13 C 379/2025

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného t. č. Anonymizováno Anonymizováno o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně , Jméno žalobkyně, , narozené , Datum narození žalobkyně, , a žalovaného , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalovaného, úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , vedeném pro obec a katastrální území , adresa, , a to pozemek parcelní číslo , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům, v části obce , adresa, a parcelní číslo , hodnota, – zahrada, se zrušuje a nařizuje se prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky podle výše jejich spoluvlastnických podílů.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s odůvodněním, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí ČR u , právnická osoba, pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , vedeném pro obec a katastrální území , adresa, , a to pozemku parcelní číslo , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům, v části obce , adresa, a pozemku parcelní číslo , hodnota, – zahrada, a to v rozsahu každý jedné neoddělené poloviny k celku. Jelikož se spoluvlastníci na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nedohodli, žádá žalobkyně ve smyslu § 1143 o. z., aby o zrušení spoluvlastnictví a způsobu jeho vypořádání rozhodl soud. Vzhledem ke skutečnosti, že rozdělení předmětných nemovitostí není dobře možné (v rodinném domě se nachází pouze jeden byt s vlastním sociálním zařízením) a sama žalobkyně o nemovitosti nemá zájem (tyto nevyužívá), navrhuje žalobkyně, aby soud nařídil prodej věci.Žalovaný se nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě.Z provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav:Z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 23 bylo zjištěno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí – a to pozemku parcelní číslo , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům, v části obce , adresa, , a pozemku parcelní číslo , hodnota, – zahrada, a to každý ve výši jedné poloviny zapsaných v katastru nemovitostí ČR u , právnická osoba, pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném pro obec a katastrální území , adresaŽalobkyně potvrdila, že předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné, nemá zájem tyto nemovitosti užívat a navrhla prodej těchto nemovitostí.Z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 23 bylo zjištěno, že na předmětné nemovitosti bylo zřízeno zástavní právo smluvní pro , právnická osoba, ., byly zahájeny exekuce a dán exekuční příkaz k prodeji nemovitostí, povinným je žalovaný.Z exekučního příkazu k provedení exekuce č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že soudní vykonavatel , tituly před jménem, , jméno FO, rozhodla o provedení exekuce prodejem předmětných nemovitostí ve věci spoluvlastnického podílu žalovaného na nemovité věci v jedné polovině.Z Pověření soudního exekutora ze dne , datum, Okresním soudem v Hradci Králové č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že byla vedením exekuce proti povinnému, tedy žalovanému, pověřena pro pohledávku 40 585 Kč soudní exekutorka , tituly před jménem, , jméno FO, .Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.).Dle ust. § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.Dle ust. § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle ust. § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.Dle ust. § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.Soud dospěl k závěru, že mezi spoluvlastníky není možná dohoda ohledně společného užívání předmětu vlastnictví (žalovaný se nevyjádřil), a proto je na místě spoluvlastnictví zrušit, když spoluvlastnictví účastníků není funkční. Žalobkyně navrhla zrušit a vypořádat spoluvlastnictví formou prodeje předmětu spoluvlastnictví, žalovaný s tímto postupem konkludentně vyslovil souhlas. Zároveň bylo prokázáno, že byl vydán ve vztahu k žalovanému jako povinnému exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem předmětných nemovitostí v rozsahu podílu žalovaného, tedy soud má za prokázané, že žalovaný nemá dostatek finančních prostředků k vyplacení finanční náhrady v případě, že by předmětné nemovitosti byly přikázány do jeho vlastnictví.Ohledně způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví, pokud není možné nemovitost rozdělit ani přikázat některému ze spoluvlastníků, rozhodne soud o prodeji ve veřejné dražbě. Nařízení prodeje ve veřejné dražbě je vždy na návrh, kdy rozsudek pouze zakládá nárok, který je následně nutné vymáhat prostřednictvím exekučního řízení nebo soudního výkonu rozhodnutí.Vzhledem k výše uvedenému tak soud výrokem I. rozhodl o prodeji předmětu spoluvlastnictví ve veřejné dražbě s tím, že takto získané finanční prostředky budou rozděleny mezi spoluvlastníky dle jejich podílů, tedy každý z účastníků obdrží jednu polovinu z dražební ceny.Pokud se týká nákladů řízení, dle aktuální rozhodovací praxe Ústavního soudu, dle níž v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (jakožto v řízení, v němž z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahů mezi účastníky a soud není vázán jejich návrhy) se zpravidla se jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody dle § 142 odst. 3 o. s. ř., případně by došlo k zamítnutí žaloby, apod. (srov. nález Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn.

IV. ÚS 404/22, ze dne 2. 11. 2021, sp. zn.

I. ÚS 3202/20, ze dne 10. 11. 2020, sp. zn.

I. ÚS 262/20 nebo ze dne 12. 12. 2019, sp. zn.

II. ÚS 572/19 apod.). S ohledem na výše uvedené soud tedy rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.