13 C 343/2018

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného, žalované a žalovaného 2) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného 3) celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného, žalované a žalovaného všichni zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 30 000 + 596 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobci částku 18 920 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16. 10. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaní 1), 2) a 3) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 417 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 250 048 Kč od 1. 9. 2017 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 167 702 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. V části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném 1) zaplacení dalších 11 080 Kč s úrokem z prodlení a po žalovaných 1), 2) a 3) zaplacení společně a nerozdílně dalších 178 250 Kč s úrokem z prodlení, se žaloba zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 321,56 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.</b> <b>V. Žalovaní 1), 2) a 3) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 202 060 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.</b> <b>VI. Žalovaní 1), 2) a 3) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové, číslo účtu 19-821511/0710, variabilní symbol [číslo] na znalečném částku 31 034 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1 Žalobce se žalobou původně domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k níže uvedené nemovitosti, a to pouze vůči žalovanému 1) jako spoluvlastníku nemovitosti. Následně žalobce svými podáními rozšířil žalobu o postupně uplatňované peněžité nároky z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitosti – pozemku st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v obci [část obce], přičemž nároky směřoval nově i vůči žalovaným 2) a 3), jejichž účast na straně žalované soud připustil. Svůj nárok v celkové výši 596 000 Kč s příslušenstvím žalobce odůvodnil tím, že spolu se žalovaným 1) je spoluvlastníkem uvedené nemovitosti (každý s podílem ½ k celku) a že dle dohody se žalovanými měl užívat II. nadzemní podlaží nemovitosti. Žalobci je však bráněno v užívání nemovitosti, neboť žalovaní 2) a 3) II. nadzemní podlaží nikdy nevyklidili a jeho část užívají. Žalobce proto požaduje náhradu za užívání nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu v podobě vydání bezdůvodného obohacení, přičemž toto bezdůvodné obohacení odpovídá obvyklému nájemnému. Ve vztahu k žalovanému 1) požaduje žalobce náhradu za dobu od 5. 6. 2014 do 30. 6. 2019, neboť žalovaný 1) užívání prostor ve II. nadzemním podlažím žalovanými 2) a 3) strpěl a umožnil. Ve vztahu k žalovaným 2) a 3) požaduje žalobce náhradu za období pouze od 1. 9. 2014 do 30. 6. 2019 s odůvodněním, že žalovaní 2) a 3) byli ohledně oprávnění k užívání prostor v II. nadzemním podlaží ve zlé víře. 2 Žalovaní uvedli, že uplatněný nárok z titulu bezdůvodného obohacení je neoprávněný a nedůvodný. Na svoji obranu uvedli, že žalobce měl od prosince 2014 klíče od nemovitosti a žalovaní mu nijak nebránili v užívání nemovitosti. Žalobci byl stav nemovitosti znám ještě před nabytím vlastnického práva v rámci dražebního jednání. Nemůže jít tedy k tíži žalovaných, že se žalobce rozhodl ustoupit z výstavby venkovního schodiště z důvodu vysokých nákladů a dále se nezabýval zjednáním jiného přístupu. Nebyla žádná překážka k tomu, aby se do prostor v prvním patře nastěhoval. Dále žalovaní vyslovili, že jde o návrh šikanózní, neboť žalobce neměl ve skutečnosti zájem nastěhovat se do nemovitosti. 3 O zrušení spoluvlastnictví a nařízení prodeje nemovité věci ve veřejné dražbě rozhodl okresní soud rozsudkem ze dne 27. 2. 2019, č. j. 9 C 226/2016-230, který byl jako věcně správný potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 3. 2020, č. j. 25 Co 180/2019-291. Před rozhodnutím ve věci vypořádání spoluvlastnictví okresní soud vyloučil k samostatnému řízení žalobcův nárok na vydání bezdůvodného obohacení, který byl následně projednáván pod sp. zn. 13 C 343/2018. 4 Z důkazů provedených v řízení (a též z důkazů provedených v řízení vedeném pod sp. zn. 9 C 226/2016, které se vztahují k projednávanému nároku a které byly provedeny do doby vyloučení předmětné věci k samostatnému řízení), soud zjistil následující skutečnosti: 5 Z výpisu z katastru nemovitostí - listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce] a [územní celek] soud zjistil, že v katastru nemovitostí je u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj zapsáno vlastnické právo žalobce a žalovaného 1) ke stavební parcele [číslo] jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa], a to u každého ve výši ½ vzhledem k celku. 6 Z rozhodnutí ředitelky [anonymizována čtyři slova], [obec] – [část obce], [ulice a číslo], soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození], byla přijata k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole od 1. 9. 2014. 7 Z předávacího protokolu soud zjistil, že dne 29. 12. 2014 převzal žalobce od žalované 3) klíče k nemovitosti na základě jeho předchozí žádosti. 8 Z plánku II. nadzemního podlaží rodinného domu soud zjistil, že se zde nachází mj. obytná hala, kuchyň, koupelna, ložnice a jídelna. 9 Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dne 29. 6. 2016 provedl na základě objednávky žalobce ocenění ideálního podílu ve výši ½ na nemovitosti ve spoluvlastnictví – rodinného domu [adresa] se stavební parcelou st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce]. Znalecký posudek obsahuje mj. i fotografie II. nadzemního podlaží v rozsahu obývacího pokoje, kuchyně, dětského pokoje, jídelny, ložnice a koupelny (číslo listu 11 – 13 posudku). 10 Z fotodokumentace ze dne 29. 6. 2016, pořízené žalobcem při návštěvě znalce [příjmení] [příjmení] (na čísle listu 23 – 27 ve spisu 9 C 226/2016) soud zjistil, že na fotografiích je zachycen stav obývacího pokoje, kuchyně, koupelny a jídelny. Žádná z místností není vyklizena. Místnosti jeví známky užívání (např. v obývacím pokoji je rozložené prkno na žehlení; na konferenčním stolku jsou rozložené noviny; kuchyňská linka je obstavená spotřebiči a nádobím; v koupelně jsou připravené hygienické prostředky, ošacení, osušky). 11 Ze znaleckého posudku a následného výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v rodinném domě jsou dva samostatně využívané bytové prostory. Žalovaný 1) užívá v přízemí cca 2/3 plochy a 1/3 plochy zabírá vstup do bytu v podkroví. Ve vstupní hale je otevřené schodiště do podkroví a dále hala zahrnuje vstup do obytné místnosti včetně sociálního zázemí. Znalec uvedl, že vstupní hala a přední část II. nadzemního podlaží byla obydlená (obytná hala, kuchyň a koupelna - viz zákres v plánku II. nadzemního). 12 Z fotodokumentace ze dne 3. 4. 2017, pořízené žalobcem při první návštěvě znalce [příjmení] [příjmení] (na čísle listu 82 - 83 ve spisu 9 C 226/2016, shodně též na čísle listu 105) soud zjistil, že na fotografiích je zobrazen stav obývacího pokoje a kuchyně, které jeví známky užívání (např. lahev s vodou na konferenčním stole v obývacím pokoji; miska s vodou a miska s granulemi v kuchyni; udržované květiny a rozestlané postele v obývacím pokoji). Z fotodokumentace ze dne 29. 6. 2016 pořízené žalobcem při další návštěvě znalce [příjmení] [příjmení] (na čísle listu 84 - 88 ve spisu 9 C 226/2016, shodně též na čísle listu 101 - 104) soud zjistil, že na fotografiích je zobrazen stav obývacího pokoje a kuchyně, které jeví známky užívání (např. kuchyňské skříňky naplněné potravinami; udržované květiny a rozestlané postele v obývacím pokoji). 13 Z fotodokumentace ze dne 11. 11. 2018, pořízené žalobcem za součinnosti p. [příjmení], soud zjistil, že na fotografiích je zachycen stav obývacího pokoje, kuchyně, koupelny, jídelny a ložnice. Místnosti jeví známky užívání (např. v obývacím pokoji je zapnutá televize; na lince se nacházejí potraviny; v koupelně jsou připravené hygienické prostředky, ošacení, osušky; v jídelně je prostřený stůl; v ložnici jsou položené matrace s povlečením). 14 Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], partnerky žalobce, soud zjistil, že před dražbou navštívili nemovitost a mluvili s manželkou žalovaného 1) – paní [příjmení], která jim ukázala celou nemovitost. Ještě v den dražby se dostavili, ale manželé [příjmení], tj. žalovaní 2) a 3), je odmítli pustit s tím, že budou podávat odvolání. Následně uváděli, že nemovitost vyklidí. Chodili tam opakovaně, nikdy nebylo nic vyklizeno. V červnu přihlásila dceru [jméno] [příjmení] do mateřské školky v [příjmení] [anonymizováno]. Dcera byla přijata a svědkyně ji musela od září vozit do školky z [obec]. Stále počítali s tím, že se nastěhují. Bylo jim jedno, jestli dolu nebo nahoru. Protože se nic nedělo, žalobce zaslal výzvu v prosinci roku 2014 a následně jim dali manželé klíče. V přízemí si vybudovali ze špajzu ložnici. Řekli jim, že můžou užívat II. nadzemní podlaží, ale že nesmí užívat schody, že mají chodit po žebříku. Následně vyklidili zadní místnosti ve II. nadzemním podlaží, avšak obývací pokoj, kuchyň, koupelnu a záchod užívali i nadále. Pokud by šli do II. nadzemního podlaží, museli by přes místnosti, kde měli manželé [příjmení] přestavěnou ložnici ze špajzu, která byla pod schody. Za účelem výstavby venkovního schodiště žalobce sehnal architekta a byl zjišťovat podmínky na stavebním úřadu. Byl nutný souhlas druhého vlastníka s tím, že pan [celé jméno žalovaného] řekl žalobci, že souhlas nedá. K panu [celé jméno žalovaného] (žalovaný 1/) je odmítali pustit. V nemovitosti jsou dvě odběrná místa. Chtěli převést odběrné místo na sebe, ale pan [celé jméno žalovaného], na kterého bylo napsané, to odmítl s tím, že si mají zřídit třetí odběrné místo. 15 Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že ještě před vydražením manželé [celé jméno žalovaného] projevili přání zůstat bydlet dole. On neměl problém s tím zůstat nahoře. Po dražbě nebylo zpřístupněno patro tak, aby se tam mohl nastěhovat. Manželé [příjmení] souhlasili s tím, že půjdou dolů, ale chodili by do jejich prostor přes soukromý prostor manželů [příjmení]. Chtěl se s nimi domluvit, že když se vybuduje schodiště, rozdělí se nemovitost na dvě bytové jednotky, což manželé [příjmení] odmítli. Pan [celé jméno žalovaného] odmítl přenechat odběrné místo s odůvodněním, ať se natáhne třetí kabel. Po vydražení manželé [příjmení] odřezali v horním patře topení a radiátory. Když nemohl v nemovitosti bydlet, snažil se ji také prodat. Fyzicky neviděl patro vyklizené nikdy. 16 Z účastnického výslechu žalovaného 2) soud zjistil, že do doby dražby bydleli v horní části nemovitosti. Po předložení fotografií na čísle listu 23 – 27 a na čísle listu 82 – 88 ve spisu 9 C 226/2016 uvedl, že jde o pár věcí, které lze odnést během pár minut. Mělo by jít o jeho věci, případně věci jeho manželky. 17 Z účastnického výslechu žalované 3) soud zjistil, že řešili, jak se dům rozdělí. Žalobce se rozhodl obývat první patro. Žalobce neměl nic proti tomu, že se musí udělat zvláštní vchod ze stodoly. Byl tam s řemeslníky a vyměřovali to tam. Neví, proč nakonec neuskutečnil vstup, ačkoli od něj dostal manžel v lednu 2015 zprávu, že mají vyklidit stodolu. K předloženým fotografiím z let 2016, 2017 a 2018 uvedla, že věci v obývacím pokoji jsou jejich. 18 Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], dcery žalovaných 2) a 3), soud zjistil, že v domě už více než 10 let nebydlí, ale jezdila na návštěvy. Její rodiče obývací pokoj užívali, měli tam nějaké věci. Obývací pokoj nebyl vyklizený. Rodiče občas do dalších místností nějaké věci dali, když to bylo prázdné. K fotografii ze dne 29. 6. 2017 (na čísle listu 102) svědkyně uvedla, že v případě, kdy byla sestra ([jméno] [celé jméno žalované]) na návštěvě u rodičů, užívala prostor v obývacím pokoji. Věci na této fotografii jsou sestry (např. dětská postýlka). K předložené fotografii na čísle listu 11 znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] (zobrazující v kuchyni mj. na zemi misku s vodou a misku s granulemi) uvedla, že věci v kuchyni patří jim. Rodiče mají psa a měli ho i v roce 2016. K fotografii na čísle listu 12 znaleckého posudku uvedla, že jde o staré věci v jídelně. 19 Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], dcery žalovaných 2) a 3), soud zjistil, že do nemovitosti v letech 2014 až 2019 jezdila pouze na návštěvy. Zdržovali se v té spodní části domu, v horním patře se zdržovali výjimečně. Rodiče v horním patře výjimečně užívali obývací pokoj, jinak nic. Když tam byla na návštěvě, tak tam někdy šli. Byl tam gauč, stoleček a televize. Když dole nebylo místo, tak se nahoru něco odneslo. K fotografii založené ve znaleckém posudku [anonymizováno] [příjmení] na čísle listu 11 uvedla, že věci v kuchyni jsou rodičů. Rodiče měli psa od jejího narození až dosud. Pokud je jí předložena fotografie ze dne 29. 6. 2017, uvádí, že je na ní její dětská židlička. 20 Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zhruba dva roky nazpět ho žalobce poprosil, zda ho nedoprovodí do jeho nemovitosti. Říkal mu, že tam má problém s nájemníky a že tam nechce jít sám. Měli rozsvícená okna nahoře, žalobce jim telefonoval, že přišli. Ví, že tam byl pes, který štěkal a pán s paní, kteří přišli otevřít. Myslí, že to byl žalovaný. Šli do prvního patra po schodech, žalobce ho provedl po celém horním patře. To bylo užívané - v kuchyni se něco vařilo, postele byly rozestlané, pán s paní koukali z gauče na televizi. Byla tam taky místnost, kde byly na zemi rozmístěné matrace. Zadní místnosti byly prázdné. 21 Z vyjádření společnosti [právnická osoba], soud zjistil, že odběrné místo na adrese [adresa], za období 2013 2014 činila 2 405 kWh, za období 2014 2015 činila 1 628 kWh, za období 2015 2016 činila 1 966 kWh, za období 2016 2017 činila 2 316 kWh a za období 2017 2018 činila 2 274 kWh (vysoký tarif). 22 Z e-mailových zpráv [jméno] [příjmení] ze dne 22. 10. 2014, 26. 12. 2014 a 19. 1. 2015 a z příloh těchto zpráv soud zjistil, že [jméno] [příjmení] pro žalobce vypracoval studii výstavby schodiště do II. nadzemního podlaží předmětné nemovitosti, a to v rozsahu studie půdorysu schodiště, studie řezu schodiště, studie pohledového řezu schodiště, podrobné studie půdorysu a detailu studie schodiště. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se jednalo o konzultaci, výsledkem byla ideová studie. 23 Z revizního znaleckého posudku spol. [právnická osoba], ze dne 24. 1. 2022, soud zjistil, že obvyklá cena nájemného za užívání bytu v II. nadzemním podlaží předmětné nemovitosti - v rozsahu obývacího pokoje, kuchyně, jídelny, ložnice a koupelny – byla za období od 5. 6. 2014 do 30. 6. 2019 stanovena na částku celkem 436 670 Kč s tím, že nájemné za rok 2014 činí 6 600 Kč měsíčně a v dalších letech se zvyšovalo o cca 3 – 5 %. Úkolem znalecké společnosti bylo přezkoumat předchozí závěry znalce [celé jméno znalce], který obvyklé nájemné určil ve výši 349 318 Kč. Znalecká společnost dospěla ke stejné částce obvyklého nájemného v roce 2014 (tj. 6 600 Kč měsíčně), avšak na rozdíl od znalce [celé jméno znalce] vyslovila, že tato částka již nepodléhá žádné srážce z důvodu objevených závad (absence vytápění, praskliny ve zdech a stékající voda, absence přechodových lišt, plísně v rozích, atypického podia neumožňujícího plně využít celou plochu). Znalec [celé jméno znalce] výslednou částku nájemného za rok 2014 ponížil z důvodu vad o srážku 20 % O vadách však znalec uvažoval již v odhadu ceny nájemného a zohlednil je 2 x. Cena nájemného za rok 2014 tedy odpovídá částce 6 600 Kč/měsíc bez srážky. S nárůstem v dalších letech o 3 – 5 % ročně se znalecká společnost zcela ztotožnila. 24 Z výzvy ze dne 26. 9. 2016 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného 1) k zaplacení náhrady za neoprávněné užívání nemovitosti v období od 5. 6. 2014 do 26. 9. 2016, se splatností do 15. 10. 2016. 25 Z výzev ze dne 22. 8. 2017 soud zjistil, že žalobce vyzval žalované k zaplacení náhrady za neoprávněné užívání nemovitosti v období od 1. 9. 2014 do 31. 8. 2017, se splatností do 31. 8. 2017. 26 Z výzev ze dne 22. 8. 2017 soud zjistil, že žalobce vyzval žalované k zaplacení náhrady za neoprávněné užívání nemovitosti v období od 1. 9. 2017 do 30. 6. 2019, se splatností do 31. 7. 2019. 27 O skutkovém stavu věci soud učinil z provedených důkazů závěr, že žalovaní 2) a 3) v období od 5. 6. 2014 do 30. 6. 2019 užívali II. nadzemní podlaží rodinného domu [adresa] v [část obce] v rozsahu obývacího pokoje, kuchyně, jídelny, ložnice a koupelny, přestože věděli, že k tomu nemají právní důvod (titul). Žalovaný 1) jako spoluvlastník nemovitosti užívání předmětných prostor nad rámec jeho spoluvlastnického podílu žalovaným 2) a 3) umožnil. Obvyklá cena nájemného za užívání srovnatelných prostor činila v uvedeném období dohromady 436 670 Kč. 28 Při hodnocení důkazů soud vycházel z toho, že mezi stranami nebylo sporu o tom, že nemovitá věc - pozemek st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v obci [část obce], byla ve spoluvlastnictví žalobce a žalovaného 1), oba s podílem ve výši ½ k celku, a to v důsledku nabytí podílu žalobcem v dražebním jednání s příklepem ke dni 5. 6. 2014. Dále nebylo sporné, že se žalobce do nemovitosti za celou dobu (až do prodeje ve veřejné dražbě dle rozsudku zdejšího soudu ze dne 27. 2. 2019, č. j. 9 C 226/2016-230) nenastěhoval. 29 Pokud však žalovaní na obranu tvrdili, že žalobce ani neměl v úmyslu se do nemovitosti nastěhovat, toto tvrzení nemá oporu v provedených důkazech. Z účastnické výpovědi žalobce a výpovědi svědkyně [příjmení] vyplynulo, že se od prvního okamžiku, tj. od dne příklepu v dražbě konané dne 5. 6. 2014, pokoušeli najít řešení ohledně otázky rozdělení místností pro ně a pro rodinu žalovaného 1). Došlo k přehlášení trvalého pobytu svědkyně [příjmení] a její dcera byla od září 2014 přijata do přináležející mateřské školky. Nejen již uvedené výpovědi, ale též výpovědi dcer žalovaných 2) a 3) dále svědčí o tom, že dle vzájemné dohody měl žalobce užívat prostory v II. nadzemním podlaží domu. Z důvodu odlišné velikosti oddělených bytových prostor nacházejících se v předmětném domě byla zvažována výstavba schodiště vedoucího do II. nadzemního podlaží z vnější části domu. Ze žalobcem předložené dokumentace (zprávami s [jméno] [příjmení] a studiemi nového schodiště) bylo zjištěno, že výstavba schodiště byla ve fázi pokročilých příprav. Soud má tedy za prokázané, že žalobce měl v úmyslu nemovitost obývat. 30 Pokud jde o otázku užívání II. nadzemního patra žalovanými 2) a 3), soud konstatuje, že v řízení bylo provedeno několikero důkazů umožňujících bez pochybností vyslovit závěr, že II. nadzemní podlaží bylo v době od 5. 6. 2014 do 30. 6. 2019 skutečně užíváno. V prvé řadě bylo z vykázané spotřeby elektrické energie v odběrném místě evidovaném na žalovaného 2), tj. v „ bytové jednotce“ zahrnující II. nadzemní podlaží, zjištěno, že spotřeba vykazovala známky relativně konzistentního využívání ve srovnání s lety před nabytím podílu na nemovitosti žalobcem. Také ze žalobcem předložených fotografií bylo zjištěno, že místnosti jsou na první pohled obydlené a užívané, nikoli vyklizené, jak tvrdili žalovaní. Soud pak zvláště poukazuje na fotografie z 11. 11. 2018, které nebyly pořízeny v průběhu dopředu avizované návštěvy nemovitosti znalcem. Tyto fotografie zachycují užívání II. nadzemního podlaží v rozsahu obývacího pokoje, kuchyně, jídelny, ložnice a koupelny. Souladně s tím, co je vidět na fotografiích, popsal stav II. nadzemního podlaží svědek [příjmení], jehož výpovědi soud i přes vzájemný vztah svědka se žalobcem uvěřil, když obsah jeho výpovědi je podepřen i listinnými důkazy. Užívání patra vyjma 2 nebo 3 pokojů vzadu zjistil soud dále i z výpovědi znalce [příjmení] [příjmení]. Také výpovědi dcer žalovaných 2) a 3) podporovaly závěr, že II. nadzemní podlaží bylo ze strany užíváno, když svědkyně [příjmení] a [celé jméno žalované] shodně uváděly, že rodiče prostory užívali nejen tím, že je obývali, ale též v nich odkládali své věci. Soud tyto výpovědi považoval za věrohodné a pravdivé, neboť odpovídaly skutečnostem zjištěným z dalších důkazů. 31 Naopak výpovědi žalovaných 2) a 3) nevyhodnotil soud jako věrohodné, neboť byly ve zjevném rozporu s ostatními provedenými důkazy – především s výpověďmi svědků [příjmení], [příjmení], účastnickou výpovědí žalobce, sadami fotografií pořízených v průběhu let 2016, 2017 a 2018 a zprávou spol. [právnická osoba] Ze stejných důvodů soud neopřel své skutkové závěry ani o žalovanými předložené fotografie (číslo listu 64 – 74 a dále číslo litu 81 – 84). Navíc soud přihlédl i k tomu, že fotografie pochází vždy ze zimy (konkrétně z ledna), během které musely být prostory v důsledku absence topení hůře obyvatelné. Fotografie z 8. 9. 2019 nejsou z hlediska nároku žalobce relevantní, neboť poskytují důkaz o stavu místností v době, která již není rozhodná. 32 Jak bylo již shora uvedeno, soud měl tedy z uvedených důkazů za prokázané, že žalovaní 2) a 3) užívali prostory v II. nadzemním podlaží v rozsahu obývacího pokoje, kuchyně, jídelny, ložnice a koupelny, a to v období od 5. 6. 2014 až do 30. 6. 2019. Celkové obvyklé nájemné za dobu od 5. 6. 2014 do 30. 6. 2019 činí 436 670 Kč, což má soud za prokázané z revizního znaleckého posudku, v němž byla opravena nesprávná úvaha znalce [celé jméno znalce], který zjištěné závady započítal do ceny nájemného dvakrát. 33 Hmotněprávní poměry účastníků řízení posuzoval soud dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). 34 Dle § 1115 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. 35 Dle § 1122 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. 36 Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 37 Dle § 2994 o. z. dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu. 38 V řízení bylo prokázáno, že zatímco žalovaný 1) jako spoluvlastník jedné poloviny nemovitosti užíval I. nadzemní podlaží, žalobce jako druhý spoluvlastník nemovitosti tuto nemovitost v rozhodném období, tj. od 5. 6. 2014 do 30. 6. 2019, neužíval. V užívání mu bylo fakticky bráněno tím, že II. nadzemní podlaží (které mu dle dohody mělo připadnout k reálnému užívání), užívali žalovaní 2) a 3). 39 Užívání žalovaným 2) a 3) umožnil žalovaný 1), jehož je žalovaná 2) dcerou, a to za účelem zajištění jejich bydlení. Žalovaný se tedy bezdůvodně obohatil tím, že získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, neboť jako spoluvlastník umožnil žalovaným 2) a 3) užívat věc nad rámec jeho spoluvlastnického podílu, a tím tak znemožnil žalobci užívat část nemovitosti odpovídající jeho podílu (2991 odst. 2 o. z.). Se zřetelem k tomu, že žalovaní byli předchozími spoluvlastníky (jejichž podíl byl vydražen žalobcem), nemohli být žalovaní 2) a 3) v dobré víře ohledně toho, že žalovaný 1) je oprávněn přenechat jim do užívání prostory v II. nadzemním podlaží za situace, kdy sám obývá spodní část nemovitosti (§ 2994 o. z.). 40 Soud proto uzavřel, že na straně žalovaných vzniklo bezdůvodné obohacení, k jehož vydání jsou žalovaní zavázáni společně a nerozdílně. Samotnou výši obohacení na straně žalovaných soud určil jako (obvyklé) nájemné, které by byli žalovaní povinni hradit na zajištění srovnatelného bydlení v případě, pokud by nemovitost (bez právního důvodu) neužívali. 41 Bezdůvodné obohacení za období od 5. 6. 2014 do 31. 8. 2014, které žalobce požadoval pouze po žalovaném 1), činí celkem 18 920 Kč (tj. 3 x 6 600 Kč minus 800 Kč za začátek června). Splatnost povinnosti vydat bezdůvodného obohacení za uvedené období nastala dle výzvy zástupkyně žalobce (ze dne 26. 9. 2016) ke dni 15. 10. 2016. Bezdůvodné obohacení za období od 1. 9. 2014 do 30. 6. 2019, které žalobce požadoval po všech žalovaných, činí celkem 417 750 Kč. Za období od 1. 9. 2014 do 31. 8. 2017 činí bezdůvodné obohacení částku 250 048 Kč (od 1. 9. 2014 do 31. 12. 2014 částka 4 x 6 600 Kč, tj. 26 400 Kč, za rok 2015 částka 12 x 6 750 Kč, tj. 81 000 Kč, za rok 2016 částka 12 x 7 020 Kč, tj. 84 240 Kč, od 1. 1. 2017 do 31. 8. 2017 částka 8 x 7 301 Kč, tj. 58 408 Kč). Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení za uvedené období nastala dle výzev zástupkyně žalobce (ze dne 22. 8. 2017) ke dni 31. 8. 2017. Za období od 1. 9. 2017 do 30. 6. 2019 činí bezdůvodné obohacení částku 167 702 Kč (od 1. 9. 2017 do 31. 12. 2017 částku 4 x 7 301 Kč, tj. 29 204 Kč, za rok 2018 částku 12 x 7 593 Kč, tj. 91 116 Kč, za období od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 částku 6 x 7 897 Kč, tj. 47 382 Kč). Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení za uvedené období nastala dle výzev zástupkyně žalobce (ze dne 3. 7. 2019) ke dni 31. 7. 2019. 42 S ohledem na výše uvedené skutkové a právní závěry soud výrokem I. uložil žalovanému 1) zaplatit žalobci částku 18 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16. 10. 2016 do zaplacení. Výrokem II. soud uložil žalovaným 1), 2) a 3) zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 417 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 250 048 Kč od 1. 9. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 167 702 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení. 43 V části, v níž žalobce požadoval po žalovaném 1) zaplacení dalších 11 080 Kč s příslušenstvím a po žalovaných 1), 2) a 3) společně a nerozdílně zaplacení dalších 178 250 Kč s příslušenstvím, zamítl jako nedůvodnou – výrok III. 44 Rozhodnutí o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř, neboť v projednávané věci závisela výše plnění na znaleckém posudku. Ve smyslu uvedeného ustanovení proto soud nepovažuje částečné zamítnutí žaloby, pokud jde o otázku náhrady nákladů řízení, za procesní neúspěch žalobce. Soud proto žalobci přiznal náklady řízení v celém rozsahu. 45 Plné náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 26 300 Kč (14 000 Kč + 12 300 Kč) a odměna zástupkyně žalobce, kterou soud určil postupem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“). Podle § 7 bod 6 AT činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 10 060 Kč (tarifní hodnota 436 670 Kč - § 8 citované vyhlášky). Právní zástupkyně poskytla žalobci celkem 16 úkonů právních služeb, konkrétně návrh na vydání bezdůvodného obohacení ze dne 2. 11. 2016 (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT), rozšíření žaloby ze dne 4. 10. 2017 ve spojení s vyjádřením k výzvě soudu ze dne 18. 4. 2018 (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT), rozšíření žaloby ze dne 4. 6. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT), doplnění tvrzení a návrhy důkazů dne 9. 7. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT), vyjádření k výslechu svědka ze dne 8. 10. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT), doplnění tvrzení a návrhy důkazů ze dne 13. 10. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT), vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 25. 3. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT), jednání ve věci dne 23. 6. 2020, 5. 8. 2020, 29. 9. 2020, 2. 12. 2020, 22. 6. 2021, 29. 9. 2021, 19. 4. 2022 a 3. 5. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. g/ AT) a závěrečný návrh ze dne 9. 5. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT). Odměna zástupkyně žalobce proto činí 160 960 Kč (16 x 10 060 Kč). Ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem 4 800 Kč Náklady právního zastoupení žalobce v řízení činí 165 760 Kč, ke kterým je ještě třeba započítat soudní poplatek ve výši 26 300 Kč. Celkové náklady řízení tak činí 192 060 Kč. Dále žalobce zaplatil na zálohách na znalecký posudek celkem 10 000 Kč (číslo listu 231 a 259), a vzhledem ke skutečnosti, že mu byly přiznány plné náklady tohoto řízení, jsou žalovaní povinni mu tyto náklady plně nahradit. Celkové náklady řízení tedy činí 202 060 Kč. 46 Výrokem pod bodem IV. rozsudku soud rozhodl, že náhrada nákladů řízení ve vztahu žalovanému 1) - vůči němuž byl uplatněn nárok samostatně za období od 5. 6. 2014 do 31. 8. 2014 – činí 8 321,56 Kč. Výrokem pod bodem V. rozsudku soud rozhodl, že náhrada nákladů řízení ve vztahu k žalovaným 1), 2) a 3) – vůči nimž byl uplatněn nárok za období od 1. 9. 2014 do 30. 6. 2019 – činí 183 738,44 Kč s tím, že k zaplacení náhrady nákladů řízení v tomto rozsahu jsou povinni žalovaní společně a nerozdílně. Náklady řízení jsou splatné k rukám advokátky žalobce ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. 47 Lhůtu k plnění výroku I., II., IV. a V. soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 48 Výrok pod bodem IV se opírá o ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci byli žalovaní ve věci neúspěšní, nejsou u nich předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a proto jsou povinni hradit náklady státu představující náklady na znalečné v celkové výši 31 034 Kč (7 650 Kč, 2 350 Kč, 1 250 Kč a 19 784 Kč).