12 C 194/2021

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem JUDr. Milanem Plhalem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO ; sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO ; sídlem adresa žalované zastoupeného advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem kancelář právnická osoba , ulice a číslo , PSČ obec a číslo o vyloučení věcí z exekuce <b>I. Z exekuce vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], exekutorský úřad [obec], pod sp. zn. [spisová značka] se vylučují věci označené v protokolu o soupisu věcí ze dne 22. 9. 2021 sp. zn. [spisová značka] -</b> <b>- položka 7 - [anonymizována čtyři slova]),</b> <b>- položka 8 - [anonymizována čtyři slova]),</b> <b>- položka 9 - [anonymizováno 5 slov]),</b> <b>- položka 11 - [příjmení] [jméno] ([anonymizována dvě slova]),</b> <b>- položka 13 - [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] ([anonymizována dvě slova]).</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobce se domáhal vyloučení shora označených věcí z exekuce, kterou vede na návrh žalovaného (v pozici oprávněného) proti povinnému [jméno] [příjmení] soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce tvrdil, že tyto věci jsou jeho vlastnictvím a nacházejí se v domě jeho dcer [jméno] a [jméno] [příjmení] na [obec a číslo]. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Bránil se tím, že žalobce neprokázal své vlastnické právo k uvedeným věcem. Soud vyšel z ustanovení § 267 odst. 1 o. s. ř., podle kterého právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. Z tohoto ustanovení vyplývá, že vylučovací žaloba poskytuje ochranu třetím osobám (tj. osobám rozdílným od oprávněného a povinného) v případě, že bylo výkonem rozhodnutí či exekucí nepřípustně zasaženo do jejich práv tj. jestliže nařízením výkonu byla postižena jejich věc nebo právo, které výkon rozhodnutí nepřipouští. Úspěšnost žaloby o vyloučení věci je založena na tom, že osoba, která se vyloučení věci domáhá, prokáže, že k ní má takové právo, jež výkon rozhodnutí či exekuci nepřipouští. Mezi účastníky nebylo sporu v tom, že na návrh žalovaného (v pozici oprávněného) vede soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] exekuci proti povinnému [jméno] [příjmení]. Dne 22. 9. 2021 se do domu na adrese [obec a číslo] dostavil vykonavatel soudního exekutora a sepsal výše označené věci. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že [jméno] [příjmení] je jednatelem žalobce. Z nájemní smlouvy ze dne 25. 2. 2021 bylo zjištěno, že [jméno] a [jméno] [příjmení] pronajaly žalobci dům na adrese [obec a číslo]. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobce koupil od [právnická osoba], [anonymizováno] věci, které požaduje vyloučit z exekuce. Ve sporném občanském soudním řízení, o které v tomto případě jde, se uplatňuje zásada projednací. Ta je tradičně chápána tak, že účastníci jsou povinni předně tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti (povinnost tvrzení). Dále jsou povinni plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o. s. ř., tedy označit důkazy k prokázání svých tvrzení (viz § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Žalobce v této věci tvrdil, že je vlastníkem věcí, a své tvrzení prokázal. Fakturou doložil, že věci koupil a nájemní smlouvou, že místo, kde je vykonavatel sepsal, užívá. Soud proto žalobě vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 a § 150 o. s. ř. Žalobce v řízení sice uspěl, avšak přiznání práva na náhradu nákladů by bylo vůči žalovanému nepřiměřeně tvrdé. Žalovaný totiž nemohl zjistit, kdo je skutečným vlastníkem věcí a jejich sepis vykonavatelem ovlivnit.