13 C 218/2021

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO ; sídlem adresa žalobkyně ; zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum ; bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 520 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 4. 8. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se dne 19. 7. 2019 na lince č. 5 hromadné dopravy provozované anonymizována dvě slova územní celek, anonymizováno nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalovaný se nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud věc rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, aniž by nařizoval jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Ze Zápisu o provedené přepravní kontrole číslo bylo zjištěno, že žalovaný, jehož totožnost byla zjištěna z občanského průkazu, použil na lince č. 5 hromadné dopravy hromadnou dopravu provozovanou právním předchůdcem žalobce dne 19. 7. 2019 v 6:52 hodin a na výzvu kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný jízdné po výzvě nezaplatil, zápisy podepsal a byl poučen dle informačního letáku. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 7. 2020 na žalobce, který je ve věci aktivně legitimován. Postoupení pohledávky bylo písemně oznámeno žalovanému. Žalovaný byl vyzván žalobcem k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 30. 7. 2020. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dle ustanovení § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 2550 až § 2554 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob dle § 2550 občanského zákoníku, kdy na základě této smlouvy vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Podrobnosti realizace přepravy jsou upraveny zákonem č. 111/94 Sb. v platném znění ustanovení § 18a odst. 2 citovaného zákona, resp. zákonem č. 266/94 Sb. v platném znění, přepravním řádem a smluvními přepravními podmínkami. Cestující, který se nemůže na vyzvání podle § 1 prokázat platnou jízdenkou, zaplatí přirážku. Dle § 18a odst. 3 citovaného zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Provedeným dokazováním tedy bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný vzhledem k tomu, že dne 19. 7. 2019 použil hromadnou dopravu provozovanou právním předchůdcem žalobce a neprokázal se přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, porušil shora citovaný zákon. S ohledem na výše uvedené bylo tedy žalobě v celém rozsahu vyhověno, když výše přirážky nepřesahuje částku 1 500 Kč a jízdné činí 20 Kč. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony po 200 Kč, tři paušální poplatky po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem 1 489 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho výkon k soudu nebo na exekuci.