13 C 134/2021

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobkyně: ; země - anonymizována tři slova , IČO ; sídlem adresa žalobkyně zastoupená anonymizováno 7 slov , IČO , anonymizována dvě slova obec , ulice a číslo , PSČ obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum ; bytem adresa žalovaného ; zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 21 964,40 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 21 964,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. z částky 21 964,40 Kč od 11. 11.2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Vzájemný návrh žalovaného ve znění, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému částku ve výši 1 137 333 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 137 333 Kč od 27. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na soudním poplatku částku 1 099 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 21 964,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 9. 2017, č.j. 13 C 367/2015 - 372, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 4. 2018, č.j. 19 Co 35/2018 - 418, který nabyl právní moci dne 28. 5. 2018 a vykonatelnosti dne 1. 6. 2018, byli žalobce a žalovaný zavázáni společně a nerozdílně k náhradě nákladů řízení [anonymizována tři slova]. [jméno] [anonymizována dvě slova]. [jméno] v [obec] – [část obce], identifikační [číslo] se sídlem [adresa], a to v celkové výši 43 928,80 Kč (z toho částka připadající na řízení před soudem 1. stupně a částka ve výši 8 480,90 Kč připadající na řízení před soudem 2. stupně). Žalobce po nabytí právní moci těchto rozsudků zaplatil k rukám právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáty, jako spoludlužník zavázaný výše uvedenými rozsudky k úhradě nákladů řízení společně se žalovaným celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 43 928,80 Kč. Z tohoto důvodu má žalobce proti žalovanému právo v souladu s ust. § 1876 odst. 2 o.z. na náhradu, neboť žalobce jako spoludlužník vyrovnal více, než činí jeho podíl na dluhu. Nárok činí částku ve výši 21 964,40 Kč, tj. ½ uhrazené náhrady nákladů řízení, kdy celková výše činila 43 928,80 Kč. Žalovanému byla zaslána dne 14. 10. 2020 výzva k zaplacení dlužné částky, která byla doručena dne 26. 10. 2020. Žalovaný však na dluh nic nezaplatil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že nárok žalobce neuznává. Vznesl vzájemný návrh vůči žalobci na zaplacení částky 1 137 333 Kč s příslušenstvím, který odůvodnil následovně. Uvedl, že uzavřel s [anonymizována tři slova] dne 8. 11. 2007 kupní smlouvu [číslo] kterou převedl na žalovaného přesně specifikovaný soubor pozemků. Podáním podepsaného soudu ze dne 29. 1. 2016 se žalovaný dozvěděl o žalobě podané historickým vlastníkem předmětných pozemků. Tyto pozemky byly vráceny historickému vlastníku na základě shora citovaného rozsudku potvrzeného rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové. Dle žalovaného neplatnost předmětné kupní smlouvy byla způsobena výhradně protiprávním jednáním žalobce, který tak odpovídá za škodu, kterou svým jednáním způsobil. Za škodu žalovaný považoval: -) náklady vynaložené na obranu svých práv ve výši 10 000 Kč za uhrazený soudní poplatek a náklady 30 000 Kč za právní zastoupení advokátem, - náklady úspěšné strany určené soudními rozhodnutími ve výši žalované částky 21 964,40 Kč, přičemž na úhradu těchto nákladů již žalovaný přijal plnění poskytnuté žalobcem ve prospěch advokátky [příjmení]; pokud by žalobce takové jednání popíral, pak žalovaný z opatrnosti ad eventum započítává na nárok uplatněný touto žalobou svůj nárok ve stejné výši z titulu náhrady škody způsobené žalobcem, - úbytek majetku žalovaného, kdy po dobu dobrověrné držby pozemků pak došlo k jejich zhodnocení nejméně o 150 % pořizovací ceny, tedy nejméně o částku 960 726 Kč. Vedle uvedené škody rovněž požadoval žalovaný zaplacení úroku z prodlení po dobu nejméně 865 dnů s vrácením uhrazené kupní ceny vyčíslený částkou 136 607 Kč Celkem tedy žalovaný uplatnil vzájemný návrh ve výši 1 137 333 Kč. K výzvě soudu žalovaný upřesnil vzájemný návrh, kdy uvedl, že požadované částky 10 000 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč ve spise zdejšího soudu vedeného pod spisovou značkou 13 C 367/2015 na č.l.

425. Další částka ve výši 5 000 Kč představuje poplatek za odvolání podané v téže věci. Částka 960 726 Kč představuje újmu na majetku žalovaného, kdy žalovaný koupil předmětné nemovitosti, které byly následně vydány, na základě kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2007, kdy vlastnictví žalovaný nabyl vkladem do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu dne 12. 12. 2007. Vlastnictví k předmětným nemovitostem pozbyl dnem doručení pravomocného rozsudku katastrálnímu úřadu dne 19. 6. 2018. Výše újmy byla stanovena k tomuto dni odhadem a navrhoval vypracování znaleckého posudku o obvyklé ceně předmětných nemovitostí ke dni 19. 6. 2018. Pokud se týká částky ve výši 136 607 Kč, tak představuje zákonný úrok z prodlení po dobu nejméně 865 dnů s vrácením uhrazené kupní ceny, tedy částky 640 484 Kč, kdy k vrácení kupní ceny došlo až po urgencích žalovaného dne 4. 3. 2021 (prodlení je od 20. 10. 2018 do 4. 3. 2021). Pokud se týká příčinné souvislosti, tak žalovaný uvedl, že žalobce se dopustil protiprávního jednání tím, že dne 8. 11. 2007 uzavřel kupní smlouvu se žalovaným ohledně převodu přesně specifikovaných pozemků, ačkoli mu byl takový postup výslovně zapovězen ustanovením § 29 zákona č. 229/91 Sb.. Svým protiprávním jednáním žalobce zavinil absolutní neplatnost uzavřené kupní smlouvy mezi účastníky.

3. Žalobce s tímto vzájemným návrhem nesouhlasil. Uvedl, že žalobce v rámci soudních řízení ve věci vedené pod spisovou značkou 13 C 367/2015 učinil veškeré procesní úkony na obranu proti podané žalobě o určení vlastnického práva k nemovitostem, kdy soud 1. a 2. stupně byl odlišného právního názoru. Dle žalobce z dokladů, které byly předloženy jako důkaz, zejm. ze sdělení [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne 18. 9. 2002, jednoznačně vyplývá, že [anonymizována dvě slova] [země] byl oprávněn v souladu se zák. č. 65/99 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/91 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném k datu uzavření kupní smlouvy, převést zemědělské a lesní pozemky z vlastnictví státu na majetek žalovaného. Pozemkový fond ČR při přípravě kupní smlouvy činil dotaz na katastr nemovitostí, který sdělil, že předmětné pozemky nebyly dle podkladů katastru nemovitostí a předchozí evidence po 25. 2. 1948 majetkem církve. Dle žalobce zde není dána odpovědnost žalobce za určení neplatnosti kupní smlouvy a v této souvislosti není dána ani příčinná souvislost mezi jednáním žalobce a mezi tvrzeným vznikem škody na straně žalovaného. Z opatrnosti pak žalobce vznesl námitku promlčení k nárokům žalovaného, a to zejména k části nároku žalovaného ve výši 10 000 Kč za uhrazený soudní poplatek, ve výši 30 000 Kč za právní zastoupení žalovaného advokátem ve výši 21 964,40 Kč a ve výši 960 726 Kč, když žalovaný se o jím tvrzených nárocích vzniklé škody, které vyčíslil vzájemným návrhem, musel dozvědět nejpozději vyhlášením rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 19 Co 35/2018 – 418, tj. dne 24. 4. 2018, kterým byl potvrzen výrok rozsudku okresního soudu a v tento okamžik musel mít žalovaný povědomost o jím tvrzené škodě, tj. kdo je za škodu odpovědný a jaká je její výše. Navrhl zamítnutí vzájemného návrhu žalovaného pro promlčení.

4. V řízení byly provedeny tyto důkazy:

5. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 9. 2017, č.j. 13 C 367/2015 - 372, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 4. 2018, č.j. 19 Co 35/2018- 418, který nabyl právní moci dne 28. 5. 2018 a vykonatelnosti dne 1. 6. 2018, byli žalobce a žalovaný zavázáni společně a nerozdílně k náhradě nákladů řízení [anonymizována tři slova]. [jméno] [anonymizována dvě slova]. [jméno] v [obec] – [část obce], identifikační [číslo] se sídlem [adresa], a to v celkové výši 43 928,80 Kč (z toho částka připadající na řízení před soudem 1. stupně a částka ve výši 8 480,90 Kč připadající na řízení před soudem 2. stupně).

6. Žalobce prokázal výpisem z účtu [obec] národní banky ze dne 7. 6. 2018, že zaplatil náklady řízení v celkové částce 43 928,80 Kč na účet [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

7. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 14. 10. 2020, která byla doručena žalovanému dne 26. 10. 2020 proti jeho podpisu (viz. dodejka na č. l. 17 p.v.).

8. Žalobce dále doložil 6x sdělení [anonymizována dvě slova] [země] ze dne 18. 9. 2002 (19. 9. 2002) předložených v rámci soudního řízení vedeného pod spisovou značkou 13 C 367/2015, ze kterých vyplývá, že [anonymizována dvě slova] [země] měl oprávnění v souladu se zákonem č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zák. č. 569/1991 Sb., o [anonymizována dvě slova] [země], ve znění pozdějších předpis §, a zákona č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném k datu uzavření kupní smlouvy, převést zemědělské a lesní pozemky z vlastnictví státu na jiné osoby, kdy při přípravě kupní smlouvy vycházel [anonymizována dvě slova] jako prodávající z předpokladu, že na převáděný majetek nedopadá blokační ustanovení § 29 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění účinném ke dni uzavření kupní smlouvy (8. 11. 2007), kdy Katastrální úřad sdělil v rámci šetření [anonymizována dvě slova] [země], že nemovitosti, které byly předmětem kupní smlouvy uzavřené se žalovaným nebyly dle podkladů katastru nemovitostí a předchozí evidence po 25. 2. 1948 majetkem církve, náboženské společnosti, řádu nebo kongregace.

9. Ze spisu sp. zn. 13 C 367/2015 bylo zjištěno, že právní zástupce žalovaného byl přítomen při jednání před odvolacím soudem dne 24. 4. 2018, při kterém byl vyhlášen rozsudek č.j. 19 Co 35/2018 - 418, kterým byl rozsudek okresního soudu potvrzen. Rovněž tímto spisem bylo prokázáno, že žalovaný zaplatil v tomto řízení na nákladech částku 10 000 Kč za soudní poplatek a za náklady advokátního zastoupení 30 000 Kč.

10. Ostatní listiny soud nehodnotil, neboť pro zjištěný skutkový stav jsou nadbytečné. Rovněž soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu znaleckým posudkem o stanovení obvyklé ceny nemovitostí ke dni 19. 6. 2018 jako nedůvodný, nadbytečný, když vzájemný návrh žalovaného posoudil jako neoprávněný a zamítl jej.

11. Soud zhodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízeno najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.).

12. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na základě rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 9. 2017, č.j. 13 C 367/2015 - 372, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 4. 2018, č.j. 19 Co 35/2018- 418, který nabyl právní moci dne 28. 5. 2018 a vykonatelnosti dne 1. 6. 2018, byl společně se žalobcem zavázán společně a nerozdílně k náhradě nákladů řízení [anonymizována tři slova]. [jméno] [anonymizována dvě slova]. [jméno] v [obec] – [část obce], v celkové výši 43 928,80 Kč. Žalobce po nabytí právní moci těchto rozsudků zaplatil k rukám právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky, jako spoludlužník zavázaný výše uvedenými rozsudky k úhradě nákladů řízení společně se žalovaným celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 43 928,80 Kč. Žalobce má tak proti žalovanému právo jako spoludlužník na zaplacení ½ uhrazených nákladů, což činí 21 964,40 Kč. Žalovanému byla zaslána dne 14. 10. 2020 výzva k zaplacení dlužné částky, která byla doručena dne 26. 10. 2020.

13. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k následujícímu právnímu závěru:

14. Podle ust. § 1876 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada.

15. V řízení bylo prokázáno, že žalobce po nabytí právní moci shora citovaných rozsudků zaplatil k rukám právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáty, jako spoludlužník zavázaný výše uvedenými rozsudky k úhradě nákladů řízení společně se žalovaným celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 43 928,80 Kč. Žalobce má tak proti žalovanému právo v souladu s ust. § 1876 odst. 2 o.z. nárok na náhradu, neboť žalobce jako spoludlužník vyrovnal více, než činí jeho podíl na dluhu. Nárok činí částku ve výši 21 964,40 Kč, tj. jedna polovina uhrazené náhrady nákladů řízení, kdy celková výše činila 43 928,80 Kč. Soud přiznal žalobci i právo na příslušenství pohledávky (§ 1970 o.z.), kdy žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a to ode dne 11. 11. 2020, tedy od uplynutí lhůty stanovené žalovanému k zaplacení předžalobní výzvou. O úroku z prodlení soud tedy rozhodl v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a úředních sdělení České národní banky v současném znění (výrok I). Plnění dle výroku I. soud stanovil v zákonné lhůtě tří dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. l o.s.ř.

16. Soud výrokem II. zamítl vzájemný návrh žalovaného na zaplacení částky 1 137 333 Kč jako nedůvodný. Žalovaný tvrdil, že mu vznikla v souvislosti s protiprávním jednáním žalobce škoda ve výši 10 000 Kč za uhrazený soudní poplatek, ve výši 30 000 Kč za právní zastoupení žalovaného advokátem a ve výši 21 964,40 Kč v souvislosti s řízením u Okresního soudu v Hradci Králové sp.zn. 13 C 367/2015. Dále požadoval náhradu škody ve výši 960 726 Kč, kdy tato částka 960 726 Kč představuje újmu na majetku žalovaného, kdy žalovaný koupil předmětné nemovitosti, které byly následně vydány, na základě kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2007, když vlastnictví žalovaný nabyl vkladem do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu dne 12. 12. 2007.

17. Odpovědnost státu za škodu řeší zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

18. V dané věci soud rozhodoval ve věci sp.zn. 13 C 367/2015 v souladu s § 29 zákona o půdě. Soud vyšel z Nálezu Ústavního soudu České republiky sp.zn. II.ÚS 2640/17 ze dne 22.5.2018, ve kterém cituje:„ Problematiku restitucí nelze ani s odstupem dvou desítek let nahlížet jako otázku historické nespravedlnosti, která by se vymykala nástrojům právního státu. Účel § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění účinném do 31. 12. 2012, je proto nutno sledovat v kontextu hodnotového základu restituční a rehabilitační legislativy a judikatury Ústavního soudu. Podle ní (např. nález ve věci sp. zn. Pl. ÚS 9/07) účelem tohoto ustanovení není toliko samotná blokace určité části státního, resp. obecního majetku, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace. Jeho podstatou je především závazek zákonodárce přijmout právní úpravu, která vypořádá historický majetek církví a § 29 tak fakticky konzumuje, a do jejíhož přijetí nelze tento majetek převádět na jiné osoby„. Soud rovně ž poukazuje i na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2532/17.

19. Okresní soud v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 13 C 367/2015 dospěl k jednoznačnému závěru, že nebyly zjištěny v tomto konkrétním případě žádné okolnosti, pro které by došlo k průlomu blokace dispozice s historickým majetkem církve zakotvené v § 29 zákona o půdě, což potvrdil i odvolací soud Kupní smlouva uzavření mezi žalobcem a žalovaným ze dne 8. 11. 2007 je tedy absolutně neplatná.

20. Dle soudu zde není dána odpovědnost žalobce za absolutní neplatnost kupní smlouvy zjištěná v řízení vedeném zdejším soudem pod sp.zn. 13 C 367/2015. Neplatnost právního jednání znamená, že právní jednání sice je (uskutečnilo se), ale hledí se na ně jakoby nebylo učiněno, a proto nemá žádné právní následky. Na základě této absolutní neplatnosti kupní smlouvy si obě strany vzájemně vrátily svá plnění, a proto v této souvislosti není dána ani příčinná souvislost mezi jednáním žalobce a mezi tvrzeným vznikem škody na straně žalovaného. Žalovanému tak nárok na zaplacení náhrady škody ve výši 1 137 333 Kč vůbec nevznikl, když není splněn ani jeden předpoklad pro vznik škody, tj. vznik škody, dále jednání škůdce, příčinná souvislost mezi vznikem škody a jednáním škůdce, dále protiprávnost a konečně zavinění (§ 2894 odst. 1 o.z.) Soud připomíná, že v řízení sp.zn. 13 C 367/2015 šlo o zmírnění následků některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 až 1989, jednalo se o zákon výjimečná, jednorázový. Podstatou bylo tedy napravit křivdy, které se staly v té rozhodné době.

21. I kdyby soud odhlédl od výše uvedeného, je vznesený nárok žalovaného uplatněný vzájemným návrhem promlčen, když tato námitka promlčení je důvodná. Žalovaný se o jím tvrzených nárocích vzniklé škody, které vyčíslil vzájemným návrhem, musel dozvědět nejpozději vyhlášením rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 19 Co 35/2018 – 418, tj. dne 24. 4. 2018, kterým byl potvrzen výrok rozsudku okresního soudu a v tento okamžik musel mít žalovaný povědomost o jím tvrzené škodě, tj. kdo je za škodu odpovědný a jaká je její výše, tato námitka promlčení je důvodná, když žalovaný svůj nárok uplatnil až po uplynutí obecné tříleté promlčecí doby (§ 629 o.z.) svým podáním dne 27. 5. 2021.

22. S ohledem na výše uvedené byl vzájemný návrh žalovaného v celém rozsahu zamítnut jako nedůvodný.

23. Výrok pod bodem III. se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci plně úspěšný a má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení představují odměnu za zastupování dle vyhl. č. 254/2015, ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu za 8 úkonů (předžalobní výzva, žaloba, reakce na vzájemný návrh ze dne 27. 5. 2021, příprava na jednání na 20. 10. 2021, účast u jednání dne 20. 10. 2021, písemná reakce z 16. 11. 2021, příprava na jednání dne 19. 1. 2022, účast ujednání 19. 1. 2022) po 300 Kč, celkem 2 400 Kč.

24. Výrok pod bodem IV. se opírá o ust. § 2 odst. 3 zák č. 549/91 Sb., kdy žalobce je ze zákona osvobozen od placení soudních poplatků (§ 11 odst. 2 písm. a) citovaného zákona), byl ve věci plně úspěšný, a proto poplatková povinnost přechází na žalovaného. Dle sazebníku činí poplatek 5% z tarifní hodnoty 21 964,40 Kč, což činí 1 099 Kč.