13 C 132/2025

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení částky 31 681,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 31 681,04 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení 0,5 % denně z částky 20 587,36 Kč od 26. 2. 2025 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 11 540,90 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1 Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 4. 2025 po žalovaném domáhala zaplacení částky 31 681,04 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 7. 1. 2025 Dohodu o uznání dluhu č. , spisová značka, / 16 (dále jen „Dohoda“). Předmětem Dohody byla úprava vztahů mezi žalobkyní a žalovaným vzniklých ze smlouvy o podnikatelském úvěru. Žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru i Dohodu jako podnikatel, nevztahují se tak na ní ust. zák. č. 357/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle čl. II.

1. Dohody se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni dluh v celkové výši 20 587,36 Kč ve dvou měsíčních splátkách ve výši 10 293,68 Kč splatných vždy k 7. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 7. 2. 2025 a konče dnem 7. 3. 2025, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení jediné splátky řádně a včas po dobu delší než 14 dnů (čl. II.

1. Dohody). Žalovaný neuhradil žalobkyni řádně a včas 1. splátku splatnou dne 7. 2. 2025 a dostal se tak do prodlení dne 8. 2. 2025. Dluh se tak stal splatným 15. kalendářním dnem od počátku prodlení, tedy dne 23. 2. 2025 (čl. II.

1. Dohody). Podle čl. II.

1. Dohody v případě, že je sjednána úhrada Pohledávky ve splátkách, stává se zbytek Pohledávky splatným 15. kalendářním dnem od počátku prodlení se splacením kterékoli splátky (zesplatnění pohledávky). Podle čl. II.

4. Dohody, pokud je žalovaný v prodlení s úhradou jakékoli částky dluhu po dobu delší než 14 dní, vzniká žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 50 % z dlužné částky. Podle čl. II.5. vzniká žalobci nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, pokud je žalovaný v prodlení s úhradou dluhu déle než dva (2) dny. Podle čl. II.7. vzniká žalobkyni nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalovaného s úhradu dlužné částky z úvěru spočívající v poplatcích za odeslané upomínky. Žalované poplatky (náhrada účelně vynaložených nákladů) ve výši 800 Kč jsou tvořeny:a) účtovaným poplatkem za SMS upomínku ve výši 6 x 50 Kč,b) doporučenou písemnou upomínkou ve výši 500 Kč.2 Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.3 Žalovaný do data podání žaloby neuhradil na dlužnou pohledávku ničeho.4 Žalobkyně tak má vůči žalovanému nárok na celkem 31 681,04 Kč sestávající z:a) dlužné jistiny 20 587,36 Kč,b) smluvní pokuty ve výši 50 % z dlužné částky ad a) výše: 10 293,68 Kč,c) poplatku za upomínky: 800 Kč,a dále pak paušální částky podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.: 1 200 Kč,a dále pak smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 20 587,36 Kč od 26. 2. 2025 do zaplacení (podle čl. II.

5. Dohody je smluvní úrok nárokován od 3. kalendářního dne prodlení po zesplatnění pohledávky).5 Předžalobní výzva podle § 142a o. s. ř. byla žalovanému zaslána datovou schránkou dne 12. 3. 2025.6 Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že sice uzavřel smlouvu označenou jako podnikatelský úvěr, ale charakter daného závazku a skutečná vůle obou stran a další okolnosti sjednání úvěru naznačují, že se jednalo o poskytnutí tzv. zastřeného spotřebitelského úvěru. Dále namítal, že nedokázal splatit celou zmíněnou splátku ve výši 10 296,43 Kč, a proto opakovaně žádal o prodloužení splatnosti úvěru a celkem prodlužoval takto splatnost 15 x a zaplatil za to 57 943 Kč. Dále namítal, že ve smlouvě není výslovně uvedena RPSN, ale dle jeho výpočtů by měla činit cca 1 462,93 %, když obvyklá úroková sazba úvěrů domácnostem v době uzavření úvěru činila 10,04 % Dále namítal, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost u žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když ve skutečnosti se o podnikatelský úvěr nejednalo.7 Ze Smlouvy o úvěru č. , spisová značka, uzavřené dne 10. 7. 2023 mezi žalobkyní a žalovaným jako podnikatelem s označením sídla podnikání a identifikačního čísla soud zjistil, že celková výše úvěru činila 15 000 Kč určena na nákup materiálu, celková výše poplatku činila 5 592,86 Kč, výše jednotlivé splátky činily 10 296,43 Kč s tím, že v této smlouvě v čl. I bod 2 je výslovně uvedeno, že žalovaný prohlašuje, že při uzavírání této smlouvy vystupuje jako podnikatel.8 Žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky, což žalobkyně doložila výpisem z knihy odeslaných SMS zpráv (č. l. 28 - 32) a e-mailovými zprávami (č. l. 32 p.v. - 85).9 Z čestného prohlášení o použití finančních prostředků ze dne 7. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný výslovně prohlásil, že finanční prostředky získané z podnikatelského úvěru poskytnutého žalobkyní použije na účel spojený s financováním jeho podnikatelské činnosti, konkrétně na nákup zboží. Žalovaný potvrdil, že toto prohlášení vlastnoručně podepsal.10 Z Dohody o uznání dluhu č. , spisová značka, /16 ze dne 7. 1. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný uznal pohledávku ze Smlouvy o úvěru číslo , spisová značka, ze dne 10. 7. 2023, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč a dle které byl žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutý finanční úvěr a sjednaný poplatek ve výši 5 592,86 Kč ve dvou měsíčních splátkách, kdy termín poslední splátky byl sjednán ke dni 10. 9. 2023. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni 20 587,36 Kč ve dvou splátkách po 10 293,68 Kč, poslední splátky měla být 7. 3. 2025. Žalovaný neuhradil žalobkyni řádně a včas 1. splátku splatnou dne 7. 2. 2025 a dostal se tak do prodlení dne 8. 2. 2025. Dluh se tak stal splatným 15. kalendářním dnem od počátku prodlení, tedy dne 23. 2. 2025 (čl. II.

1. Dohody). Podle čl. II.

1. Dohody v případě, že je sjednána úhrada Pohledávky ve splátkách, stává se zbytek Pohledávky splatným 15. kalendářním dnem od počátku prodlení se splacením kterékoli splátky (zesplatnění pohledávky). Podle čl. II.

4. Dohody, pokud je žalovaný v prodlení s úhradou jakékoli částky dluhu po dobu delší než 14 dní, vzniká žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 50 % z dlužné částky. Podle čl. II.5. vzniká žalobci nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, pokud je žalovaný v prodlení s úhradou dluhu déle než dva (2) dny. Podle čl. II.7. vzniká žalobkyni nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalovaného s úhradu dlužné částky z úvěru spočívající v poplatcích za odeslané upomínky. Dohoda o uznání dluhu byla žalovaným podepsána.11 Žalovaný byl vyzván k zaplacení poslední upomínkou ze dne 22. 2. 2025 – doručení doloženo detailem odeslané zprávy.12 Z předžalobní upomínky vyplývá, že zástupkyně žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 12. 3. 2025 vyzvala žalovaného opětovně k zaplacení dluhu nejpozději do 7 dnů od doručení této výzvy.13 O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně uzavřela dne 10. 7. 2023 pod č. , spisová značka, s žalovaným jako podnikatelem smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 15 000 Kč, které měl do 10. 9. 2023 splatit. Soud má za prokázané, že se jednalo o podnikatelský úvěr, když žalovaný před jeho sjednáním podepsal i čestné prohlášení s tím, že tyto prostředky využije jako podnikatel k nákupu zboží, a i jako podnikatel byl označen v samotné smlouvě o úvěru. Žalovaný splátky nedodržel, a proto se dostal s prodlením s plněním peněžitého dluhu. Následně žalovaný podepsal Dohodu o uznání dluhu, kdy výslovně uznal svůj dluh ze Smlouvy o úvěru uzavřené mezi nimi dne 10. 7. 2023 a zavázal se zaplatit žalobkyni částku 20 587,36 Kč na jistině ve dvou splátkách po 10 293,68 Kč dne 7. 2. 2025 a dne 7. 3. 2025. Již dne 8. 2. 2025 se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, jak se v Dohodě o uznání dluhu zavázal, neboť na dluh nic nezaplatil. Zároveň si musel být vědom toho, že v případě jeho prodlení s plněním peněžitého dluhu má žalobkyně právo a zaplacení. Žalobkyně má tak nárok po žalovaném na zaplacení:- dlužné jistiny ve výši 20 587,36 Kč dle Dohody o uznání,- smluvní pokuty ve výši 20 % dlužné částky 10 293,68 Kč.14 Podle čl. II.

1. Dohody o uznání v případě, že je sjednána úhrada Pohledávky ve splátkách, stává se zbytek Pohledávky splatným 15. kalendářním dnem od počátku prodlení se splacením kterékoli splátky (zesplatnění pohledávky).15 Podle čl. II.

4. Dohody o uznání, pokud je žalovaný v prodlení s úhradou jakékoli částky dluhu po dobu delší než 14 dní, vzniká žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 50 % z dlužné částky.16 Podle čl. II.5. vzniká žalobkyni nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, pokud je žalovaný v prodlení s úhradou dluhu déle než dva (2) dny.17 Podle čl. II.7. vzniká žalobkyni nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalovaného s úhradu dlužné částky z úvěru spočívající v poplatcích za odeslané upomínky. Žalované poplatky (náhrada účelně vynaložených nákladů) ve výši 800 Kč jsou tvořeny:a) účtovaným poplatkem za SMS upomínku ve výši 6 x 50 Kč,b) doporučenou písemnou upomínkou ve výši 500 Kč.18 Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.19 Vzhledem k tomu, že se jedná o podnikatelský úvěr, kdy základní rozdíl mezi podnikatelským úvěrem a spotřebitelským úvěrem spočívá v míře autonomie, kterou smluvní strany mají, soud k námitkám žalovaného ohledně nezjišťování úvěru schopnosti a dalších ujednání v rozporu s dobrými mravy, nepřihlédl. Uzavírají-li spolu smlouvu podnikatelé, zákon jim ponechává větší volnost v úpravě vzájemných práv a povinností, protože se předpokládá, že obě strany jednají obezřetně a s náležitou péčí a není třeba je chránit tolik jako spotřebitele. Podnikatelské úvěry mohou poskytovat banky, ale i nebankovní a soukromé firmy bez licence ČNB a v podnikatelském financování jsou obě strany brány za rovnocenné partnery, proto stát tuto oblast nereguluje a poskytovatel si může se svými dlužníky nastavit jakékoliv podmínky, na kterých se obě strany shodnou.20 Podnikatelský úvěr je výhodnější z pohledu nákladové uznatelnosti v daňovém přiznání, kdy všechny zaplacené úroky a další poplatky spojené s půjčkou si mohou podnikatelé odečíst z daňového základu, avšak je tedy třeba počítat s nižší ochranou coby dlužníka oproti půjčce spotřebitelské.21 Žaloba je důvodná.22 Smlouva o úvěru shora citovaná byla uzavřena dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., dále jen o. z.., když v případě, že smlouvu uzavírají dva podnikatelé, obecně se uplatní ustanovení o smlouvách v občanském zákoníku Dále se na tento případ nevztahuje zák. č. 357/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.23 Účastníci dále mezi sebou uzavřeli Dohodu o uznání dluhu v souladu s ust. § 2053 a násl. o. z. Podle § 2053 obč. zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Soud v této souvislosti odkazuje např.na rozsudek sp. zn. 32 Cdo 170/2010 ze dne 23. 9. 2010: citace „Uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít tuto skutečnost za prokázanou.“ Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu rovněž vyplývá, že dlužník musí neexistenci či zánik závazku prokázat a nestačí, aby existenci dluhu pouze popřel, jak dovodil Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 32 Cdo 2981/2014 ze dne 28. 6. 2016. Pokud žalovaný tvrdil, že zaplatil žalobkyni za prodloužení splatnosti úvěru, kdy celkem prodlužoval takto splatnost 15 x a zaplatil za to 57 943 Kč, jedná se o poplatky za prodloužení splatnosti úvěru, což i tak sám označil žalovaný, a proto na straně žalobkyně z tohoto důvodu nemohlo dojít k bezdůvodnému obohacení (2991 a násl. o. z.).24 V souzené věci tak lze uzavřít, že žalovaný nesplnil svou povinnost zaplatit ve stanovené lhůtě svůj dluh vůči žalobkyni dle uznání závazku, a proto je povinen v rozsahu uznané jistiny včetně poplatků a smluvní pokuty za porušení povinnosti žalovaným řádně dluh splatit dlužnou částku zaplatit. Sjednaný smluvní úrok ve výši 0,50 % denně je dle příslušné judikatury Nejvyššího soudu České republiky a Ústavního soudu České republiky považován za souladný s dobrými mravy vzhledem k okolnostem případu jako je rizikovost obchodu, kdy úvěr byl poskytnut bez jakéhokoli zajištění na jeho vrácení a je vysoce rizikový, dále výše předpokládané škody, kdy v případě nevrácení dlužné částky žalobkyně nemůže již tuto částku nadále použít ke svému podnikání (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. Zn. 32 Cdo 1490/2019-175 pro souladnost sjednaného smluvního úroku z prodlení s dobrými mravy). Soud přiznal žalobkyni i smluvní úrok a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády 351/23013 Sb.25 O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla v řízení úspěch, a proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představují náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 1 268 Kč, za zastoupení advokátkou dle §7 a § 11 vyhl. č. 177/96 Sb. po 2 380 Kč (převzetí zastoupení předžalobní výzva, žaloba), za tři režijní poplatky po 450 Kč a 21% DPH ve výši 1 782,90 Kč. Celkové náklady činí 11 540,90 Kč soud uznal žalovaného povinným zaplatit je žalobkyni k rukám její advokátky (§ 149 odst. l o. s. ř.).