13 C 215/2022

Plný text

Soud věc rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, aniž by nařizoval jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). Ze Zápisu o provedené přepravní kontrole číslo bylo zjištěno, že žalovaný, jehož totožnost byla zjištěna z občanského průkazu, použil na lince č. 2 hromadné dopravy v místě kontroly zastávka anonymizováno hromadnou dopravu provozovanou právním předchůdcem žalobce dne 12. 11.2020 v 16: 00 hodin a na výzvu kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný jízdné po výzvě nezaplatil, zápisy podepsal a byl poučen dle informačního letáku. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 7. 2021 na žalobkyni, která je ve věci aktivně legitimována. Postoupení pohledávky bylo písemně oznámeno žalovanému. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 19. 7. 2022. To vše žalobkyně prokázala zápisem o přepravní kontrole, soupisem pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek a předžalobní výzvou. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dle ustanovení § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 2550 až § 2554 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi žalobcem (předchůdcem žalobkyně) a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob dle § 2550 občanského zákoníku, kdy na základě této smlouvy vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Podrobnosti realizace přepravy jsou upraveny zákonem č. 111/94 Sb. v platném znění ustanovení § 18a odst. 2 citovaného zákona, resp. zákonem č. 266/94 Sb. v platném znění, přepravním řádem a smluvními přepravními podmínkami. Cestující, který se nemůže na vyzvání podle § 1 prokázat platnou jízdenkou, zaplatí přirážku. Dle § 18a odst. 3 citovaného zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Provedeným dokazováním tedy bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný vzhledem k tomu, že dne 12. 11. 2020 použil hromadnou dopravu provozovanou právním předchůdcem žalobkyně a neprokázal se přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, porušil shora citovaný zákon. S ohledem na výše uvedené bylo tedy žalobě v celém rozsahu vyhověno, když výše přirážky nepřesahuje částku 1 500 Kč a jízdné činí 20 Kč. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud přiznal úspěšné žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují náklady za zastoupení advokátkou dle vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony po 200 Kč, tři paušální poplatky po 100 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem 1 300 Kč.