12 C 227/2025

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem JUDr. Milanem Plhalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce , obecným zmocněncem bytem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno proti žalované 1.: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované žalovanému 2.: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o odstranění tújí, popř. zdržení se stínění jejich úpravou a zaplacení 1 500 Kč

I. Změna žaloby, kterou se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalovaným odstranit 4 túje z pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v těsné blízkosti hranice s pozemkem p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, v obci , adresa, , popřípadě se zdržet stínění těmito čtyřmi tújemi z pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, v obci , adresa, v míře převyšující poměry, tak aby jejich výška při měření z pozemku žalobkyně nepřesahovala 160 cm, se připouští.

II. Řízení v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím, se zastavuje.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovaným odstranit 4 túje z pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v těsné blízkosti hranice s pozemkem p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, v obci , adresa, , popřípadě se zdržet stínění těmito čtyřmi tújemi z pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na pozemek p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, v obci , adresa, v míře převyšující poměry, tak aby jejich výška při měření z pozemku žalobkyně nepřesahovala 160 cm, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 32 418 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce.

1. Žalobkyně v žalobě z 10. 10. 2025 uvedla, že vlastní pozemek p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a žalovaní pozemek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, . Tyto pozemky mají společnou hranici a v její těsné blízkosti rostou na pozemku žalovaných neudržované a přerostlé túje.

2. Žalobkyně nejprve požadovala, aby soud žalovaným uložil povinnost túje odstranit, a to tak, aby nezasahovaly na její pozemek a nepřesahovaly míru přiměřenou poměrům. Tvrdila, že túje poškozují její plot, způsobují nadměrné zastínění a vlhkost jejího pozemku a znehodnocují estetickou a užitnou hodnotu pozemku.

3. U soudního jednání dne 24. 3. 2026 žalobkyně upřesnila požadavek na uložení povinnosti žalovaným odstranit túje nebo se zdržet stínění a spadu jehličí z tújí.

4. V podání z 13. 4. 2026 uvedla, že žádá odstranit túje, eventuálně pro případ, že soud nevyhoví žádosti o odstranění túji, tyto dřeviny upravit tak, aby nepřesahovaly výšku 160 cm, nezasahovaly větvemi ani kořenovým systémem na její pozemek a nezpůsobovaly zastínění jejího pozemku v míře nepřiměřené poměrům.

5. U soudního jednání dne 21. 4. 2026 po poučení, že soud nemůže žalovaným uložit konkrétní způsob provedení opatření, protože způsob, jak toho žalovaní dosáhnou je na nich, žalobkyně uvedla, že nepožaduje, aby byla žalovaným udělena povinnost upravit túje do výšky 160 cm, nezasahovat větvemi a kořeny, zabránit spadu jehličí z tújí, zdržet se neblahé estetiky a povinnost zdržet se bránění slunci. Žalobní petit konkretizovala tak, že žádá žalovaným uložit povinnost odstranit 4 túje z pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v těsné blízkosti hranice s pozemkem p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , popřípadě se zdržet stínění těmito 4 tújemi z pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na pozemek p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v míře převyšující poměry. Současně uplatnila nárok na zaplacení 1 500 Kč, který zdůvodnila tím, že tlakem větví tújí došlo k poškození jejího drátěného plotu – prasknutí prostředního vodícího drátu.

6. Soud usnesením ze dne 21. 4. 2026, č. j. 12 C 227/2025-48 tuto změnu žaloby připustil.

7. U soudního jednání dne 12. 5. 2026 žalobkyně tento žalobní petit navrhla doplnit o konkrétní opatření k zdržení se stínění, a to udržování tújí v maximální výšce 160 cm a vzala žalobu zpět v části o zaplacení 1 500 Kč.

8. Soud podle § 95 o. s. ř. připustil navrženou změnu žaloby, protože výsledky dosavadního dokazování mohou být podkladem i pro rozhodnutí o této změně.

9. Řízení o zaplacení 1 500 Kč podle § 96 o. s. ř. zastavil z důvodu zpětvzetí žaloby.

10. Předmětem řízení zůstal požadavek žalobkyně na uložení povinnosti žalovaným odstranit 4 túje z pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v těsné blízkosti hranice s pozemkem p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , popřípadě se zdržet stínění těmito 4 tújemi z pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na pozemek p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v míře převyšující poměry, tak aby jejich výška nepřesahovala 160 cm.

11. Žalobkyně nárok na odstranění tújí odůvodnila odkazem na § 1017 o. z. s tím, že túje byly vysázeny v bližší vzdálenosti, než 3, resp. 1,5 m od jejího pozemku. Požadavek na případné zdržení se stínění podle § 1013 o. z. odůvodňovala tím, že svůj pozemek používá v letních měsících ke slunění a koupání v bazénu, v čemž ji túje svým stínem nepřiměřeně omezují.

12. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Bránili se tím, že jejich túje nestíní na pozemek žalobkyně nad míru přiměřenou místním poměrům. Vysázeli je před 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Túje tvoří optické, přírodní oddělení sousedních pozemků a vytváří žalobkyni i žalovaným soukromí.

13. V řízení nebylo sporu a informace z Katastru nemovitostí dokládají, že žalobkyně vlastní pozemek č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a žalovaní č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tyto pozemky mají společnou hranici a na pozemku žalovaných v těsné blízkosti pozemku žalobkyně rostou 4 túje.

14. Při místním šetření bylo zjištěno, že domy žalobkyně a žalovaných stojí u místní komunikace na úzkých pozemcích a spojené jsou společnou stěnou. Na pozemku žalobkyně p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, se nachází do země zapuštěný obdélníkový bazén s plastovým posuvným zakrytím délky přes 8 m, který pokrývá podstatnou část pozemku. Pozemky p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, odděluje vysoká zděná stěna, která navazuje na oba domy a pokračuje drátěným plotem na pevné betonové podezdívce s ocelovými a betonovými sloupky. K drátěnému plotu je ze strany žalovaných opřena bambusová zástěna. Vedle zděné stěny za drátěným plotem rostou na pozemku žalovaných 4 túje. Tři dosahují výšky 3 m a druhá zleva při pohledu z parcely žalobkyně 1,2 m. Túje vykazují známky nedávného ořezání, nejsou husté a lze skrz ně nahlížet na oba pozemky. Bazén žalobkyně se nachází ve vzdálenosti cca 3 m od tújí. Na pozemcích okolních sousedů je několik vysokých a hustých živých plotů z tújí, které oddělují sousedící pozemky.

15. Z ust. čl. 11 odst. 1 věty prvé a druhé Listiny základních práva a svobod vyplývá, že každý má právo vlastnit majetek a vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Podle čl. 11 odst. 3 Listiny vlastnictví zavazuje, a nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Vlastnická práva všech jsou rovnocenná, a mohou být tudíž omezena právy jiných osob. Těmto základním oprávněním pak odpovídají povinnosti, které je nutné dodržovat, aby lidská společnost mohla bezkonfliktně, správně a spravedlivě fungovat. Při realizaci těchto oprávnění jednou či více osobami nutně dochází k zásahům do shodných oprávnění osob dalších a vznikají střety. Ke střetům dochází i mezi sousedy při výkonu jejich vlastnických práv.

16. Sousedská práva upravují ust. § 1012 až § 1028 o. z. Generální klauzuli obsahuje ust. § 1012 o. z., podle kterého vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

17. Podle § 1017 odst. 1 o. z. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

18. Podle § 1013 odst. 1 o. z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

19. Ustanovení § 1017 odst. 1 o. z. umožňuje vlastníkovi pozemku požadovat po sousedovi, aby se zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků a dokonce, aby soused odstranil takové stromy, které se již nacházejí v těsné blízkosti hranice společných pozemků. Podmínkou je podle Nejvyššího soudu ČR rozumný důvod, tedy objektivní posouzení v místě obvyklých poměrů a spravedlivých důvodů, které by měl soused ještě snést či nikoliv (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2612/2016). Za rozumný důvod lze považovat např. hrozbu vzniku či existence zakázaných imisí dle § 1013, či nebezpečí zastínění, hrozby vzniku škody či újmy na zdraví či majetku, nebezpečí vyčerpání vláhy pod zemědělským pozemkem (viz důvodová zpráva k § 1016 a 1017 o. z.). Pojem „místní zvyklosti“, uvedený v § 1017 odst. 1 má shodný význam (obsah) jako pojem „místní poměry“, užitý v § 1013 odst. 1 a je třeba jím rozumět zvyklosti jak místní, které jsou v daném místě, tak i druhové zvyklosti v podobných lokalitách (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1035/2023). Nárok na odstranění stromů podle § 1017 odst. 1 o. z. nelze úspěšně uplatnit, jde-li o stromy vysázené před 1. lednem 2014 (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5259/2015), vlastník pozemku, který je obtěžován stromy vysázenými na sousedním pozemku před 1. 1. 2014 tak, že jej nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžují účinky způsobené těmito stromy, se může bránit cestou negatorní žaloby podle § 1013 odst. 1 o. z. (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 22 Cdo 872/2017).

20. Ustanovení § 1013 odst. 1 o. z., ukládající vlastníkovi, aby se zdržel stínění v míře nepřiměřené místním poměrům, které podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku, a § 1017 o. z. obsahují odlišné normy a navzájem si nekonkurují; společné mají jen to, že chrání vlastníka před účinky stromů na sousedním pozemku.

21. Ustanovení § 1017 odst. 1 o. z. dává vlastníkovi negatorní nárok na zdržení se sázení stromů, lze též žádat odstranění již vysázených či vzrostlých stromů. Oba tyto nároky mají preventivní charakter, lze je uplatnit bez ohledu na to, zda stromy takto vysázené již stíní; nejde jen o ochranu proti stínění, podle důvodové zprávy může jít o stromy, které hrozí v budoucnu vyčerpat podstatnou měrou podzemní vláhu nebo narušit kořeny sousední pozemek. Jestliže však stromy již sousední pozemek zastiňují navzdory zákazu uvedenému v § 1013 odst. 1 o. z., lze se domáhat – jde-li o stromy vysázené po 31. 12. 2013 za podmínek uvedených v § 1017 odst. 1 o. z. – jejich odstranění, nebo lze i žádat ochranu podle § 1013 odst. 1 o. z. Zatímco podle § 1017 odst. 1 o. z. lze žádat v tomto případě jen odstranění stromů, pak bude-li žalovanému uložena povinnost podle § 1013 odst. 1 o. z., bude volba na něm; může např. stromy jen zkrátit tak, aby nadále sousedovi nepřiměřeně nestínily.

22. Obtěžování imisemi představuje takový výkon vlastnického práva k věci, jehož důsledky přesahují věc samu, a působí buď na jiné osoby, anebo na věci ve vlastnictví jiného, a to prokazatelně negativně. Obtěžování je třeba chápat objektivně, tj. z hlediska obvyklých společenských názorů, přičemž každý je povinen snášet imise z obyčejného, normálního užívání věci. Ve vztazích mezi vlastníky sousedních pozemků dochází nikoliv výjimečně k tomu, že užívání pozemku některého z vlastníků se projevuje v poměrech druhého vlastníka způsobem považovaným za obtěžující.

23. Dále je z ust. § 1013 o. z. patrné rozlišování imisí na tzv. přímé (věta druhá) a nepřímé (věta prvá). Přímé imise vyvolává soused svojí činností přímo, např. svodem vody z okapu na pozemek souseda. Takové imise jsou vždy zakázány, a to bez ohledu na míru takových vlivů a stupeň obtěžování souseda. Naproti tomu u nepřímé imise je její zdroj na jedné nemovitosti a tam se především projevují následky, ty se však šíří na nemovitosti sousední, přičemž nemusí jít jen o nemovitosti bezprostředně sousedící, nýbrž i vzdálenější. Nepřímé imise nejsou přímo vyvolány činností souseda i mimo jeho vůli a přispění, ale jsou jejím volným následkem podmíněným přírodními vlivy (kouř z grilu, zápach z chléva, stín vysoké budovy …).

24. Pro zákaz nepřímých imisí zákon vyžaduje překročení přiměřenosti místním poměrům a současně podstatné omezení obvyklého užívání pozemku. Jen takový zásah je neoprávněný. Ostatní, běžné imise, které nepřekračují míru přiměřenou poměrům, jsou sousedé povinni navzájem si trpět. Vlastníkovi totiž nejsou zakázány veškeré úkony, které souvisí s jeho vlastnickým právem a které do určité míry mohou zasáhnout vlastnické právo jiné osoby, neboť v takovém případě by se jednalo jednoznačně o nepřiměřené omezení vlastnického práva.

25. Podmínka spočívající v míře nepřiměřené místním poměrům a podmínka podstatného omezení obvyklého užívání pozemku jsou dvě samostatné skutečnosti. Pro závěr o zákazu této imise musí být splněny obě. Tyto pojmy nejsou přesně definovány a výklad záleží na celé řadě okolností.

26. Při posuzování otázky „přiměřenost místním poměrům“ není dostačující subjektivní přesvědčení vlastníka, který se cítí být obtěžován činností druhého vlastníka, že míra přiměřená poměrům byla v daném případě překročena. Míru přiměřenosti poměrům je podle Nejvyššího soudu ČR nutné hodnotit objektivně, brát v úvahu celou řadu okolností i poměrů v konkrétním místě (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3532/2006).

27. Podmínku „podstatné omezení obvyklého užívání pozemku“ je nutné vykládat nejen k pozemku, ale též ke stavbám, které tvoří jeho součást, a také ke stavbám, které jeho součást netvoří. Za obvyklé užívání pozemku lze považovat zejména užívání pozemku k rekreaci a pěstování plodin.

28. Ochrany se lze domáhat soudní cestou, a to negatorní žalobou, ve které se žalobce domáhá, aby soud žalovanému uložil povinnost zdržet se přesně označených imisí nad míru přiměřenou poměrům. Způsob, jak toho žalovaný dosáhne, je na něm, soud mu konkrétní způsob provedení opatření neukládá (viz rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1421/2003 a sp. zn. 22 Cdo 1554/2018).

29. V daném případě soud nezjišťoval, zda túje žalovaní vysázeli před 1. 1. 2014, protože i kdyby je vysadili až po tomto datu, tak pro jejich odstranění není dán rozumný důvod ve smyslu § 1017 o. z. Skutečnosti zjištěné při místním ohledání dokládají, že v místních poměrech 4 túje žalovaných nejsou nepřiměřeně vysoké ani husté, aby bylo nutno je odstranit. Na hranici mezi pozemky hned vedle nich je vystavěna daleko vyšší stěna a v okolí pozemků účastníků řízení se nachází více vysokých a hustých plotů z tújí. Lokalita je uliční zástavbou s malými pozemky na zahrádky, kde stavby, stromy a další porosty stíní na malé plochy více, než by tak stínily na velkých pozemcích a zahradách. 4 túje žalovaných objektivně nevybočují z obvyklých poměrů v této lokalitě. Požadavek na jejich odstranění není rozumný a po žalovaných nelze spravedlivě požadovat, aby je odstranili.

30. Důvodný není ani požadavek žalobkyně na zdržení se stínění, které mají 4 túje způsobovat podle § 1013 o. z. Stínění je nutno považovat za imisi nepřímou, kdy zákon vyžaduje překročení přiměřenosti místním poměrům a současně podstatné omezení obvyklého užívání pozemku. Tyto podmínky nejsou splněny. Při místním ohledání zjištěný stav tújí a místní poměry dovolují přijmout spolehlivý závěr, že stínění nemůže překračovat míru přiměřenou místním poměrům. Je obecně známým poznatkem, že v obdobných lokalitách, v nichž jsou postaveny rodinné domy obklopené zahradami, jsou sousední pozemky ve svém souhrnu (například i více stromy) obdobným způsobem stíněny (tedy i zásadně více, i zásadně méně). Daná lokalita se z běžného standardu nevymyká. 4 túje nejsou svým vzrůstem a hustotou způsobilé nepřiměřeně stínit. Slunění se a koupání v bazénu lze považovat za obvyklé užívání pozemku, které však stín, který 4 túje vyvolávají, podstatným způsobem neomezuje. Pozemek žalobkyně není až natolik malý, aby jí neumožňoval slunění v jiných jeho částech.

31. Ostatní označené důkazy soud neprovedl a z dalších provedených nečerpal žádná zjištění, protože skutečnosti zjištěné při místním ohledání byly pro rozhodnutí dostatečné.

32. Soud proto žalobu zamítl.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky vychází z ust. § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. Žalobkyně v řízení podlehla a částečným zpětvzetím zavinila částečné zastavení řízení. Žalovaným proto vzniklo právo na náhradu nákladů. Jejich náklady představují odměnu za dvě spojené věci podle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, která vychází z tarifní hodnoty 31 500,- Kč (dle § 9 odst. 1 a § 8 odst. 1) u úkonů, při kterých byla předmětem řízení i uplatněná náhrada škody, přičemž u ostatních úkonů vychází z tarifní hodnoty 30 000 Kč (dle § 9 odst. 1). Odměna za zastoupení žalované za 2 úkony právní služby (tj. 2x účast při jednání soudu) z tarifní hodnoty 31 500 Kč činí 4 760 Kč, odměna za zastoupení žalované za 5 úkonů právní služby (tj. 1x příprava a převzetí zastoupení, podání ve věci samé ze dne 20. 4. 2026, nahlížení do spisu dne 20. 4. 2026, účast při jednání soudu, účast při místním šetření) z tarifní hodnoty 30 000 Kč činí 11 500 Kč.

34. Odměna za zastoupení žalovaného za 2 úkony právní služby (tj. 2x účast při jednání soudu) z tarifní hodnoty 31 500 Kč, snížená v souladu s § 12 odst. 3, činí 3 808 Kč, odměna za zastoupení žalovaného za 5 úkonů právní služby (shodně jako u žalované) z tarifní hodnoty 30 000 Kč, snížená v souladu s § 12 odst. 3 činí 9 200 Kč. Náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 za 7 úkonů právní služby po 450 Kč, tj. celkem 3 150 Kč; celkem 32 418 Kč.