13 C 155/2022

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobce: ; název žalobkyně , IČO ; sídlem adresa žalobkyně ; zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem anonymizováno číslo , PSČ obec – obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum ; bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši</b> <b>a) 30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 Kč od 17. 1. 2022 do zaplacení</b> <b>b) 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 500 Kč od 17. 1. 2022 do zaplacení,</b> <b>a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 25. 3. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 530 Kč s odůvodněním, že se dne 16. 1. 2022 při použití hromadné dopravy provozované žalobcem žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalovaný se nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud věc rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, aniž by nařizoval jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [variabilní symbol] ze dne 16. 1. 2022 bylo zjištěno, že na lince B hromadné dopravy v místě kontroly zastávka [ulice] - [část obce] použil žalovaný, jehož totožnost byla zjištěna z občanského průkazu, hromadnou dopravu provozovanou žalobcem dne 16. 1. 2022 v 10:47 hodin a na výzvu kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému, tedy smluvní pokutu. Žalovaný byl vyzván k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 14. 3. 2022. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dle ustanovení § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 2550 až § 2554 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob dle § 2550 občanského zákoníku, kdy na základě této smlouvy vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Podrobnosti realizace přepravy jsou upraveny zákonem č. 111/94 Sb. v platném znění ustanovení § 18a odst. 2 citovaného zákona, resp. zákonem č. 266/94 Sb. v platném znění, přepravním řádem, smluvními přepravními podmínkami, § 37 zákona č. 266/94 Sb. a dále vyhláškou č. 175/2000 Sb. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce, je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Provedeným dokazováním tedy bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný vzhledem k tomu, že se dne 16. 1. 2022 při použití hromadné dopravy provozované žalobcem nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, porušil shora citovaný zákon. S ohledem na výše uvedené bylo tedy žalobě v celém rozsahu vyhověno, když výše přirážky nepřesahuje částku 1 500 Kč a jízdné činí 30 Kč. Soud tedy přiznal žalobci jízdné a příslušenství pohledávky, protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatil přirážku k jízdnému, je nárok žalobce důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení požadovaný v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony po 200 Kč, tři paušální poplatky po 100 Kč, DPH 21 % ve výši 189 Kč, soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem 1 489 Kč.