12 C 75/2026

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem JUDr. Milanem Plhalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení částky 53 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45 000 Kč s úrokem z prodlení 11,5 % ročně od 22. 1. 2026 do zaplacení, a to ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 8 500 Kč s úrokem z prodlení 11,5 % ročně od 22. 1. 2026, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala zaplacení 53 500 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že na základě smlouvy o podnikatelském úvěru z 13. 11. 2025 poskytla žalovanému úvěr 30 000 Kč, který měl být splacen s poplatkem 21 000 Kč 21. 1. 2026. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Žalovaný dluží ke dni podání žaloby jistinu 30 000 Kč, poplatek 21 000 Kč a smluvní pokutu 2 500 Kč.Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Potvrdil, že s žalobkyní uzavřel označenou úvěrovou smlouvu a čerpal úvěr 30 000 Kč. Bránil se tím, že žalobkyně obešla zákon, protože ve skutečnosti se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru. Poplatek za poskytnutí úvěru se příčí dobrým mravům. Žalovaný požádal o umožnění splátek 2 000 Kč měsíčně s tím, že finanční situace mu vyšší splátky nedovoluje.V řízení nebylo sporu o tom, že na základě úvěrové smlouvy z 13. 11. 2025 žalobkyně poskytla žalovanému jako podnikateli úvěr 30 000 Kč, který měl být splacen s poplatkem 21 000 Kč 21. 1. 2026. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Žalovaný dluží ke dni podání žaloby jistinu 30 000 Kč, poplatek 21 000 Kč a smluvní pokutu 2 500 Kč.Smluvní vztahy jsou v občanském zákoníku založeny na autonomní smluvní volnosti. To znamená, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti (§ 1 odst. 2 o. z.). Tato pravidla platí i ve vztazích mezi podnikateli (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1490/2019). Vyšší míru ochrany občanský zákoník a např. zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, přiznává spotřebitelům. Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná (§ 419 o. z.).V projednávané věci se jedná o vztah mezi podnikateli, takže vyšší míra ochrany spotřebitele je vyloučena. Soud proto věc podřadil pod ust. § 2395 a násl. o. z.Soud souhlasí s žalovaným, že poplatek 21 000 Kč za poskytnutí úvěru 30 000 Kč za uvedenou krátkou dobu je zcela zjevně nepřiměřený. Takové ujednání nelze posuzovat jinak než jako zcela zjevně nemravné, jestliže je obecně známo, a to soudu i z úřední činnosti, že obvyklá úroková sazba, resp. RPSN dlouhodobě činí u bank cca 7 až 20 %, u jiných, nebankovních subjektů cca 20 až 30 %. Na tomto místě lze poukázat na dlouhodobě ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího i Ústavního soudu, podle které v rozporu s dobrými mravy je zpravidla sjednaná výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009 sp. zn.

I. ÚS 523/07, uveřejněný v jeho sbírce nálezů a usnesení pod č. 113/2009 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).Soud vyšel z usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn.

III. ÚS 1580/23, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1464/2021, sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, sp. zn. 33 Cdo 60/2021 a usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 35 Co 249/2018 a uzavřel, že v důsledku nemravné výše poplatku není úvěrová smlouva neplatná jako celek, ale jen částečně.Žalovaný čerpal jistinu a odporuje dobrým mravům a základním pravidlům fungování lidské společnosti, aby tento dluh nevrátil. Soud proto žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit spolu s obvyklým poplatkem, za který považuje částku 12 500 Kč. Za důvodný soud považuje i nárok žalobkyně na smluvní pokutu 2 500 Kč, tj. 5 x po 500 Kč za prodlení s pěti splátkami (§ 2048 o. z.).Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu 45 000 Kč a ve zbývající části žalobu zamítl.Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud umožnil žalovanému plnění ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně s tím, že nezaplacením i jen jedné splátky řádně a včas se stane splatným celý nedoplatek.Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně i žalovaný v řízení uspěli jen částečně.