13 C 379/2025

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného t. č. Anonymizováno Anonymizováno o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně Jméno žalobkyně, narozené Datum narození žalobkyně, a žalovaného jméno FO, narozeného Datum narození žalovaného úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota, vedeném pro obec a katastrální území adresa, a to pozemek parcelní číslo hodnota – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno – rodinný dům, v části obce adresa a parcelní číslo hodnota – zahrada, se zrušuje a nařizuje se prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky podle výše jejich spoluvlastnických podílů.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s odůvodněním, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí ČR u právnická osoba pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota, vedeném pro obec a katastrální území adresa, a to pozemku parcelní číslo hodnota – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno – rodinný dům, v části obce adresa a pozemku parcelní číslo hodnota – zahrada, a to v rozsahu každý jedné neoddělené poloviny k celku. Jelikož se spoluvlastníci na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nedohodli, žádá žalobkyně ve smyslu § 1143 o. z., aby o zrušení spoluvlastnictví a způsobu jeho vypořádání rozhodl soud. Vzhledem ke skutečnosti, že rozdělení předmětných nemovitostí není dobře možné (v rodinném domě se nachází pouze jeden byt s vlastním sociálním zařízením) a sama žalobkyně o nemovitosti nemá zájem (tyto nevyužívá), navrhuje žalobkyně, aby soud nařídil prodej věci. Žalovaný se nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě. Z provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav: Z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 23 bylo zjištěno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí – a to pozemku parcelní číslo hodnota – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno – rodinný dům, v části obce adresa, a pozemku parcelní číslo hodnota – zahrada, a to každý ve výši jedné poloviny zapsaných v katastru nemovitostí ČR u právnická osoba pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota vedeném pro obec a katastrální území adresa Žalobkyně potvrdila, že předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné, nemá zájem tyto nemovitosti užívat a navrhla prodej těchto nemovitostí. Z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 23 bylo zjištěno, že na předmětné nemovitosti bylo zřízeno zástavní právo smluvní pro právnická osoba., byly zahájeny exekuce a dán exekuční příkaz k prodeji nemovitostí, povinným je žalovaný. Z exekučního příkazu k provedení exekuce č. j. spisová značka bylo zjištěno, že soudní vykonavatel tituly před jménem jméno FO rozhodla o provedení exekuce prodejem předmětných nemovitostí ve věci spoluvlastnického podílu žalovaného na nemovité věci v jedné polovině. Z Pověření soudního exekutora ze dne datum Okresním soudem v Hradci Králové č. j. spisová značka bylo zjištěno, že byla vedením exekuce proti povinnému, tedy žalovanému, pověřena pro pohledávku 40 585 Kč soudní exekutorka tituly před jménem jméno FO. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Dle ust. § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Dle ust. § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle ust. § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle ust. § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Soud dospěl k závěru, že mezi spoluvlastníky není možná dohoda ohledně společného užívání předmětu vlastnictví (žalovaný se nevyjádřil), a proto je na místě spoluvlastnictví zrušit, když spoluvlastnictví účastníků není funkční. Žalobkyně navrhla zrušit a vypořádat spoluvlastnictví formou prodeje předmětu spoluvlastnictví, žalovaný s tímto postupem konkludentně vyslovil souhlas. Zároveň bylo prokázáno, že byl vydán ve vztahu k žalovanému jako povinnému exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem předmětných nemovitostí v rozsahu podílu žalovaného, tedy soud má za prokázané, že žalovaný nemá dostatek finančních prostředků k vyplacení finanční náhrady v případě, že by předmětné nemovitosti byly přikázány do jeho vlastnictví. Ohledně způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví, pokud není možné nemovitost rozdělit ani přikázat některému ze spoluvlastníků, rozhodne soud o prodeji ve veřejné dražbě. Nařízení prodeje ve veřejné dražbě je vždy na návrh, kdy rozsudek pouze zakládá nárok, který je následně nutné vymáhat prostřednictvím exekučního řízení nebo soudního výkonu rozhodnutí. Vzhledem k výše uvedenému tak soud výrokem I. rozhodl o prodeji předmětu spoluvlastnictví ve veřejné dražbě s tím, že takto získané finanční prostředky budou rozděleny mezi spoluvlastníky dle jejich podílů, tedy každý z účastníků obdrží jednu polovinu z dražební ceny. Pokud se týká nákladů řízení, dle aktuální rozhodovací praxe Ústavního soudu, dle níž v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (jakožto v řízení, v němž z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahů mezi účastníky a soud není vázán jejich návrhy) se zpravidla se jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody dle § 142 odst. 3 o. s. ř., případně by došlo k zamítnutí žaloby, apod. (srov. nález Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn.

IV. ÚS 404/22, ze dne 2. 11. 2021, sp. zn.

I. ÚS 3202/20, ze dne 10. 11. 2020, sp. zn.

I. ÚS 262/20 nebo ze dne 12. 12. 2019, sp. zn.

II. ÚS 572/19 apod.). S ohledem na výše uvedené soud tedy rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.