13 C 277/2021

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně , IČO ; sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum , IČO ; sídlem adresa žalovaného o zaplacení částky 1 128 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 128 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 128 Kč od 3. 2. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na soudním poplatku částku 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobou doručenou soudu dne 5. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 128 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyni vznikl v souladu s § 7b odst. 2 a odst. 7 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, nárok v této výši proti žalovanému jako náhrada nákladů vynaložených žalobkyní za skladování a likvidaci výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví. Žalobkyně tyto náklady fakturovala žalovanému dne 19. 1. 2021. Faktura se stala splatnou 2. 2. 2020. Žalovaný do dnešního dne i přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradil. Tyto náklady tvoří žalovanou částku, jak dokládá žalobkyně přiloženými důkazy. Žalovaný se nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě. Žalobkyně zahájila u žalovaného na provozovně – [jméno] [příjmení], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [PSČ] [obec] kontrolu, při níž bylo zjištěno 69 kusů výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví. Tyto výrobky byly následně zajištěny a uskladněny mimo dosah kontrolované osoby v souladu s § 7b odst. 1 a 2 zákona o České obchodní inspekci podle úředního záznamu o zajištění výrobku mimo dosah kontrolované osoby a seznamu zajištěného zboží. Následně bylo přistoupeno k likvidaci výrobků dle protokolu o zničení ze dne 29. 10. 2020. Faktura byla žalovanému vystavena podle vyúčtování nákladů na uskladnění a likvidaci padělků. Podle § 7b odst. 2 a odst. 7 zákona o České obchodní inspekci je skladování a zničení zajištěných výrobků, které neodpovídají zvláštním právním předpisům, provedeno na náklady kontrolované osoby, u které bylo nabízení, prodej nebo skladování takovýchto výrobků zjištěno. Soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., když pro takový postup byly splněny zákonné podmínky. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalobkyně fakturou [variabilní symbol] vystavenou dne 19. 1. 2021 se dnem splatnosti 21. 1. 2020, účtovala žalobci shora uvedené náklady, kdy žalobkyni vznikl v souladu s § 7b odst. 2 a odst. 7 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, nárok v této výši proti žalovanému jako náhrada nákladů vynaložených žalobcem za skladování a likvidaci výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví. Uplatňovaná pohledávka je nárokem soukromoprávním, jak vyplývá z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu, např. usnesení sp. zn. 33 Cdo 903/2010 ze dne 28. 7. 2011, podle kterého:„ závazkový vztah, jehož obsahem je právo České obchodní inspekce na úhradu nákladů rozboru k ověření jakosti a bezpečnosti výrobků nebo zboží nebo pro účely kontroly, zda nedochází ke klamání spotřebitele, a povinnost kontrolované osoby tyto náklady zaplatit, je vztahem občanskoprávního charakteru, vzniklým na základě skutečnosti uvedené v zákoně č. 64/1986 Sb. (srov. § 489 obč. zák.). Projednání a rozhodnutí sporů z těchto právních vztahů pak náleží do pravomoci soudů (§ 7 odst. 1 o. s. ř.)“ Soud žalobu shledal důvodnou a vyhověl jí s tím, že při hmotněprávním posouzení vyplývá z § 1721 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a z § 7b odst. 2 a odst. 7 zákona o České obchodní inspekci v platném znění. Soud zároveň přiznal žalobkyni i úroky z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 OZ, jejichž výše je dána nařízením vlády č. 142/97 Sb. v platném znění a splatnost je následující den po stanovené splatnosti faktury - viz § 19 odst. 1, 2, nařízení vlády č. 351/2013. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně měla ve věci plný úspěch a má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni však v souvislosti s tímto řízením náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrok pod bodem III. se opírá o ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/91 Sb., kdy žalobkyně je ze zákona osvobozena od placení soudních poplatků a podle výsledků řízení přechází tato povinnost na žalovaného. Výše poplatku je dána sazebníkem soudních poplatků a činí 1 000 Kč.