13 C 314/2017

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum trvale bytem adresa žalovaného a žalované , země t. č. ulice a číslo anonymizováno obec 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované , země t. č. adresa žalovaného a žalované , země 3. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného t. č. anonymizována dvě slova , PSČ anonymizováno příjmení o určení vlastnického práva <b>I. Určuje se, že vlastníky stavebního pozemku parcelní číslo stavební [anonymizováno] o výměře 1 031 m2, [územní celek], [katastrální uzemí], okres [okres], označeného jako zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], okres [okres], jsou žalobci a) a b), mající tento pozemek ve společném jmění manželů.</b> <b>II. 1. žalovaný, 2. žalovaná a 3. žalovaný jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobcům a) a b) náklady řízení ve výši 5 000 Kč k rukám právního zástupce žalobců do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1 Žalobci se svou žalobou domáhali určení vlastnického práva k pozemku specifikovaného v žalobě s odůvodněním, že žalovaní sourozenci [celé jméno žalovaného] na základě dědického řízení č. j. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], nabyli do podílového spoluvlastnictví nemovitost, a to dům [adresa] ve [část obce] – [obec] postavený na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] o výměře 1031 m2 – pozemek – zahrada parc. [číslo] o výměře 519 m2, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce] u [stát. instituce], [stát. instituce], kdy tyto pozemky nabyli po svém otci [celé jméno původního účastníka]. V průběhu vkladu předmětné kupní smlouvy do katastru nemovitostí katastrální úřad zjistil, že na základě kupní smlouvy lze povolit vklad vlastnického práva k domu [adresa] stojícího na st. [parcelní číslo] a pozemku st. p. [číslo], nikoli i ke st. parc. [číslo] z důvodu, že tato není v kupní smlouvě označena. Účastníci tuto věc řešili sepsáním dodatku ke kupní smlouvě dne 31. 8. 2005, kde žalovaní uvedli, že stavební parcelu [číslo] o výměře 1031 m2 v k. ú. [část obce] prodávají kupujícím, tedy žalobcům, s tím, že kupní cena této nemovitosti byla již součástí kupní smlouvy uzavřené mezi nimi dne 4. 7. 2003, která byla již vložena do katastru nemovitostí. Katastrální úřad však požadoval po účastnících předložení řádné kupní smlouvy týkající se předmětného pozemku. V té době však [celé jméno původního účastníka] [celé jméno žalované] již pobývali ve Slovenské republice, a proto žalobci zaslali [celé jméno žalovaného] dne 3. 10. 2005 návrh kupní smlouvy týkající se předmětného stavebního pozemku, který jim příjem kupní smlouvy potvrdil. Od té doby se však žalobci již nemohli se všemi žalovanými spojit, aby došlo k podepsání kupní smlouvy a ověření jejich podpisů za účelem podání návrhu na vklad vlastnického práva k tomuto pozemku do katastru nemovitostí. Dle žalobců splňují podmínku ustanovení § 1089 odst. 1 o. z., tedy, že jako poctiví držitelé drží vlastnické právo po zákonem určenou dobu a tedy, že tuto věc vydrželi, a proto ji nabyli do vlastnictví. Dle žalobců splňují i ustanovení § 1090 o. z., tedy že držba předmětného pozemku se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva. Žalobci jsou od počátku přesvědčeni, že smysl kupní smlouvy ze dne 4. 7. 2003 byl ten, že od žalovaných kupují nemovitost jako celek, tedy včetně předmětného stavebního pozemku. Dodatek ke kupní smlouvě ze dne 31. 8. 2005, na němž jsou všechny podpisy účastníků úředně ověřeny, jednoznačně stanoví, že žalovaní prodávají předmětný stavební pozemek žalobcům a že kupní cena byla již součástí kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 4. 7. 2003. 2 Žalovaní 1, 2 se žalobou souhlasili, pouze 1. žalovaný žádal po žalobcích nahrazení nákladů řízení, jejichž povinnost k zaplacení mu byla stanovena na základě dědického řízení po zůstaviteli [celé jméno původního účastníka], narozeném dne [datum] a zemřelém dne [datum]. 3 Z výpisu z katastru nemovitostí číslo [list vlastnictví] bylo zjištěno, že vlastníky stavebního pozemku parcelní číslo stavební [anonymizováno] o výměře 1 031 m2, [územní celek], [katastrální uzemí], okres [okres], označeného jako zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], okres [okres], jsou žalovaní 1, 2 a 3, a to každý v rozsahu spoluvlastnického podílu jednou třetinou. 4 Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného [jméno] [příjmení] dne 16. 1. 2003 na základě objednávky 2. žalované bylo zjištěno, že byl oceněn rodinný dům [adresa] na adrese [adresa] ú. [část obce] parc. [číslo] o výměře 1031 m2 a zahrada parc. [číslo] o výměře 519 m2, a byla stanovena výsledná cena nemovitostí na 731 570 Kč. 5 Z kupní smlouvy ze dne 4. 7. 2003 uzavřené mezi žalobci a) a b) jako kupujícími a žalovanými [celé jméno původního účastníka], narozeným 30. 3. 1956 a žalovanými b) a c) jako prodávajícími bylo zjištěno, že předmětem této kupní smlouvy jsou nemovitosti v k. ú. [část obce], a to dům [adresa] postavený na st. [parcelní číslo] a zahrada parc. [číslo]. Žalovaní sourozenci [celé jméno žalovaného] na základě dědického řízení č. j. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], nabyli do podílového spoluvlastnictví nemovitost, a to dům [adresa] ve [část obce] – [obec] postavený na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] o výměře 1 031 m2 – pozemek – zahrada parc. [číslo] o výměře 519 m2, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce] u [stát. instituce], [stát. instituce], kdy tyto pozemky nabyli po svém otci [celé jméno původního účastníka] Tyto nemovitosti jsou popsány ve znaleckém posudku znalce [jméno] [příjmení] ze dne 16. 1. 2003. Kupní cena za tyto nemovitosti byla stanovena na částku 500 000 Kč Kupní smlouva je opatřena ověřenými podpisy všech zúčastněných. 6 Dopisem ze dne 19. 4. 2004 [stát. instituce], [stát. instituce] sdělil žalobci a), že mu byl předložen návrh na vklad vlastnického práva dle kupní smlouvy uzavřené dne 4. 7. 2004 mezi [celé jméno původního účastníka], [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] a žalobci a) a b). Předmětem kupní smlouvy jsou nemovitosti v k. ú. [část obce], a to dům [adresa] postavený na st. [parcelní číslo] a zahrada parc. [číslo]. Součástí převodu není st. parc. [číslo] když tato není v kupní smlouvě označena. 7 Z dodatku ke kupní smlouvě ze dne 31. 8. 2005 uzavřené mezi [celé jméno původního účastníka], narozeným 30. 3. 1956 a žalovanými 2) a 3) jako prodávajícími a žalobci a) a b) jako kupujícími bylo zjištěno, že předmětem byl prodej stavební parcely [číslo] o výměře 1 031 m2, kdy kupní cena za tuto stavební parcelu byla již součástí kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 4. 7. 2003, která již byla vložena do katastru nemovitostí v [obec]. Podpisy všech účastníků byly úředně ověřeny. Dodatky ke kupní smlouvě zaslal 3. žalovaný žalobcům (viz podací lístek ze dne 7. 11. 2005). 8 Následně byla vyhotovena kupní smlouva mezi účastníky na předmětný pozemek a zaslána [celé jméno původního účastníka] dne 3. 10. 2005, zpět již nebyla vrácena. 9 Z e-mailové korespondence mezi 3. žalovaným a právním zástupcem žalobců ze srpna 2009, září 2009 a května 2010 vyplývá, že 3. žalovaný se nedokázal spojit se svými sourozenci, a proto nedošlo k podpisu kupní smlouvy týkající se převodu předmětného pozemku. 10 Prvý žalovaný [celé jméno původního účastníka] zemřel dne [datum]. 11 Usnesením Okresního soudu Žiar nad Hronom, Slovenská republika, ze dne 7. 4. 2022, [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], nabyl dědictví po [celé jméno původního účastníka] [celé jméno žalovaného] jako jediný dědic. 12 Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 12. 10. 2022, č. j. [číslo jednací], bylo řízení ve vztahu k původně žalovanému [celé jméno původního účastníka] zastaveno. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 29. 11. 2022, č. j. [číslo jednací], soud připustil, aby do řízení na straně žalovaných přistoupil jako další účastník [celé jméno žalovaného]. 13 Na základě těchto listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 14 Žalovaní sourozenci [celé jméno žalovaného] na základě dědického řízení č. j. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], nabyli do podílového spoluvlastnictví nemovitost, a to dům [adresa] ve [část obce] – [obec] postavený na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] o výměře 1 031 m2 – pozemek – zahrada parc. [číslo] o výměře 519 m2, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce] u [stát. instituce], [stát. instituce], kdy tyto pozemky nabyli po svém otci [celé jméno původního účastníka]. Nemovitosti byly prodány žalobcům na základě kupní smlouvy ze dne 4. 7. 2003. V průběhu vkladu předmětné kupní smlouvy do katastru nemovitostí katastrální úřad zjistil, že na základě kupní smlouvy lze povolit vklad vlastnického práva k domu [adresa] stojícímu na st. [parcelní číslo] a pozemku st. p. [číslo], nikoli i ke st. parc. [číslo] z důvodu, že tato není v kupní smlouvě označena. Účastníci sepsali dodatek ke kupní smlouvě dne 31. 8. 2005, kde žalovaní uvedli, že stavební parcelu [číslo] o výměře 1 031 m2 v k. ú. [část obce] prodávají kupujícím, tedy žalobcům s tím, že kupní cena této nemovitosti byla již součástí kupní smlouvy uzavřené mezi nimi dne 4. 7. 2003, která byla již vložena do katastru nemovitostí. Katastrální úřad požadoval po účastnících předložení řádné kupní smlouvy týkající se předmětného pozemku. V té době avšak [celé jméno původního účastníka] [celé jméno žalované] již pobývali ve Slovenské republice, a proto žalobci zaslali [celé jméno žalovaného] dne 3. 10. 2005 návrh kupní smlouvy týkající se předmětného stavebního pozemku, který jim příjem kupní smlouvy potvrdil. Od té doby žalobci prostřednictvím svého právního zástupce se všichni účastníci smlouvy již nesešli za účelem podepsání kupní smlouvy a ověření jejich podpisů a za účelem podání návrhu na vklad vlastnického práva k tomuto pozemku do katastru nemovitostí. V mezidobí [celé jméno původního účastníka] zemřel. Usnesením Okresního soudu Žiar nad Hronom, Slovenská republika, ze dne 7. 4. 2022, [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], nabyl dědictví po [celé jméno původního účastníka] [celé jméno žalovaného] jako jediný dědic. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 12. 10. 2022, č. j. [číslo jednací], bylo řízení ve vztahu k původně žalovanému [celé jméno původního účastníka] zastaveno. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 29. 11. 2022, č. j. [číslo jednací], soud připustil, aby do řízení na straně žalovaných přistoupil jako další účastník [celé jméno žalovaného]. 15 Následně soud věc po hmotněprávní stránce posoudil takto: 16 Soud ve věci jednal na základě občanského soudního řádu, zákona č. 99/1963 Sb., v současném znění § 80, dle kterého určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. A dále v souladu s článkem II., bod 2. zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí § 7. 17 V dané věci bylo třeba nejdříve zkoumat, zda žaloba na určení vlastnictví k předmětné nemovitosti může vést k odstranění nejistoty v právním postavení žalobců. 18 Ve smyslu § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Dle komentáře uveřejněného v ASPI k tomuto ustanovení existenci naléhavého právního zájmu zkoumá soud z úřední povinnosti, tj. bez toho, že by žalovaný tento nedostatek namítal (Vážný 9311). Soud není ovšem povinen, aby ze všech možných hledisek pátral po tom, zda by právní zájem mohl být opodstatněn i jinak, než to učinil žalobce (Vážný 4722). Závěr o existenci naléhavého právního zájmu přitom lze přijmout i na základě výsledků provedeného dokazování (SoJ 36/09, NS 29 Odo 1513/2005). Určovací žaloba pak vytváří pevný základ pro vyjasnění právních vztahů účastníků sporu. Žalobci mají naléhavý právní zájem na podané žalobě, když lze její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právních vztazích a k odpovídající nápravě nelze účinně dospět jinak, nebo když úplněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahů a právě jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící pevný a určitý právní rámec, jež je zárukou odvrácení budoucích sporů. Žaloba na určení, že nemovitost specifikovaná ve výroku tohoto rozhodnutí je ve vlastnictví žalobců, vede k odstranění tvrzené nejistoty, když podkladem pro zápis vlastnického práva k nemovitosti může být zásadně soudní výrok o určení právního vztahu (§7zákon č. 265/92 Sb., a je v souladu s ustálenou judikaturou, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2053/2009), a proto je na takovou žalobou uplatňovaném určení dán naléhavý právní zájem podle § 80 o. s. ř. 19 Dále soud věc posoudil v souladu s ustanovením § 3028 odst. 2 o. z., dle kterého se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 20 Základní pojmy týkající se řádného vydržení jsou obsaženy v § 991 až § 993 o. z. 21 Dle § 991 o. z. držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem. 22 Dle § 992 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Nepoctivost zástupce při nabytí držby nebo při jejím výkonu zástupcem činí držbu nepoctivou. To neplatí, pokud zastoupený zvláštním příkazem daným se zřetelem k této držbě zástupci nařídil, aby se držby ujal nebo aby ji vykonával. Poctivému držiteli náleží stejná práva jako držiteli řádnému. 23 Dle § 993 o. z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu. 24 Problematika samotného vydržení je obsažena v §§ 1089 – 1098 o. z. 25 Dle § 1089 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby. 26 Dle § 1090 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby. 27 Dle § 1091 o. z. k vydržení vlastnického práva k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky. K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let 28 U řádné držby je třeba splnit tři předpoklady: musí jít o držbu řádnou, poctivou a pravou. Poctivý držitel je ten, který je z objektivního důvodu přesvědčen, že mu toto právo náleží, tj. jako oprávněný držitel, musí to být držitel s pravou držbou, tyto dvě podmínky poctivé a pravé držby musí být splněny. Dále je třeba, aby byla splněna podmínka pro řádnou držbu, tedy, že držitel drží na základě právního důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva. 29 V řízení bylo prokázáno, že žalobci dle kupní smlouvy a znaleckého posudku ze dne 4. 7. 2003 byli z objektivního důvodu přesvědčeni, že jsou oprávnění držitelé předmětného pozemku, kdy za tento předmětný pozemek také zaplatili kupní cenu, tedy byli přesvědčeni od počátku, že smysl kupní smlouvy ze dne 4. 7. 2003 byl ten, že od žalovaných kupují nemovitost jako celek, tedy včetně předmětného stavebního pozemku. Rovněž v dodatku ke kupní smlouvě ze dne 31. 8. 2005, na němž jsou všechny podpisy účastníků úředně ověřeny, je jednoznačně uvedeno, že žalovaní prodávají předmětný stavební pozemek žalobcům a že kupní cena byla již součástí kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 4. 7. 2003. Splňují tedy předpoklady dle § 1089 odst. 1 o. z., tedy, že jako poctiví držitelé drží vlastnické právo po zákonem určenou dobu, tedy po dobu minimálně deseti let nepřetržitě, a tedy, že tuto věc vydrželi, a proto ji nabyli do vlastnictví. Žalobci splňují i podmínky ustanovení § 1090 o. z., tedy že držba předmětného pozemku se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva. 30 S ohledem na výše uvedené bylo tedy žalobě v celém rozsahu vyhověno (výrok I.). 31 Výrok o nákladech řízení (II.) se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 142a o. s. ř., kdy žalobci byli sice ve věci plně úspěšní a měli by právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, avšak pro přiznání nákladů řízení nebyla splněna podmínka předžalobní výzvy zaslané všem žalovaným. Soud proto přiznal žalobcům na nákladech řízení pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a nikoli náklady za právní zastoupení, když nebyly shledány důvody zvláštního zřetele v souladu s ustanovením § 142a odst. 2 o. s. ř. pro přiznání nákladů tohoto řízení.