12 C 209/2018

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem JUDr. Milanem Plhalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 7 279 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 7 279 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 1. 7. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 14 068 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokáta.</b> 1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tvrdil, že vykonává správu domu [adresa] až [číslo], který se nachází na pozemku st. [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec]. Žalovaná vlastní byt [číslo] v tomto domě. Žalobce vyúčtoval žalované za rok 2017 náklady na ústřední dálkové vytápění, teplou užitkovou vodu, studenou vodu, užívání výtahu, osvětlení společných prostor, odvádění srážkové vody, deratizaci oprav v celkové výši 20 094,80 Kč a příspěvek do fondu 3 384 Kč. Žalovaná však na zálohách zaplatila jen 16 200 Kč a dluží nedoplatek 7 279 Kč, který se stal splatný 30. 6. 2018. Původním vlastníkem domu byl žalobce. Některé byty však byly prodány a žalobci zůstala větší než čtvrtinová část domu. Společenství vlastníků jako právnická osoba vzniklo až v roce 2019 a z prohlášení vlastníka z roku 1995 vyplývá, že vlastník pověřil správou domu žalobce. Na členské schůze žalobce byli vždy zváni i vlastníci bytů.

2. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Bránila se tím, že žalobce opakovaně žádala o předložení dodavatelských faktur a podkladů pro vyúčtování a žalovaný jí nevyhověl. Jednotlivé položky proto nemohla odsouhlasit a případně reklamovat. Z usnesení žalobce ze dne 24. 6. 2015 a 14. 6. 2017 vyplývá, že na schůzích byla přijímána pravidla pro vyúčtování v rozporu s pravidly pro vyúčtování, které jsou uvedena v prohlášení vlastníka. Tato usnesení byla přijata na členské schůzi žalobce, nikoliv vlastníků bytů. Vyúčtování za rok 2017 považovala za nepřehledné a sporné. Položka 3 384 Kč se skládá z měsíčního příspěvku do fondu oprav a příspěvku na správu domu ve výši 88 Kč, dále pak duplicitní příspěvek do fondu oprav, deratizaci, osvětlení společných prostor a užívání výtahu, které jsou vyúčtovány v rozporu s prohlášením vlastníka. Žalovaná sdělila, že vyúčtování za rok 2017 doposud neobdržela, v době doručování pobývala dlouhodobě v zahraničí. V současné době celodenně pečuje o svoji nemocnou matku a s vyúčtováním se nemohla seznámit. Žalovaná zdůraznila, že se jednalo o 150 bytů a nebytové prostory. Prodáno bylo 149 bytů a žalobci zůstaly pouze nebytové prostory a jeden byt. Žalobce není oprávněn rozhodovat o cizím majetku, ale pouze dům spravovat. Upozornila na ustanovení § 1191 o. z. a dovozovala, že žalobce měl postupovat podle zde uvedených pravidel, přestože společenství vlastníků jako právnická osoba neexistovalo. Za rok 2017 nic nedluží, protože všechny platby pokryly zálohy. Důkazem toho je, že za rok 2015 měla přeplatek 3 500 Kč, který ji žalobce nevrátil. Částka 6 321,79 Kč do fondu oprav je účtována pouze jí. Plnou moc vystavila svému bratrovi jen pro rok 2011 a nejednalo se o obecnou plnou moc. Pověřila ho jen k některým úkonům. V prohlášení vlastníka, a to v části g odst. 2 je uvedeno, že je potřeba postupovat podle občanského zákoníku a shromáždění vlastníků všech jednotek nebyla svolávána. Žalobce sám sebe zvolil správcem.

3. Žalobce reagoval tak, že zmiňovaná usnesení byla přijata na členské schůzi žalobce, kam byli pozváni i vlastníci bytů. Všichni vlastníci bytů jsou členy žalobce, vyjma žalované. Zápis z členské schůze ze dne 25. 6. 2015 dokládá, že se schůze zúčastnilo 145 členů žalobce. Přítomen byl i bratr žalované pan [příjmení]. Za situace, kdy neexistovalo společenství vlastníků jako právnická osoba, nemohlo usnesení obsahovat údaje o shromáždění takové právnické osoby. Žalobce dosahuje zisku, který je převáděn do statutárního fondu. Z něho jsou pak hrazeny opravy, avšak pouze členům žalobce. Žalovaná není členem žalobce, a proto odpovídající částku na opravy musí platit sama.

4. K tomu žalovaná uvedla, že tímto postupem dochází k rozporu s článkem f odst. 1 prohlášení vlastníka. Navíc s ustanovením § 750 zákona obchodních korporací vyplývá, že žalobce nemůže zisk použít na majetek fyzických osob, ale pouze pro uspokojování bytových potřeb svých členů.

5. K obraně žalované, že za rok 2017 nic nedluží, protože všechny platby pokryly zálohy a za rok 2015 měla přeplatek 3 500 Kč, který ji žalobce nevrátil, žalobce doplnil, že žalovaná měla za rok 2015 na zálohách přeplatek 3 147 Kč, který jí byl započten na nedoplatky roku 2016, protože hradila příspěvek na údržbu, pojištění, správu a zálohy na služby od srpna 2016 ve výši 135 Kč. V době, kdy vznikl přeplatek za rok 2015, existoval současně nedoplatek žalované za rok 2014 ve výši 5 284 Kč. Tuto částku žalobci přisoudil Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 25. 10. 2021, č. j. 17Co 83/2021-322.

6. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná je vlastníkem označeného bytu a žalobce správcem domu, v němž se byt nachází.

7. Podle § 1176 o. z. vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu.

8. Podle § 1180 odst. 1 věty prvé o. z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech.

9. Podle § 1181 odst. 1 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

10. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ ZoS“ službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.

11. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně provedeno a příjemce služeb s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. července 1981, sp. zn. Cpj 164, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 9. února 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 26. listopadu 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, uveřejněné pod C 2170 Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, z 9. března 2005, sp. zn. 26 Cdo 1742/2005, z 24. června 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007, a nejnověji z 24. května 2016, sp. zn. 26 Cdo 1261/2015). Dále platí, že stanovené zálohy je možno vymáhat žalobou jen do doby, než bylo provedeno vyúčtování po skončení období. Poté už lze uplatnit jen případný nedoplatek na vyúčtovanou úplatu (viz např. rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 9 Co 853/74).

12. Náležitosti vyúčtování upravuje ustanovení § 7 odst. 2 ZoS. Ve vyúčtování musí poskytovatel služeb uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel ujednaných pro rozúčtování; vždy uvede celkovou výši přijatých měsíčních záloh za služby.

13. Tyto požadavky vyúčtování záloh na služby za rok 2017 ze dne 11. 5. 2018 splňuje.

14. Z vyúčtování záloh na služby za rok 2017 ze dne 11. 5. 2018 bytu žalované soud zjistil, že obsahuje údaj o přijatých platbách 16 200 Kč, předpisech plateb 26 040 Kč a stav pohledávek - rozdíl těchto částek ve výši 9 840 Kč. Dále fond oprav 4 560 Kč, předepsané zálohy 22 856 Kč, vypočtené náklady 20 094,80 Kč, rozdíl zálohy-náklady 2 561,20 Kč a nedoplatek 7 279 Kč.

15. Podkladem pro vyúčtování nákladů na vytápění, teplou užitkovou vodu a studenou vodu jsou údaje o celkových nákladech na služby v celém domě a rozúčtováno je – 16. ústřední dálkové vytápění, celková částka za dům 2 117 283,64 Kč pevnými částkami, kdy bylo předepsáno 12 072 Kč a skutečná náklady 8 590,14 Kč, rozdíl + 3 461,86 Kč, 17. teplá užitková voda, celková částka za dům 944 377,98 Kč podle jednotek celkem 3 194 a jednotek bytu žalované 4,14, bylo předepsáno 3 024 Kč a skutečná náklady 2 041,80 Kč, rozdíl + 982,20 Kč, 18. užívání výtahu, celková částka za dům 13 227,20 Kč podle počtu osob, jednotek celkem 365 a jednotek bytu žalované 24, bylo předepsáno 1 236 Kč a skutečná náklady 869,70 Kč, rozdíl + 366,30 Kč, 19. studená voda, celková částka za dům 56 423 Kč rovnoměrné rozdělení, jednotek celkem 365 a jednotek bytu žalované 13,99, bylo předepsáno 1 260 Kč a skutečná náklady 1 553,26 Kč, rozdíl – 293,26 Kč, 20. osvětlení společných prostor, celková částka za dům 2 393,75 Kč podle počtu osob, jednotek celkem 365 a jednotek bytu žalované 24, bylo předepsáno 168 Kč a skutečná náklady 157 Kč, rozdíl + 11 Kč, 21. odvádění srážkové vody, celková částka za dům 17 620 Kč podle podlahové plochy, celkem 1 710,08 a bytu žalované 53,46, bylo předepsáno 0 Kč a skutečná náklady 0 Kč, rozdíl 0 Kč, 22. deratizace, celková částka za dům 72 600 Kč podle podlahové plochy, celkem 10763 a bytu žalované 53,46, bylo předepsáno 336 Kč a skutečná náklady 361 Kč, rozdíl - 25 Kč 23. fond oprav, bylo předepsáno 4 560 Kč a skutečná náklady 6 321,79 Kč, rozdíl - 1 761,79 Kč 24. vedlejší náklady vyúčtování, celková částka za dům 36 316,34 Kč, náklady bytu žalované 200,11 Kč a skutečná náklady - 200, 11 Kč.

25. Z usnesení žalobce ze dne 24. 6. 2015 soud zjistil, že schválil rozúčtování nákladů na energie a služby, takto: a/ Rozúčtování nákladů na teplo ve výši nákladů vyúčtovaných dodavatelem a na základě náměrů indikátorů tepla. Náklady na teplo se v rámci zúčtovací jednotky rozdělí na složku základní ve výši 40 % a složku spotřební ve výši 60 % celkových nákladů. Složka základní se rozdělí mezi uživatele v poměru velikosti jejich započitatelné podlahové plochy jednotky a složka spotřební se rozdělí mezi uživatele úměrně náměrům indikátorů tepla. Vše dle § 4 vyhlášky č. 372/2001Sb. b/ Rozúčtování nákladů na teplou vodu ve výši nákladů vyúčtovaných dodavatelem a na základě odečtu vodoměrů. Náklady na teplou vodu na jednotku tvoří náklady na spotřebovanou vodu a náklady na tepelnou energii spotřebovanou na její ohřev. Náklady na tepelnou energii se v rámci zúčtovací jednotky rozdělí na složku základní ve výši 30 % a složku spotřební ve výši 70 %. Složka základní se rozdělí mezi uživatele v poměru velikosti jejich započitatelné podlahové plochy jednotky a složka spotřební se rozdělí mezi uživatele poměrně podle náměrů poměrových vodoměrů. Vše dle vyhlášky č. 372/2001Sb. c/ Rozúčtování nákladů na studenou vodu ve výši nákladů vyúčtovaných dodavatelem a na základě odečtu vodoměrů. Náklad na vodné se rozdělí mezi uživatele poměrně podle náměrů poměrových vodoměrů. d/ Rozúčtování nákladů za užívání výtahů ve výši nákladů vyúčtovaných dodavatelem poměrně podle počtu osob. e/ Rozúčtování nákladů na elektrickou energii ve společných prostorách ve výši nákladů vyúčtovaných dodavatelem poměrně podle počtu osob. f/ Rozúčtování nákladů na deratizaci ve výši nákladů vyúčtovaných dodavatelem poměrně podle podlahové plochy bytů a nebytových prostor.

26. Z usnesení žalobce z 14. 6. 2017 soud zjistil, že schválil rozúčtování nákladů na energie a služby od roku 2017, takto: a/ Rozúčtování nákladů na teplo, teplou a studenou vodu bude provádět firma [právnická osoba] podle vyhlášky č. 372/2001Sb a vyhlášky č. 269/2015Sb. Vyúčtování bude obsahovat i náklady na měření a rozúčtování. b/ Rozúčtování nákladů za užívání výtahů a nákladů na elektrickou energii ve společných prostorách ve výši nákladů vyúčtovaných dodavatelem poměrně podle počtu osob. c/ Rozúčtování ve výši nákladů vyúčtovaných dodavatelem poměrně podle počtu osob. d/ Měsíční příspěvek do fondu oprav podle velikosti bytu a příspěvek na správu domu 88 Kč za každý byt.

27. Soud nevyslechl účetní žalobce [jméno] [příjmení], protože vyúčtování splňuje všechny požadavky a její výslech by na tom nemohl nic změnit.

28. Vyúčtování záloh na služby za rok 2017 ze dne 11. 5. 2018 žalobce doručoval žalované poštou 14. 5. 2018, poštovní doručovatel žalovanou na její adrese nezastihl a zásilku uložil. Následně ji vrátil žalobci, protože si ji žalovaná v úložní době nevyzvedla. Tyto skutečnosti soud zjistil z podacího lístku a kopie obálky.

29. Občanský zákoník v ustanovení § 570 nepředepisuje doručení zásilky do vlastních rukou druhého účastníka. Proto postačí, ocitne-li se taková zásilka ve sféře jeho dispozice. Písemnost se ocitne ve sféře dispozice druhého účastníka tím, že získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Není přitom vždy nezbytné, aby se druhý účastník opravdu s obsahem projevu vůle seznámil; rozhodující je, aby měl − objektivně vzato − možnost obsah písemnosti poznat. Doručení nelze vázat na okamžik, kdy je adresát ochoten tak opravdu učinit, tj. vyzvednout si zásilku a seznámit se s jejím obsahem (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 805/2006, sp. zn. 26 Cdo 441/2012, sp. zn. 33 Cdo 1777/2013).

30. Žalovaná netvrdila, že by jí něco bránilo zajistit přebírání pošty, a to i v případě pobytu v zahraničí prostřednictvím třetí osoby.

31. Zmíněná usnesení byla přijata na členské schůzi žalobce, avšak pozvání byli současně i vlastníci bytů, protože jsou členy žalobce. Žalovaná byla na schůze zvána a dokonce povařila svého bratra, aby se schůze zúčastnil, což se stalo. Zápis z členské schůze ze dne 25. 6. 2015 dokládá, že se schůze zúčastnilo 145 členů žalobce. Přítomen byl i bratr žalované pan [příjmení]. Za situace, kdy neexistovalo společenství vlastníků jako právnická osoba, nemohlo usnesení obsahovat údaje o shromáždění takové právnické osoby.

32. Žalovaná nemůže odmítat své platební povinnosti s odůvodněním, že žalobce postupuje v rozporu s ustanovením § 750 zákona obchodních korporacích. Tato okolnost i v případě, že by se ukázalo, že je pravdivá, se žalované jako nečlenky žalobce netýká.

33. K obraně žalované, že za rok 2017 nic nedluží, protože všechny platby pokryly zálohy a za rok 2015 měla přeplatek 3 500 Kč, který ji žalobce nevrátil, žalobce vysvětlil a doložil, že žalovaná měla za rok 2015 na zálohách přeplatek 3 147 Kč, který jí byl započten na nedoplatky roku 2016, protože hradila příspěvek na údržbu, pojištění, správu a zálohy na služby od srpna 2016 ve výši 135 Kč. V době, kdy vznikl přeplatek za rok 2015, existoval současně nedoplatek žalované za rok 2014 ve výši 5 284 Kč. Tuto částku žalobci přisoudil Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 25. 10. 2021, č. j. 17 Co 83/2021-322. Samotná ústavní stížnost žalobkyně nemůže ovlivnit rozhodnutí v této věci.

34. Povinností žalované je přispívat jako nečlenka družstva do fondu oprav, neboť tato povinnost vlastníka bytové jednotky vyplývá z prohlášení vlastníky ze dne 30. 10. 1995. Prohlášení vlastníka budovy dle § 4 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů je jednostranným právním úkonem vlastníka budovy, který je adresován místně příslušnému katastrálnímu úřadu a kterým vlastník v rozsahu zákonné úpravy určuje prostorově vymezené části budovy, které se stanou jednotkami, a současně vymezuje i společné části domu. Prohlášení tvoří obligatorní přílohu návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu první jednotky v domě. Mezi povinné náležitosti prohlášení vlastníka budovy patří i stanovení pravidel, podle kterých budou vlastníci bytových jednotek přispívat na správu a údržbu společných částí domu; základem by mělo být ustanovení § 15 odst. 1 o povinnosti přispívat podle velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Na slovním označení„ místa“, kde se budou shromážděné příspěvky ukládat, nezáleží, důležitý je zde věcný obsah. To znamená, že k tomu, aby prohlášení vlastníka budovy vyvolalo zákonem předvídané právní následky, nebylo zapotřebí, aby se žalovaná pod toto prohlášení podepsala. Nebýt tohoto prohlášení, žalovaná by ani nemohla nabýt do svého vlastnictví předmětnou bytovou jednotku (shodně rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 20. 10. 2014, č. j. 8 C 24/2012-129 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 4. 2015, č. j. 25 Co 64/2015-156), které rozhodovaly ve sporech mezi týmiž účastníky.

35. Žalovaná také namítala, že jí žalobce dlouhodobě odmítá umožnit seznámit se s materiály, které mu jsou pro sestavovaná vyúčtování podkladem. Podle ustanovení ZoS sice žalobce tíží tato povinnost jedině na základě písemné žádosti žalované. Žalovaná netvrdila, že žalobce písemně požádala o podklady k vyúčtováním za rok 2017. Z tohoto zákona pak vyplývá, že případné nesplnění uvedené povinnosti žalobce samo o sobě důvodem k zamítnutí žaloby daného typu.

36. Úrok z prodlení odpovídá ustanovení § 1968, § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013Sb.

37. Soud proto žalobě vyhověl.

38. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce v řízení zcela uspěl a vzniklo mu právo na náhradu nákladů. Jedná se o odměnu advokáta po 1 500 Kč a s tím spojenou náhradu hotových výdajů za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, žaloby, písemného vyjádření ve věci na výzvu soudu, účast advokáta u soudního jednání dne 6. 4. 2022 a 4. 5. 2022 (§ 7 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996Sb.), 21 % DPH a soudní poplatek 1 000 Kč.