13 C 40/2021

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobce , narozená dne datum ; bytem adresa žalobce ; zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum ; bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů <b>I. Z rozvodem zaniklého společného jmění žalobkyně a žalovaného se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného následující nemovitosti:</b> <b>1) parcela [parcelní číslo] – ostatní plocha o výměře 392 m2</b> <b>2) parcela parcelní [číslo] – zahrada o výměře 787 m2</b> <b>vše zapsané v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro [územní celek] a [katastrální uzemí].</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částku ve výši 402 476 Kč do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na nákladech státu částku ve výši 4 235 Kč, a to na účet č. 19-821511/0710, variabilní symbol 1311004021, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalovaný je povinen zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na nákladech státu částku ve výši 4 235 Kč, a to na účet č. 19-821511/0710, variabilní symbol 1311004021, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1 Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalovanému vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů. Navrhovala, aby jí žalovaný vyplatil vypořádací podíl ve výši 800 000 Kč, když tvrdila, že do jejich společného jmění náleží stavební parcela [číslo] v k. ú. [obec], kterou užívá žalovaný. Dále uvedla movité věci, které má v držení žalovaný, a namítala vnos ze společných prostředků do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného ve výši 1 000 000 Kč, kdy šlo o půjčku ve výši 500 000 Kč, kterou jim poskytl [stát. instituce], a půjčku ve stejné výši, kterou jim poskytla [právnická osoba] Následně již po uplynutí tříleté lhůty po právní moci rozsudku o rozvodu manželství po výzvě soudu k upřesnění žaloby požadovala žalobkyně na vypořádacím podílu částku 700 000 Kč a vypořádání pozemků zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení], č. parc. [číslo] a č. parc. [anonymizováno]. 2 Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že movité věci, jejichž vydání se žalobkyně domáhá, jsou již dvacet let staré a jejich zůstatková hodnota je v podstatě nulitní, navíc některé z nich již neexistují. Pokud jde o nemovitosti, tak pozemek [číslo] v k. ú. [obec] nad [příjmení] je stavební parcelou, na které je vybudován rodinný dům [adresa], a jde o stavební parcelu ve vlastnictví žalovaného, nespadá tedy do společného jmění manželů. Rovněž tak pozemková parcela [číslo] je v katastru nemovitostí vedená pouze na jeho jméno jako vlastníka této parcely. Do společného jmění manželů náleží pozemková parcela [číslo] – ostatní plocha a pozemková parcela [číslo] – zahrada, kterou chce vypořádat v rámci společného jmění manželů. Nesporoval, že na rodinném domě v jeho výlučném vlastnictví byly provedeny určité rekonstrukční práce, kdy čerpali úvěr 600 000 Kč, a ke dni rozvodu manželství byl evidován nedoplatek tohoto úvěru ve výši 400 000 Kč. Dále namítl, že žalobkyně po celou dobu jejich manželství užívala rodinný dům a poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 37662011, kdy by měla být z případného vypořádacího podílu náležejícího ve prospěch žalobkyně odečtena částka rovnající se obvyklé výši nájemného v daném místě a čase. 3 Soud provedl dokazování a vzal za prokázané následující právně významné skutečnosti: 4 Manželství žalobkyně a žalovaného trvalo od 16. 12. 1995 a pravomocně bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. 1. 2018, č. j. 18 C 206/2017–7, který nabyl právní moci dne 15. 2. 2018. Z manželství se narodili dva synové, a to [jméno] a [jméno]. 5 Oba účastníci shodně uvedli, že nechtějí vypořádat movité věci s tím, že si každý ponechá movité věci, které má ve svém držení. 6 Předmětem vypořádání společného jmění manželů žalobkyně učinila: -) nemovitosti, a to pozemkovou parcelu [číslo] o výměře 392 m2 a pozemkovou parcelu [číslo] o výměře 787 m2, vše v k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení] -) vnos ze společného do výlučného vlastnictví žalovaného, a to nemovitosti v jeho výlučném vlastnictví, kdy si účastníci vzali bezúročnou půjčku od [stát. instituce] v celkové výši 500 000 Kč (nejdříve 200 000 Kč a později 300 000 Kč) a následně si účastníci vzali hypotéku u [právnická osoba] ve výši 600 000 Kč, kdy ke dni zániku manželství byla zaplacena hypotéka do výše 200 000 Kč. 7 Ke zjištění obvyklé ceny nemovitostí, a to parcely [číslo] – ostatní plocha o výměře 392 m2 a parcely [číslo] – zahrady o výměře 787 m2 zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení] a [územní celek] byl vypracován znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ze kterého bylo zjištěno, že znalec stanovil obvyklou cenu těchto nemovitostí na částku 590 000 Kč. Do obsahu znaleckého posudku ani jeden z účastníků nevznesl námitky a ani nežádal výslech znalce u jednání, proto soud upustil od důkazu provedením výslechu znalce v rámci hospodárnosti řízení. 8 Ze zprávy [stát. instituce] bylo zjištěno, že dne 9. 6. 2010 byla podepsána smlouva o půjčce, kde žalovaný byl žadatelem a žalobkyně ručitelkou. Celková částka s úroky ve výši 107 625 Kč byla splacena dne 15. 6. 2015. Další půjčka byla poskytnuta pouze žalovanému, kdy smlouva byla podepsána dne 9. 6. 2015 na částku 100 000 Kč s 3% úrokem, půjčka byla splacena 16. 6. 2020. Ke dni 15. 2. 2018 byla splacena půjčka do výše 55 410 Kč. Dle výpočtu provedeného v rámci ISAS zaplatil žalovaný na tuto půjčku celkem 115 061,98 Kč. Oba účastníci učinili nesporným, že tyto částky byly investovány do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného 9 Ze Smlouvy o hypoúvěru od [anonymizováno] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným jako dlužníkem, kdy žalobkyně zde vystupovala jako spoludlužnice. Předmětem byl poskytnutý úvěr ve výši 600 000 Kč. Ke dni 15. 2. 2018 činila pohledávka z výše uvedeného úvěru částku 487 997,51 Kč (jistina 487 231,31 Kč, úroky 766,20 Kč). Dle sdělení [právnická osoba] byl úvěrový účet č. [bankovní účet] zrušen dne 30. 1. 2023, kdy ode dne 16. 2. 2018 do zrušení byla na úvěrový účet zaslána na splátkách částka ve výši 455 397 Kč z účtu č. [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalovaného] a dne 27. 1. 2023 byl proveden hotovostní vklad přes [anonymizováno] ve výši 70 000 Kč Tyto peníze byly použity jako investice do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného, což oba účastníci učinili nesporným. 10 Ze zprávy [ulice] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] bylo zjištěno, že úvěrový účet [číslo] [bankovní účet] byl zrušen dne 30. 1. 2023, ode dne 16. 2. 2018 do zrušení byla zasílána na splátkách částka ve výši 455 397 Kč z účtu č. [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalovaného] a dne 27. 1. 2023 byl proveden hotovostní klad ve výši 70 000 Kč. 11 Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem na stanovení obvyklé ceny nájmu v místě a čase za dobu užívání nemovitosti žalovaného žalobkyní, konkrétně rodinného domu [adresa] v [obec], který je ve výlučném vlastnictví žalovaného, kdy nemovitosti jsou zapsané ne listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, když žalovaný tento postup nežádal uplatnit, pouze upozornil na existenci dlužného nájemného. 12 O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že společné jmění manželů - žalobkyně a žalovaného - trvalo od 16. 12. 1995 do 15. 2. 2018, kdy bylo manželství účastníků pravomocně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. 1. 2018, č. j. 18 C 206/2017–7, který nabyl právní moci dne 15. 2. 2018. Z manželství se narodily dvě děti. 13 Nevypořádané společné jmění bylo ke dni 15. 2. 2018 tvořeno: a) Pozemky: parcela [parcelní číslo] – ostatní plocha o výměře 392 m2 a parcela [parcelní číslo] – zahrada o výměře 787 m2, vše zapsané v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro [územní celek] a [katastrální uzemí], kdy soud vycházel při zjištění obvyklé ceny ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který stanovil cenu těchto nemovitostí ve výši 590 000 Kč. b) Vnos ze společného na výlučný majetek žalovaného ve výši 600 000 Kč, tvořený hypotékou ve výši 600 000 Kč a dvěma půjčkami po 100 000 Kč od [stát. instituce], kdy oba účastníci uznali, že tyto prostředky byly investovány jako vnos do nemovitosti ve vlastnictví žalovaného. Takto vynaložené prostředky nepodléhají valorizaci. V této souvislosti soud odkazuje na ustanovení § 742 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), dle kterého:„ hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Dle ustanovení § 495 o. z. souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.“. Valorizaci mohou podléhat ty výlučné hodnoty, které byly využity na společný majetek a hodnoty ze společného majetku použité na výlučný majetek a nelze valorizovat hodnoty, které byly využity na hrazení závazků. Pokud by zákon vztahoval valorizaci i na závazky a dluhy, uvedl by ve znění zákona slovo jmění a nikoli majetek, kdy pod pojmem majetek chápe občanský zákoník všechna aktiva, co vlastníku náleží, tedy především pohledávky, nároky na výplatu mzdy, nemovité a movité věci v osobním vlastnictví a další, a jako jmění chápe nejen aktiva, ale i pasiva, tedy dluhy, které vznikly jednomu nebo oběma manželům za trvání manželství. V této souvislosti soud odkazuje i na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1172/22, dle kterého:„ Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen (§ 742 odst. 2 o. z., kdy k realizaci takových vnosů dochází na základě dohody manželů. V případě nesouhlasu jednoho z manželů by se jednalo o bezdůvodné obohacení.“. c) Dále je třeba vypořádat i závazky účastníků řízení náležející do společného jmění manželů, kdy po rozvodu manželství žalovaný zaplatil 525 397 Kč + 59 651 Kč, tj. 585 048 Kč. Tato částka je tvořena zůstatkem hypotečního úvěru, kdy po právní moci rozsudku o rozvodu manželství žalovaný zaplatil částku ve výši 525 397 Kč včetně příslušenství a půjčkou ve výši 59 651 Kč (115 061 Kč – 55 410 Kč) zaplacenou ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství (žalovaný doplatil 59 651 Kč), celkem 585 048 Kč. Úvěrový účet byl zrušen dne 30. 1. 2023. 14 K zániku společného jmění manželů došlo 15. 2. 2018, kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství. Soud proto vypořádání společného jmění manželů podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který nabyl účinnosti 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), (srov. § 3028 odst. 1 o. z.). Právní poměry týkající se vzniku společného jmění manželů, jakož i práva a povinnosti z něho vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona však posoudil podle zákona č. 40/1964Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále je obč. zák.), (srov. § 3028 odst. 2 o. z.). 15 Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. 16 Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění 17 Podle § 742 odst. 2 o. z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. 18 Podle § 710 písm. b/ o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. 19 Dle ustanovení § 495 o. z. souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů. 20 Podle § 143 odst. 1 písm. b/ obč. zák. společné jmění manželů tvoří závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. 21 Z posledně citovaných ustanovení vyplývá, že za závazky odpovídající majetkovým poměrům lze považovat zejména takové, k jejichž úhradě manželé disponují potřebnými finančními prostředky, jejichž použití nebude pro jejich celkovou majetkovou sféru představovat výraznější dopad (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2998/2015). 22 V daném případě manželství účastníků zaniklo rozvodem ke dni 15. 2. 2018 a tímto dnem zaniklo i jejich společné jmění manželů. Žalobkyně a žalovaný se po rozvodu o vypořádání společného jmění nedohodli a žalobkyně podala v tříleté zákonem stanovené lhůtě žalobu u soudu. V řízení o vypořádání společného jmění soud přitom může vypořádat jen majetek a závazky, které účastníci řízení navrhli k vypořádání do tří let od zániku společného jmění rozvodem manželství (srov. rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 1192/2007). 23 Při výpočtu výše vypořádacího podílu vycházel soud z ustálené judikatury (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2020/2018). 24 V dané věci byla zjištěna celková suma aktiv ve výši 590 000 Kč (předmětné pozemky). Závazky účastníků řízení náležející do společného jmění manželů, kdy po rozvodu manželství žalovaný zaplatil 585 048 Kč, tedy čistá hodnota společného jmění manželů, činí 4 952 Kč. Dále bylo v řízení prokázáno, že ze společného jmění manželů byla na majetek žalovaného v jeho výlučném vlastnictví použita částka 800 000 Kč – viz zjištěný skutkový stav. Soud vycházel z částky k rozdělení po rozdělení vnosů ve výši 804 952 Kč. Žalobkyně by tak měla dostat po započtení vnosů částku 402 476 Kč a žalovaný mínus 402 476 Kč. Vypořádací podíl, který by žalobkyně měla v rámci spravedlivého vypořádání společného jmění manželů dostat, tak činí 402 476 Kč. 25 Výrokem rozsudku pod bodem I. soud přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného pozemky specifikované tímto výrokem, když tyto pozemky jsou sice zahrnuté do územního plánu k zastavění, ale k pozemkům nevede přístupová účelová komunikace, přístup je možný pouze přes pozemek ve vlastnictví žalovaného, na kterém stojí rodinný dům ve vlastnictví žalovaného včetně stavební parcely. Tento rodinný dům žalovaný i nadále po rozvodu manželství účastníků užívá a je tedy spravedlivé uspořádání, aby dostal pozemky, které navazují na jeho nemovitost. Přikázáním byť i jednoho z těchto pozemků do vlastnictví žalobkyně by nedošlo k vypořádání mezi bývalými manžely, aniž by to založilo další spor ve věci (neexistence samostatné přístupové cesty k předmětným pozemkům). 26 Výrokem rozsudku pod bodem II. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání výše majetkového podílu částku 402 476 Kč. V dané věci byla zjištěna celková suma aktiv ve výši 590 000 Kč (předmětné pozemky). Závazky účastníků řízení náležející do společného jmění manželů, kdy po rozvodu manželství žalovaný zaplatil 585 048 Kč, tedy čistá hodnota společného jmění manželů, činí 4 952 Kč. Dále bylo v řízení prokázáno, že ze společného jmění manželů byla na majetek žalovaného v jeho výlučném vlastnictví použita částka 800 000 Kč – viz zjištěný skutkový stav. Soud vycházel z částky k rozdělení po rozdělení vnosů ve výši 804 952 Kč. Žalobkyně by tak měla dostat po započtení vnosů částku 402 476 Kč a žalovaný mínus 402 476 Kč. Soud stanovil lhůtu k vyplacení vypořádacího podílu žalovanému v této výši na šest měsíců (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.). 27 O náhradě nákladů řízení (výrok III.) bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, kdy oba účastníci byli pouze částečně úspěšní a ani jeden nepožadoval náhradu nákladů řízení. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 28 O nákladech státu rozhodl soud v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. (výrok IV. a V.), kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Celkové náklady znaleckého dokazování činily 8 470 Kč, kdy podle výsledku řízení jsou povinni zaplatit náklady státu oba účastníci rovným dílem (§ 148 odst. 1 občanského soudního řádu). Od této částky je třeba odečíst zálohy zaplacené oběma účastníky. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil zálohu ve výši 3 000 Kč, zbývá mu doplatit částku 1 235 Kč. Žalobkyně zálohu na vypracování znaleckého posudku neuhradila. 29 Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.