky, a to propisovací tužkou a dole se podepsal. Poté, co jí pracovní seznamy předali, tak zpracovala konečné seznamy, které musely odpovídat těm pracovním. Po zadání výsledků do systému inventuru ukončila. Na nabídce [anonymizováno] [číslo] na přilepeném žlutém papírku napsala upozornění pro žalobce„ pozor peníze“, aby zkontroloval před vydáním zboží, zda je zakázka zaplacená. [právnická osoba] v systému„ visela“ jako nevyskladněná, což neřešila, protože zakázky v systému často„ visely“ po dobu výroby např. 1 nebo 2 měsíce. 17 Svědkyně dále uvedla, že až od hlavního účetního [jméno] [příjmení] se v únoru nebo březnu 2020 v rámci zpracování auditu dozvěděla, že zmíněné firmě bylo vydáno zboží, které nezaplatila. Nepamatovala se, že by za ní žalobce přišel s dotazem, zda je zakázka [právnická osoba] zaplacena nebo ne. V případě, že by žalobce sdělil, že věci, které označil„ fajfkami“ jako umístěné ve skladu, tam ve skutečnosti nejsou, tak by se to řešilo. 18 Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro žalovaného v roce 2019 pracoval jako vedoucí skladu a zástupce pro vnitrostátní logistiku. S žalobcem sdílel kancelář. O práci a její organizaci je nikdo z vedení společnosti nikdy neinformoval ani nedával žádné pokyny. Vše bylo zavedeno tak, že noví zaměstnanci se učili od stávajících. Jednatele žalovaného [jméno] [příjmení] v roce 2019 zahlédl 2x nebo 3x. Od ostatních kolegů věděl, jaké jsou jeho povinnosti. V případě, že by šlo o něco zásadního, tak mohl emailem kontaktovat [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] česky dobře nerozumí, a proto ho bylo možno kontaktovat v polštině, popřípadě v angličtině pomocí překladače. U žalovaného existoval ústní pokyn, podle kterého zboží mohlo být zákazníkovi vydáno až po jeho zaplacení. Inventura skladu se u žalovaného provádí 2x ročně a to v pololetí a na konci roku. Za provedení inventury byl vždy odpovědný žalobce. Nikdy z vedení je nepoučil o tom, jak se má inventura provádět, vše se dozvěděli od ostatních zaměstnanců. Kontrolu ve skladu 23. 12. 2019 prováděl svědek, žalobce, pan [příjmení] a pan [příjmení]. Každý kontroloval jemu určené zboží. Svědek kontroloval výrobky, které jsou označeny propisovací tužkou a jím podepsány. Žalobce patřil mezi osoby, které ho informovaly o tom, že zakázku lze vydat až po jejím zaplacení a o pravidlech provádění inventury. 19 Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 5. 3. 2021 – jednatele žalovaného soud zjistil, že auditor [jméno] [příjmení] dne 12. 3. 2020 zjistil, že z důvodu vydání zboží firmě [právnická osoba] vznikl schodek ve skladu ve výši 800 000 Kč. 20 Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 7. 6. 2021 soud zjistil, že pracuje pro žalovaného jako manažer obchodu a je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. S žalobcem spolupracovala v oblasti logistiky, koordinovali dodávky objednaných výrobků. Písemný postup o procesu zpracování nabídek a dodávání objednaného zboží nebyl vydán. Vyřizovala zakázku pro firmu [právnická osoba] Tato firma obdržela na část zakázky pojištění a zbytek měla zaplatit zálohově. Jednalo se o výrobky na rekonstrukci objektu [anonymizováno] [obec]. Tlak na dodržení termínu dodávky byl velký, protože při nedodržení termínu hrozila velká penalizace. O skutečnosti, že došlo k vydání zboží bez doplacení zálohy, se dozvěděla od žalobce. 21 Z nabídky ze dne 12. 9. 2019, č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] objednala u žalovaného stavební panely a příslušenství pro stavbu [anonymizováno] [obec] za celkem 2 020 059,92 Kč. Podmínkou realizace nabídky byla úhrada zálohy 1 020 060 Kč. Na nabídce je přilepený žlutý papírek s poznámkou„ pozor peníze“. 22 Z inventarizace skladového materiálu žalovaného ze dne 23. 12. 2019 soud zjistil, že osobou odpovědnou za provedení inventury byl žalobce. Jednotlivé položky zboží jsou zde označeny jako umístěné ve skladu. Obyčejnou tužkou je zde takto označeno určité množství položek. Propisovací tužkou a podpisem [příjmení] další z nich s tím, že propisovací tužkou je popsán i např. jiný počet věcí ve skladu, než účetně vykázaný a některé položky jsou propisovací tužkou poznamenány jako ve skladu nenalezené. 23 Z listiny označené„ Výsledek jednání ze dne 12. 3. 2020“ soud zjistil, že žalovaný seznámil své zaměstnance se zákazem vydat zboží zákazníkům na základě jiného, než českého dodacího listu. 24 Ze zprávy [anonymizováno] COVID-19 OZNÁMENÍ ze dne 19. 3.2020 soud zjistil, že tato mateřská firma žalovaného sdělila svým zaměstnancům, že jim počínaje 1. 4. 2020 sníží mzdy o 40 %. 25 Z e-mailu z 21. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobce nesouhlasil se snížením mzdy s tím, že odporuje zákoníku práce. 26 Z elektronického platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 5. 2020, [číslo jednací] bylo zjištěno, že tento soud uložil [právnická osoba], a. s. povinnost zaplatit žalovanému 830 363, 28 Kč a z rozsudku téhož soudu ze dne 24. 2. 2021, č. j. 5 C 345/2020-60 dalších 689 696,64 Kč. 27 Žalovaný přihlásil tyto pohledávky do insolvenčního řízení [právnická osoba], a. s., což vyplývá z přihlášky z 21. 4. 2021. 28 Soud neprovedl žalobcem navržený výslech svědkyně [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba], a. s., protože pro absenci data narození se jí nepodařilo dohledat. [právnická osoba] se nachází v úpadkové situaci a bližší údaje o svědkyni přes výzvy nesdělila. 29 Soud vzal za prokázané, že žalovaný vyrábí a prodává sendvičové panely. Žalobce pro žalovaného pracoval jako koordinátor logistiky, což představovalo zajištění dopravy a vydávání zboží dopravcům. Na koci roku 2019 a v prvním čtvrtletí roku 2020 v [obec] pracovalo 12 nebo 13 zaměstnanců. Jednatelem žalovaného byl [jméno] [příjmení], který na pracovišti v [obec] pobýval maximálně 2-3 dny v měsíci. Žádný zástup pro vedení žalovaného určen nebyl. V případě, že zákazník objednal zboží, musel zaplatit zálohu, nebo mu bylo poskytnuto tzv. pojištění mateřskou firmou z Polska. To spočívalo v tom, že mateřská firma některému zákazníkovi poskytla do určité částky pojištění a v tomto rozsahu mohlo být zboží zákazníkovi vydáno, aniž by ho zaplatil. Tyto skutečnosti byly mezi stranami nesporné. Podle zavedené praxe u žalovaného bez zaplacení zálohy, popř. poskytnutí zmíněného zajištění, nesmělo být zboží nebo jeho část zákazníkovi vydáno, což potvrdily slyšené svědkyně. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že žalobce patřil mezi osoby, které ho informovaly o tom, že zakázku lze vydat až po jejím zaplacení a o pravidlech provádění inventury. V systému v počítači se i žalobci zobrazovala kolonka, podle které mohl poznat, zda je zboží zaplaceno či pojištěno, což soud opírá o výslech [jméno] [příjmení]. 30 V případě zakázky [právnická osoba], a. s. se jednalo o sendvičové panely pro [anonymizováno] [obec] přibližně za 2 000 000 Kč. Tlak na dodržení termínu dodávky byl velký, protože při nedodržení termínu hrozila velká penalizace, což potvrdila svědkyně [příjmení]. Tento zákazník zaplatil zálohu. Stalo se to, že do [obec] se dostavili dva objednaní dopravci pro panely do [obec], avšak systém žalovaného nedovoloval vystavit dodací listy. Žalobce toto zboží vydal a použil k tomu dodací listy z Polska a přeložil je do českého jazyka tak, aby měl doklad o vydání panelů ze skladu v [obec]. Systém totiž bez zaplacení či pojištění nedovolil vystavit dodací listy. Tyto závěry vyplývají z tvrzení žalobce. Za provedení inventury byl odpovědný žalobce, který s panem [příjmení] fyzicky kontroloval a přepočítával zboží ve skladu. Žalobce obyčejnou tužkou označil jako umístěné ve skladu jednotlivé položky zboží, přestože ve skladu nebyly z důvodu jejich vydání [právnická osoba], a. s. Pan [anonymizováno] tzv. odfajfkoval další výrobky a to propisovací tužkou a dole se podepsal. Tyto skutečnosti žalobce rovněž potvrdil. [právnická osoba] dluží žalovanému 830 363, 28 Kč a 689 696,64 Kč. 31 Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – vzhledem k tomu, že se žalobce domáhá určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, které mu bylo doručeno dne 27. 3. 2020 – podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 6. 2021 (dále jen„ zákoník práce“). 32 Podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. 33 Dodržovat povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci patří k základním povinnostem zaměstnance, vyplývajícím z pracovního poměru (srov. § 38 odst. 1 písm. b/ zákoníku práce). Má-li být porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci právně postižitelné jako důvod k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, musí být porušení pracovních povinností ze strany zaměstnance zaviněno (alespoň z nedbalosti) a musí dosahovat určitý stupeň intenzity. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným méně závažným porušováním povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, závažným porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci a porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci nejvyšší intenzity (zvlášť hrubým způsobem) je důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru nebo k výpovědi z pracovního poměru (§ 55 odst. 1 písm. b/, § 52 odst. 1 písm. g/ část věty před středníkem zákoníku práce. 34 Pracovní povinnosti jsou zaměstnanci stanoveny právními předpisy, pracovním řádem, pracovní smlouvou nebo pokynem přímo nadřízeného vedoucího zaměstnance. Jednotícím kritériem pro všechny druhy těchto povinností je, že vyplývají z pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli; jednání zaměstnance, jímž nebyly porušeny povinnosti z pracovněprávního vztahu, nemůže být posouzeno jako porušení pracovních povinností. 35 Podle § 301 písm. a/ zákoníku práce zaměstnanci jsou povinni pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci. 36 Podle § 301 písm. b/ zákoníku práce zaměstnanci jsou povinni využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly. 37 Podle ustanovení § 301 písm. d) zákoníku práce jsou zaměstnanci povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. 38 Nejvyšší soud České republiky již dříve dospěl k závěru, že útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím, apod.) nebo nepřímý, představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2012 sp. zn. 21 Cdo 2596/2011, uveřejněný pod č. 25 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2013, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1496/2013). 39 V projednávaném případě žalobce pracoval pro žalovaného jako koordinátor logistiky, což představovalo zajištění dopravy a vydávání zboží dopravcům. Žalobce porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci tím, že výrobky žalovaného v hodnotě přes milion Kč vydal uvedené firmě, přestože věděl, že je lze vydat až po zaplacení, popř. po zmíněném pojištění zaplacení. Tento pokyn žalovaného byl žalobci dobře znám, dokonce o něm informoval svědka [jméno] [příjmení]. Žalobce musel vědět, že výrobky zaplaceny nejsou a není ani zaplacení pojištěno, protože k tomu určený program v počítači mu nedovolil vystavit výdejní doklad. Navíc kolonka v programu v počítači žalobce ukazovala, že k zaplacení ani pojištění nedošlo. Žalobce byl odpovědný za provedení inventury a do inventurních seznamů označil jako umístěné výrobky, které tam ve skutečnosti nebyly, protože je dříve vydal [právnická osoba], a. s . Žalobce o tom zcela nepochopitelně neinformoval [jméno] [příjmení] a vyčkával, že [právnická osoba], a. s . výrobky dodatečně zaplatí. 40 Tato jednání žalobce nelze hodnotit jinak, než zaviněné porušení základních povinností zaměstnance. Intenzita tohoto porušení pracovních povinností žalobcem je mimořádně vysoká, přestože tlak na rychlé dodání těchto výrobků byl značný, cílem jednání žalobce nebylo poškození žalovaného či dokonce získání vlastního majetkového prospěchu 41 Soud proto žalobu zamítl. 42 Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný v řízení uspěl a vynaložil celkem 30 492 Kč. Jedná se o odměnu po 2 500 Kč za převzetí zastoupení, sepis vyjádření z 10. 12. 2020 k žalobě, sepis vyjádření z 16. 2.2021, sepis vyjádření z 18. 6. 2021, účast advokáta u jednání soudu dne 17. 2. 2021, 7. 4. 2021, 11. 6. 2021 a 22. 9. 2021. Dále s těmito úkony souvisejících 9 náhrad hotových výdajů po 300 Kč a 21 % DPH (§ 9 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů).