12 C 127/2021

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem JUDr. Milanem Plhalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení 39 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně.</b> Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tvrdil, že v roce 2019 uzavřel s žalovaným ústně smlouvu o dílo, na základě které se žalovaný zavázal postavit rodinný dům a garáž tzv.„ na klíč“ v obci [obec] na pozemku žalobce. Sjednanou cenu 2 030 000 Kč žalovanému zaplatil. Žalovaný v průběhu podzimu a zimy 2019 2020 dílo prováděl. Žalovaný vznesl vůči žalobci požadavek na zaplacení další ceny díla, která však mezi nimi nebyla ujednána, a která nedůvodně překračovala domluvený rozpočet. Z tohoto důvodu žalovanému oznámil, že už si nepřeje, aby se na stavbu dostavoval. Následně žalobce zjistil, že dílo vykazuje zásadní vady a žalovaného na vady upozornil. Vzhledem k absolutní ztrátě důvěry vůči žalovanému bylo pro žalobce nepředstavitelné, aby požadoval odstranění vad, a tak jej v březnu 2020 vyzval k poskytnutí přiměřené slevy z ceny. Žalovaný odpovědnost za vady odmítl. V průběhu roku 2020 se žalobce opakovaně pokoušel žalovaného kontaktovat ohledně smírného vyřešení nastalé situace. Žalovaný se s žalobcem na stavbě sešli a společně prošli veškeré zjištěné vady. Žalovaný při této schůzce existenci vad díla připustil, avšak odmítl poskytnout žalobci jakoukoli kompenzaci. Žalobce měl zájem se s žalovaným dohodnout o řešení situace a v případě, že by žalovaný chtěl, tak se mohli dohodnout i na pokračování díla. Dohodli se na tom, že žalovaný v díle pokračovat nebude. Ve druhé polovině listopadu 2020 proběhlo předání stavby. Žalobce oslovil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního znalce z oboru stavebnictví, který ve znaleckém posudku ze dne 11. 2. 2021, [číslo] uzavřel, že dílo vykazuje vady a náklady na jejich odstranění vyčíslil na 369 790 Kč + DPH. Žalobce proto vyzval žalovaného k zaplacení slevy ve výši 350 000 Kč, na což žalovaný nereagoval. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Potvrdil, že se s žalobcem dohodl, že pro něho zhotoví stavbu domu, nikoliv však tzv.„ na klíč“. Žalobce si vymínil, že na domě nebude zhotovovat fasádu. Žalobce čerpal finanční prostředky na výstavbu domu z hypotéčního úvěru, avšak žalovaný na své náklady financoval realizaci stavby a žalobce teprve následně dorovnával platby ze zmíněného hypotečního úvěru. V okamžiku, kdy po žalobci požadoval doplatek částky 470 000 Kč, což byly finanční prostředky vložené do stavebních prací, žalobce ho z nemovitosti vykázal, znemožnil mu přístup, a tedy i dokončení díla. Na nemovitosti chyběly stropní izolace, nebyly dozděny štíty, nedošlo k podbití střechy, a rovněž tak nebyla dokončena koupelna. K nedokončení díla došlo pouze a jenom zaviněním žalobce, který mu zamezil dílo kvalitně a řádně dokončit. Žalovaný popřel, že by se dohodli na předčasném ukončení smlouvy. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je přítelkyní žalobce. V listopadu 2020 byla přítomna schůzce žalobce s žalovaným na stavbě, kdy žalovaný se na několikátý telefonát konečně dostavil. Viděla, že s žalobcem stavbu procházeli a slyšela, že hovořili o vadách. Z dopisu advokátky žalobce žalovanému z 21. 3. 2020 bylo zjištěno, že mj. žalovanému navrhovala uzavření smíru, po kterém by již žalobce nepožadoval dokončení díla. V řízení nebylo sporu v tom, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o dílo, ve které se žalovaný zavázal pro žalobce zhotovit stavbu domu. Žalovaný ustal v provádění díla v době, kdy bylo rozpracováno zhruba v jeho třech čtvrtinách. Žalobce požadoval z důvodu vad díla slevu 300 000 Kč. Žalobou vymezený skutek však umožňoval vícero možností jeho právního posouzení. Účastníci řízení uzavřeli ústně smlouvu o dílo, kterou upravuje ustanovení § 2586 a násl. o. z. Žalobce předně tvrdil, že žalovanému sdělil, aby se již na stavbu nedostavoval, a to poté, co žalovaný požadoval navýšení ceny o 470 000 Kč. V takovém případě by přicházelo v úvahu použití § 2612 o. z., které zakládalo právo žalobce při překročení ceny díla od smlouvy odstoupit. Sdělení žalobce žalovanému, aby se již na stavbu nedostavoval, by bylo možno považovat za odstoupení od smlouvy, kdyby žalobce měl skutečně v úmyslu smlouvu takto jednostranně a definitivně zrušit ve smyslu § 2004 odst. 1 o. z. Při výkladu projevu jeho vůle však soud přihlédl ve smyslu § 556 odst. 2 o. z. k tomu, jak žalobce dal následně najevo, jaký obsah a význam zmíněnému sdělení přikládal. Žalobce uvedl, že po oznámení měl zájem se s žalovaným dohodnout o řešení situace, v případě, že by žalovaný chtěl, tak se mohli dohodnout i na pokračování díla a až poté se dohodli na tom, že žalovaný v díle pokračovat nebude. K tomu by nemohlo dojít za situace, kdy by předtím žalobce odstoupil od smlouvy s důsledky předvídanými v ustanovení § 2004 o. z. Žalobce navíc, ač zastoupen advokátkou ani netvrdil, že by od smlouvy odstoupil, popř. alespoň, že ji jednostranně zrušil. V dopisu z 21. 3. 2020 navíc advokátka žalovaného upozorňovala na to, že by žalobce mohl požadovat, aby v díle pokračoval. Popsané sdělení proto neznamenalo zrušení smlouvy odstoupením, ale přerušení provádění díla do okamžiku další dohody. Žalobci proto nenáležel nárok podle § 2612 odst. 2 o. z. na vrácení poměrné části původně určené ceny. Podle § 2593 o. z. platí, že objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy. Takto však žalobce nepostupoval, netvrdil, že za situace, kdy zjistil, že dílo vykazuje vady, vyzval žalovaného k nápravě a k nápravě mu poskytl přiměřenou lhůtu. Naopak sdělil, že vzhledem k absolutní ztrátě důvěry vůči žalovanému pro něho bylo nepředstavitelné, aby požadoval odstranění vad. Žalobci proto nenáleželo právo na náhradu bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z., kterého by se případně žalovanému dostalo po zrušení smlouvy z důvodu odstoupení. V doplnění tvrzení po soudním jednání 9. 3. 2022 žalobce sdělil, že se s žalovaným dohodli na předčasném ukončení smlouvy. Za tohoto stavu se nabízelo použití ustanovení § 2614 o. z., podle kterého dohodnou-li se strany po uzavření smlouvy na omezení rozsahu díla a neujednají-li důsledky pro výši ceny, zaplatí objednatel cenu upravenou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla. Žalobce tvrzení o uzavření dohody o předčasném ukončení smlouvy neprokázal. Přes výzvu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. neoznačil důkazy, které by byly způsobilé toto tvrzení prokázat. Uzavření takové dohody zástupkyně žalovaného popřela a s výslechem žalovaného, který žalobce navrhoval, vyslovila nesouhlas. Účastnický výslech žalobce nemělo smysl provádět, protože všechny rozhodné skutečnosti žalobce popsal v rámci žalobních tvrzení a výslech žalobce na nich nemohl nic změnit. Svědkyně [jméno] [příjmení] vyslechla pouze rozhovor žalobce s žalovaným o vadách díla. Žalobce dále uvedl, že v listopadu 2020 mu žalovaný dílo předal. K tomuto údajnému předání mělo dojít před dokončením díla, protože dílo bylo v té době rozpracované v jeho třech čtvrtinách. Za tohoto stavu nemohlo dojít k dokončení a předání díla v souladu s ustanovením § 2604 a násl. o. z. Žalobce proto nemohl úspěšně uplatňovat práva z titulu vad díla podle ustanovení § 2615 a § 2617 o. z. Podle posledně uvedeného ustanovení, má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti. Z tohoto ustanovení vyplývá, že pro vznik odpovědnosti zhotovitele za vady díla je rozhodný zejména okamžik předání díla objednateli, avšak jen za situace, kdy dílo bylo řádně ukončeno (obdobně viz rozsudek Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 109 C 2/2017). Soud proto žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce v řízení neuspěl a žalovanému vzniklo mu právo na náhradu nákladů. Náklady spočívají v odměně po 9 500 Kč za převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast advokáta u 2 jednání soudu a s tím souvisejících náhradách hotových výdajů po 300 Kč (§ 7 a (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.).