13 C 51/2021

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr Annou Tichou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO ; sídlem adresa žalobkyně ; zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum ; bytem adresa o zaplacení 82 556,71 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 82 556,71 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 82 556,71 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 20 436,60 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 82 556,71 Kč s příslušenstvím, a to z důvodu neoprávněného odběru plynu a s ním souvisejícího vzniku škody. V žalobě tvrdil, že sám je v rámci podnikatelské činnosti provozovatelem distribuční soustavy a na základě smlouvy o distribuci plynu uzavřené mezi ním a obchodníkem s plynem je povinen zajišťovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Žalobce je tedy subjektem odlišným a zcela odděleným od obchodníka s plynem (ustanovení § 59a odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, dále jen„ EZ“). Plyn dodávaný obchodníkem s plynem k odběrateli na základě řádně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu je ve vlastnictví obchodníka s plynem, který jej zakoupil od výrobce plynu či jiného obchodníka s plynem pro odběratele na základě této smlouvy. Žalovaný dle náhledu do katastru nemovitostí byl vlastníkem nemovitosti na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], kdy nejpozději ode dne 16. 3. 2016 neměl pro dané odběrné místo uzavřenou smlouvu na dodávky plynu s jakýmkoli obchodníkem s plynem. Při takto neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu nedochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka s plynem, neboť se jedná o odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Z technického hlediska totiž nelze fakticky zabránit odběru plynu, pokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde k jeho demontáži a zaslepení přípojky plynu mechanickými prostředky. Neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobci. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem měřidla [číslo] na odběrném místě ke dni ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. ke dni 15. 3. 2016, vztahující se k předchozímu odběrateli panu [jméno] [celé jméno žalovaného], a který vyplývá z Přílohy souhrnného daňového dokladu [číslo] stav 23 837 m3 (stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla a postupem dle ustanovení § 5, odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb., v platném znění, o měření plynu a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu, dle Protokolu o pokusech demontáže dne 15. 3. 2016, 8. 4. 2016, 3. 6. 2016) a stavem měřidla ke dni 17. 7. 2017, kdy žalovaný ukončil užívání/disponování odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], se stavem měřidla 28 910 m3. Takto celkově zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu (tj. 5 073 m3) bylo ve faktuře [variabilní symbol] ze dne 11. 12. 2018, RR [číslo] [anonymizováno], vyčísleno částkou 82 556,71 Kč. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, a to ani přes zaslanou upomínku. Žalovaný se nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud v dané věci vyšel z nesporných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování – z náhledu do katastru nemovitostí, že žalovaný byl vlastníkem pozemku a nemovitosti odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Z žádosti o ukončení distribuce plynu ze dne 24. 2. 2016 vyplývá, že ke dni 15. 3. 2016 byla ukončena distribuce plynu k předchozímu odběrateli panu [jméno] [celé jméno žalovaného] do odběrného místa. Dále soud zjistil, že stav měřidla [číslo] na odběrném místě ke dni ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. ke dni 15. 3. 2016, vztahující se k předchozímu odběrateli panu [jméno] [celé jméno žalovaného], byl 23 837 m3. Z protokolu o demontáži plynoměru ze dne 15. 3. 2016, 8. 4. 2016, 3. 6. 2016, soud zjistil, že žalobce se pokoušel dementovat plynoměr v odběrném místě, avšak ani v jednom případě nebyl úspěšný. Z e-mailové korespondence (sdělení nového vlastníka) a protokolu o předání ze dne 17. 7. 2017 soud zjistil, že stav plynoměru ke dni 17. 7. 2017, kdy žalovaný ukončil užívání/disponování odběrného byl 28 910 m3. Z faktury, ceníku a předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaný ke dni podání žaloby dlužil žalobci částku ve výši 82 556,71 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je v rámci podnikatelské činnosti provozovatelem distribuční soustavy a na základě smlouvy o distribuci plynu uzavřené mezi ním a obchodníkem s plynem je povinen zajišťovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Žalovaný byl vlastníkem nemovitosti na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], kdy nejpozději ode dne 16. 3. 2016, neměl pro dané odběrné místo uzavřenou smlouvu na dodávky plynu s jakýmkoli obchodníkem s plynem. Výši škody pak žalobce vyčíslil ve výši 82 556,71 Kč. Žalovaný fakturu ve lhůtě splatnosti neuhradil. Žalobce vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne 4. 3. 2019. To vše vyplývá z náhledu do katastru nemovitostí, protokolu o neúspěšných pokusech demontáže, sdělení nového majitele, protokolu o předání, žádosti o ukončení distribuce, faktury a výzev k úhradě. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k následujícímu právnímu závěru: Ve smyslu ustanovení § 74 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) je neoprávněným odběrem plynu odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění. Neoprávněnou distribucí je pak ve smyslu ustanovení § 74 odst. 4, písm. a), b) energetického zákona využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, využití služby distribuční soustavy při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností. Soud konstatoval, že žalovaný neoprávněně odebíral plyn bez uzavřené smlouvy s jakýmkoliv obchodníkem s plynem, čímž žalobci vznikl nárok na úhradu na dlužné částky ve výši 82 556,71 Kč s příslušenstvím. Výše úroků z prodlení vyplývá a je v souladu s § 1970 o. z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, když výše uvedená faktura byla splatná dne 4. 4. 2018, žalovaný je tak v prodlení se zaplacením ode dne následujícího po splatnosti. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. kdy úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, když ten řádně a včas vyzval žalovaného k plnění předmětného plnění. Náklady vznikly žalobci v souvislosti se zaplacením soudního poplatku ve výši 3 303 Kč a dále v souvislosti se zastoupením advokátem. Podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. pak soud přiznal žalobci odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), d) citované vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), a to za podmínek ustanovení § 11 odst. 1, písm. a), ve výši dle § 7 odst. 5, za použití § 8 odst. 1 této vyhlášky, tj. odměnu ve výši 4 420 Kč za jeden úkon právní služby, celkem za tři úkony tedy odměnu ve výši 13 260 Kč. Dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky za uvedených 3 úkony právní služby po 300 Kč + 21 % DPH, tedy celkem na částku 17 133,60 Kč Celkem tak činí náklady úspěšného žalobce 20 436,60 Kč a soud uznal žalovaného povinným zaplatit je žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.) (výrok II.).