12 C 202/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem JUDr. Milanem Plhalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 14 565 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 13 736 Kč s úrokem 0,1 % denně od 11. 2. 2018 do zaplacení a úrok 0,1 % denně z částky 32 895 Kč od 9. 1. 2018 do 10. 6. 2020 spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení 829 Kč s úrokem 0,1 % denně od 11. 2. 2018 do zaplacení, zastavuje.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 10 480 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupce. Žalobce se domáhal zaplacení částku 14 565 Kč s tím, že 13 736 Kč představuje dlužné nájemné od 1. 1. do 22. 1. 2018, 605 Kč dluh za elektřinu a 224 Kč dluh za vodu včetně DPH. Tvrdil, že s žalovaným uzavřel dne 25. 8. 2017 smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, jejímž předmětem byl nájem skladových prostorů na parcele č. st. číslo, jejíž součástí byla stavba bez č. p. nebo ev. č., zemědělská stavba, zapsáno pro územní celek, k. ú. část obce. Ve smlouvě se žalovaný zavázal platit nájemné 21 100 Kč + DPH měsíčně na základě vystavovaných daňových dokladů. Dále se zavázal hradit náklady za spotřebovanou elektrickou energii, teplo, vodné a stočné a další žalobcem coby pronajímatelem poskytované služby a média. Taktéž převzal závazek platit 500 Kč měsíčně za ostrahu objektu uskutečňovanou prostřednictvím instalovaného kamerového systému a dále 500 Kč měsíčně za údržbu komunikace. Žalovaný dlužil nájemné za měsíc 12/2017 vyfakturované fakturou číslo ze dne 19. 12. 2017 znějící na 32 895 Kč se splatností 8. 1. 2018. Tuto částku zaplatil po zaslané předžalobní upomínce a vzájemném jednání dne 10. 6. 2020. Za období od 1. 1. 2018 do 22. 1. 2018 žalovaný dluží nájemné 13 736 Kč vč. DPH, 605 Kč za elektrickou energii a 224 Kč vč. DPH stočné a vodné. Dluh za leden 2018 žalobce vyfakturoval žalovanému fakturou číslo ze dne 31. 1. 2018 se splatností dne 10. 2. 2018, která zůstala nezaplacená. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Bránil se tím, že nájemní smlouvu s žalobcem uzavřel 15. 11. 2017. Žaloba postrádá důkazy k prokázání správnosti fakturace za elektřinu a vodu. Nesouhlasil s požadavkem na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 x 1 200 Kč, protože fakturu číslo před podáním žaloby zaplatil. Žalobce vzal před zahájením jednání žalobu v části 605 Kč a 224 Kč, celkem 829 Kč s požadovaným úrokem 0,1 % denně od 11. 2. 2018 do zaplacení zpět a soud v tomto rozsahu řízení podle § 96 o. s. ř. zastavil. O skutkovém stavu věci soud učinil závěr, že žalovaný nezaplatil žalobci nájemné v uvedené výši za období od 1. 1. 2018 do 22. 1. 2018, které žalobce vyfakturoval fakturou číslo ze dne 31. 1. 2018 se splatností dne 10. 2. 2018. Tento závěr soud opírá o nájemní smlouvu z 15. 11. 2017. Žalovaný dlužil nájemné za měsíc 12/2017 vyfakturované fakturou číslo ze dne 19. 12. 2017 znějící na 32 895 Kč se splatností 8. 1. 2018. Tuto částku zaplatil po zaslané předžalobní upomínce a vzájemném jednání dne 10. 6. 2020 Smlouva obsahuje ujednání o úroku 0,1% denně v případě dluhu na nájemném a souvisejících platbách. Žalobce se tak po žalovaném důvodně domáhá zaplacení nájemného. Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 2217 a násl. o. z. Úroky z prodlení mají oporu v ust. § 1968 o. z. a § 1970 tohoto předpisu. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. Soud žalobci přisoudil požadované náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 x 1 200 Kč, a to jako náklady na uplatnění pohledávek z obou dlužných faktur. Z citovaného ustanovení nevyplývá, že tento nárok náleží jen v případě jeho uplatnění u soudu. Žalovaný se v obou případech ocitl v prodlení s úhradou nájemného a souvisejících plateb dle nájemní smlouvy. Ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011 ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, jejíž pravidla implementovala Česká republika právě přijetím nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vyplývá, že smyslem zaplacení částky 1 200 Kč je náhrada nákladů spojených s vymáháním, které vznikly věřiteli v souvislosti s opožděnou platbou dlužníka. Mezi tyto náklady patří mimo jiné i interní výdaje věřitele, které vznikají při kontrole dodržování smluvních závazků, např. náklady na vedení evidence pohledávek nebo náklady související s telefonickou, či písemnou urgencí dlužníka věřitelem. Rozhodující proto není uplatnění pohledávky u soudu, ale postačí, že žalobce splatnou a neuhrazenou pohledávku za měsíc 12/2017 vyfakturovanou fakturou číslo uplatnil u žalovaného předžalobní upomínkou. Soud proto výrokem I tohoto rozsudku žalobě vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř. Žalobce v řízení uspěl a částečné zastavení řízení zavinil zpětvzetím jen v poměrně nepatrné části. Vzniklo mu proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří odměna advokáta po 1700 Kč za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu sepis žaloby a účast advokáta u jednání soudu, s tím související náhrada hotových výdajů 4 x 300 Kč, 21% DPH a soudní poplatek 800 Kč (§ 7 a § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996Sb., advokátního tarifu). Žalobce je osvobozen od soudních poplatků, a proto poplatková povinnost přešla na žalovaného (2 odst. 3 zákona č. 549/1991Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.