13 C 261/2019

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o výživné pro zletilé dítě <b>I. Žalovaný je povinen přispívat žalobci na jeho výživu částkou 17 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2018, a to vždy do každého 5. dne v měsíci k rukám žalobce.</b> <b>II. Nedoplatek výživného za dobu od 1. 9. 2018 do 31. 3. 2022 ve výši 639 500 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci do tří let od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>III. Pokud se žalobce domáhal po žalovaném placení výživného v další částce ve výši 3 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2019, vždy do každého 5. dne toho kterého měsíce, žaloba se zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 152 160 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1 Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném určení výživného na částku 17 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2018 a od 1. 9. 2019 na částku 20 000 Kč měsíčně s odůvodněním, že žalovaný je jeho otec a v současné době mu hradí výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně na základě vlastního uvážení. Na jaře roku 2019 žalobce odmaturoval na soukromém jazykovém gymnáziu a byl přijat ke studiu na [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] v [obec], obor [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], kdy jeho velkým zájmem je tvorba filmů, včetně psaní scénářů. S touto činností a zároveň přípravou na budoucí povolání jsou spojeny nemalé výdaje. Rodiče žalobce vedli společnou domácnost do jeho 15 let, od roku 2015 spolu nežijí a prakticky veškeré náklady spojené s jeho studiem a velmi nákladným koníčkem hradila jeho matka, se kterou žije ve společné domácnosti, kdy zajišťuje všechny jeho potřeby. Otec podniká, je statutárním zástupcem několika firem s velmi vysokým obratem. Věnuje se vývoji a výrobě přístrojů pro leteckou techniku. Od něho žalobce ví, že on je skutečným majitelem těchto firem, i když z obchodního rejstříku tuto skutečnost nelze dohledat. Dle názoru žalobce dosahuje žalovaný měsíčního příjmu minimálně ve výši 100 000 Kč. Otce několikrát žádal o zvýšení výživného, což žalovaný odmítl. Měsíční náklady žalobce se s počátkem jeho studia zvýšily. Školné činí 50 000 Kč za rok, hradí nájem bytu ve výši cca 12 000 Kč měsíčně, když univerzita nemá koleje, zajišťuje si stravu, náklady na studijní materiály činí cca 7 000 Kč měsíčně a dále vynakládá náklady na cestování. Celkové měsíční náklady žalobce činí cca 25 000 Kč. Matka je v současné době nezaměstnaná a pobírá podporu v nezaměstnanosti. Výživné požaduje od 1. 9. 2018, kdy vstoupil do maturitního ročníku a začal se připravovat na studia na vysoké škole. 2 Žalovaný navrhl nejprve přiznat výživné ve výši 4 500 Kč měsíčně s odůvodněním, že platí výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně a dobrovolně platil žalobci náklady na mobilní telefon, které např. v roce 2018 v průměru činily 1 458 Kč měsíčně, a v roce 2019 žalobci hradil náklady za mobilní telefon v průměrné výši 1 419 Kč měsíčně do srpna 2019. Zaplatil také polovinu nákladů spojených se studiem na soukromé škole ve výši 15 500 Kč za rok. Za období od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2019 nepovažuje tedy nárok žalobce na zaplacení dlužného výživného za adekvátní. K nároku žalobce na placení výživného ve výši 20 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2019 uvedl, že o tom, že byl syn, tedy žalobce, přijat na soukromou vysokou školu, se dozvěděl až 1. 7. 2019, kdy žalobce toto rozhodnutí s ním nijak nekonzultoval. Namítal, že i přes to, že tato škola nedisponuje vlastním ubytovacím zařízením, má žalobce možnost ubytování na veřejných kolejích. Dále namítal, že žalobce mu nezaslal školní rozvrh, nemá tedy představu, jak často v týdnu do školy dochází. Náklady na cestování – měsíční jízdenka po [obec] - vyjde pro studenta, držitele průkazu ISIC, cca na 260 Kč měsíčně a částka za dojíždění vlakem z [obec] do [obec] při frekvenci 2x týdně nedosahuje ani částky 1 000 Kč měsíčně. Rovněž žalobcem uváděnou částku na stravu a studijní materiály ve výši 7 000 Kč měsíčně považuje žalovaný za nepřiměřeně vysokou. Dle jeho informací se žalobce dlouhodobě a poměrně úspěšně věnuje produkční, režijní a scénáristické činnosti v rámci [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], kdy jediným společníkem a jednatelem společnosti je matka žalobce, a žalovaný má za to, že žalobce je schopen se sám živit. Ke svým majetkovým poměrům žalovaný uvedl, že za posledních šest měsíců dosahuje čisté mzdy ve výši 20 055 Kč měsíčně. Z této mzdy do srpna 2019 posílal žalobci částku 4 000 Kč měsíčně a poplatky za telefon, školné ve výši 15 500 Kč, zbylo mu 13 345 Kč měsíčně. Je sice veden jako statutární zástupce několika obchodních společností, avšak z žádné z těchto společností mu neplyne příjem v žalobcem tvrzené výši. Ze žádné z uvedených společností ([právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba]) mu delší dobu nebyl vyplacen podíl na zisku, resp. mu z nich neplyne žádný příjem vyjma mzdy v doložené výši, a to u společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] Rovněž má k užívání služební automobil a mobilní telefon. Nevlastní žádný nemovitý ani movitý majetek. Má vyživovací povinnost k manželce, která je na mateřské dovolené a nově k nezletilé dceři [jméno], narozené dne [datum]. Následně v průběhu jednání žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce neprokázal své odůvodněné potřeby, jeho samotná podnikatelská činnost vypovídá o zřejmé schopnosti žalobce zajistit si sám příjem vlastní činností, a to např. formou brigád v době, kdy netráví čas ve škole. Naopak, žalovaný prokázal své majetkové poměry dostatečně a vzhledem k tomu, že nevlastní žádný nemovitý majetek, resp. ani majetek významnější hodnoty, je jeho majetková situace vzhledem k jeho příjmům z pracovního poměru a dalším vyživovacím povinnostem zcela standardní. Požadoval po žalobci náklady řízení. 3 K dotazu soudu žalovaný dále uvedl, že dosáhl středoškolského vzdělání ve strojírenském oboru, přičemž více než 25 let působí v leteckém odvětví, konkrétně v oblasti vývoje a výroby elektronických leteckých palubních systémů. 4 Následně k vyjádření žalovaného žalobce uvedl, že mu náklady na mobilní telefon žalovaný nehradil, hradila je matka, což dokládal Dohodou o vyrovnání mezi otcem a matkou. O jeho studia projevil žalovaný zájem velmi omezeně, na předání maturitního vysvědčení nepřišel, i když jej žalobce zval. Výuka je 3 - 4 dny v týdnu, veřejné koleje jsou obsazené. Rozhodně nepobírá žádnou mzdu od [právnická osoba] [anonymizováno], natočil úspěšný celovečerní snímek [anonymizováno], na jehož dokončení si musel vzít úvěr, který splácí. K majetkovým poměrům žalovaného uvedl, že všechny tři společnosti vykazují zisk a je pouze zavádějící, že z nich, jak uvádí žalovaný, nečerpá žádný zisk. Jeho životní úroveň je mu známá a neodpovídá jím zmiňovanému příjmu 20 055 Kč měsíčně, když žalovaný bydlí v [obec] i v [obec], což vysoce převyšuje jím zmiňovaný příjem. Z informací na Veřejném rejstříku je evidentní čerpání dotací z [anonymizováno] ČR ve výši 45 milionů korun, tzn., že daňové přiznání za rok 2019 bude ještě vyšší. Poslední výživné mu otec zaslal v měsíci srpnu 2019 ve výši 4 000 Kč, od této doby neplatí žádné výživné. 5 K odvolání žalovaného byl rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové zrušen usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. ledna 2021, č. j. 25 Co 255/2020-271, a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení s tím, že v odůvodnění tohoto rozsudku odvolací soud uvedl, že soud má využít vyšetřovací zásady pod podmínkou, že účastníky nenavržené důkazy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a současně vyplývají z obsahu spisu. 6 Soud před zrušením rozsudku okresního soudu provedl tyto důkazy: 7 Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že je svobodný. Žije u matky a po dobu studia bydlí sám v podnájmu na adrese [adresa], kde má uzavřenou nájemní smlouvu. Platí nájem 12 000 Kč měsíčně. Na vysoké škole je od září 2019, cca tři až čtyři dny v týdnu, kdy rozvrh je proměnlivý s ohledem na vyučující a rozlišuje se sudý a lichý týden. Školné činí za půl roku 25 000 Kč. S ohledem na charakter školy jsou drahá skripta, takže jedno přijde tak na 400 Kč Celkem zaplatí za školní pomůcky, semináře, kurzy, návštěvy výstav tak 7 000 – 8 000 Kč za posledního půl roku. Jezdí vlakem, což je 6 jízd týdně (3x tam a zpět), kdy náklady činí 2 000 – 3 000 Kč měsíčně. Pokud se týká stravného, škola nemá menzu. Za jídlo utratí cca 2 000 – 3 000 Kč měsíčně. S nástupem na vysokou školu nemá mimoškolní činnost, když škola vyžaduje velké samostudium, a primárně se věnuje škole. V r. 2017 natočil celovečerní film [anonymizováno], autorská práva postoupil společnosti, kde je matka vedená jako jednatel. Vzal si úvěr na natočení filmu 300 000 Kč, kdy splácí 4 000 Kč měsíčně. V současné době mu se splácením pomáhá matka, když nastoupil na vysokou školu. Předtím se snažil vydělat na splátky natočením reklamních videí, kdy natočil od září 2018 celkem tři videa. Jeho příjem byl do 5 000 Kč, penízy šly na splátky úvěru. Od září 2018 byl na Prvním soukromém jazykovém gymnáziu v [obec]. V květnu nebo červnu 2019 odmaturoval s průměrným prospěchem 1,1. Otec mu naposledy zaplatil výživné ve výši 4 000 Kč v srpnu 2019, kdy mu napsal, že mu poslal na účet poslední výživné s tím, že další jeho studia jsou dálkovou formou. Již od srpna 2018 se připravoval na maturitu a přijímací zkoušky na vysokou školu. Měl náklady na semináře, víkendové kurzy jako přípravu na přijímací zkoušky. Jednalo se o víkendové kurzy, např. filozofie, sociální a mediální komunikace. Jezdil do [obec], takže měl náklady na dopravu. Další náklady byly na školné na soukromém gymnáziu, které činilo za půl roku 15 500 Kč, i náklady na stravu. Výrobu filmu [anonymizováno] financovala společnost, kde je matka jednatelkou. Z úvěru hradil dokončovací práce na filmu. Jako režisér má autorská práva, tzn., že může film prezentovat. Producent má právo na zisk a uzavírání smluv a byla jím [právnická osoba] [anonymizováno]. 8 Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že je ženatý. Oženil se dne 5. 8. 2018. Má dvě vyživovací povinnosti, kdy 30. 10. 2019 se mu narodila dcera. Je zaměstnancem [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s ., kde pobírá příjem průměrně 20 000 Kč měsíčně. Je statutárním orgánem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . Společnosti podávají daňová přiznání na obchodní rejstřík. U [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ., kde je statutárním ředitelem, nepobírá žádný příjem. Od září 2018 do srpna 2019 hradil žalobci výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně. Od září 2019 výživné neplatí. Výživné v této výši hradí po dohodě s matkou žalobce od r. 2016. Není držitelem akcií [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . Jezdí služebním vozidlem značky BMW FS, rok výroby 2010, které je majetkem [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Žádná z těchto společností nevlastní nemovitosti. Rovněž on jako fyzická osoba nevlastní žádnou nemovitost. Pokud se týká dotazů, zda předloží daňová přiznání společností, k tomuto vyjádření si ponechává lhůtu, zda za společnosti může předkládat daňová přiznání. Fakticky bydlí v pronajatém bytě, který hradí [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Odmítl odpovídat na otázku, kolik činí nájemné s tím, že by mluvil za společnost. U žádné společnosti není v majetku novější vozidlo, než zde uvedl. V minulosti byl držitelem akcií. Akcie pozbyly platnosti tím, že společnost skončila v konkurzu. Byla to společnost [právnická osoba] Odmítl odpovídat na otázky typu akcií ve vztahu ke [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . 9 Z rodného listu žalobce bylo zjištěno, že se narodil dne [datum], jeho otcem je žalovaný. 10 Z Potvrzení univerzity [jméno] [jméno] [příjmení] [jméno] bylo zjištěno, že žalobce byl přijat ke studiu v akademickém roce 2019 2020, studijní program [anonymizována dvě slova], obor studia [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], forma studia prezenční. 11 Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], byla zapsána do obchodního rejstříku dne 6. 12. 2007 s předmětem podnikání pronájem movitých věcí, bytů a nebytových prostor, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Statutárním ředitelem této společnosti je zapsán žalovaný, počet členů jeden, 10 ks akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 200 000 Kč. 12 Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], byla zapsána do obchodního rejstříku dne 1. 7. 2004 s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Statutárním orgánem – jednatelem této společnosti je zapsán žalovaný i jako jediný člen, společníkem je [právnická osoba] [anonymizováno]. 13 Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], byla zapsána do obchodního rejstříku dne 6. 5. 2013 s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Statutárním orgánem – jednatelem této společnosti je zapsán žalovaný, společníkem je společnost [právnická osoba] 14 Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], byla zapsána do obchodního rejstříku dne 19. 8. 2016 s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Statutárním orgánem – jednatelem této společnosti je zapsána matka žalobce [jméno] [příjmení] s počtem členů jeden. 15 Z Dohody o narovnání uzavřené mezi rodiči žalobce ze dne 5. 12. 2019 bylo zjištěno, že byla odečtena částka při vzájemném vyrovnání ve výši 17 500 Kč jako polovina nákladů„ Čína 2016“ za společného syna, částka 17 081 Kč jako polovina nákladů na mobilní telefon syna, tedy žalobce, za období od 1/ 2017 – 8/ 2019, 21 055 Kč za pořízení telefonu iPhone 8 256GB pro společného syna, tedy žalobce, 9 766 Kč jako polovina nákladů za pořízení notebooku Dell pro společného syna, tedy žalobce, byly odečteny půjčky ve výši 55 000 Kč a polovina nákladů na telefon pro matku žalobce a pro babičku žalobce. 16 Z Rozhodnutí Úřadu práce České republiky ze dne 12. 8. 2019 bylo zjištěno, že matce žalobce byla přiznána podpora v nezaměstnanosti od 27. 6. 2019. 17 Z příkazu k úhradě (ve spisu na čísle litu 47) bylo zjištěno, že žalobce zaplatil na školné 25 000 Kč. 18 Z nájemní smlouvy ze dne 15. 8. 2019 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem jako nájemcem ohledně nájmu bytu v [obec], kdy bylo sjednáno nájemné ve výši 12 000 Kč měsíčně. 19 Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba] žalovaný doložil, že žalobci zaplatil dne 7. 2. 2019 školné ve výši 15 500 Kč. 20 Žalovaný byl opakovaně soudem vyzýván k doplnění svých tvrzení. Žalovaný se soustavně po celou dobu řízení snažil o zamlžení svých majetkových poměrů, kdy měnil svá tvrzení, tyto si rozporovaly s tvrzeními zaslanými společnostmi, kde sám vykonává funkci statutárního orgánu. 21 Žalovaný ve svém podání ze dne 15. 11. 2019 (ve spisu na čísle listu 17 - druhá strana) tvrdil, že žije v pronajatém bytě, kde nájemné hradí zaměstnavatel, rovněž má k užívání služební automobil a mobilní telefon. Nevlastní žádný nemovitý ani hodnotnější movitý majetek. Žalovaný dále v tomto podání uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 20 055 Kč. K tomuto podání žalovaný připojil výplatní pásky od společnosti [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) za období duben 2019 – září 2019 (ve spisu na čísle listu 19 - 20) a dále výplatní pásky od společnosti [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) také za období duben 2019 – září 2019, průměrný čistý příjem žalovaného však dle jím doložených výplatních pásek činí 24 757,66 Kč. 22 Je zřejmé, že tvrzení žalovaného odporuje i jím předloženým listinným dokladům, a nikoli nepatrně. 23 Žalovaný soudu předložil, resp. soud si vyžádal, přehled příjmů žalovaného od jeho zaměstnavatelů za období roku 2018, 2019 (ve spisu na čísle listu 110 – 113), ze kterých plyne, že měl v roce 2018 v zásadě konstantně průměrně 15 967,75 Kč čistého celkem od obou zaměstnavatelů. 24 V roce 2019 byl příjem žalovaného od [právnická osoba] průměrně cca 13 920 Kč čistého měsíčně, od [právnická osoba] pak vyjma měsíců květen – srpen 2019 příjem 3 000 Kč hrubého, tj. 2 055 Kč čistého (tj. 200 Kč/hodina hrubého), nelze však přehlédnout, že v měsících květen – srpen došlo k nárůstu mzdy otce na 22 000 Kč hrubého měsíčně, když došlo i k navýšení hodinové mzdy na 275 Kč v měsíci červnu 2019, v ostatních měsících na 250 Kč za hodinu, přestože se jednalo o základní mzdu. 25 Po zrušení rozsudku odvolacím soudem postupoval soud s ohledem na odůvodnění rozsudku odvolacího soudu cestou použití vyšetřovací zásady s ohledem na postoj žalovaného, který si ve svých vyjádřeních a účastnické výpovědi velice často odporoval. 26 Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že jeho majetkové poměry zůstávají stále stejné, stále studuje na vysoké škole [anonymizováno] [ulice], kde se platí školné 25 000 Kč za semestr, které hradí jeho matka. Není nikde zaměstnán, nemá žádné příjmy. Je svobodný. Trvalý pobyt má u matky v [obec], bydlí i nadále v [obec] v pronajatém bytě na [obec a číslo], kde je nájem 12 000 Kč měsíčně, v době Covidu tam byly nějaké ústupky. Výdaje spojené s učením jsou neměnné, i když částečně probíhala v době Covidu on-line výuka, stále si musí platit učebnice. Škola učebnice zdarma neposkytuje. Jediné omezení v době Covidu bylo omezení cest do [obec] a následně i stravování. Pokud se týká výše stravného, činí 250 Kč na den. Matka žalobce nepracuje, je majitelkou společnosti [právnická osoba], Tato společnost je dlouhodobě v mínusu. Pokud se týká výživného, tak žalovaný platí od vydání rozsudku výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně a to nepravidelně v měsíci. Výživné určitou dobu neplatil. Žalobce popřel, že by ve společnosti matky pracoval. Uvedl, že nemá v její společnosti žádný majetkový ani pracovní poměr. Jeho matka hradí nájem v [obec], náklady na byt v [obec], hradí mu stravu a vše ostatní. 27 Žalovaný odmítl účastnickou výpověď. Z tohoto důvodu soud zjišťoval skutečnosti od žalovaného dotazováním. K dotazu soudu žalovaný uvedl, že, že ve [právnická osoba] nepracuje, je tam členem správní rady. Ředitele tam nevykonává nikdo, tato společnost nemá zaměstnance. [právnická osoba] není žádná činnost. Žalovaný uvedl, že nevlastní žádnou akcii této společnosti. Neví přesně, co je v obchodním rejstříku. Ve [právnická osoba] má dohodu o provedení činnosti. Pracuje tam jako administrativní pracovník. Je zároveň jednatelem této společnosti a není jejím společníkem. Tato společnost má do 10 zaměstnanců. U této společnosti využívá služební vozidlo. Bydlí v současné době ve [obec] v domě, který má pronajatý jeho manželka. Vlastníkem tohoto bytu je [právnická osoba] [anonymizováno]. Neví, kolik tam platí nájem, platí ho manželka. Měl v minulosti akcie [právnická osoba], nepamatuje si, kdy je prodal a za kolik. Má dvě vyživovací povinnosti, a to k žalobci a dceři, které budou dva roky. Manželka v současné době nepracuje, je stále na mateřské. Pokud se týká výše jejího příjmu, jeho výši nezná. Za užívání vozidla nehradí žádnou částku a využívá ho pouze k pracovním účelům. Jezdí pravidelně trasu [obec], [obec] a zpět, a to třeba jednou týdně, nebo 2x, 3x týdně. Chce dodat, že má ještě provozovnu [právnická osoba] v [obec]. Pracuje jako administrativní pracovník. Pokud se týká rozhodování o výši mzdy ve [právnická osoba], tak o tom rozhoduje jednatel, což je on. Výše mezd je po dohodě s vlastníkem, což je [právnická osoba] a po dohodě s akcionáři. Neví, kolik je tam akcionářů. Odmítl odpovědět na otázku, kdo je akcionářem [právnická osoba] [anonymizováno]., kdy soudem byl předestřen žalovanému notářský zápis (ve spisu na čísle listu 339 – 342). 28 Ze zprávy Úřadu práce České republiky ze dne [číslo] [rok] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byla přiznána podpora v nezaměstnanosti od 27. 3. 2019. 29 Z příkazu k úhradě vystaveného [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že školné pro zimní semestr činí 25 000 Kč. Z nájemní smlouvy z 15. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalobce tuto smlouvu uzavřel za účelem nájmu bytu, kdy nájemné bylo sjednáno ve výši 12 000 Kč měsíčně + 2 000 Kč měsíčně jako zálohová platba na plnění spojená s užíváním bytu. 30 Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že byla zapsána dne 6. 5. 2013 se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], jednatelem této společnosti je žalovaný, společníkem je společnost [právnická osoba] Údaje jsou ke dni 8. 1. 2020. 31 Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že byla zapsána dne 1. 7. 2004 se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], jediným jednatelem této společnosti je žalovaný, společníkem je [právnická osoba] a.s. Údaje jsou ke dni 8. 1. 2020. 32 Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] a.s. bylo zjištěno, že byla zapsána dne 6. 12. 2007 se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], jednatelem této společnosti není nikdo, statutárním ředitelem této společnosti je žalovaný, který jedná za společnost samostatně, základní kapitál je 2 000 000 Kč, 10 ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě má jmenovitou hodnotu 200 000 Kč. Údaje jsou ke dni 8. 1. 2020. 33 Žalobce doložil náklady na studia za dobu od 1. 9. 2018 do 30. 8. 2019 (ve spisu na čísle listu 106), kdy bylo zjištěno, že bylo hrazeno školné ve výši 31 000 Kč, nájemné bylo hrazeno matkou žalobce, náklady na soukromé lekce AJ – maturita byly ve výši 38 000 Kč za rok, náklady na soukromé lekce – maturita RJ byly ve výši 26 000 Kč za rok, náklady na semináře – příprava na UJAK i činily 21 000 Kč, náklady na kurzy byly ve výši 12 000 Kč za rok, měsíční režie byla ve výši 36 000 Kč za rok a náklady na literaturu související se studiem žalobce činily 4 129 Kč, celkem žalobce doložil náklady ve výši 174 129 Kč. Dále žalobce l vyčíslil náklady na studia za dobu od 1. 9. 2019 do ledna 2020 (ve spisu na čísle listu 106 p. v.), kdy bylo zjištěno, že bylo hrazeno školné ve výši 25 000 Kč, nájemné ve výši 60 000 Kč za rok, stravné ve výši 16 000 Kč za rok, cestovné ve výši 9 000 Kč za rok a literatura ve výši 11 545 Kč za rok, celkem 122 145 Kč. 34 Ze zprávy Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj bylo zjištěno, že žalovaný nepodával za rok 2018 a 2019 daňové přiznání. 35 Z notářského zápisu sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] a [spisová značka] bylo zjištěno, že na žádost [právnická osoba] [anonymizováno] bylo pořízeno Osvědčení o rozhodnutí valné hromady [právnická osoba] [anonymizováno], kdy žalovaný byl zvolen členem správní rady a z této funkce byl odvolán [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Způsobilost valné hromady k přijetí rozhodnutí byla zjištěna ze seznamu akcionářů ze dne 2. 12. 2020 a z osobního zjištění, že valné hromady se zúčastnili akcionáři vlastnící celkem 6 ks kmenových akcií na jméno z celkového počtu 10 ks kmenových akcií na jméno, kteří byli zastoupení právní zástupkyní žalovaného. K dotazu soudu [anonymizováno] [příjmení] sdělil, že nelze zaslat seznam akcionářů [právnická osoba] [anonymizováno] z důvodů povinnosti mlčenlivosti. 36 Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že parcela [číslo] v obci [obec] a k. ú. [obec], jejíž součástí je budova s číslem popisným [anonymizováno] – rodinný dům, st. parc. [číslo] jejíž součástí je stavba garáže bez č. p. a zahrada [číslo] ostatní plocha [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k. ú. [obec], je ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizováno]. 37 Z informací z internetu bylo zjištěno, že pronájem bytu 2 + kk o velikosti 93 m2, na adrese [adresa], okres [okres], je nabízen za 15 000 Kč měsíčně + poplatky za energie ve výši 2 000 Kč měsíčně. 38 Žalovaný doložil čestné prohlášení své manželky ze dne 29. 9. 2021, kde čestně prohlašuje, že ještě před uzavřením manželství se žalovaným si smluvně upravili rozsah jejich společného jmění manželů tím způsobem, že společné jmění vůbec nevzniklo. Nadále vedou svůj majetek odděleně a manželka žalovaného nemá povědomí o existenci manželova, tedy žalovaného, majetku. Dle jejích informací manžel měsíčně disponuje příjmem ze zaměstnání okolo 25 000 Kč a z této částky jí měsíčně přispívá částkou cca 5 000 - 6000 Kč na chod domácnosti a režii nemovitosti, kterou společně obývají. Nemovitost užívají na základě nájemní smlouvy a za její užívání platí vlastníku (tedy [právnická osoba] [anonymizováno] – poznámka soudu) nájemné včetně služeb za užívání nemovitosti. Dále jí manžel přispívá na potřeby jejich nezletilé dcery [jméno], narozené dne [datum] částkou ve výši cca 3 000 Kč měsíčně. 39 Žalovaný doložil mzdové listy (ve spisu na čísle listu 401 – 403), ze kterých bylo zjištěno, že u [právnická osoba] byl zaměstnán v roce 2020 s úvazkem 300 hodin ročně a základní hrubou mzdou 10 000 Kč, když v mzdovém listu není uvedeno jakékoliv další plnění poskytované mu touto společností, čistá mzda po celou dobu činila 8 500 Kč. Ze mzdového listu společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že v roce 2020 byla žalovanému vyplacena mzda v měsíci leden až červen, kdy průměrná čistá měsíční mzda činila 15 705,50 Kč. Ze mzdového listu nevyplývá, že by žalovanému bylo poskytováno vyjma mzdy nějaké další plnění (např. nepeněžité - jako ubytování, služební vozidlo, stravenky, příspěvek na penzijní a životní pojištění). Žalovanému však byly prováděny srážky ze mzdy v průměrné měsíční výši 3 836 Kč. Ze mzdového listu společnosti [právnická osoba] pro rok 2020 bylo zjištěno, že žalovaný zde pobíral od července 2020 do prosince 2020 průměrnou čistou měsíční mzdu ve výši 14 340,70 Kč, ze mzdového listu neplyne, že by žalovanému bylo poskytováno jakékoli další plnění. 40 Z potvrzení (ve spisu na čísle litu 410 – 417) týkající se příjmu matky žalobce ve společnosti [právnická osoba] a doby jejího zaměstnání bylo zjištěno, že matka žalobce byla ve společnosti zaměstnána od 1. 7. 2013 do 27. 5. 2019, její průměrný čistý výdělek činil 29 822 Kč (viz zápočtový list). Matka žalobce pak měla dále příjem od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] v květnu 2019 ve výši 3 000 Kč, když z rozhodnutí Úřadu práce ČR plyne, že pracovní poměr u této společnosti trval od 16. 1. 2018 do 27. 5. 2019. 41 Soud učinil dotaz na Městský soud v Praze ohledně evidence skutečných majitelů a bylo zjištěno, že žalovaný je od 19. 4. 2021 přímým skutečným majitelem [právnická osoba] [anonymizováno] a dále je žalovaný od 15. 3. 2019 přímým skutečným majitelem společnosti [právnická osoba] 42 Z čestného prohlášení žalovaného jako statutárního orgánu [právnická osoba] a.s. z 5. 1. 2021 bylo zjištěno, že souhlasí se zápisem své osoby jako člena správní rady této společnosti. 43 Z čestného prohlášení společnosti [právnická osoba] ze dne 10. 1. 2019 bylo zjištěno, že skutečným majitelem této společnosti je žalovaný. 44 Ze sdělení Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 21. 1. 2022 bylo zjištěno, že v rámci [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] evidují pro podpořený projekt reg. č. projektu [anonymizováno] [datum] [číslo] [číslo] žadatele společnost [právnická osoba] (příjemce dotace), název projektu [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], celková výše proplacené dotace je 45 509 559,50 Kč, kdy poslední částka 4 058 597,55 Kč byla proplacena dne 28. 8. 2020. Ministerstvo dále sdělilo, že z dokumentů k poskytnutí dotace vyplývá, že k datu poskytnutí dotace byl jediným vlastníkem společnosti pan [celé jméno žalovaného]. 45 Soud nařídil v této věci vypracování znaleckého posudku na ocenění kmenové akcie [právnická osoba] [anonymizováno], kterou žalovaný koupil od [jméno] [příjmení] dne 12. 6. 2018 a neprokázal, že by tuto akcii prodal, když následně uváděl, že není akcionářem této společnosti. Soud upustil od provedení tohoto důkazu s odkazem na nehospodárné navyšování nákladů řízení, neboť bylo zjištěno, že cena posudku by byla řádově ve výši 25 000 Kč a pokud by znalec vycházel pouze z údajů uveřejněných v obchodním rejstříku, byl by znalecký posudek zpracován se značnými výhradami. 46 Soud se pokoušel zjistit potencionální příjem žalovaného, kdy v rámci průzkumu na internetu hledal subjekty, jež se věnují obdobné činnosti jako společnosti, v nichž žalovaný působí jako statutární orgán. Vzhledem k tomu, že žalovaný sám uvedl, že [právnická osoba], [anonymizováno] nevyvíjí žádnou činnost a je v zásadě pouze mateřskou společností dalších společností, bylo nutné hledat dle předmětu činnosti společnosti [právnická osoba], kdy z tvrzení žalobce, jež žalovaný nezpochybňoval, a z informací získaných z Ministerstva průmyslu a obchodu bylo zjištěno, že se společnost zabývá výzkumem umělé inteligence predikující chování pilota, tj. vývoje softwaru pro letecký průmysl. Soudu se nepodařilo zjistit, že by se obdobou činností zabývala jiná společnost v ČR. Jako další společnost zabývající se vývojem software pro letecký průmysl soud dohledal [právnická osoba] se sídlem ve [země], jež se zabývá i vývojem software a dalších komponentů, zejména aviotiky pro letadla. Tuto společnost soud přípisem oslovil, avšak ta na dotaz nikterak nereagovala. 47 Ostatní listiny soud nepovažoval za významné pro rozhodnutí v této věci, proto je nehodnotil ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. 48 Soud shrnul zjištěné a tvrzené výdaje žalovaného, když žalovaný k podání ze dne 15. 11. 2019 (ve spisu na čísle listu 17) dále předložil dále rozpis vyúčtování služeb od [právnická osoba], (ve spisu na čísle listu 25 – 34), když při srovnání s dohodou o narovnání předloženou žalobcem (ve spisu na čísle listu 80) je zřejmé, že na tomto vyúčtování jsou následující položky za mobilní telefon a) žalobce (telefonní [číslo]) – průměrně 1 450 Kč měsíčně b) babičky žalobce ze strany matky (telefonní [číslo]) – průměrně 291,27 Kč měsíčně c) matky žalobce (telefonní [číslo]) – průměrně 880 Kč měsíčně 49 Výdaje za telefon tedy činí měsíčně celkem 2 621,75 Kč a žalovaný je nesl sám až do doby jejich vyúčtování dne 5. 12. 2019 dohodou o narovnání (ve spisu na čísle listu 80). 50 Žalovaný dále předložil doklad vystavený [právnická osoba] dne 7. 2. 2019, jímž prokazuje, že uhradil pro žalobce školné v částce 15 500 Kč (při přepočtu na měsíční výdaj 1 291 Kč). 51 Žalovaný ve svém podání z 21. 1. 2020 (ve spisu na čísle listu 108 - druhá strana) tvrdí svoji část měsíčních výdajů na domácnost ve výši 6 000 Kč měsíčně a dále náklady na ošacení a prostředky denní spotřeby v průměrné měsíční výši 4 000 Kč. Dále uvedl, že za dovolené vydal celkem 25 000 Kč. 52 Dále žalovaný uvedl, že pokud užívá vozidlo k soukromým účelům, je mu prováděna srážka ze mzdy, což by představovalo další výdaj pro žalovaného, viz jeho vyjádření z 22. 6. 2020 (ve spisu na čísle listu 208). 53 Žalovaný dále zasílal do srpna 2019 výživné k rukám žalobce ve výši 4 000 Kč měsíčně. 54 Pokud soud sečte výdaje doložené a tvrzené žalovaným, má žalovaný měsíční výdaje ve výši 17 900 Kč, ač jeho průměrný měsíční příjem činí vyjma měsíců květen – srpen 2019 částku cca 16 000 Kč. 55 Přesto žalovaný ještě mohl vydat další finanční prostředky za dovolenou, dále poskytnout půjčky matce žalobce 11. 3. 2019 ve výši 20 000 Kč, dále 1. 4. 2019 v částce 10 000 Kč, 9. 4. 2019 v částce 5 000 Kč a 18. 4. 2019 v částce 20 000 Kč a žalovanému zakoupit mobilní telefon iPhone 8 za částku 21 055 Kč a notebook Dell za částku 19 532 Kč, když tyto platby a půjčky měly být vyrovnány do 15. 3. 2020, viz dohoda o narovnání z 5. 12. 2019 (ve spisu na čísle listu 80). 56 Žalovaný netvrdil žádné úspory větší hodnoty, z nichž by mohl sanovat deficit svých příjmů, případně, z nichž by mohl poskytovat půjčky. Zároveň netvrdil, že by sám měl jakékoliv závazky. 57 Soud se opakovaně snažil zjistit výši nepeněžitých plnění, jež jsou žalovanému poskytována jeho zaměstnavateli, případně společnostmi, kde vykonává řídicí funkci. Žalovaný ani jednotlivé společnosti přes žádosti soudu tyto skutečnosti nesdělili. 58 Pokud se týká bydlení žalovaného, zde žalovaný tvrdil, že nezná hodnotu nepeněžitého plnění – výši nájmu, jež je společností hrazeno za pronájem apartmánu o velikosti 2+kk o výměře 55 m2 ve [příjmení] ulici [číslo] v [obec] (viz číslo listu 108 - popis bytu, číslo listu 179 - sdělení k bydlení), když tvrdí, že apartmán je užíván pro přechodné ubytování zaměstnanců a z tohoto důvodu se nepromítá v příjmech žalovaného (viz podání žalovaného ze dne 29. 6. 2020 na čísle listu 221). Zde si soud dovoluje poznamenat, že dle § 6 odst. 9 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů v nyní platném znění je hodnota přechodného ubytování poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci jako nepeněžité plnění osvobozena maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně, avšak pouze za předpokladu, že obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště. Je tedy zřejmé, že poskytnutí ubytování žalovanému se rozhodně má promítat do příjmu žalovaného, když tento má bydliště v [obec] (viz číslo listu 151 - vyjádření žalovaného ze dne 7. 2. 2020). Nadto soud zná ze své úřední činnosti výše nájmů v [obec] v obdobných bytech a tato se pohybuje podle kvality bydlení a lokality ve výši 10 – 12 000 Kč měsíčně. Žalovanému jako statutárnímu orgánu v mnoha společnostech se značným obratem jsou tyto skutečnosti jistě známy, když sám na dané osvobození odkazuje. Pro úplnost je z účetní závěrky založené žalobcem na čísle listu 61 zřejmé, že žalovaný jako statuární orgán spolupracuje s kvalifikovanou osobou, jež provádí zpracování účetnictví pro společnost, a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jež je soudu známa z úřední činnosti jako daňová poradkyně. 59 Pokud se týká užívání služebního vozidla, žalovaný opakovaně tvrdil, ať již ve svém podání ze dne 15. 11. 2019 (ve spisu na čísle listu 17), případně při jednání dne 8. 1. 2020 (ve spisu na čísle listu 82 - druhá strana), že má vozidlo k užívání. Následně pak v nedatovaném podání [právnická osoba], jež podepsal žalovaný jako jednatel, společnost uvádí, že žalovaný užívá služební vozidlo BMW, rok výroby 2010, avšak nikoliv k soukromým účelům. Žalovaný následně u jednání uvedl, že vozidlo nepotřebuje, a pokud jej užije k soukromým účelům, je mu prováděna srážka ze mzdy (ve spisu na čísle listu 208 - podání žalovaného z 22. 6. 2020). Zde si soud pouze dovoluje poznamenat, že žalovaný sám odkazuje ve svém podání z 22. 6. 2020 na ustanovení § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb. v nyní platném znění týkající se osvobození od daně z příjmů fyzických osob, tedy je nepochybné, že se v dané problematice dobře orientuje. 60 K užívání služebního telefonu pak žalovaný uvedl, že telefon užívá pouze ke služebním účelům, jiný telefon netvrdil. Naopak doložil, že k soukromé komunikaci využívá bezplatné komunikační nástroje, viz číslo listu 222. 61 K tvrzením žalovaného o jeho majetku a majetkových poměrech, když byl soudem vyzván k uvedení přehledu svých průměrných měsíčních výdajů, žalovaný sám uvedl, že nevlastní žádný hodnotnější movitý a nemovitý majetek. Žalovaný po celou dobu netvrdil existenci závazků vůči své osobě, ale ani úspor. U jednání dne 8. 1. 2020 pak uvedl ke svým majetkovým poměrům, že není držitelem akcií [právnická osoba] [anonymizováno] a tvrdil, že v minulosti byl pouze držitelem akcií [právnická osoba], když jeho akcie pozbyly platnosti tím, že společnost skončila v konkurzu (viz číslo listu 82). Ze smlouvy o převodu cenných papírů ze dne 12. 6. 2018 však soud zjistil, že žalovaný nabyl jednu akcii [právnická osoba] [anonymizováno] za kupní cenu 200 000 Kč, viz číslo listu 238 - 239, kdy soud provedl důkaz touto smlouvou o převodu cenných papírů z 12. 6. 2018 (ve spisu na čísle listu 238 – 239), když žalovaný tvrdil, že žádné akcie nevlastní a tento důkaz vyplynul až po koncentraci řízení, kdy žalobci tuto smlouvu matka předala právě až po této koncentraci, takže ji nemohl navrhnout ve stanovené lhůtě pro koncentraci řízení. Zde soud považuje nutné se pozastavit nad skutečnou hodnotou této akcie v následné době, když [právnická osoba], jejímž jediným společníkem je [právnická osoba], [anonymizováno], byla dle tvrzení žalobce poskytnuta dotace ve výši 45 000 000 Kč. Toto tvrzení nebylo žalovaným vyvráceno ani sporováno a údaje jsou veřejně dostupné na portálu [stát. instituce] [země], [anonymizováno]. 62 Je třeba podotknout, že [právnická osoba] [anonymizováno] je jediným společníkem [právnická osoba], kde je od 9. 5. 2018 jednatelem žalovaný, která je pak jediným společníkem společnosti [právnická osoba] (soud poznamenává, že v mezidobí došlo k převodu této společnosti a změně jednatele). 63 Na základě shora uvedeného byl zjištěn následující skutkový stav: 64 V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky je nesporné, že žalobce je synem žalovaného a žalovaný je jeho otcem. Žalobce v roce 2018 maturoval a ve školním roce 2019 2020 byl přijat na prezenční studium na vysoké škole. Hradí nájem bytu měsíčně 12 000 Kč, má výdaje na stravné, školné, ošacení a cestovné. Žalovaný má dvě vyživovací povinnosti, a to k nezletilé dceři a k žalobci a částečnou vyživovací povinnost k manželce, která je na mateřské dovolené. K jeho majetkovým poměrům soud odkazuje na výše uvedené. Žalovaný platil výživné na syna od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2019 ve výši 4 000 Kč měsíčně. Dne 7. 2. 2019 zaplatil žalobci školné na střední škole ve výši 15 500 Kč. Se žalovaným se nestýká. Od 1. 9. 2020 žalovaný žalobci ničím na výživném nepřispěl. 65 Žalovaný dále tvrdil, že není vlastníkem žádné akcie [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] . Nabyl sice akcii od matky žalobce, paní [jméno] [příjmení], a to dle smlouvy o převodu cenných papírů ze dne 12. 6. 2018, tuto měl však obratem v roce 2018 prodat (vyjádření žalovaného na čísle listu 457 – druhá strana), nedokázal však označit kdy, komu a za jakou částku. Toto tvrzení žalovaného je však v příkrém rozporu se zjištěním soudu, že žalobce nepodal za rok 2018 daňové přiznání, jak sdělil soudu Finanční úřad (ve spisu na čísle listu 216), když příjem z prodeje cenného papíru nebyl v této době dle § 4 písm. x) zákona č. 586/1992 Sb., osvobozen a podléhal dani. 66 Rovněž soud neuvěřil tvrzení manželky žalovaného uvedenému v jejím čestném prohlášení ze dne 29. 9. 2021, kde čestně prohlašuje, že nemovitost v obci [obec] a k. ú. [obec], jejíž součástí je budova s číslem popisným [anonymizováno] – rodinný dům, st. parc. [číslo] jejíž součástí je stavba garáže bez č. p. a zahrada [číslo] ostatní plocha [číslo] vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a k. ú. [obec] užívají na základě nájemní smlouvy a za její užívání platí vlastníku (tedy [právnická osoba] [anonymizováno] – poznámka soudu) nájemné včetně služeb za užívání nemovitosti, když nemovitost je ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizováno], jejímž jediným vlastníkem je právě žalovaný. Je těžké uvěřit, že by manželka žalovaného sama hradila nájem za užívání předmětné nemovitosti sama z rodičovských příspěvků. 67 Rovněž je těžké uvěřit tvrzení žalovaného, že není vlastníkem [právnická osoba] [anonymizováno] a společnosti [právnická osoba] od 15. 3. 2019, když Městský soud v Praze ohledně evidence skutečných majitelů jednoznačně sdělil, že žalovaný je přímým skutečným majitelem [právnická osoba] [anonymizováno] od 19. 4. 2021. Žalovaný je dále přímým skutečným majitelem společnosti [právnická osoba] od 15. 3. 2019, tedy sám se rozhoduje o výši svého příjmu, který si bude vyplácet. Soud rozhodně uvěřil sdělení Městského soudu v Praze a tvrzení žalovaného považuje za hrubě zkreslující s úmyslem zamlžit skutečnou výši svých příjmů a ovlivnit tak rozhodnutí soudu ohledně stanovení výše výživného pro žalobce. Tomuto závěru soudu odpovídá i další zjištění soudu, a to, že tato společnost žalovaného získala mnohamilionové dotace na projekt [anonymizováno 17 slov], kdy poslední částka ve výši 4 058 597,55 Kč byla proplacena dne 28. 8. 2020, čemuž s ohledem na závažnost výzkumného projektu rozhodně neodpovídá výše vyplácené mzdy, kterou si žalovaný sám určil. 68 Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud učinil tento právní závěr: 69 Vyživovací povinnost rodičů a dětí je upravena v ustanovení § 910 a následující zákona č. 89/2012 Sb. a v §§ 915 až 919 tohoto zákona. 70 Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odstavce druhého téhož ustanovení při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, zda povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí, přihlédne se popř. i k péči o rodinnou domácnost. 71 Dle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná se životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 72 Dle § 921 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen o. z., se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. 73 Dle § 922 odst. 1 tohoto zákona lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 74 Dle § 923 odst. 1 tohoto zákona změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. 75 V posuzované věci se žalobce podanou žalobou domáhal jako syn vůči žalovanému – otci, určení výživného, když studuje na vysoké škole prezenční formou studia, tedy není schopen se v současné době sám živit a žalovaný má k němu vyživovací povinnost. Žalovaný naopak tvrdil, že žalobce má reálné možnosti i schopnosti, aby se mohl sám živit, neboť jeho samotná podnikatelská činnost vypovídá o zřejmé schopnosti žalobce zajistit si sám příjem vlastní činností, a to např. formou brigád v době, kdy netráví čas ve škole. Z tohoto důvodu navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. 76 Soud v dané věci posuzoval, zda jsou dány důvody pro přiznání výživného. Žalobce řádně studuje na vysoké škole, tedy řádně se připravuje soustavně na výkon svého povolání. 77 Na straně žalobce tedy nedošlo k žádné změně poměrů, která by měla za následek schopnost žalobce sám se živit, jak tvrdí žalovaný. Na danou věc je možné aplikovat např. rozhodnutí Ústavního soudu II ÚS 2155/09 již dle zrušené právní úpravy v zákoně o rodině:„ vyživovací povinnost rodičů k dětem zakotvená v ustanovení § 85 zákona č. 94/1963 Sb. o rodině, není podmíněna věkem ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který musí soud vyložit jednotlivě podle specifik každého konkrétního případu.“ Protože žalobce se soustavným studiem řádně připravuje na budoucí povolání, je dána vyživovací povinnost žalovaného jako rodiče vůči žalobci. 78 Soud tedy zjišťoval majetkové poměry žalovaného pro určení výše výživného. 79 Dle § 916 o. z. neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní-li soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu. 80 Na danou věc je možné vztáhnout rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. 64 Co 401/2016, dle kterého„ zákonná domněnka podle § 916 o. z. nastupuje v případě, že výživou povinný rodič neposkytuje v řízení potřebnou součinnost pro zjištění jeho příjmů a jiných rozhodných skutečností pro určení výživného.“. Naopak, předpokladem pro aplikaci této zákonné domněnky není, hodnotí-li soud určitý důkazní prostředek jako nevěrohodný. Soud dále odkazuje na nález Ústavního soudu ČR IV. ÚS 2906/18, dle něhož § 916 o. z. dopadá na případy, kdy nelze příjmy povinného rodiče, zde žalovaného, spolehlivě zjistit. Pak nastává nevyvratitelná domněnka, dle níž je průměrný měsíční příjem povinného rodiče 25x částky životního minima, důkazní břemeno pak leží právě na povinném rodiči, který musí přesvědčit, že jeho majetkové poměry jsou reálné a odpovídají skutečnosti. Ústavní soud se zde vyjadřuje k tomu, že dříve mělo toto ustanovení sankční charakter, nyní však tuto funkci pozbylo vzhledem na ekonomickou sílu obyvatelstva. Je proto podle Ústavního soudu na volné úvaze rozhodujícího soudu, zda v každém jednotlivém případě v zájmu nezletilého dítěte a na základě konkrétních skutkových okolností shledá důvody pro aplikaci uvedeného ustanovení, které má mít i nadále sankční charakter, či nikoli. 81 V dané věci v řízení vyplynulo, že žalovaným tvrzený příjem neodpovídá jeho výdajům. Žalovaný po celou dobu na dotazy soudu reagoval tak, že buď dotaz nezodpověděl vůbec, nebo se snažil zamlžovat výši skutečných příjmů či majetkových poměrů, jeho tvrzení si odporují. Dále se vyhýbal odpovědím na dotaz soudu k prokázání nepeněžitých plnění, která jsou mu poskytována jeho zaměstnavateli, tedy společnostmi, kde vykonává řídící funkci (viz bydlení žalovaného v apartmánu, použití služebního vozidla, což sám ve své účastnické výpovědi potvrdil a používání služebního telefonu). S ohledem na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že životní úroveň žalovaného je poměrně nadstandardní. Žalovaný bydlí v apartmánu, dle soudu má zajištěné bydlení i v [obec], kdy soud uvěřil tvrzení žalobce, a to již i s ohledem na skutečnost, že dvě společnosti, kde je statutárním orgánem, mají sídlo právě v [obec]. Dále má žalovaný k dispozici služební vozidlo a služební mobilní telefon. Navíc je zarážející, z jakého důvodu žalovaný setrvává ve funkcích shora uvedených tří společností, když by při jeho kvalifikaci, praxi a pracovních zkušenostech v podnikání (více než 25 let působí v leteckém odvětví, konkrétně v oblasti vývoje a výroby elektronických leteckých palubních systémů), mohl mít podstatně lépe placené zaměstnání. Pokud tak nečiní, nelze to klást k tíži žalobce v té podobě, že žalovaný nebude přispívat na jeho výživu, či pouze nepatrnou částkou, jak žalovaný navrhoval. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalovaný byl nějak omezen ve svém pracovním uplatnění z důvodu jeho zhoršeného zdravotního stavu, či jiných objektivních příčin znemožňujících mu jeho uplatnění na trhu práce. Nelze pak přehlédnout ani nevěrohodnost tvrzení žalovaného týkající se jeho majetkových poměrů, tedy vlastnictví akcií ve [právnická osoba], [anonymizováno], jejíž hodnota v průběhu řízení jistě vzrostla vzhledem k nabytí nemovitosti, kde nyní žalovaný se svou novou rodinou žije, když žalovaný tvrdil, že není držitelem akcií, avšak ze sdělení Ministerstva průmyslu a obchodu plyne, že se žalovaný v dokumentech týkajících se žádosti o dotaci [právnická osoba] [anonymizována tři slova] označil za majitele této společnosti (dle obchodního rejstříku společnost vlastnila [právnická osoba], [anonymizováno] a v průběhu řízení ani nebylo věrohodně prokázáno, že by žalovaný prodal v roce 2018 jím nabytou akcii od matky žalobce v roce 2018, když tento prodej neprochází daňovým přiznáním žalovaného za rok 2018, ale ani 2019). Dle sdělení finančního úřadu žalovaný daňové přiznání v těchto letech vůbec nepodal. 82 Vzhledem k tomu, že se soudu nepodařilo zjistit potencionální příjem žalovaného, když vzhledem k předmětu podnikání společností, v nichž působí jako statutární orgán, je možnost zjišťování velmi omezena a letecký průmysl má svá značná specifika, a nelze dle soudu vycházet z příjmů jakéhokoliv„ statutára“ v jakékoliv společnosti obecně a ani porovnávat případnou běžnou mzdu řadového zaměstnance v jakékoliv společnosti, přistoupil soud k aplikaci ustanovení § 916 o. z., když dle soudu nedošlo ze strany žalovaného k věrohodnému prokázání jeho příjmů a majetkových poměrů, tak jak je popsáno výše. Soud je přesvědčen, že vzhledem k žalobnímu požadavku by další řízení k prokázání potencionálního příjmu žalovaného, případně skutečného majetku, bylo neúměrně finančně zatěžující a nejisté, a to vzhledem k tomu, že by soud musel provádět důkaz znaleckým posudkem na ocenění akcií [právnická osoba], [anonymizováno], kdy je nejisté, do jaké míry by společnost poskytovala součinnost, a výsledek by tedy mohl být se značnými výhradami. 83 S ohledem na ustálenou judikaturu jsou splněny podmínky pro postup dle § 916 o. z., kdy soud vycházel z 25 násobku částky životního minima, která činí v roce 2020 částku 3 860 Kč, tj. 96 500 Kč. Výše stanoveného výživného v částce 17 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2018 je v souladu se zjištěnou pravděpodobnou výší průměrného měsíčního příjmu žalovaného vypočtenou v souladu s ustanovením § 916 o. z. a odpovídá jak schopnostem i možnostem žalovaného, tak i oprávněným potřebám žalobce. životní minimum v r. 2018 3 410 Kč životní minimum v r. 2019 3 410 Kč do 31. 3. 2020 3 410 Kč od 1. 4. 2020 3 860 Kč životní minimum v r. 2021 3 860 Kč 84 Soud tedy vycházel z 25 násobku životního minima s ohledem na zjištěný skutkový stav a ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, tzn. z částky 85 250 Kč od 1. 9. 2018 a z částky 96 500 Kč od 12. 4. 2020. 85 Soud proto zamítl žalobu v části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení další částky ve výši 3 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2019 jako nedůvodné, když bylo třeba brát v úvahu, že žalovaný má další vyživovací povinnost, a tedy přes navýšení výdajů žalobce ponechal výživné ve stejné výši, jako před jeho nástupem na vysokou školu. 86 Zároveň soud rozhodl o nedoplatku výživného za dobu od 1. 9. 2018 do 31. 3. 2022 ve výši 639 500 Kč. Žalovaný by za tuto dobu dlužil na nedoplatku výživného částku 731 000 Kč (9/ 2018 – 12/ 2018, tj. 4 x 17 000 Kč = 68 000 Kč, 1/ 2019 – 12/ 2020, tj. 24 x 17 000 Kč = 612 000 Kč, 1/ 2020 – 3/2022, tj. 3 x 17 000 Kč = 51 000 Kč). Od této částky soud odečetl částku 91 500 Kč, když žalovaný dne 7. 2. 2019 zaplatil školné ve výši 15 500 Kč, od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2019 platil výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně, což činí za 12 měsíců po 4 000 Kč celkem 48 000 Kč + od září 2020 dosud zaplatil 28 000 Kč (731 000 Kč mínus 91 500 Kč = 639 500 Kč). Nedoplatek výživného činí 639 500 Kč. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit tento nedoplatek do tří let od právní moci rozhodnutí právě s ohledem na výši nedoplatku. 87 O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy soud žalobci přiznal právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady vznikly žalobci v souvislosti se zastoupením advokátkou. Podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. pak soud přiznal žalobci odměnu advokáta za 12 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, žaloba, 6 účastí u jednání, sepis písemného závěrečného návrhu, účast u odvolacího soud jednání, sepis návrhu na uzavření smíru a písemné vyjádření žalobce adresované okresnímu soudu) dle § 8 bod 2, § 7 bod 6, kdy soud vycházel z tarifní hodnoty 1 020 000 Kč (pětinásobek ročního plnění), tedy za jeden úkon právní služby po 12 380 Kč v celkové výši 148 560 Kč. Dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky za 12 úkonů právní služby po 300 Kč v celkové výši 3 600 Kč. Celkové náklady činí 152 160 Kč, které je žalovaný povinným zaplatit žalobci k rukám jeho advokátky (§ 149 odst. l o. s. ř.).