12 C 183/2025

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem JUDr. Milanem Plhalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 25 467,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 493,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 12. 4. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 13 822, 13 Kč, 151, 47 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 388,32 Kč od 12. 4. 2025 do zaplacení, s e z a m í t á .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tvrdila, že na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 3. 12. 2024, č. hodnota poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 25 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne 2. 1. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 14. 4. 2026. Žalobkyně převedla žalovanému na bankovní účet č. č. účtu 3. 12. 2024 11 500 Kč. Žalovaný zaplatil 6,32 Kč. Žalovaný se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a proto žalobkyně smlouvu vypověděla. Žalovaný se tak ocitl v prodlení 12. 4. 2025. Žalovaný dluží částku 25 315,77Kč, která se skládá z jistiny 11 493,64 Kč, poplatku za vyplacení 225,63 Kč, smluvního úroku 13 433,81 Kč, poplatku za službu „Anonymizováno“ 162,69 Kč a smluvní pokuty 151,47 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný sjednali spotřebitelský úvěr až do výše 25 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách. Roční procentní sazbu nákladů (RPSN) při vyčerpání celého rámce byla dohodnuta na 1 626,68% a denní úrok 0,983%. Žalobkyně převedla žalovanému na uvedený bankovní 11 500 Kč, z kterých žalovaný dluží 11 493,64 Kč. Soudní praxe je ustálena v tom, že nemůže být přijatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, byť v rámci vzájemných smluvních ujednání. Pro závěr, zda je úvěrová smlouva neplatná, je tudíž třeba zkoumat, za jakých okolností byla uzavřena, a to za pomoci kritérií judikaturou Nejvyššího soudu vytýčených ve vztahu ke smluvní pokutě, úrokům, zajištění pohledávky apod. (viz nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012 sp. zn.

I. ÚS 199/11 a ze dne 11. 12. 2014 sp. zn.

III. ÚS 4084/12 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017 sp. zn. 20 Cdo 1387/2016). Je nutno uvážit, zda úvěrová smlouva není postiženo stigmatem kolize s dobrými mravy (§ 1 odst. 2 a § 580 o. z.), resp. se zákonnými principy ochrany spotřebitele (coby slabší strany). Soud uzavřel, že úvěrová smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu zmíněných ustanovení. Poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem v uvedené výši a celkové roční náklady úvěru dosáhly 1 626,68 %. Taková ujednání nelze posuzovat jinak než jako zcela zjevně nemravné, protože je obecně známo, že odměna za poskytnutí peněz spotřebitelům (domácnostem) dlouhodobě činila v době poskytnutí úvěru u banky cca 5 až 10 %, u jiných, nebankovních subjektů cca 20 až 30 %. Na tomto místě lze poukázat na dlouhodobě ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího i Ústavního soudu, podle které v rozporu s dobrými mravy je zpravidla sjednaná výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009 sp. zn.

I. ÚS 523/07, uveřejněný v jeho sbírce nálezů a usnesení pod č. 113/2009 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v nichž byla shledána neplatnost a proto nemravnost sjednaných úroků ve výši 182 %, resp. již i jen 60 % ročně). Intenzita popsaného rozporu s dobrými mravy je v dané věci natolik vysoká a očividná, že i jen sama o sobě musí mít za následek neplatnost úvěrové smlouvy. Úvěrová smlouva je v příkrém střetu se základními principy demokratického právního řádu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2018 sp. zn.

II. ÚS 502/17, jeho bod 16). Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 11 493,64 Kč, které z vyplacené částky 11 500 Kč dluží s požadovaným úrokem z prodlení. Jinak žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně a žalovaný v řízení uspěli jen částečně. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.