13 C 294/2018

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Anny Tiché a přísedících Antonína Huška a Mgr. Lenky Hladíkové ve věci žalobce: ; jméno příjmení , dříve celé jméno žalobce , datum narození ; bytem adresa žalobce ; zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO ; sídlem adresa žalované vedlejší účastnice na straně žalované: ; zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa pojišťovna IČO sídlem adresa vedlejší účastnice zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o náhradu nemajetkové újmy na zdraví <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 712 550 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 712 550 Kč od 17. 9. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení ve výši 257 367 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný a vedlejší účastník jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na znalečném částku ve výši 25 772 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1 Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném peněžité náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že na základě pracovní smlouvy ze dne 3. 7. 2015 pracoval u žalovaného jako řidič nákladního vozidla a dne 28. 4. 2016 se v důsledku prasknutí pneumatiky účastnil dopravní nehody v SRN, kdy zůstal zaklíněný a zraněný ve vozidle několik hodin, když po prasknutí pneumatiky kamion najel na svodidla, která prorazila kabinu kamionu a vážně zranila žalobce, kterého vyprostili z vozidla až přivolaní hasiči. Dne 28. 4. 2016, kdy byl žalobce operován, do 6. 5. 2016, kdy byl žalobce v péči lékařů [anonymizováno] kliniky [anonymizováno], Klinika traumatologie, ortopedie a plastické chirurgie, [anonymizováno] provoz [anonymizováno], poté repatriován, dne 7. 5. 2016 absolvoval vyšetření v České republice a byl propuštěn do domácí péče. Při nehodě žalobce utrpěl tato zranění: kontuze levého bérce, kontuze levého boku, kontuze levého hlezna, kontuze levé nohy, kontuze hrudní stěny, kontuze bérce vpravo, kontuze stehna vpravo, kontuze a hluboká exkoriace ruky vpravo, komoze mozková, reziduum drobné hemoragie, blok krční páteře, rána bérce vlevo, fasciotomie, sutura 2. 5. 2016, vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísňových situací. Žalobci vznikla v důsledku této dopravní nehody škoda na zdraví a bolestné, které je vyřešeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 59/2017. Žalobce má za to, že v důsledku této dopravní nehody došlo u něj ke ztížení společenského uplatnění, když poškození zdraví, která utrpěl při dopravní nehodě, mají trvalé následky a psychosociální dopady, které omezují a mění společenské uplatnění žalobce v životě, a to zejména při uspokojování životních, pracovních a sociálních potřeb. Žalobce před pracovním úrazem žil plnohodnotným, životem zaměřeným zejména na sport. Pracoval nejdříve jako profesionální voják a účastnil se zahraničních misí. Následně byl příslušníkem Policie ČR. Žalobce má dlouhodobě omezenou hybnost levé dolní končetiny, trpí bolestmi, otoky a křečemi, což ho omezuje v zájmové činnosti. Za účelem výpočtu ztížení společenského uplatnění si žalobce nechal vypracovat posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul], který vyčíslil na základě nařízení vlády č. 276/2015 Sb. platného v době vzniku škody ztížení společenského uplatnění na 1 200 000 Kč s tím, že soud bude navyšovat dané ohodnocení o psychickou újmu od 10 do 20 % dle dalších předložených dokladů. Žalobce zároveň požaduje zaplacení nákladů za znalecký posudek ve výši 12 550 Kč. 2 Žalovaný navrhl v celém rozsahu žalobu zamítnout. Uvedl, že žalobcem uplatněný nárok úzce souvisí se žalobou, kde žalobce uplatňuje nárok na zaplacení bolestného. Žalovaný namítl, že žalobce se ještě před dopravní nehodou účastnil vojenských misí a nelze vyloučit, že i účast na těchto akcích mohla zdravotní stav, zejména psychiku žalobce, poznamenat. Stejně tak žalovaný má informace, dle kterých vztah žalobce k rodičům a sestře byl problematický již před vznikem dopravní nehody a ze zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se podává, že omezení společenského fungování lze odhadovat až na dva roky, tedy dle žalovaného toto omezení není trvalé, ale pouze dočasné. Pokud se týká předloženého posudku, tak je třeba ztížení společenského uplatnění posoudit z hlediska psychologů a psychiatrů, kdy tento znalec uvedl, že položku 22 měl stanovit znalec psychiatr. 3 Vedlejší účastník navrhl zamítnutí žaloby, když nárok žalobce považuje za neprokázaný, kdy rovněž jako žalovaný poukázal na předložený znalecký posudek, kde není hodnověrně prokázáno, že by u žalobce byly splněny podmínky pro odškodnění dle položky 1.8 přílohy č. 3 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. 4 Soud provedl dokazování a vzal za zjištěné následující právně významné skutečnosti: 5 Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že se psychicky necítí dobře, musí brát prášky na spaní. Vracejí se mu vzpomínky na dopravní nehodu. V průběhu dne nastanou i určité situace, kdy např. viděl srážku dvou nákladních vozidel a nebyl schopen se pohnout, přitom je vycvičený jako bývalý policista a voják okamžitě lidem pomoci. Pokud se týká vztahů v rodině, tak s otcem byly problémy i v dětství, ale vycházeli spolu. Do místa bydliště rodičů jezdil i s partnerkou. Po dopravní nehodě otec za vznik nehody vinil žalobce, že se při jízdě určitě koukal na PC, a to v něm vzbudilo pocit křivdy. V době, kdy se stala dopravní nehoda, jeho rodiče byli na slavnosti a neprojevili o něj zájem. Manželka matce nabídla, aby s ní jela za žalobcem do nemocnice, což matka odmítla a následně odjela s otcem na dovolenou na Slovensko. Žalobce uvedl, že byl vyznamenán, prodělal válečné události. V roce 2015 před dopravní nehodou zvažoval znovu vstup do armády. Po dopravní nehodě není po fyzické ani psychické stránce schopen vstoupit do armády. Má omezení i v běžném životě, kdy jezdil na kole, věnoval se bojovým sportům a má problém najít si práci. Nastoupil do zdravotnictví na nejnižší pracovní příčku, není schopen podat ze zdravotních důvodů odpovídající výkon. Přitom zaměstnavatel řekl, že na kole byla technická závada a žalobce nevidí důvod, proč by měl za špatný technický stav vozidla vše odnést pouze on. Uráží ho i způsob jednání žalovaného. Oženil se v roce 2015. Jeho psychika působí problémy také v jeho rodině, kdy nemůže uspokojit manželku, musí brát hormony a nežije klidný život. Od 1. 1. 2018 pracuje jako sanitář operačních sálů se 16 000 Kč hrubého + 10 % osobní příplatek a jako administrativní pracovník má 90 Kč na hod. hrubého, je to zhruba 300 Kč za měsíc. Jako řidič u žalovaného měl 27 000 - 32 000 čistého. Předtím pracoval u [právnická osoba] [anonymizováno] v [část obce]. Na podzim roku 2017 se stalo to, že před ním u traktoru bouchlo kolo. Veškeré negativní zážitky se mu vrátily a musel dát výpověď. U armády byl od roku 2000 do roku 2008, jezdil na závody. Na kole jezdil i u pana [příjmení]. Jako bojový sport provozoval musado, což je alternativní bojový sport pro armádní výcvik, a po odchodu z armády se věnoval boxu. Základním východiskem pro tento sport je postoj, a to přenášení váhy z jedné nohy na druhou, a žalobce není schopen udržet se na levé noze. U policie byl od roku 2009 do 2013. Pokud se týká rodinného života, tak na zkraty reaguje negativním způsobem. Když mu manželka vytýká nějaký problém, raději si vezme lék, aby nemusel nic řešit. Jsou u nich hádky. 6 Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že žalobce byl u něj zaměstnán rok v r. 2017, a to na pozici traktoristy. Byl v tomto oboru i vyučen. Nejdříve pracoval u pana [příjmení], potom pracoval chvíli u něj. Věděl o té události. Žalobce byl bezproblémový, kromě toho, že nevycházel s kolegy. Žalobce chtěl pracovat na kombajnu, což mu svědek umožnil. Dobře to fungovalo, ale nesednul si s kolektivem. Byly tam hádky. Žalobce si stěžoval, že chodí k soudu. Následně se chytil s jedním zaměstnancem, a to tak, že si až dělali naschvály. Potom mu poslal SMS, kterou vymazal, že kvůli tomuto kolegovi musí odejít. To byl důvod, proč odešel ze zaměstnání. Na otázku, zda došlo k příhodě, že by praskla pneumatika u traktoru, svědek odpověděl, že si vzpomněl, že se mu ozvala bývalá manželka s tím, že jí volal pan [celé jméno žalobce], jestli si pamatuje na příhodu, kdy jejímu příteli, [jméno] [příjmení], kterého svědek zaměstnával, bouchla pneumatika. Svědek si pamatuje si, že pan [celé jméno žalobce] řídil kombajn a na traktoru před ním, který řídil pan [příjmení], se pneumatika svlékla z ráfku, ale nebouchla. Je to běžná záležitost. Dále svědek uvedl, že pokud žalobce chodil na rehabilitaci s nohou, což bylo krátce po nehodě, bylo všechno v pořádku. Ale následně, když si začal stěžovat na psychické problémy, jim to připadalo zvláštní. Věděli, že se soudí a že chce něco vysoudit. Žalobce se mu zdál jako chlap v pořádku po psychické i fyzické stránce. Dával mu práci i psychicky dost náročnou a žalobce to zvládl. Proto si řekl, že pokud si stěžuje na psychiku, že si vymýšlí. Ze začátku měl žalobce ztíženou chůzi. Po půl roce zvládal úplně všechno. 7 Svědek [jméno] [jméno] ve své výpovědi uvedl, že žalobce zná 20 let, a to od učení. Se žalobcem se následně setkali v [obec]. V té době žalobce sloužil aktivně jako voják z povolání. Motivoval ho ke vstupu do armády, chodili spolu běhat, jezdili na kole. Pokud se týká tréninku po dobu dvou hodin, na kole ujeli tak 60 km, uběhli 10 km. Chodili do posilovny. Před nehodou měl žalobce jako bývalý voják a policista dobrou kondici. Co se týká sportovních aktivit, vídali se 2x až 3x do měsíce. Od úrazu žalobce již společně nesportují. Byla to u něj dlouhodobá léčba. Žalobce si stěžuje, že ho bolí noha, že mu opuchne. Kolo využívá minimálně. Ví, že žalobce měl zájem vrátit se do armády už v r. 2015. Pokud se týká čestného prohlášení, byl dotázán, jestli se může přidat jako svědek do tohoto sporu, aby dokázal, že se žalobcem vedli sportovní aktivity, především kolo. Žalobce o vstupu do armády uvažoval v r. 2015. Je mu známo, že žalobce již byl v armádě. O důvodech jeho odchodu se několikrát bavili. Je možné, že v tu dobu v tom hrál roli syndrom vyhoření, přepracovanost, osobní důvody, možná i tehdejší přítelkyně. Těch důvodů bylo více, ale nebyly to zdravotní důvody. 8 Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že žalobce zná, bydleli ve stejné obci a chodili spolu do školy. I v současné době se stýkají běžně, zhruba tak 1x do měsíce, někdy po týdnu. O jeho dopravní nehodě ví. Před tou dopravní nehodou spolu sportovali. Hodně jezdili na lyže. Měli spoustu koníčků, jako RC autíčka, chodili spolu do přírody, na houby. Co se týká lyží, někdy jeli 5x za rok lyžovat, někdy 2x. Posilovat ani boxovat spolu nechodili. Rodiče žalobce svědek zná. Co se týká rodinných vztahů mezi žalobcem a jeho rodiči, nedokáže popsat, jaké byly před dopravní nehodou žalobce a po dopravní nehodě. Co ví, tak s matkou žalobce vycházel bez problémů. S otcem měli občas výměnu názorů, tak, jako v každé rodině. Po dopravní nehodě žalobce s matkou komunikuje, ale s otcem už ne. Otec ho nějak nařkl, že si to udělal sám. Po dopravní nehodě se s žalobcem stýkají, ale sportovní aktivity nejsou žádné. Čestné prohlášení svědek psal a podepsal ho z důvodů, že ho žalobce požádal, jestli by mohl dokázat, že měli sportovní aktivity. Žalobce si změnil jméno asi z důvodu své rodiny, protože nevycházel se svým otcem, vzal si jméno své manželky. Svědek potvrdil, že žalobce dělal i bojové sporty, box. Těch sportovních aktivit měl hodně. Může je specifikovat. Co se týká aktivit v současné době, tedy po dopravní nehodě, tak má omezení po úraze. Teď už spolu nejezdí na rallye – závody, protože žalobce má z toho respekt, strach. 9 Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že žalobce je její manžel. Uzavřeli manželství dne 14. 11. 2015. Dopravní nehoda jim zpřeházela vše vzhůru nohama. Předtím fungovali normálně. Stýkali se s rodiči, i její rodiče se vídali s rodiči manžela. Trávili spolu narozeniny, svátky. Od té dopravní nehody je všechno pryč. Když se snažila, aby se viděli, takto z nějakého důvodu nešlo. Předtím spolu jezdili na kole, plavat, na hřiště, do kina, do restaurace, trávili čas s přáteli. Od té nehody nic z toho není. U manžela nastal zlom v psychice, a to se odráží v jejich vztahu. V listopadu a prosinci 2018 byly nějaké soudy, což na něj dolehlo. Dokonce se bavili i o rozvodu. Svědkyně chtěla zpět jejich život. Dva a půl roku se snaží o miminko. Po dopravní nehodě nedělají vůbec nic, co se týká sportovních aktivit. Pracuje jako asistentka v realitní kanceláři. Před rokem si udělala instruktorský kurz na jógu a díky té józe utíká z domu, aby se z toho nezbláznila. Snažila se po dopravní nehodě manžela, aby žili normálně. Chvíli to šlo, ale nakonec zjistili, že to oba hrají, aby to bylo hezké. Párkrát zkusili jít do společnosti. Manžel se na to necítil. Vše ho bolelo, měl berle. Začal se uzavírat do sebe. Řešil, proč se mu to stalo. Manžel má antidepresiva, má deprese. Je to vysilující. Manžel má problém se spermiogramem a hormony. Na celou situaci dle jejího názoru má i vliv i to, že celá situace se řeší 3 roky. K rodičům žalobce jezdili tak 1x týdně na oběd. Jezdili k nim i na Vánoce. Asi před 5 – 6 lety byli její rodiče s rodiči manžela na společné dovolené. S jejími rodiči jezdili k rodičům manžela na narozeniny. Po dopravní nehodě, hned když rodičům manžela volala, byla v šoku z jejich odmítavého přístupu. Když chtěla, aby s ní jeli do Německa, řekli jí, že to nedají psychicky, ať to vyřeší sama. Nevěděla tehdy, jestli to manžel přežije. Čekaly ho operace. Nepochopila přístup jeho rodičů. Dozvěděla se následně, že byli tak 2 – 3 dny po nehodě na oslavě a radovali se, že sestra manžela čeká dítě. Manželovi to řekla a on se sesypal. S matkou manžela se viděla poprvé až na Vánoce 2018. Před dvěma lety musela vyhledat lékařskou pomoc, kdy nevěděla, jak se má k manželovi chovat. Musela chodit na psychoterapii. Před dopravní nehodou manžel miloval rallye sport, box. Jezdil s ní na kole. Chodili spolu hodně i plavat. Po dopravní nehodě žalobce nemohou chodit na dlouhé procházky, protože mu levá noha natéká, stěžuje si na bolesti. Po psychické stránce ve vztahu k ní je to špatné. Tři roky musí být ona ta silná, být oporou. Od dopravní nehody řídí manžel osobní vozidlo, Octavii. Jeli minulý rok v létě do Itálie. Řídil manžel. Na konci dovolené viděli autonehodu. Manželovi se zhoršil zdravotní stav natolik, že museli o den dřív odjet. 10 Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že zná žalobce ze zaměstnání, kdy pracoval jako policista. Ví o sportovních aktivitách, které měli společné. Byla to posilovna, box a airsoft. Posilovna tak 1x týdně, box 1 – 2x za měsíc, airsoft byl podle počasí a nálady. Sepisoval a podepisoval čestné prohlášení, protože se na něj žalobce obrátil, jestli mu potvrdí, že spolu sportovali. Se žalobcem se stýká tak 1 – 2x do roka. Ví, že měl dopravní nehodu. Z jeho pohledu byl žalobce tichý, uzavřený, trochu jiný, než ho znal, když žalobce viděl naposledy při sepisu čestného prohlášení. Chybí mu elán do života. Po fyzické stránce si u něj změny nevšiml. Po dopravní nehodě spolu již nesportují. 11 Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že se žalobcem jsou sousedi od r. 2010. Zhruba 1x za měsíc se navštěvují. Potvrdil, že podepsal čestné prohlášení, o které byl požádán žalobcem. Jednalo se o kola, kdy se spontánně sešli venku a společně jezdili. Někdy to bylo i plánované. Jednalo se o dobu od r. 2011 do r. 2016. Po nehodě žádné sportovní aktivity neměli. Ví, že měl problémy s nohou. Občas se stavil u nich na kávu. Pokud se týká fyzické stránky, tak si žalobce občas stěžuje na nohu, ale vizuálně na ni nenapadá. Pokud se týká psychických problémů, svědek na něm nic zásadního nevidí. 12 Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že se žalobcem pracovali. Jezdili pro [právnická osoba] [anonymizováno], která měla autodopravu. Potom spolu začali jezdit na kole tak 2 – 3x do měsíce, trasy kolem 30 km. Po té autonehodě spolu přestali jezdit, stýkali se pouze jako kamarádi. Svědek potvrdil, že prohlášení (ve spisu na čísle listu 115) podepsal, napsal ho sám na žádost žalobce. Na kole již spolu nejezdí, protože žalobce na něm přestal jezdit. Asi má nějaké zdravotní problémy, o kterých se nebavili. Nepozoroval u něj nějakou ztíženou chůzi a ani nepozoroval rozdíl po psychické stránce u žalobce před a po nehodě. 13 Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že žalobce zná z práce, kdy s ním pracoval na obvodním oddělení [anonymizováno] v [obec]. Zná ho asi 10 let. Potvrdil, že spolu sportovali. Chodili na žíněnky na jiu-jitsu, občas spolu šli boxovat a jezdili spolu na kole. Většinou to bylo po hradeckých lesích, trasa tak 20 – 30 km. Sportovali spolu do doby, než se mu stala ta nehoda. Potom už spolu nikam nechodili. Bylo vidět, že se mu nikam nechce. Pokud by měl u žalobce zhodnotit proměnu před a po dopravní nehodě, fyzicky se dle svědka určitě změnil. Předtím hodně sportoval. Potom přibral na váze. I psychicky se změnil. Špatně se s ním bavilo o normálních věcech, o zábavě, o přátelích. Předtím byl hodně usměvavý, dělali si ze sebe legraci, což se změnilo. 14 Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že žalobce zná z práce. Měl dohodu o provedení práce u pana [příjmení], kde pracoval jako traktorista. Žalobce tam pracoval také jako traktorista a zároveň jako kombajnér, a to asi v r. 2017 nebo v r. 2018. Svědek potvrdil, že sepsal a podepsal čestné prohlášení (ve spisu na čísle listu 228) na žádost žalobce. Svědek uvedl, že se vyjadřoval k situaci, kdy se mu na poli odrazila pneumatika z traktoru, když měl hodně naložený vlek a kolo odskočilo od disku. Byla z toho rána a žalobce tomu byl přítomen. Žalobce dle názoru svědka nebyl problémový. Stěžoval si na psychické problémy. Říkal, že do kamionu už nevleze. V té době říkal, že má nějaké soudy, ale ne, že by si stěžoval. 15 Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že žalobce je jeho synem. Před dopravní nehodou měli se synem běžné rodinné vztahy. Navštěvovali se i s manželkou žalobce tak 1x za 14 dnů, někdy každý týden. Svědek nedokázal, říct, co se změnilo po dopravní nehodě. Syn byl chvíli v nemocnici v Německu. On sám asi byl v té době nemocný. Nepamatoval si, zda za synem přijeli do nemocnice a zda ho syn po té dopravní nehodě kontaktoval. Uvedl, že s rodiči manželky žalobce byli na společné dovolené. Nebyl na synově svatbě, protože se ho dotklo, že si vzal příjmení své nastávající manželky. Neviděl je od té doby, co se synem přestali komunikovat poté, co se mu to stalo. Žalobce viděl naposledy před tou nehodou. Neví, proč syna po dopravní nehodě nekontaktoval. Svědek potvrdil, že dopravní nehoda byla příčinou toho, že se se synem nestýkal. 16 Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že žalobce je jejím synem. Před dopravní nehodou vztahy byly pěkné, setkávali se jako rodina. Změna nastala až po dopravní nehodě. Po té havárii volala jeho manželka a chtěla, aby za ním jeli. Odmítla to, protože se bojí jezdit tak daleko, a dnes tohoto rozhodnutí lituje. Potvrdila, že s manželem jezdili na dovolené po Čechách. Dále uvedla, že manžel měl údajně říct, že si to žalobce zavinil sám, že dnes koukají na ty mobily a počítače. Žalobci se to doneslo. Tenkrát mu psal žalobce nějaký e-mail, který nečetla. Od dopravní nehody k nim do [obec] syn nejezdil kvůli otci. Svědkyně ho občas navštívila. Po té dopravní nehodě se poprvé se synem viděla asi o jeho narozeninách, které má v listopadu. Dle jejího názoru dopravní nehoda neovlivnila její vztahy se synem, ale neví, jestli jí syn vyčítá, že za ním nebyla v Německu. 17 Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že žalobce je jejím bratrem. Stýkají se nepravidelně tak 3x - 4x do měsíce. K rodičům svědkyně jezdí každý týden. Před dopravní nehodou bratr jezdil k rodičům i s manželkou. Vztahy byly dobré, slavili narozeniny, trávili u rodičů i víkendy. Nebyl tam žádný problém. Po té dopravní nehodě rodiče za bratrem nepřijeli, když jim manželka zařídila odvoz do nemocnice za žalobcem, a to vlastně vztahy v rodině narušilo. Čestné prohlášení svědkyně neměla konkrétně v ruce. Zavolal jí pan [příjmení] jménem paní [příjmení], že paní [příjmení] chce, aby svědkyně podepsala čestné prohlášení, že vztahy v rodině byly špatné už před tou nehodou. Svědkyně dále potvrdila, že žalobce před dopravní nehodou již odmala byl sportovně založený - jezdil na kole, na snowboardu. Po dopravní nehodě ta noha není v pořádku, a po psychické stránce je po nehodě žalobce odtažitý. Před tou nehodou to byl veselý člověk a teď je jiný. 18 Žalovaný spolu s vedlejším účastníkem namítali, že není pravdou, že by měl žalobce s rodiči a sestrou hezký vztah, když přijal příjmení své manželky a otec se nezúčastnil jeho svatby, a dále, že dne 4. 5. 2016 sdělil na svém facebookovém profilu poděkování i rodině, což dokládali fotografií z tohoto profilu. Rovněž namítal, že žalobce neuvádí pravdu, když tvrdí, že od dopravní nehody není schopen navštěvovat restaurační zařízení, nepije alkohol a vyhýbá se společnosti velkého množství lidí, když dle fotografií z jeho facebookového profilu ze dne 14. 5. 2016, 21. 5. 2016, 4. 6. 2016, 5. 6. 2016, 12. 6. 2016 a 24. 6. 2016 běžně navštěvoval s manželkou restaurační zařízení a jiné kulturní akce, a to včetně konzumace alkoholu. Dále poukázal na fotografie ze dne 11. 6. 2016, kde žalobce řídí vozidlo. K finanční situaci žalobce žalovaný namítal, že žalobce před dopravní nehodou u žalovaného dosahoval výdělku 10 000 Kč plus stravné. Po dopravní nehodě bylo žalobci v rámci nemocenské vypláceno 7 000 Kč a ze strany žalovaného mu byla doplácena částka 3 000 Kč, což doložil výpisy z účtu žalobce za období měsíců duben až září 2016. Dále namítal, že žalobce si neměl vybrat zaměstnání, kde téměř celou pracovní dobu stojí, když existuje plno volných míst, kde může sedět, a k tomu navrhl provést důkaz výpisem volných pracovních míst ke dni 1. 1. 2018. 19 Žalobce doložil ohledně předchozích zaměstnání u Policie ČR, Armády ČR a účastí na zahraniční misi pochvaly policie, včetně pochvaly za nasazení života, vojenskou knížku a medaili ministra obrany za službu v zahraničí, kdy byl zařazen jako řidič, zdravotní instruktor. Ohledně opětovného vstupu do armády žalobce doložil e-mailovou korespondenci s Rekrutačním pracovištěm AČR, kdy žalobce kontaktoval toto pracoviště v červnu a červenci 2015. 20 Dále žalobce doložil zprávu o terapii vypracovanou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 7. 2. 2017, ze které bylo zjištěno, že situace přetrvávajícího nedořešeného vypořádání nehody byla konstatována v srpnu 2017. Obnovení terapie bylo na žádost žalobce, kdy byl vystaven podnětu podobnému situaci dopravní nehody (prasknutí velké pneumatiky v jeho blízkosti v září 2017) a zhoršení vztahového klimatu na pracovišti, které znovu otevřelo téma důvěry, kdy žalobce vnímal obnovení symptomů PTSD, a to zejména v agresivních reakcích na mobbing na pracovišti, které vnímal žalobce natolik ohrožující, že dal výpověď. 21 Z pracovní smlouvy ze dne 3. 7. 2015 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovaným jako zaměstnavatelem, kdy žalobce byl zařazen na práci řidič nákladního vozidla se dnem nástupu 9. 7. 2015 a pracovním poměrem na dobu neurčitou. 22 Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul], bylo zjištěno, že znalec stanovil datum ustálení zdravotního stavu žalobce dnem 23. 9. 2017. Stanovil bodové ohodnocení za ztížení společenského uplatnění ve výši 4 800 bodů, tedy na 1 200 000 Kč, a to následky poranění hlavy – středně těžké na 2 000 bodů, duševní poruchy středně těžkého stupně na 1 200 bodů, omezení pohyblivosti hlezenního kloubu lehkého stupně na 800 bodů a trvalé poúrazové omezení krevního oběhu či lymfatického systému dolní končetiny lehkého stupně na 600 bodů. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul], si vyúčtoval za podaný znalecký posudek částku 12 550 Kč, která mu byla žalobcem zaplacena na účet přímou platbou z banky. 23 Z lékařské zprávy ze dne 2. 11. 2017 vypracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], bylo zjištěno, že bylo doporučeno komplexní kineziologické vyšetření a svalový test LDK. 24 Z lékařské zprávy – nálezu pro posudkové řízení ze dne 4. 5. 2018 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se jednalo o cílené vyšetření žalobce s ohledem na 2 roky trvající PTSD – posttraumatická stresová porucha, se závěrem, že pro žalobce je nezbytná z terapeutického hlediska psychoterapeutická péče, kdy po dvou letech od traumatizujícího zážitku došlo ke zlepšení stavu zejména v oblasti depresivní symptomatiky, úpravě somatických projevů úzkosti, velmi dobrý je díky psychoterapii a aktivní práci pacienta. Dochází však k fixaci nedůvěry, přetrvávají flashbacky, a to jak ve spánku, tak i v bdělém stavu, při vystavení situacím podobným traumatu – dochází k výrazně snižujícímu objektivnímu výkonu žalobce i k subjektivnímu vnímání života. 25 Dále žalobce doložil i lékařské zprávy ze dne 9. 11. 2017 a 13. 11. 2017 vyhotovené Fakultní nemocnicí v [obec] ohledně komplexního kineziologického rozboru, kde je citováno omezení LDK. 26 Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení pohledávky na náhradu škody na zdraví (ztížení společenského uplatnění) ve výši 1 200 000 Kč dopisem ze dne 1. 6. 2018. Dopisem ze dne 6. 6. 2018 právní zástupkyně žalovaného uvedla, že žalovaný má výhradu ke znaleckému posudku, a proto konečné rozhodnutí ponechá na soudu. 27 Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], ze dne 28. 11. 2019 bylo zjištěno, že podle zdravotní dokumentace utrpěl žalobce při úrazu ze dne 28. 4. 2016 poškození zdraví se vznikem trvalých následků vzniklých v příčinné souvislosti s úrazem. Poškození zdraví určil znalec ze zdravotní dokumentace za prokázané. Z jednotlivých zdravotních nálezů z trvajícího léčení tři roky po úraze znalec určil, že poškození zdraví při úraze v roce 2016 způsobilo u žalobce nepříznivý zdravotní stav v podobě přetrvávajících zdravotních následků, které hodnotí v příčinné souvislosti s úrazem. Zdravotní následky žalobce jsou způsobené jak tělesným postižením při úraze (úrazové poškození levého bérce - stav po prodělaném kompartment syndromu) a po OP (fasciotomii), tak úrazem způsobeným duševním onemocněním (stav po PTSD), který vznikl v přímé souvislosti s prožitou traumatizující událostí). Znalec dospěl k jednoznačnému závěru, že oba chorobné stavy (trvalé následky) jsou prokazatelně vzniklé 100% v příčinné souvislosti s úrazovým dějem. Dále znalec sdělil, že na základě odborných nálezů specialistů (psychiatrie, psychologie) považuje duševní následky v podobě přetrvávajícího PTSD za jisté, ověřené a prokázané a dosud trvající. Za jisté a prokázané považuje znalec i duševní následky v podobě patologického chování a jednání žalobce v osobním i pracovním životě. Znalec stanovil bodové ohodnocení dle vyhlášky č. 276/2015 Sb. v celkové výši 2 800 bodů, a to konkrétně: 1.13 duševní poruchy po jiných těžkých poraněních kromě poranění hlavy nebo mozku nebo vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací podle rozsahu a tíže následků (ověřené příslušeným psychiatrickým pracovištěm) – středně těžkého stupně – 1 200 bodů 9.37 omezení pohyblivosti hlezenního kloubu – lehkého stupně – 800 bodů 9.41 omezení pronace a supinace nohy – lehkého stupně – 200 bodů 9.53 trvalé následky omezení krevního oběhu či lymfatického systému dolní končetiny – lehkého stupně – 600 bodů 28 Příloha č. 3 k Nařízení vlády 276/ 2015 Sb. vypočtené počty bodů způsobené pracovním úrazem je 4 800 bodů x 0,25 Kč – 120 000 Kč. S doporučením soudu o navýšení hodnocení o psychickou újmu a strádání o 10 % až 20 % dle dalších předložených dokladů od psychiatra. 29 K úplnému posouzení a zodpovězení otázek soudu znalec považoval za nezbytné (opakované) vyšetření žalobce k posouzení trvalých následků. Žalobce vyšetřil 1x v minulosti pro určení bolestného, novým vyšetřením posoudil neměnnost somatických následků po úrazu, které vzhledem k termínu vyšetření u znalce je možné hodnotit jako trvalé. 30 Vzhledem k tomu, že část trvalých následků se týká, podle zdravotní dokumentace, duševního onemocnění, které je mimo specializaci znalce, vyžádal si znalec lékařské zprávy oborových specialistů (psychiatrie a psychologie). 31 Na základě odborných nálezů a vyšetření posuzovaného určil znalec trvalé následky u žalobce po úrazu a vzniklé v souvislosti s úrazem. Pro vytvoření představy soudu o míře trvalých následků v duševní oblasti jsou duševní následky jednoduše a výstižně uvedené v lékařské zprávě o terapii ze dne 7. 2. 2017, kterou znalec cituje v plném znění: <i>32 7. 2. 2017 Zpráva o terapii – pan [celé jméno žalobce] u mě absolvoval v období od 7. 2. do 19. 4. 2017 intenzivní individuální terapeutický program v rozsahu 12 sezení. Následovalo kontrolní sezení v srpnu 2017 a dále série terapeutických sezení od listopadu 2017. Do terapie nastoupil v únoru 2017 po necelém roce od prodělaného úrazu s typickými symptomy posttraumatické stresové poruchy (PTSD): celková skleslost, demotivace, únava, pocit ohrožení, viny, narušení spánku, noční děsivé sny, tendence vtíravé myšlenky o tématech ohrožení a důvěry, oslabení komunikace v partnerském vztahu, časově ohraničená snaha řešit situaci požíváním alkoholu, generalizovaná nedůvěra vůči zaměstnancům a institucím, oslabení sociálních kontaktů, tendence k izolaci. Témata důvěry a vztahy v rovině kognitivních schémat bylo komplikováno přetrvávajícím nedořešením důsledků nehody v reálné rovině, je těžké obnovovat realistické obecné pojetí důvěry v situaci, kdy je důvěra narušována neřešením situace, finančními problémy, administrativními komplikacemi navazujícími na nehodu. Přetrvávající situace nejistoty a rozčarování z toho, jak klient prožívá jednání ze strany zaměstnavatele s reálnými dopady jednání na rodinnou situaci, s novým kumulativním traumatizováním pacienta. V listopadu 2016 zhoršení symptomů, obnovení symptomů PTSD, zejména v agresivních reakcích na mobbing na pracovišti. Dne 7. 2. 2017 [anonymizováno] [příjmení].</i> 33 V odborné části diskuze uvedl, které žalobcem tvrzené obtíže posoudil v příčinné souvislosti s poškozením zdraví při úrazu ze dne 28. 4. 2016 a zhodnotil na základě vyšetření jako trvalé následky úrazů. 34 Podle lékařské zprávy psychiatra byly k termínu vyšetření posouzeny jako trvalé, citace:... fixace nedůvěry, přetrvávají flashbacky a to jak ve spánku, tak v bdělém stavu. Tyto reakce, s ohledem na časové hledisko můžeme považovat již za trvalé následky vzniklé v příčinné souvislosti s pracovním úrazem 28. 4. 2016. Nutnost trvalé medikace, předpokládaná antidepresiva, anxiolytika. 35 Povaha popisovaných duševních potíží se podle dalších lékařských nálezů nezměnila, poslední vyšetření je zde dne 15. 11. 2019. Somatické následky posuzuji jako trvalé a ustálené ke dni kontrolního angiologického vyšetření (cévy) a kineziologického vyšetření (svalový aparát). 36 Hodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce podle Nařízení vlády č. 276/ 2015 Sb. (znalec [anonymizováno] [celé jméno znalce], posudkem): 1.13 duševní poruchy po jiných těžkých poraněních kromě poranění hlavy nebo mozku nebo vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací podle rozsahu a tíže následků (ověřené příslušeným psychiatrickým pracovištěm) – středně těžkého stupně – 1 200 bodů 9.37 omezení pohyblivosti hlezenního kloubu – lehkého stupně – 800 bodů 9.41 omezení pronace a supinace nohy – lehkého stupně – 200 bodů 9.53 trvalé následky omezení krevního oběhu či lymfatického systému dolní končetiny – lehkého stupně – 600 bodů 37 Úplné hodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce posouzené podle Nařízení vlády č. 276/ 2015 Sb. určil ve výši 2 800 bodů. V průběhu léčení a v lékařských nálezech specialistů nenašel důvody pro navýšení základní stanovené částky bodového hodnocení. Proto navýšení soudu nedoporučil a jako konečné hodnocení trvalých následků podle Nařízení vlády č. 276/ 2015 Sb. stanovil 2 800 bodů. 38 K námitkám žalovaného znalec doplnil znalecký posudek (ve spisu na čísle listu 300 – 304), kdy uvedl, že i když žalovaný rozporuje duševní stav žalobce, je posttraumatická duševní nemoc u žalobce odborně určená, diagnostikovaná, která může omezovat významně běžný způsob života, a to třeba jen v určitých oblastech a ve vazbách na úraz, úrazový děj. Omezení v běžném způsobu života spočívá především ve zvýšené trvalé hladině úzkosti, podrážděnosti v určitých dramatických reminiscencí, traumaticky způsobených vzpomínek, vracení se ve vzpomínkách na konkrétní událost a toto přináší žalobci výraznou nepohodu. Dále uvedl, že při hodnocení duševní poruchy dle nařízení vlády č. 275/2015 Sb. je nezbytné, aby existence duševní poruchy byla ověřena příslušným psychiatrickým pracovištěm, což ve znaleckém posudku znalec učinil a doložil poměrně rozsáhlou zdravotnickou dokumentací a stvrzenou příslušným psychiatrickým zařízením. Duševní poruchy hodnotil znalec dle položky 1.

13. Závěrečná zpráva psychiatra, ze které vycházel, je dva roky po úrazu žalobce, kde se uvádí, že následky jsou již trvalé, proto hodnotil duševní poruchu žalobce ve středně těžkém stupni. 39 Znalec stvrdil závěry svého posudku při nařízeném jednání ve věci a na otázku soudu otázku, zda jeho odbornost mu umožňuje vyjádřit se, zda trpí žalobce duševní poruchou, znalec uvedl, že vycházel z odborných nálezů z průběhu léčení žalobce, a to jak psychiatra, tak i psychologa, což je při zpracování takovéhoto posudku naprosto dostatečné. Závěrečná zpráva psychiatra, ze které znalec vycházel, je dva roky po úrazu žalobce, kde se uvádí, že následky jsou již trvalé, proto hodnotil duševní poruchu žalobce ve středně těžkém stupni. 40 Soud dále provedl důkaz znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který vypracoval znalec [celé jméno znalce], dne 29. 6. 2021. Znalec se ztotožnil se závěry znalce [celé jméno znalce] i v části, kde bodově ohodnotil ztížení společenského uplatnění na 2 800 bodů. V oblasti hodnocení duševní poruchy, kdy stav žalobce skutečně vykazuje známky posttraumatické stresové poruchy potvrzené jak psychiatrickým, tak i psychologickým vyšetřením a psychiatrickým znaleckým vyšetřením. U žalobce byla stanovena diagnóza posttraumatické stresové poruchy, která vznikla v souvislosti s pracovním úrazem, který žalobce utrpěl dne 28. 4. 2016. Účast žalobce na válečných misích, zkušenosti a zážitky u armády a policie, ani účast žalobce na výcviku a akcích pořádaných [právnická osoba], ani události mající původ v období dětství a dospívání žalobce před pracovním úrazem nevedly k rozvoji posttraumatické stresové poruchy. Tato porucha u žalobce zasahuje do všech složek jeho životních potřeb včetně možností výběru povolání. Došlo k rozpadu jeho rodinných vztahů, přerušil styky s původní rodinou, rozvedl se. Má problematické vztahy s druhými lidmi, kdy se neustále vrací k úrazu a svému zdravotnímu stavu, nemůže vykonávat sporty a trávit volný čas dle svých představ. Na druhou stranu byl ale schopen navázat nový partnerský vztah, která však trvá jen krátce. 41 Znalec stvrdil závěry svého znaleckého posudku při jednání dožádaným soudem, kdy uvedl, že neměl k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci žalobce před jeho nástupem na zahraniční mise, ale zdravotnická dokumentace obsažená v předchozích znaleckých posudcích je dle znalce dostačující pro posouzení jeho zdravotního stavu. Nicméně předpokládá, že nějaké zkoumání žalobce před nástupem do misí proběhlo, bylo však zaměřeno jiným směrem, než na potřeby, které vyplynuly ze znaleckého zkoumání. Pokud žalobce vykonával činnost instruktora sebeobrany, tak se jedná o činnost, kdy člověk má kontrolu nad danou situací a ví, co ho čeká. Má kontrolu nad účastníky, proto mu nedělá zásadní problém navazovat s nimi sociální kontakty. Žalobce v důsledku nehody neztratil schopnost navazovat nové vztahy, avšak to pro něj není tak jednoduché, jak to bývalo. V rámci prožitého stresu, kdy byl žalobce přímo ohrožen na životě, může určité situace vnímat subjektivně, i když tyto nemusely být na místě přítomny, tyto skutečnosti znalec nepovažoval za simulaci (odpověď znalce na otázku, že žalobce po nehodě cítil benzín, kdy podle záznamu z nehody tomu tak nebylo, nebo když u něj došlo ke stresu v důsledku výbuchu pneumatiky od traktoru v jeho těsné blízkosti, když dle vyjádření nezávislé osoby k této události vůbec nedošlo). 42 Ostatní předložené listiny soud nehodnotil, neboť na zjištěném skutkovém stavu nic nemění a pro rozhodnutí soudu jsou nadbytečné. 43 Na základě provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: 44 Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce dne 28. 4. 2016 utrpěl pracovní úraz při výkonu práce řidiče v době, kdy byl na základě pracovní smlouvy zaměstnán u žalovaného. Dále vzal soud za prokázané, že po této dopravní nehodě došlo ke změně života u žalobce, kdy se zhoršil jeho zdravotní stav jak po fyzické stránce, tak i po psychické stránce. Žalobce před dopravní nehodou sportoval, jezdil na kole, věnoval se bojovému sportu, byl v Armádě ČR, kdy se účastnil i zahraničních misí, byl vyznamenán, byl u Policie ČR. U těchto povolání je vyžadována fyzická i psychická odolnost. Soud uvěřil výpovědi žalobce, že se psychicky necítí dobře, vracejí se mu vzpomínky na dopravní nehodu, má omezení ve sportu oproti době před dopravní nehodou, když jeho výpověď v tomto směru je potvrzována jednak především znaleckými posudky a zároveň i výpověďmi [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří potvrdili, že žalobce s nimi hodně sportoval, po dopravní nehodě však tyto aktivity u žalobce skončily. Rovněž bylo prokázáno i tvrzení žalobce, že se po dopravní nehodě zhoršily vztahy mezi ním a jeho rodinou, kdy jeho otec [jméno] [příjmení] potvrdil, že žalobce po dopravní nehodě kontaktoval. Jeho matka [jméno] [příjmení] potvrdila, že syna nenavštívili po dopravní nehodě v nemocnici v Německu, potvrdila, že se žalobce dotklo, že otec řekl, že si dopravní nehodu zavinil sám a potvrdila, že od této dopravní nehody k nim žalobce domů nejezdí. Totéž potvrdila i sestra žalobce [jméno] [příjmení]. Bylo potvrzeno i tvrzení žalobce, že se mu traumatizující zážitky z dopravní nehody vrací, když se stane něco podobného, v tomto případě prasklá pneumatika. Skutečnost, že se tato událost stala, potvrdil i svědek [jméno] [příjmení]. Rovněž ze zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 7. 2. 2017 je patrné, že právě tato událost – prasknutí pneumatiky v jeho blízkosti - znovu došlo k obnovení terapie, kdy žalobce vnímal obnovení symptomů PTSD. Před dopravní nehodou žalobce zvažoval opětovný vstup do armády, což doložil e-mailovou korespondencí s Rekrutačním pracovištěm Armády ČR a tento úmysl žalobce potvrzuje i svědek [jméno] [jméno]. Skutečnost, že žalobce se necítí po dopravní nehodě po fyzické i psychické stránce v pohodě, dosvědčila i jeho dnes bývalá manželka [jméno] [příjmení], i to že vztahy v manželství se po dopravní nehodě mezi nimi zhoršily, ať již společenské vazby, tak i po intimní stránce. Rovněž potvrdila, že se narušily i vztahy mezi žalobcem a jeho rodiči, kdy po dopravní nehodě komunikace mezi ní, žalobcem a jeho rodiči ustala, rodiče odmítli i její nabídku navštívit syna v nemocnici v Německu. Sestra žalobce [jméno] [příjmení] rovněž potvrdila tvrzení žalobce, že po dopravní nehodě se změnil vztah mezi žalobcem a rodiči, kdy rodiče po dopravní nehodě za ním nepřijeli, i když jeho manželka zařídila odvoz. [jméno] [příjmení] potvrdila i tvrzení žalobce, že před dopravní nehodou hodně sportoval, po dopravní nehodě již nikoli a po psychické stránce se rovněž změnil, kdy je odtažitý. Soud nemá důvod výpovědím těchto svědků nevěřit, když nebyl prokázán opak těchto výpovědí a obsah jejich výpovědí koresponduje i s výpovědí žalobce. 45 V dané věci soud vycházel především ze znaleckých posudků znalců [celé jméno znalce] a [celé jméno znalce], kteří došli k naprosto shodným závěrům. Soud hodnotil jejich znalecké posudky v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř., kdy hodnocení soudu nepodléhají odborné znalecké závěry ve smyslu jejich správnosti, soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy. Oba znalecké posudky se co do zjištěného nálezu shodují. Jejich závěry jsou v souladu i s listinnými důkazy, jako je zpráva o terapii vypracovaná [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 7. 2. 2017 a znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul]. Soud nemá důvod pochybovat o objektivitě těchto podaných posudků a tyto posudky považuje za stěžejní pro rozhodnutí v této věci, neboť jsou podporovány listinnými důkazy výše citovanými i svědeckými výpověďmi výše citovanými., které dokládají zhoršený zdravotní stav žalobce z hlediska jeho psychiky. V této věci jsou podány tři znalecké posudky, kdy znalci dospěli ke stejnému závěru, a to, že zhoršení psychického stavu žalobce je v příčinné souvislosti s dopravní nehodou, která se mu stala dne 28. 4. 2016. Žalobce v této věci nárok uplatnila na základě znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul]., za který zaplatil částku 12 550 Kč. 46 S ohledem na zjištěný skutkový stav soud zamítl návrh žalovaného na ustanovení znalce z oboru klinické psychologie za účelem vypracování znaleckého posudku, návrh žalovaného na vyžádání zprávy od Armády České republiky ohledně hodnocení osoby žalobce a důvodů ukončení služebního poměru a účasti žalobce na zahraničních armádních misích jako nedůvodný, když závěry znaleckých posudků jsou totožné, nejsou zpochybněny, naopak jsou podporovány dalším znaleckým posudkem i listinnými důkazy a výslechy svědků. Proto vznesené návrhy na doplnění dokazování jsou nadbytečné, neekonomické a vedeny pouze spekulativními konstrukcemi žalovaného a vedlejšího účastníka, jako je např. hodnocení duševního zdravotního stavu žalobce ve vztahu k jeho účasti na armádních misích v zahraničí, kdy znalec [celé jméno znalce] na tyto otázky zodpověděl při svém výslechu před dožádaným soudem dostatečným způsobem. 47 Pokud žalovaný a vedlejší účastník namítali, že nebyl zjištěn dostatečně skutkový stav z důvodu chybějící zdravotní dokumentace žalobce z doby jeho působení v Armádě ČR, když žalovaný uvedl, že je třeba u žalobce zkoumat, zda účast v misích nebyla u žalobce rovněž důvodem posttraumatické stresové poruchy, soud tuto námitku nepovažoval za důvodnou. Jednak žalobce vysvětlil, že nikdy neřekl, že by mu šlo o život v důsledku chybného rozhodnutí velitele na zahraniční misi. Hovořil o tom, že mu šlo o život v důsledku chybného rozhodnutí velitele při výcviku, tedy nikoli při účasti na zahraniční misi. Takto je to i zdokumentované v posudku znalce [celé jméno znalce] (strana 17 posudku). Potvrdil, že dokumentace z období, kdy byl žalobce v armádě, měl již k dispozici [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul], který se s ní seznámil. Je o tom záznam v posádkové ošetřovně. Soud nemá důvod nevěřit jeho výpovědi, a to především s ohledem na provedené listinné důkazy včetně obsahu znaleckých posudků. Žalobce sám poukázal na skutečnost, že se účastnil zahraničních misí v letech 2006 – 2007 a dopravní nehoda se mu stala až v r. 2016, což je s odstupem deseti let. Soud ale hlavně poukazuje na skutečnost, že zde existují tři znalecké posudky, ve kterých všichni znalci docházejí ke stejnému závěru, tedy, že vznik posttraumatické stresové poruchy je v příčinné souvislosti s dopravní nehodou, která se stala žalobci v roce 2016. 48 Po hmotněprávní stránce posoudil soud věc následovně: 49 Právní posouzení věci vychází ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném ke dni pracovního úrazu dne 28. 4. 2016 (dále jen„ zákoník práce“), z nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění účinném ke dni pracovního úrazu (dále jen„ nařízení vlády“) a ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“). 50 Podle ustanovení § 269 odst. 1 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 51 Podle ustanovení § 271c odst. 1 zákoníku práce se náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Podle § 271c odst. 2 zákoníku práce vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolestné a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti. 52 Podle § 1 odst. 2 ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen„ trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb 53 Podle § 2 nařízení vlády se ztížení společenského uplatnění hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení písm. b) ztížení společenského uplatnění v oblasti životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb způsobené pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení, kdy bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatnění. Dle § 3 hodnota 1 bodu činí 250 Kč. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou 1 bodu v korunách českých. 54 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání byla upravena jako objektivní odpovědnost za výsledek. Za škodu, kterou utrpěl zaměstnanec v důsledku poškození zdraví za stanovených podmínek při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, zaměstnavatel odpovídá bez ohledu na zavinění. 55 Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci jsou: pracovní úraz (nemoc z povolání), vznik škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem (nemocí z povolání) a vznikem škody. Ke vzniku nároku na náhradu škody je zapotřebí, aby všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok nevzniká. Pro vznik odpovědnosti není vyžadováno porušení právní povinnosti, tím méně nezaviněné porušení právní povinnosti. Zákon proto zdůrazňuje, že zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a že jedinou možností k částečnému či úplnému zproštění zaměstnavatele z odpovědnostního vztahu jsou liberační důvody upravené v § 270. 56 Škodou se i zde rozumí újma, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (tj. majetková újma) a je objektivně vyjádřitelná v penězích. Nemajetkovou újmou - protože nedochází ke zmenšení majetku - se rozumí dílčí nároky na bolestné a na ztížení společenského uplatnění. Obsah náhrady škody a nemajetkové újmy je dán jejími jednotlivými složkami, které se při praktické aplikaci projevují jako samostatné dílčí nároky vyplývající z tohoto odpovědnostního vztahu. Jejich existence je navzájem natolik nezávislá, že jednotlivý dílčí nárok může vzniknout, aniž by současně vznikly i další nároky (např. vznikne nárok na náhradu za bolest, nevznikne však nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění). Uvedené dílčí nároky jsou tedy podle hmotného práva zcela samostatné, neboť předpoklady jejich vzniku jsou odchylné, a také k nim dochází v jinou dobu (srov. R 10/1976). S touto relativní samostatností je třeba počítat i při zkoumání existence příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů vzniku nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy vzniklé nemocí z povolání. Z uvedených důvodů proto ještě není významné, jak se také někdy klade otázka, jakým způsobem nemoc z povolání obecně ovlivnila "současný zdravotní stav" zaměstnance, nebo "pracovní potenciál" zaměstnance, popřípadě zda byla příčinou zhoršení zdravotního stavu zaměstnance. Je tomu tak proto, že samotné "zhoršení zdravotního stavu" postiženého zaměstnance (snížení jeho pracovní způsobilosti) ještě neznamená vznik škody, neboť samo o sobě není„ majetkovou újmou“; teprve tehdy, jestliže lze tyto důsledky vyjádřit v penězích, dochází ke vzniku škody. 57 Při zkoumání příčinné souvislosti může být významné jen konkrétní zjištění, zda pracovní úraz či nemoc z povolání (jejich následky) byly příčinou vzniku jednotlivé dílčí škody (újmy). Tato otázka bude probrána podrobněji v souvislosti s jednotlivými dílčími nároky; na tomto místě lze jen připomenout, že o vztah příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání (tj. bez pracovního úrazu či bez nemoci z povolání by škoda nevznikla tak, jak vznikla). Z hlediska naplnění příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu nemůže tedy stačit pouhé připuštění možnosti (pravděpodobnosti, vysoké pravděpodobnosti apod.) vzniku škody v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání (jejich následků), nýbrž musí být tato příčinná souvislost mezi pracovním úrazem (nemocí z povolání) a každým jednotlivým dílčím nárokem práva na náhradu škody (újmy) najisto postavena. 58 V dané věci byly splněny všechny zákonné předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci. Tedy je nesporné, že žalobce utrpěl pracovní úraz, v souvislosti s tímto pracovním úrazem mu vznikla škoda a především je dána příčinná souvislost mezi tímto pracovním úrazem a vznikem škody. Všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně. 59 Výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění byla ohodnocena znalci ve výši 2 800 bodů, tedy ve výši 700 000 Kč (dle shora citované vyhlášky 2 800 bodů x 250 Kč). Soud rovněž přiznal žalobci i náhradu nákladů za podaný znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul] ve výši 12 550 Kč, kdy tento náklad byl vynaložen žalobcem v bezprostřední souvislosti s tímto řízením o uplatnění náhrady nemajetkové újmy jako oprávněný (§ 137 o.s.ř.). 60 S ohledem na výše uvedené bylo tedy žalobě v celém rozsahu vyhověno, kdy žalobce vzal na základě znaleckých posudků částečně žalobu co do zaplacení částky 500 000 Kč zpět a soud řízení dle § 96 o. s. ř. za souhlasu žalovaného a vedlejšího účastníka v této části zastavil. 70 O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), kdy soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Náklady řízení představují náklady za zastoupení advokátkou dle vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb., a to za 22 úkonů právní služby po 11 180 Kč (převzetí + porada, předžalobní výzva, žaloba, 4x porada s klientem přesahující 1 hod., 8x písemné vyjádření včetně změny žaloby a 7 úkonů za účast na jednání soudu) v celkové výši 245 960 Kč, 22 režijních paušálních výdajů po 300 Kč v celkové výši 6 600 Kč, jízdné ze sídla kanceláře v [obec] k Okresnímu soudu v Hradci Králové a zpět osobním automobilem Citroen C 4 (r. 2018 – 1x 60 km x 5,76 Kč, celkem 346 Kč; r. 2019 – 3x 60 km x 6,08 Kč, celkem 1 095 Kč; r. 2020 – 1x 80 km x 6,08 Kč, celkem 486 Kč; r. 2021 – 1x 80 km x 6 Kč, celkem 480 Kč) v celkové výši 2 407 Kč a náhrada za ztrátu času ve výši 2 400 Kč. Celkové náklady řízení žalobce činí 257 367 Kč. 71 Výrokem III. soud přiznal státu náklady na znalečné dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci žalobce byl plně úspěšným, a proto povinnost hradit náklady řízení státu přechází na žalovaného spolu s vedlejším účastníkem. Náklady činí za podání znaleckých posudků ve věci včetně účasti znalce u jednání celkem 25 772 Kč. 72 Lhůtu k plnění výroků II. a III. soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.