12 C 202/2025

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem JUDr. Milanem Plhalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 18 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 15. 4. 2024 do zaplacení a 4 250 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení 2 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 18 250 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 11. 12. 2023, č. hodnota poskytla žalovanému úvěr 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně z jistiny a pro případ prodlení strany sjednaly smluvní pokutu 0, 1 % denně z dlužné částky. Žalovaný úvěr nesplácel, v důsledku čehož došlo ke dni 14. 4. 2024 k zesplatnění úvěru. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jistinu 10 000 Kč, smluvní úrok 4 000 Kč, smluvní pokutu 4 250 Kč a zákonné úroky. Žalobkyně popsala, že splnila zákonnou povinnost podle zákona o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Úvěruschopnost ověřovala mimo jiné lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit, a že řádně zvážil své možnosti. Žalovaný navíc doložil doklad o tom, že mu plyne pravidelný finanční příjem z titulu zaměstnání, kterým je zaměstnavatel jméno FO, adresa, a to minimálně ve výši 44 233 Kč v měsíci září roku 2023, ve výši 35 150 Kč v měsíci říjnu roku 2023 a dále ve výši 30 050 Kč v měsíci listopadu roku 2023. Smlouva jako celek neodporuje zákonu ani dobrým mravům. Opatrovník žalovaného uvedl, že žalobkyně musí prokázat, že žalovanému uvedenou částku poskytla na jeho účet. Zpochybnil řádnost posouzení úvěruschopnosti provedeného žalobkyní před uzavřením smlouvy ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpis (dále také jen „ZoSÚ“). Žalobkyně měla zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, a to budoucí očekávané příjmy a výdaje, stávající závazky a jejich splácení, pravidelné životní náklady, vyživovací povinností, zdravotní stav a další relevantní faktory. Žalobkyně nesměla spoléhat pouze na tvrzení uvedená žalovaným a byla povinna veškerá tvrzení ověřovat. Zde odkázal na rozhodnutí Nejvyšší soud ČR sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 a Ústavního soud ČR sp. zn.

III. ÚS 4129/2018. Takto žalobkyně nepostupovala a podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je úvěrová smlouva absolutně neplatná. Navíc úroková sazba 40 % měsíčně a celkové náklady spojené s úvěrem jsou nepřiměřeně vysoké, jedná se o lichvu, a tudíž je smlouva neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z. V případě vyhovění žalobě by soud neměl žalobkyni přiznat právo na náhradu nákladů advokátního zastoupení, protože v takto jednoduché věci nebylo toto zastoupení potřebné. Soud věc projednal a rozhodl o ní, aniž by nařídil jednání, protože strany s takovým postupem souhlasily (§ 115a o. s. ř.). Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr 10 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovanému vznikla povinnost platit úrok 40 % měsíčně z 10 000 Kč do okamžiku vrácení této částky. Pro případ prodlení strany dohodly smluvní pokutu 0, 1 % denně z dlužné částky. Pro neplacení byl úvěr ke dni 14. 4. 2024 zesplatněn. Z výpisu z účtu č. č. účtu u Anonymizováno Anonymizováno za období od 1. 11. 2023 do 31. 1. 2024 soud zjistil, že se jedná o účet žalovaného. Na tento účet žalobkyně poukázala dne 12. 12. 2023 10 000 Kč. Soud proto uzavřel, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 10 000 Kč. Soud tuto smlouvu posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z. a ZoSÚ. Z výpisu z označeného účtu žalovaného dále vyplynulo, že za uvedené období bylo na účet připsáno 212 489,77 Kč především z jiných bankovních účtů žalovaného a odepsáno 213 489,77 Kč. Podle výdajových položek účtu žalovaný jiné úvěry či závazky neměl. Soud souhlasí s žalobkyní, že smlouva není neplatná podle § 87 ZoSÚ. Žalovaný byl nejen podle údajů v uvedených registrech a svého prohlášení, ale především podle obratu na jeho účtu úvěruschopný. Žalovaný od 1. 11. 2023 do 31. 1. 2024 nakládal s částkou 213 489,77 Kč, z čehož lze dovodit, že byl schopný žalobkyni vrátit úvěr 10 000 Kč se sjednanými úroky. Úrok poskytuje věřitelům odměnu za poskytnutý úvěr a má zde i preventivní funkci, neboť hrozba platby úroku motivuje dlužníka ke včasnému plnění jeho povinností. Určení výše úroku z prodlení je věcí smluvních stran, jen na nich záleží, jaký úrok si sjednají. Jejich autonomie vůle však není bezbřehá, je korigována i v těchto případech především hlediskem dobrých mravů a veřejného pořádku. Dobré mravy vyjadřují určité standardy chování, které jsou společností obecně uznávány jako slušné a morální, které je nutno promítnout do konkrétního skutkového stavu. Při posouzení, zda se sjednaná sazba úroků z prodlení příčí dobrým mravům, nelze bez zvážení všech rozhodných okolností konkrétního případu vyjít pouze ze závěrů jiného rozhodnutí soudu v obdobné věci, nepostačí srovnání smluvené sazby úroku z prodlení se sazbou zákonnou a je třeba se zabývat i důvody nesplnění závazku. V daném případě smlouva o úvěru není neplatná dle ust. § 576, § 577 a § 588 o. z. pro rozpor sjednaného úroku a smluvní pokuty s dobrými mravy. Úrok 40 % měsíčně se může jevit jako nepřiměřený, avšak nelze vzít ze zřetele, že žalobkyně poskytla žalovanému nevysokou částku 10 000 Kč, což svědčí o vyšším riziku nevrácení úvěru. Žalovaný úvěr podle smlouvy mohl vrátit již krátce po jejím uzavření. Tím by úrok uplynutím dalších měsíců nenarůstal a jeho opakované měsíční navýšení o 40 % by nenastalo. Mezi úvěrem a úrokem proto není hrubý nepoměr. Žalobkyně úrokem chránila svůj legitimní zájem na vrácení úvěru. Žalovaný podle pohybu na účtu disponoval dostatečným množstvím peněz, avšak dluh vůči žalobkyni nesplnil ani částečně. Nic nesvědčí tomu, že by žalovaný sjednal úvěr v tísni nebo při rozumové slabosti. Smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky svojí výší dobré mravy neporušuje. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, který odpovídá ust. § 1968 a § 1970 o. z. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně v řízení uspěla vzniklo jí právo na náhradu nákladů řízení. Soud se neztotožnil s námitkou opatrovníka žalovaného, že v takto jednoduché věci nebylo toto zastoupení potřebné. Po žalobkyni nelze spravedlivě požadovat, aby k vymáhání pohledávek přistupovala sama a disponovala k tomu administrativním a technickým vybavením. Náklady žalobkyně spočívají v odměně za zastupování advokátkou po 400 Kč za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby, s tím spojených třech náhradách hotových výdajů po 100 Kč, 21 % DPH a soudní poplatek 800 Kč (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. a zákon č. 549/1991Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuční návrh.