13 C 346/2016

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 1 000 000 Kč <b>I. Žaloba ve znění, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 53 542,50 Kč k rukám právního zástupce žalované, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1 Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 1 000 000 Kč s odůvodněním, že dne 28. 6. 2013 uzavřela se žalovanou smlouvu o smlouvě budoucí kupní (dále jen smlouva). Dle článku B této smlouvy se obě účastnice dohodly, že nejpozději do 29. 11. 2013 společně zajistí geometrický plán, kterým se oddělí pás z pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], jehož výlučným vlastníkem byla v té době žalovaná a dle stavu evidovaného v katastru nemovitostí jím ke dni podání této žaloby stále je, podle situačního nákresu, který tvoří neoddělitelnou součást a přílohu uzavřené smlouvy. Dle článku C smlouvy si účastnice sjednaly povinnost vzájemné součinnosti při obstarávání územního a stavebního povolení a k dalším potřebným záležitostem za účelem vydání územního a stavebního povolení, případně vystavení plné moci ze strany žalované pro žalobkyni k jejímu zajištění. Tamtéž si účastnice smlouvy sjednaly smluvní pokutu ve výši 1 000 000 Kč splatnou ve lhůtě 14 dnů po zaslání výzvy k její úhradě pro případ, že by účastnice smlouvy porušily tuto smlouvu nebo by došlo k jednání, které by zmařilo účel této smlouvy. Protože ze strany žalované nebyla poskytnuta součinnost k zajištění geometrického plánu nejpozději do 29. 11. 2013, došlo k porušení smlouvy a v důsledku toho vzniklo žalobkyni právo podle článku C smlouvy požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty. Žalobkyně zaslala žalované dne 12. 10. 2016 předžalobní výzvu k zaplacení. 2 Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je nesporné, že mezi nimi byla dne 28. 6. 2013 uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem byl budoucí prodej části pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Tuto smlouvu připravovala žalobkyně, žalovaná ji podepsala s ujištěním, že žalobkyně žalované do 30. 11. 2013 zaplatí zálohu ve výši 215 000 Kč a do 21. 3. 2014 zálohu ve výši 200 000 Kč. Za tímto účelem bylo dohodnuto, že do 29. 11. 2013 bude zpracován geometrický plán, jímž se oddělí část pozemku. Zpracování geometrického plánu mělo být hrazeno žalobkyní. Ke zpracování geometrického plánu byla žalovaná připravena poskytnout potřebnou součinnost, neboť bylo v jejím zájmu získat sjednané zálohy. Žalobkyně však k objednání geometrického plánu nepřistoupila a jeho zpracování oddalovala. O zpracování geometrického plánu žalobkyni žalovaná opakovaně ústně a telefonicky urgovala. Následně od její asistentky v polovině roku 2014 zjistila, že ona a její manžel odcestovali na delší čas na Nový Zéland. Následně zjistila, že žalobkyně nezískala souhlas vlastníka [právnická osoba] [anonymizováno] s územní studií a zejména s dopravním napojením pozemku parc. [číslo] přes pozemky parc. [číslo] ve vlastnictví této společnosti. Dále žalovaná očekávala, že žalobkyně zajistí veškerou projekční a inženýrskou přípravu projektu tak, aby proběhla zamýšlená komerční výstavba rodinných domů a že dojde k navýšení kupní ceny za prodanou částku pozemku o dohodnutou částku 1 000 000 Kč. Protože žalobkyně byla nečinná, bylo zřejmé, že budoucí kupní smlouva nebude naplněna a zamýšlená výstavba dle odsouhlasené územní studie nebude realizována. Od roku 2015 žalovaná budoucí kupní smlouvu hodnotila jako zaniklou, a proto v roce 2016 začala připravovat vlastní územní a projekční řešení pozemku parc. [číslo] tak, aby jej mohla nabízet k prodeji. Na jaře roku 2016 žalovanou navštívil manžel žalobkyně, kdy mu sdělila, že budoucí kupní smlouva zanikla a že nemá zájem jednat se žalobkyní o jejím obnovení. Následně dne 23. 8. 2016 jí byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána výzva k poskytnutí součinnosti k udělení souhlasu se zpracováním geometrického plánu. Na tuto výzvu reagovala žalovaná dopisem ze dne 8. 9. 2016. Dne 25. 11. 2016 žalobkyně podala žalobu vůči žalované, kterou se domáhala poskytnutí součinnosti ke zpracování geometrického plánu. Předmětný pozemek získala žalovaná na základě dědictví po její matce. Nárok žalobkyně odmítla jako neoprávněný s odůvodněním, že smlouva ze dne 28. 6. 2013 zanikla, neboť po jejím uzavření došlo ve smyslu ustanovení § 50a odst. 3 zákona č. 40/64 Sb., resp. § 1788 odst. 2 o. z. ke změně okolností a poměrů a nelze po ní spravedlivě žádat, aby i nadále za situace, kdy žalobkyně byla po tři roky nečinná, nezajistila souhlas s dopravním napojením pozemků a neuhradila v dohodnutých lhůtách sjednané zálohy na kupní cenu, vázána povinností prodat žalobkyni část pozemku. 3 Ze Smlouvy o smlouvě budoucí kupní uzavřené mezi žalobkyní dne 28. 6. 2013 dle § 50a občanského zákoníku jako oprávněnou z této smlouvy a žalovanou jako povinnou z této smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 28. 6. 2013 smlouvu o budoucí smlouvě kupní, ve které žalovaná prohlásila, že je výlučnou vlastnicí pozemkové parcely [číslo] v obci a [katastrální uzemí]. Účastnice ve smlouvě uvedly, že k dnešnímu dni (tj. k 28. 6. 2013) ukončily smlouvu o společné investici a dohodly se na tom, že nejpozději do 29. 11. 2013 společně zajistí geometrický plán, kterým se oddělí pás z pozemku žalované [číslo] podle situačního nákresu v šíři 10 m a rozloze 396 m2 v severozápadní části p. p. [číslo], který nebude předmětem kupní smlouvy. Po zhotovení („ realizaci“) geometrického plánu byla žalobkyně (označovaná ve smlouvě jako„ oprávněná“) povinna zaplatit žalované (označené jako„ povinná“) na úhradu části kupní ceny jako zálohu, a to nejpozději do 30. 11. 2013 částku 215 000 Kč a nejpozději do 21. 3. 2014 zálohu 200 000 Kč. Bylo dohodnuto, že žalovaná má po provedení geometrického plánu povinnost nejpozději do 14 dnů po písemné výzvě ze strany žalobkyně povinnost uzavřít kupní smlouvu, jejíž znění následovalo. Dále bylo smluveno, že účastnice smlouvy o budoucí smlouvě kupní jsou oprávněny od smlouvy o budoucí smlouvě kupní odstoupit s tím, že výpovědní doba činí jeden rok od doručení odstoupení žalobkyni. 4 Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 16. 1. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná byla zapsána jako výlučná vlastnice parcely [číslo] orné půdy, o výměře 6 894 m2 v katastrálním území a obci [obec]. Nabývacím titulem bylo usnesení soudu o schválení dědické dohody D 622/2002-31 ze dne 10. 9. 2002. Z usnesení Okresního soudu v Hradci Králové č. j. D 662/2002-31 bylo zjištěno, že žalovaná nabyla parcelu děděním. 5 Ze smlouvy o společné investici ze dne 8. 2. 2012 bylo zjištěno, že tato smlouva předcházela smlouvě o budoucí smlouvě kupní ze dne 28. 6. 2013. Společná investice se dotýkala mimo jiné pozemku parcelního [číslo] ve vlastnictví žalované a pozemků parcelních čísel [číslo], [číslo] ve vlastnictví žalobkyně, vše v obci a katastrálním [obec]. Účastnice měly zájem na dotčených parcelách upravit příjezdovou komunikaci a realizovat infrastruktury na uvedených pozemkových parcelách s tím, že v konečné fázi dojde ke zhodnocení pozemků. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala uzavřít smlouvu o zaměření celého území, včetně geometrického zaměření. Jak bylo zjištěno ze smlouvy o budoucí smlouvě kupní, účastnice se dohodly ke dni 28. 6. 2013 na ukončení smlouvy o společné investici. 6 Z výzvy k poskytnutí součinnosti ze dne 23. 8. 2016 bylo zjištěno, že byla zaslána právním zástupcem žalobkyně žalované spolu s výzvou k poskytnutí součinnosti k zajištění geometrického plánu, kterým dojde k oddělení pásu z pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] podle situačního plánu s tím, že žalobkyně vše připravila a také v souladu se smlouvou je připravena nést náklady na vypracování geometrického plánu, kdy požadovaná součinnost ze strany žalobkyně spočívá pouze v jejím souhlasu jako vlastníka s vypracováním geometrického plánu. 7 Z objednávky na pořízení geometrického plánu bylo zjištěno, že tato je nepodepsaná účastnicemi smlouvy, je zde razítko [právnická osoba] bez uvedení data ohledně přijetí objednávky. 8 Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 8. 9. 2016 sdělila právnímu zástupci žalobkyně, že očekávala, že v budoucí kupní smlouvě budou splněny řádné termíny a že žalobkyně zajistí zpracování geometrického plánu nejpozději do 29. 11. 2013. V návaznosti na to očekávala, že žalobkyně složí první zálohu ve výši 215 000 Kč a současně předpokládala, že k uzavření kupní smlouvy bude žalovaná vyzvána ihned po zpracování geometrického plánu a k uzavření kupní smlouvy dojde nejpozději do 13. 12. 2013. Uvedené termíny byly pro žalovanou zcela zásadní a určující, neboť začátkem roku 2014 potřebovala žalovaná finanční prostředky k vypořádání svých finančních závazků. Skutečnost však byla taková, že žalobkyně po podepsání smlouvy o smlouvě budoucí kupní zůstala nečinná a své povinnosti ani po upozornění žalované neplnila. Za tohoto stavu žalovaná sdělila, že kontraktační povinnost žalované k uzavření kupní smlouvy sjednaného obsahu zanikla, neboť po jejím uzavření došlo ve smyslu ustanovení § 50a odst. 3 zákona č. 40/64 Sb. ke změně okolností a poměrů a nelze po žalované spravedlivě požadovat, aby kupní smlouva uzavřela ve zcela odlišné situaci a s časovým odstupem tří let a za situace, kdy žalobkyně nezaplatila dohodnuté zálohy. Dále uvedla, že výzva k uzavření kupní smlouvy měla následovat po zpracování geometrického plánu, který měl být vyhotoven do 29. 11. 2013, tedy do 30. 11. 2013, a do 14 dnů od jejího doručení byla žalovaná povinna přistoupit k uzavření kupní smlouvy. Z důvodu nečinnosti žalobkyně však výzva k uzavření kupní smlouvy učiněna nebyla. Z tohoto důvodu kontraktační závazek žalované k uzavření kupní smlouvy ve smyslu ustanovení §50a odst. 2 občanského zákoníku je soudně nevymahatelný. 9 Z předžalobní výzvy ze dne 12. 10. 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k poskytnutí potřebné součinnosti ke splnění povinnosti obsažené ve smlouvě o budoucí smlouvě kupní, tj. součinnosti k zajištění geometrického plánu. Dále žalovanou vyzvala k zaplacení smluvní pokuty 1 000 000 Kč. 10 Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 17. 4. 2019, č. j. 14 C 347/2016–288, kterým se žalobkyně domáhala vůči žalované poskytnuté součinnosti dle smlouvy o smlouvě budoucí kupní žalobou ze dne 25. 11. 2016, byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta a žalobkyně byla zavázána povinností platit žalované náklady řízení. V odůvodnění tohoto rozsudku okresní soud dospěl k závěru, že neučinil takový závěr, na základě kterého by žalované měla být uložena povinnost poskytnout žalobkyni součinnost k zajištění geometrického plánu. Po zrušení rozsudku odvolacím soudem okresní soud rozsudkem ze dne 20. 1. 2020, č. j. 14 C 347/2016–398, opětovně zamítl žalobu na poskytnutí součinnosti dle smlouvy o smlouvě budoucí a rozhodl o nákladech řízení. Právní zástupce žalované poukázal na odůvodnění tohoto rozsudku, zejména pod bodem 18, citace:„ Na základě tvrzení žalobkyně a žalované lze uzavřít, že účastnice v zásadě neměly spor o tom, jak při společném zajišťování geometrického plánu postupovat: žalobkyně měla zpracování geometrického plánu objednat a žalovaná měla udělit souhlas s jeho zpracováním a schválením, k tomu by smluven termín do 29. 11. 2013“ A dále pod bodem 27, citace:„ V daném případě žalovaná legitimně očekávala, že ke splnění povinností podle smlouvy o budoucí smlouvě kupní dojde v termínech, které byly účastnicemi smluveny. Žalobkyně však neobjednala vyhotovení geometrického plánu do 29. 11. 2013, ani nezaplatila žalované smluvené zálohy v termínech do 30. 11. 2013 resp. 21. 3. 2014. Až v srpnu 2016 žalobkyně objednala zhotovení geometrického plánu a dopisem ze dne 23. 8. 2016 vyzvala žalovanou k vyslovení souhlasu s vypracováním geometrického plánu. Z vyjádření žalované bylo patrno, že vzhledem k pasivitě žalobkyně považovala od roku 2015 smlouvu o budoucí smlouvě budoucí kupní za zaniklou a žalobkyně byla o stanovisku žalované vyrozuměna dopisem ze dne 8. 9. 2016. Nejpozději k tomuto datu lze považovat závazky ze smlouvy o budoucí smlouvě kupní a zaniklé, neboť nastala taková změna poměrů oproti původním podmínkám smlouvy o smlouvě budoucí, za nichž by se jevilo nespravedlivým, aby se trvalo na splnění povinností v daném případě dle smlouvy o budoucí smlouvě kupní. Změnu poměrů lze spatřovat v chování žalobkyně, která od roku 2014 do roku 2016 setrvala v nečinnosti, čímž v žalované logicky vyvolala přesvědčení, že na naplnění podmínek smlouvy o budoucí smlouvě kupní nemá zájem. Žalovaná očekávala uzavření kupní smlouvy v návaznosti na termíny dohodnuté ve smlouvě o budoucí smlouvě kupní. Žalovaná také předpokládala, že od žalobkyně obdrží smluvené zálohy, které na počátku roku 2014 potřebovala na úhradu svých závazků. Jestliže se tak nestalo, znamenalo to, že v době po uzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní byl zmařen majetkový účel, kterého žalovaná chtěla v dané době uzavřením smlouvy se žalobkyní dosáhnout. V roce 2016 pak žalobkyně kromě žaloby v této věci podala proti žalované i žalobu, kterou se po žalované domáhá zaplacení smluvní pokuty 1 000 000 Kč, čímž byla završena ztráta důvěry ze strany žalované v žalobkyni.“ Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem odvolacího soudu ze dne 20. 9. 2021, č. j. 21 C 103/2021–431, s odůvodněním, že se žalobkyně nemůže proti žalované domáhat u soudu povinnosti poskytnutou jí součinnost k zajištění geometrického plánu, která má vycházet ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní, protože její právo na uzavření budoucí kupní smlouvy je promlčeno a nelze žalobkyni přiznat (§ 50a odst. 2 věta první, § 100 odst. 1 věta třetí občanského zákoníku). Rozsudek nabyl právní moci dne 18. 11. 2021. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, dovolací řízení není dosud skončeno. 11 Zástupce žalobkyně byl soudem poučen ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., aby konkretizoval, co znamená„ společně zajistí geometrický plán“, tedy aby konkretizoval, o jakou součinnost se mělo mezi účastnicemi konkrétně jednat, tedy co konkrétně měla za povinnost zajistit žalobkyně a co konkrétně měla za povinnosti zajistit žalovaná k tomu, aby zajistily společně geometrický plán. 12 Po tomto poučení zástupce žalobkyně uvedl, že tyto skutečnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní zcela konkrétně nevyplývají, je to formulováno obecně. Účastnice se neshodly, jaký je obsah tohoto ujednání, takže poukazuje na vyjádření ze 7. 9. 2020 zde již citované, kdy se zaměřil zástupce žalobkyně na to, jaký by byl obvyklý výklad a co konkrétně vyplývá při zajištění součinnosti z právních předpisů a odkazuje na článek II. tohoto vyjádření. 13 Z dalších provedených důkazů nebyla učiněna zjištění podstatná pro rozhodnutí ve věci. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazů výslechem svědka [jméno] [příjmení], pana [příjmení] a provedení důkazů označených ve vyjádřeních žalobkyně, označených ve vyjádření žalobkyně z 1. 2. 2002, a návrh žalované na provedení důkazů výslechem svědka [příjmení] [příjmení], pana [příjmení], na provedení důkazů označených ve vyjádření žalované z 22. 2. 2017, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn již ze shora citovaných důkazů a provádění těchto důkazů by bylo nadbytečné a neekonomické. 14 Soud zhodnotil důkazy ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. 15 V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne 28. 6. 2013 uzavřela se žalovanou smlouvu o smlouvě budoucí kupní (dále jen smlouva). Dle článku B této smlouvy se obě účastnice dohodly, že nejpozději do 29. 11. 2013 společně zajistí geometrický plán, kterým se oddělí pás z pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], jehož výlučným vlastníkem byla v té době žalovaná a dle stavu evidovaného v katastru nemovitostí jím ke dni podání této žaloby stále je, podle situačního nákresu, který tvoří neoddělitelnou součást a přílohu uzavřené smlouvy. Dle článku C smlouvy si účastnice sjednaly povinnost, že nejpozději do 29. 11. 2013 společně zajistí geometrický plán, kterým se oddělí pás z pozemku [parcelní číslo] podle situačního nákresu tvořícího neoddělitelnou součást a přílohu článku 1této smlouvy. Tamtéž si sjednaly účastnice smlouvy smluvní pokutu ve výši 1 000 000 Kč splatnou ve lhůtě 14 dnů po zaslání výzvy k její úhradě pro případ, že by účastnice smlouvy porušily tuto smlouvu nebo by došlo k jednání, které by zmařilo účel této smlouvy. Žalobkyně se domáhala po žalované poskytnutí součinnosti žalobou, která byla projednávaná před Okresním soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 14 C 347/2016. Žaloba byla zamítnuta, rozsudek byl potvrzen rozsudkem odvolacího soudu a věc je pravomocná s odůvodněním, že se žalobkyně nemůže proti žalované domáhat u soudu povinnosti poskytnout jí součinnost k zajištění geometrického plánu, která má vycházet ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní, protože její právo na uzavření budoucí kupní smlouvy je promlčeno a nelze žalobkyni přiznat (§ 50a odst. 2 věta první, § 100 odst. 1 věta třetí občanského zákoníku). Rozsudek nabyl právní moci dne 18. 11. 2021. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, dovolací řízení není dosud skončeno. V tomto řízení soud složitě prokazoval smluvní vztah, tedy jak měly obě účastnice konkrétně postupovat při poskytnutí součinnosti k zajištění geometrického plánu. I v tomto řízení po poučení soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. právní zástupce žalobkyně nebyl schopen jednoznačně konkretizovat, co konkrétně za součinnost měla poskytnout žalobkyně a co konkrétně za součinnost měla poskytnout žalovaná. 16 Žalovaná namítala, že to byla právě žalobkyně, která porušila svou smluvní povinnost, když zůstala nečinná a ve sjednané době nezajistila vypracování geometrického plánu, tedy nedošlo k naplnění smluvní sjednané podmínky a žalobkyně sama zmařila účel smlouvy o smlouvě budoucí kupní. 17 Při právním posouzení věci soud vyšel z ustanovení § 544 odst. 1, 2 zákona č. 40/64 Sb., občanský zákoník. Dle tohoto ustanovení sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. 18 Dle komentáře k tomuto ustanovení (§ 545 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb.) v občanském právu je dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jen když porušení povinnosti zavinil. Z principu dispozitivnosti občanského práva ovšem plyne, že i zde se mohou věřitel a dlužník dohodnout jinak (například tedy, že dlužník je povinen zaplatit smluvní pokutu bez ohledu na zavinění při porušení smluvní povinnosti). Nevyplývá-li však z dohody nic jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil (srov. § 545 odst. 3). Úprava je dispozitivní, takže strany mohou podmínit vznik povinnosti zaplatit smluvní pokutu zaviněním dlužníka či dalšími okolnostmi (jud. č. 7). Porušení smluvní povinnosti prokazuje věřitel. 19 Pokud by soud vycházel ze zjištěného skutkového stavu v řízení před Okresním soudem vedeném pod sp. zn. 14 C 347/2016, tedy že žalobkyně měla zpracování geometrického plánu objednat a žalovaná měla udělit souhlas s jeho zpracováním a schválením, k tomu byl smluven termín do 29. 11. 2013, kdy soud zjišťoval projev vůle obou účastnic (zde odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 2720/2011, kdy i v tomto řízení bylo smluvní ujednání mezi účastnice smlouvy nejednoznačné, bylo třeba projev vůle k objasnění toho, co která z účastnic měla za povinnost prokazovat), takto byla právě žalobkyně, která porušila svou povinnost, když neprokázala, že od žalované vyžádala souhlas (objednávka je nepodepsána účastnicemi a nedatována. I v tomto řízení bylo smluvní ujednání mezi účastnice smlouvy nejednoznačné, bylo třeba projev vůle k objasnění toho, co která z účastnic měla za povinnost prokazovat. Naopak bylo prokázáno, že žalobkyně až dopisem ze dne 23. 8. 2016 vyzývala žalovanou k součinnosti. Již v rámci řízení vedeném pod sp. zn. 14 C 347/2016 byl zjišťován obsah smluvního ujednání, zejména tedy, mohou-li vzniknout pochyby o jeho přesném obsahu, je na místě je zkoumat nejen z hlediska gramatického výkladu, ale i za pomocí jiných interpretačních metod. Dle § 35 odst. 2 občanského zákoníku je právní úkony vyjádřené slovy třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Nejvyšší soud opakovaně připomněl, že toto ustanovení pro případ pochybností o obsahu právního úkonu formuluje výkladová pravidla, která ukládají soudu, aby tyto pochybnosti odstranil výkladem založeným na tom, že vedle jazykového vyjádření právního úkonu vyjádřeného slovně podrobí zkoumání i vůli jednajících osob. Jazykové vyjádření právního úkonu zachycené ve smlouvě musí být proto nejprve vykládáno prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho soud posoudí na základě provedeného dokazování, jaká byla skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, přičemž podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníků je to, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. 25 Cdo 1650/98, publikovaný v časopise Právní rozhledy, sešit 7/1999, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2009, sp. zn. 23 Cdo 1155/2009, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 23 Cdo 37/2010, podobně rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2404/2007). Rovněž v rozhodovací praxi Ústavního soudu je kladen důraz na takovou interpretaci právních úkonů, jež zohledňuje skutečnou vůli účastníků v době, kdy tyto úkony byly činěny, a jež se opírá i o jiné interpretační metody, než jen gramatický výklad (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2011, sp. zn.

I. ÚS 2061/08, či nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn.

I. ÚS 625/03). 20 Soud zkoumal, zda došlo k platnému ujednání o smluvní pokutě, tedy zda došlo k určitosti ujednání o smluvní pokutě, určení výše smluvní pokuty, a stanovení splatnosti smluvní pokuty. V dané věci soud vycházel ze zjištění, že ujednání o smluvní pokutě mezi účastnicemi je neplatné, když nebyla jednoznačně vymezena povinnost žalované, na jejíž porušení je smluvní pokuta vázána, tedy nebylo mezi účastnicemi smlouvy o smlouvě budoucí kupní konkrétně ujednáno, jakou povinnost měla žalovaná zanedbat při poskytnutí součinnosti k zajištění geometrického plánu. Bylo pouze obecně stanoveno, že obě účastnice této smlouvy společně zajistí geometrický plán, kterým se oddělí pás z pozemku [parcelní číslo] podle situačního nákresu tvořícího neoddělitelnou součást a přílohu článku 1 této smlouvy, aniž by v této smlouvě bylo konkretizováno, jakou povinnost má každá z účastnic smlouvy tak, aby došlo ve svém důsledku ke společnému zajištění geometrického plánu. V tomto řízení bylo prokázáno, že ani po necelých devíti letech od ujednání nemá sama žalobkyně jasno v tom, jakou povinnost tedy při společném zajištění geometrického plánu měla žalovaná porušit. Není zde shodný projev vůle obou stran (§ 34 a násl. občanského zákoníku). 21 Protože bylo prokázáno neplatné sjednání smluvní pokuty spočívající v neurčitosti ujednání stran, tedy nebylo prokázáno porušení povinnosti žalované, soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl. 22 Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud přiznal úspěšné žalované vůči žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalované jsou tvořeny náklady za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odpor a vyjádření k žalobě ze dne 24. 2. 2017, účast u jednání u soudu dne 2. 2. 2022) z tarifní hodnoty 1 000 000 Kč, tedy 3 x 12 300 Kč, ½ úkonu za vyjádření k návrhu na přerušení řízení ze dne 10. 1. 2022 ve výši 6 150 Kč, 4 režijní poplatky po 300 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, 21% DPH ve výši 9 292,50 Kč, celkem tedy 53 542,50 Kč.