13 C 233/2021
č. j. 13 C 233/2021-16
V PLATNOSTIOkresní soud v Hradci Králové rozhodl ve prospěch žalobce o zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím. Soud uznal, že žalovaná porušila právní povinnost prokázat platný jízdní doklad při použití hromadné dopravy. Rozsudek se opírá o § 18a odst. 3 zákona o dopravě, podle něhož je přirážka za neprokázání jízdního omezena 1 500 Kč. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO ; sídlem adresa žalobkyně ; zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum ; bytem adresa žalované o zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 516 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 516 Kč od 26. 12. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná se dne 10. 12. 2019 na lince číslo hromadné dopravy provozované anonymizována dvě slova územní celek, anonymizováno nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalovaná se nevyjádřila, tedy nesporovala skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud věc rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazu, aniž by nařizoval jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§115a o. s. ř.). Ze zápisu o provedené přepravní kontrole číslo bylo zjištěno, že žalovaná, jejíž totožnost byla zjištěna z občanského průkazu, použila na lince č. 13 hromadné dopravy v místě kontroly zastávka náměstí Republiky – směr Hlavní nádraží hromadnou dopravu provozovanou právním předchůdcem žalobce dne 10. 12. 2019 v 10:46 hodin a na výzvu kontrolora se neprokázala platným jízdním. Žalovaná jízdné po výzvě nezaplatila, zápisy podepsala a byla poučena dle informačního letáku. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2020 na žalobce, který je ve věci aktivně legitimován. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované včetně předžalobní výzvy. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 2550 až § 2554 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o přepravě osob dle § 2550 občanského zákoníku, kdy na základě této smlouvy vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Podrobnosti realizace přepravy jsou upraveny zákonem číslo 111/94Sb. v platném znění ust. § 18a odst. 2 citovaného zákona, resp. zák. č. 266/94Sb. v platném znění, Přepravním řádem a smluvními přepravními podmínkami. Cestující, který se nemůže na vyzvání podle § 1 prokázat platnou jízdenkou, zaplatí přirážku. Dle § 18a odst. 3 citovaného zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Provedeným dokazováním tedy bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná vzhledem k tomu, že dne 10. 12. 2019 použila hromadnou dopravu provozovanou právním předchůdcem žalobce a neprokázala se přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, porušila shora citovaný zákon. S ohledem na výše uvedené bylo tedy žalobě v celém rozsahu vyhověno, když výše přirážky nepřesahuje částku 1 500 Kč a jízdné činilo 16 Kč. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují náklady za zastoupení advokátem dle vyhl. č. 177/96 Sb. ve znění vyhl. číslo 120/2014 Sb. za tři úkony po 200 Kč, tři paušální poplatky po 100 Kč, 21% DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem 1 489 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní- li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelé rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho výkon k soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.