13 C 251/2021

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 16 666 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba ve znění, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 16 666 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 666 Kč od 19. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 7 550,40 Kč rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1 Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 16 666 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce má spolu se svou bývalou manželkou [jméno] [příjmení] v zaniklém a doposud nevypořádaném společném jmění manželů nemovitosti, a to konkrétně pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] vše nacházející se v [katastrální uzemí] a obci [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové. 2 Výše uvedené nemovitosti užívá počínaje dnem 29. 3. 2021 za účelem bydlení i žalovaný, a to i přes opakovaně vyslovený nesouhlas žalobce. Jako právní titul pro užívání nemovitostí předložil žalovaný žalobci plnou moc, kterou mu k užívání nemovitostí měla udělit paní [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že se jedná o nemovitost doposud se nacházející ve společném jmění manželů, dle žalobce je nutný souhlas obou bývalých manželů, aby žalovaný danou nemovitost mohl dlouhodobě užívat, neboť se v takovém případě jedná o záležitost, která překračuje obvyklou správu majetku, o které by mohl rozhodovat pouze jeden z manželů. S ohledem na výše uvedené tak žalovaný užívá dané nemovitosti bez právního titulu a v takovém případě je nutné, aby hradil částku odpovídající bezdůvodnému obohacení za užívání výše uvedených nemovitostí. Tato částka odpovídá nájemnému v místě a čase obvyklému, které dle zjištění žalobce činí nejméně 25 000 Kč měsíčně. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dané nemovitosti užívá spolu s žalobcem a paní [jméno] [příjmení], má povinnost hradit platbu ve výši 1/3 z uvedené částky, tedy 8 333 Kč měsíčně. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě výše uvedené částky za období od 29. 3. 2021 do 31. 5. 2021 v celkové výši 16 666 Kč (2 x 8 333 Kč) dopisem svého právního zástupce ze dne 8. 6. 2021. K úhradě dlužné částky byla žalovanému poskytnuta lhůta nejpozději do 18. 6. 2021. Žalovaný do současné doby dlužnou částku nezaplatil. 3 Žalovaný podal odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu s odůvodněním, že předmětné nemovitosti vlastní žalobce i jeho bývalá manželka [jméno] [příjmení] v rámci dosud nevypořádaného společného jmění manželů, kdy se oba dohodli na tom, že spolu budou předmětné nemovitosti užívat v rámci dohody o rozdělení faktického užívání nemovitosti, kdy žalobce bude užívat přízemí domu a [jméno] [příjmení] společně s dětmi bude užívat výlučně sama první patro rodinného domu, společné prostory budou užívat rovnocenně obě strany. Toto užívání nemovitosti je praktikováno žalobcem a [jméno] [příjmení] od ledna 2021 a oba bývalí manželé způsob rozdělení užívání nemovitosti respektují. Žalovaný žije s [jméno] [příjmení] ve společné domácnosti pouze v její polovině nemovitosti, kterou má určenou ke svému výlučnému užívání, a to na základě jejich družského poměru a souhlasu [jméno] [příjmení]. Předmětné prostory tedy neužívá žalovaný bez právního důvodu a nepůsobí žalobci na jeho úkor majetkovou újmu. Nemovitosti užívá pouze v rozsahu, který si vlastníci mezi sebou dohodli s tím, že užívá pouze polovinu nemovitostí určenou dle jejich dohody k užívání pro [jméno] [příjmení]. Nad rámec uvedl, že žalobce si přisvojuje víc práv, než mu přísluší, kdy chce rozhodovat o tom, s kým bude ve svých částech společných nemovitostí [jméno] [příjmení] žít, a takový nárok žalobce nemá. Pokud má žalobce na mysli, že na straně jeho bývalé manželky dochází ke vzniku jakéhokoli užitku z toho, že žalovaný bydlí v polovině paní [příjmení], kterou má v rámci dohody vymezenou k užívání, měl by žalobce žalovat bývalou manželku o vydání prospěchu získaného ze společné věci. Namítl tedy nedostatek pasivní věcné legitimace. 4 Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že žalobce je její bývalý manžel, žalovaný je jejím partnerem. Rodinný domek v [obec] je v jejím vlastnictví a vlastnictví žalobce, kdy mají nedořešené společné jmění manželů. Koupi této nemovitosti svědkyně převážně financovala, a to 76 % z celkové kupní ceny z prostředků získaných prodejem jejího bytu, což žalobce uznal. V rámci rozvodu po psychických nátlacích musela z nemovitosti odejít a najít si pronájem. Následně oznámila žalobci, že se spolu s dětmi vrátí, protože z finančních důvodů si nemohla dovolit hradit nájemné. Prostřednictvím právních zástupců si ona a žalobce rozdělili nemovitost k užívání, kdy žalobce užívá dole dvě místnosti, WC a koupelnu. Svědkyně spolu s dětmi užívá vrchní patro. Vše ostatní mají společné. To, že v nemovitosti bude žít spolu se žalovaným, svědkyně oznámila žalobci přes právního zástupce. Vrchní patro užívá se žalovaným, protože se s žalobcem bojí být v nemovitosti sama. Žalobce nesouhlasil s tím, aby se svědkyní žalovaný bydlel, přitom ona sama žalobci do jeho vztahu nijak nezasahuje. Jeho partnerky k nim jezdí a je pouze její věcí, kdo s ní bude žít ve společné domácnosti. Se žalovaným žila již rok předtím, než se nastěhovala s dětmi do nemovitosti. Tvoří společnou domácnost a má v něm oporu. Žalovaný užívá hlavně ložnici a koupelnu, jedí společně u stolu. Nezasahuje vůbec do prostoru žalobce, užívá pouze společné prostory. Co se týká zahrady, tak partner jí pomáhá ji udržovat, tedy sekat trávu a řezat stromy, když žalobce tyto práce odmítá dělat. Pokud se týká rekreace, tak žalovaný s ní pije na zahradě kávu. Zahradu užívají společně s dětmi, jako ji užívá žalobce se svou partnerkou. Na zahradě je jedno parkovací místo, které využije ten, kdo dřív přijede. Další parkovací místo je na ulici. Pokud přijedou třetím vozem, parkují na vedlejším pozemku, který má svědkyně pronajatý. Žalovaný parkuje i na pozemku, který patří k domu. Navíc, svědkyně vozidlo žalovaného užívá, takže tím vozidlem tam parkuje i ona. Poslední vyúčtování nákladů jí žalobce poslal přes svého právního zástupce, kdy náklady na dům vyčíslil ve výši 2 730 Kč měsíčně pro ni. Svědkyně posílá 3 000 Kč měsíčně, ona platí úvěry a žalobce hypotéku, a to v rámci nevyřešeného společného jmění manželů. Svědkyně rovněž platí pojistku na dům a revizi kotle. U žalobce přespávají jeho kamarádky, jezdí tam s dětmi jeho sestra. Staral se i o jiné děti. Ke svědkyni rovněž také jezdí rodiče a bratr. Se žalovaným hradí společně potřeby jejich domácnosti a žalovaný jí platí 500 Kč měsíčně na náklady. Žalobce užívá v přízemí WC, kde je kotel, takže pouze žalobce má přístup k ovládání kotle, kdy ho musí prosit, aby zatopil. Byly tam v minulosti z jeho strany naschvály. Svědkyně potvrdila, že žalovanému udělila plnou moc k užívání nemovitosti, protože chtěla eliminovat veškerá rizika. Chtěla, aby i žalovaný, pro něhož situace není jednoduchá, jí mohl pomáhat s údržbou domu, než se dořeší společné jmění manželů. V rámci vypořádání společného jmění manželů žalobce opakovaně sděloval, že dům opustí. 5 Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že u něj nikdo nikdy nepřespává, maximálně přijedou návštěvy na kávu. Pokud se týká kotle, ovládání je v místnosti, kterou užívá pouze žalobce. Bývalá manželka za ním ohledně topení přišla pouze jednou, kdy jí řekl, že kotel je nastavený na 21oC a spíná automaticky. Nicméně ho nastavil na 22oC. Od té doby s ním nemanipuloval. Žalovaný užívá celé vrchní patro a dole společné prostory, tzn. předsíň, chodbu, schodiště, obývák a kuchyň s jídelnou. Okolo domu využívá žalovaný všechny prostory. Parkuje na zpevněném dvorku u domu. Žalovaný se v nemovitosti vyskytuje každý den, i přes noc. Žalobce nemovitost využívá k přespání maximálně 2 x až 3 x v týdnu. Je pravdou, že dochází k běžným hádkám. Nesouhlasí s tím, aby žalovaný užíval nemovitosti spolu se svědkyní. Každé ráno žalobce přijíždí do nemovitosti o půl sedmé a je tam do 15 hodin, neboť zde má sídlo své společnosti. Žalovaný každé ráno odváží jeho děti do školy, takže zde bydlí. Prostory, které užívá výlučně sám, má uzamčené. 6 Právní zástupce žalobce u jednání soudu potvrdil, že mezi žalobcem a paní [jméno] [příjmení] existovala dohoda o užívání nemovitostí, které vlastní v rámci dosud nevypořádaného společného jmění manželů, kdy oba se dohodli tak, že žalobce bude obývat přízemí domu (konkrétně pokoj, ložnici, koupelnu, WC a místnost pod schody), paní [jméno] [příjmení] bude užívat spolu se třemi dětmi výlučně sama první patro rodinného domu (dětské pokoje a koupelna v 1. patře). Společnými prostorami, které budou užívat rovnocenně obě strany, budou vstupní místnosti, což je předsíň a chodba, dále kuchyň s jídelnou, spíž a koupelna s kotlem určeným k vytápění celého domu. 7 Z Plné moci udělené [jméno] [příjmení] žalovanému ze dne 13. 4. 2021 bylo zjištěno, že byla udělena k tomu, aby s ní žalovaný spoluužíval předmětné nemovitosti k jejich společnému bydlení, a kromě jiného, aby za ni prováděl veškeré opravy nemovitosti a zajišťoval řádný stavební stav nemovitosti. 8 Dopisem ze dne 8. 6. 2021 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení částky 16 666 Kč jako bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitostí za období od 29. 3. 2021 do 31. 5. 2021, a to nejpozději do 18. 6. 2021. Opětovná výzva k zaplacení této částky byla dopisem ze dne 2. 8. 2021. 9 Ze seznamu nemovitostí (ve spisu na čísle listu 19) bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti jsou ve společném jmění žalobce a [jméno] [příjmení] a jsou zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec]. 10 Z dopisu ze dne 10. 12. 2020 sepsaného právním zástupcem žalovaného a adresovaného právnímu zástupci žalobce a z e-mailové korespondence z 18. 3. 2021 byla prokázána existence dohody žalobce a [jméno] [příjmení] ohledně rozdělení užívání nemovitosti včetně společných prostor nemovitosti, což obě strany činí nesporným, tedy, že tato dohoda mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] existuje. 11 Z ostatní předložené e-mailové korespondence probíhající mezi právními zástupci žalobce a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že probíhala jednání směřující k dohodě o vypořádání společného jmění a byl zde zmíněn i termín, který žalobce prostřednictvím svého zástupce uvedl jako termín vyklizení předmětné nemovitosti, a to leden 2021. 12 Ostatní provedené listinné důkazy soud nehodnotil, neboť pro zjištění skutkového stavu jsou nepodstatné. 13 Soud zamítl návrh žalobce na provedení znaleckého posudku a výslech svědků, které by navrhnul v určité lhůtě, jako nedůvodný s tím, že byl zjištěn dostatečně skutkový stav věci a ve věci je možné rozhodnout, tzn., že provádění dalších důkazů by bylo nadbytečné a neekonomické a nebylo by pro rozhodnutí ve věci relevantní. 14 S ohledem na výše uvedené bylo tedy prokázáno, že žalobce má spolu se svou bývalou manželkou [jméno] [příjmení] v zaniklém a doposud nevypořádaném společném jmění manželů nemovitosti, a to konkrétně pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] vše nacházející se v [katastrální uzemí] a obci [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové. Dále bylo nesporné, že žalobce spolu s [jméno] [příjmení] uzavřeli dohodu o užívání předmětné nemovitosti, dle které se oba bývalí manželé dohodli tak, že žalobce bude obývat přízemí domu (konkrétně pokoj, ložnici, koupelnu, WC a místnost pod schody), paní [jméno] [příjmení] bude užívat spolu se třemi dětmi výlučně sama první patro rodinného domu (dětské pokoje a koupelna v 1. patře). Společnými prostorami, které budou užívat rovnocenně obě strany, budou vstupní místnosti, což je předsíň a chodba, dále kuchyň s jídelnou, spíž a koupelna s kotlem určeným k vytápění celého domu. Žalobce ve své účastnické výpovědi potvrdil, že místnosti vymezené k užívání má uzamčené. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi potvrdila, že žalovaný s ní žije ve vymezených prostorách určených dle dohody s bývalým manželem k jejímu výlučnému užívání ve společné domácnosti, měsíčně jí přispívá na náklady částkou 500 Kč a svědkyně se žalovaným žijí spolu v družském poměru. Svědkyně udělila žalovanému plnou moc za účelem, aby s ní žalovaný spoluužíval předmětné nemovitosti k jejich společnému bydlení, nikoli k výkonu vlastnického práva, jak zmiňoval právní zástupce žalobce ve svém závěrečném návrhu. Soud uvěřil obsahu výpovědi této svědkyně, když toto její tvrzení je podporováno listinnými důkazy, účastnickou výpovědí žalobce ohledně rozdělení užívání nemovitosti a i žalovaným. Ani žalobce nesporuje, že by žalovaný nežil ve společné domácnosti se svědkyní [jméno] [příjmení]. Žalobce neprokázal, že by žalovaný užíval nemovitost mimo vymezený rámec určený pro výlučné užívání předmětné nemovitosti svědkyní [jméno] [příjmení], kdy sám potvrdil, že místnosti pro své výlučné užívání má uzamčené, takže k nim nikdo jiný než on nemá přístup, tedy ani žalovaný je nemohl užívat. Mohl tedy užívat nemovitost pouze v tom rozsahu, jak ji užívá svědkyně, a s jejím souhlasem, a jak zněla dohoda o užívání této nemovitosti mezi žalobcem a svědkyní. 15 Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 16 Na tuto věc dopadá ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.). Dle tohoto ustanovení, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17 V dané věci bylo [anonymizováno], že mezi žalobcem a svědkyní [jméno] [příjmení] existovala dohoda o spoluužívání nemovitostí, které mají v nedořešeném společném jmění manželů, a která je respektována oběma stranami. Žalovaný žije se svědkyní ve společné domácnosti, žijí v družském poměru a za užívání nemovitosti platí žalovaný svědkyni částku 500 Kč měsíčně. Žalovaný užívá nemovitost ve vymezeném rozsahu užívání pro výlučné užívání svědkyní [jméno] [příjmení] se souhlasem této svědkyně jako spoluvlastnice předmětných nemovitostí, a to nikoli bez právního důvodu, jak tvrdí žalobce. Žalobce má prostory vymezené ke svému výlučnému užívání uzamčené, jak sám potvrdil ve své účastnické výpovědi. Ze strany žalovaného tedy nemohlo dojít a nedochází ke vzniku bezdůvodného užívání tím, že by užíval předmětné nemovitosti bez právního důvodu a získal tím nějaký majetkový prospěch. To ve svém důsledku znamená, že žalovaný není v této věci pasivně legitimovaný. Proto byla žaloba jako nedůvodná v celém rozsahu zamítnuta. 18 Svědkyně v žádném případě nepřekročila meze obvyklého hospodaření či správy majetku náležejícího do společného jmění tím, že žije v partnerském vztahu a ve společné domácnosti se žalovaným. Tato skutečnost nemá žádný vztah k předmětné nemovitosti. Žalobci rovněž nepřísluší žádné právo rozhodovat o tom, kdo bude spolu se svědkyní bydlet ve vymezených prostorách dle dohody spoluvlastníků, tedy svědkyně a žalobce. 19 S ohledem na výše uvedené byla žaloba jako nedůvodná v celém rozsahu zamítnuta, když žalovaný není ve věci pasivně legitimovaný a v předmětné nemovitosti bydlí se souhlasem spoluvlastnice nemovitosti, tedy nikoli bez právního důvodu. 20 Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud přiznal žalovanému plnou náhradu nákladů řízení, neboť měl ve věci plný úspěch a má tedy právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení tvoří mimosmluvní odměna ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, vyjádření a účast u jednání soudu nařízeného na den 19. 10. 2021) ve výši sazby kalkulované z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT, tj. ve výši 1 780 Kč za 1 úkon právní služby; celkem 5 340 Kč, 3 paušální náhrady výdajů dle § 13 odst. 4 AT za tři výše popsané úkony právní služby po 300 Kč, celkem 900 Kč a 21 % DPH ve výši 1 310 Kč. Celkové náklady řízení činí 7 550,40 Kč a žalobce je povinen nahradit je žalovanému k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.