12 C 228/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem JUDr. Milanem Plhalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vydání věci, popřípadě zaplacení 194 205 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen vydat žalobci zmrzlinový stroj [anonymizována čtyři slova] [číslo] popřípadě zaplatit žalobci 194 205 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 9 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupce.</b> Žalobce se domáhal vydání shora označeného zmrzlinového stroje [anonymizována čtyři slova] [číslo] (dále také jen„ stroj 1“), popř. zaplacení jeho ceny 194 205 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že smlouvu o nájmu ze dne 29. 5. 2020 přenechal žalovanému stroj 1 do nájmu a žalovaný se zavázal platit měsíční nájemné 12 705 Kč vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2020 Smlouvu o nájmu uzavřeli na dobu určitou od 1. 6. 2020 do 31. 10. 2020. Žalobce a žalovaný sjednali další nájemní smlouvu o nájmu stroje 2, která není předmětem žaloby. Z důvodu neplacení nájemného z obou smluv žalobce dne 12. 10. 2020 smlouvu o nájmu vypověděl a žalovaného vyzval k vrácení obou strojů. Žalovaný dne 6. 11. 2020 vydal žalobci pouze stroj 2 a stroj 1 zadržuje. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Bránil se tím, že oba stroje převzal do nájmu za účelem výroby a prodeje různých druhů zmrzliny. Žalobce mu stroje předal znečištěné předchozím užíváním a musely být tudíž vyčištěny. Po zprovoznění stroje 2 hned po spuštění nastala porucha netěsnosti obložení, v důsledku čehož se opět nedal použít. Po několikatýdenním čekání na náhradní těsnění žalobce dodal těsnění, které neodpovídalo rozměrům stroje. Opakovaně vyzýval žalobce k nápravě. Žalobce však vady neodstranil a až do vrácení stroje 2 jej nebylo možno použít. Stroj 1 žalovaný nemohl využít k plánovanému podnikatelskému konceptu, neužíval ho, stroj uskladnil. Žalovaný vynaložil náklady na čištění a zbytečně objednané zmrzlinové směsi a dále mu vznikla škoda a ušel zisk v minimální výši 280 000 Kč za období, na které byly zmrzlinové stroje pronajaty. Ušlý zisk žalobci vyúčtoval a uplatnil vůči němu zadržovací právo ke stroji 1. Soud věc projednal u jednání dne 29. 9. 2021 v nepřítomnosti žalovaného. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. platí, že soud může věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníka. Musí však být splněny zákonné předpoklady, tzn. účastník musí být k jednání řádně a včas předvolán (srov. § 115), přičemž účastník nepožádal z důležitého důvodu o odročení nařízeného jednání. Je nutno zdůraznit, že "důležitost" důvodu, pro který účastník požaduje odročení jednání, musí účastník řízení nejen tvrdit, ale musí jej současně i doložit. Je pak na úvaze soudu, zda uplatněný důvod shledá závažným, a jednání odročí či nikoliv. Žalovaný požádal dne 21. 9. 2021 o odročení jednání z důvodu špatného zdravotního stavu svého jednatele, avšak důvod odročení nedoložil. Nelze přehlédnout, že žaloba v této věci byla podána 30. 11. 2020, soud dne 4. 3. 2021 nařídil jednání na 16. 4. 2021 a žalovaný převzal předvolání 9. 3. 2021. Žalovaný přípisem ze dne 18. 3. 2021 vznesl námitku místní nepříslušnosti soudu, kterou okresní soud zamítl usnesením ze dne 24. 3. 2021, č. j. 12C 228/2020-51. Přípisem ze dne 9. 4. 2021 žalovaný požádal o odročení nařízeného jednání s tím, že usnesení soudu není pravomocné. Soud proto dne 12. 4. 2021 jednání odročil na 18. 6. 2021. Dne 14. 4. 2021 žalovaný podal odvolání proti usnesení okresního soudu a soud dne 9. 6. 2021 jednání odročil na neurčito. Dne 26. 7. 2021 soud nařídil jednání na 29. 9. 2021 a žalovaný předvolání převzal 27. 7. 2021. Z nájemní smlouvy ze dne 29. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce přenechal žalovanému stroj 1 do nájmu a žalovaný se zavázal platit měsíční nájemné 12 705 Kč vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2020 Smlouvu o nájmu uzavřeli na dobu určitou od 1. 6. 2020 do 31. 10. 2020. Podle čl. VII bod 7.7 písm. c), podbod c. 1) je žalobce oprávněn smlouvu s okamžitou platností vypovědět z důvodu ocitne-li se žalovaný v prodlení s placením nájemného delším 1 měsíce a nezaplatí-li ani po výzvě k zaplacení. Z nájemní smlouvy ze dne 29. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce a žalovaný sjednali nájemní smlouvu o nájmu stroje 2. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 8. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení mj. nájemného splatného 20. 6., 20. 7. a 20. 8. 2020. Z výpovědi ze dne 12. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalobce obě smlouvy o nájmu vypověděl z důvodu neplacení nájemného a žalovaného vyzval k okamžitému vrácení obou strojů. Z přípisu ze dne 9. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobci, že uplatňuje zadržovací právo ke stroji 1 s tím, že započetl svůj dluh na nájemném a vznesl požadavek na náhradu škody a ušlého zisku 241 885 Kč. Z listiny označené„ Vyúčtování náhrady škody včetně ušlého zisku“ soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobci, že započítává svůj dluh na nájemném a vznáší požadavek na náhradu škody a ušlého zisku 241 885 Kč. Soud vzal tvrzení žalobce za prokázané, protože je žalobce doložil smlouvami o nájmu, předžalobní upomínkou a výpovědí nájmu. Žalovaný nájemné za červen až srpen 2020 nezaplatil a stroj 1 zadržuje. Tyto skutečnosti nebyly mezi stranami sporné. K ochraně vlastnického práva slouží ustanovení § 1040 až 1042 o. z., která zakotvují právo podat žalobu na vydání věci. Předpokladem úspěšnosti žaloby těchto druhů ochrany vlastnického práva je, aby byl žalobce aktivně věcně legitimován a žalovaný legitimován pasivně. Aktivní legitimace svědčí především vlastníkovi věci. Žalovaný je pasivně věcně legitimován, jestliže zadržuje věc, která je ve vlastnictví žalobce a činí tak neoprávněně. Podle § 1395 odst. 1 o. z., kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat. V daném případě je žalobce vlastníkem stroje 1 a žalovaný stroj 1 zadržuje. Otázkou zůstalo, zda žalovaný stroj 1 zadržuje oprávněně či nikoliv. Nájemní smlouva v čl. VII bod 7.7 písm. c), podbod c. 1) opravňovala žalobce smlouvu s okamžitou platností vypovědět z důvodu, ocitne-li se žalovaný v prodlení s placením nájemného delším 1 měsíce a nezaplatí-li ani po výzvě k zaplacení. Žalobce žalovaného předžalobní upomínkou vyzval k zaplacení nájemného za červen až srpen 2020, což žalovaný nesplnil. Žalovanému proto zaniklo nájemní právo ke stroji 1. Zadržovací právo ke stroji 1 žalovanému nevzniklo, protože neprokázal existenci splatného dluhu žalobce vůči němu. Občanské soudní řízení sporné, o které v tomto případě jde, je mj. ovládáno zásadou projednací. Ta je tradičně chápána tak, že je věcí účastníků řízení tvrdit rozhodné skutečnosti (tzv. břemeno tvrzení) a k jejich prokázání označit důkazy (tzv. břemeno důkazní), (§ 120 odst. 1 a 3, § 118a odst. 3 a § 101 odst. 1 o. s. ř.). Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé, jestliže určitá skutečnost významná podle hmotného práva pro rozhodnutí věci nemohla být pro nečinnost účastníků prokázána. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky a který existenci těchto skutečností také tvrdí. Žalovaný tvrdil, že vynaložil náklady na čištění a zbytečně objednané zmrzlinové směsi a dále mu vznikla škoda a ušlý zisk za období, na které byly zmrzlinové stroje pronajaty. V přípisu ze dne 9. 11. 2020 a v listině označené„ Vyúčtování náhrady škody včetně ušlého zisku“ sdělil žalobci, že uplatňuje zadržovací právo ke stroji 1 s tím, že po započtení jeho dluhu na nájemném mu vznikla škoda a ušel zisk 241 885 Kč. Tento údajný nárok však žalobce nepopsal tak, aby bylo zřejmé, jaké náklady vynaložil na čištění strojů (mzdové či jiné náklady na zaměstnance, kteří měli stroje čistit), jakou částku zbytečně zaplatil za nakoupené zmrzlinové směsi, jak vypočetl vzniklou škodu a došel k ušlému zisku. K prokázání jeho újmy navíc neoznačil takové důkazy, které by dovolovaly přijmout závěr o výši škody a ušlého zisku. U jednání dne 29. 9. 2021 soud poskytl poučení o povinnosti doplnit tvrzení a označit důkazy podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 1 Cdo 4314/2008, sp zn. 21 Cdo 4314/2008, sp. zn. 32 Cdo 3098/2016 a další). Soud proto žalobě vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce v řízení uspěl a vynaložil 2 000 Kč na zaplacení soudního poplatku, po 1 500 Kč za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast u jednání soudu 29. 9. 2021, s těmito úkony souvisí hotové výdaje po 300 Kč (§ 9 odst. 1, § 7 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996Sb.).