13 C 352/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobce: ; Dopravní podnik města Hradce Králové, a. s., IČO: osobní údaje žalobce ; sídlem adresa žalobkyně ; zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum ; bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se svou žalobou ze dne datum domáhal po žalované zaplacení částky částka s odůvodněním, že dne datum při použití hromadné dopravy provozované žalobcem se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalovaná se nevyjádřila, tedy nesporovala skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud věc rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, aniž by nařizoval jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Z hlášení o porušení smluvních přepravních podmínek číslo ze dne datum bylo zjištěno, že na lince číslo hromadné dopravy v místě kontroly zastávka Obchodní dům Tesco použila žalovaná, jejíž totožnost byla zjištěna z řidičského průkazu, hromadnou dopravu provozovanou žalobcem dne datum v 15:08 hodin a na výzvu kontrolora se neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná jízdné po výzvě nezaplatila, zápis podepsala a byla poučena dle informačního letáku. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne datum k zaplacení dlužné částky. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dle ustanovení § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 2550 až § 2554 zákona č. 89/2012 Sb. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o přepravě osob dle § 2550 občanského zákoníku, kdy na základě této smlouvy vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Podrobnosti realizace přepravy jsou upraveny zákonem č. 111/94 Sb. v platném znění ustanovení § 18a odst. 2 citovaného zákona, resp. zákonem č. 266/94 Sb. v platném znění, přepravním řádem a smluvními přepravními podmínkami. Cestující, který se nemůže na vyzvání podle § 1 prokázat platnou jízdenkou, zaplatí přirážku. Dle § 18a odst. 3 citovaného zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku částka. Provedeným dokazováním tedy bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná vzhledem k tomu, že se dne datum při použití hromadné dopravy provozované žalobcem nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, porušila shora citovaný zákon. S ohledem na výše uvedené bylo tedy žalobě v celém rozsahu vyhověno, když výše přirážky nepřesahuje částku částka a jízdné činí částka. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud přiznal úspěšnému žalobci vůči žalované náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony po částka, tři paušální poplatky po částka, 21 % DPH ve výši částka a soudní poplatek ve výši částka, celkem částka. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho výkon k soudu.