13 C 73/2019
č. j. 13 C 73/2019-382
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 132 § 142 § 148
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2084
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno , narozená Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 33 888 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 23 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 100 Kč od 29. 11. 2018 do 1. 3. 2019 ve výši 9 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 10 788 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 29. 11. 2018 do 1. 3. 2019, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 635 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Hradci Králové náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku ve výši 4 279 Kč, a to na účet číslo 19-821511/0710, variabilní symbol 1311007319.
V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Hradci Králové náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku ve výši 9 092 Kč, a to na účet číslo 19-821511/0710, variabilní symbol 1311007319. 1 Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 1. 3. 2019 ve znění její opravy ze dne 25. 4. 2019 domáhal po žalované zaplacení částky 33 888 Kč s příslušenstvím z titulu slevy z kupní ceny. Dle žalobních tvrzení žalobce od žalované dne 23. 8. 2018 koupil osobní automobil tovární značky Audi, model A4, VIN: , VIN kód, (dále také jako „předmětné vozidlo“). V září 2018 se na předmětu prodeje začaly objevovat skryté vady, na které při prodeji žalovaná neupozornila, a které nemohl žalobce při běžné kontrole předmětu prodeje rozpoznat, kdy tyto vady vedly k nemožnosti vozidlo užívat. V průběhu měsíce září 2018 tedy žalobce telefonicky kontaktoval žalovanou s tím, že se tyto vady projevují, a že je vozidlo nepojízdné. Dále žalované telefonicky sdělil, že z důvodu objektivního zjištění a stanovení hodnoty vad na předmětu prodeje zadal zpracování znaleckého posudku znalcem z oboru ekonomiky, odvětví ceny a odhadů motorových vozidel. Následně žalobce písemně v průběhu měsíce září 2018 uvědomil žalovanou s tím, že předmět koupě byl předán do depozitního parkoviště s tím, že bude podroben odborné servisní kontrole. V průběhu měsíce září roku 2018 zástupce žalobce několikrát telefonicky kontaktoval žalovanou a sdělil jí, že dle servisu je prasklá hlava a oprava vozidla by měla stát 80 000 Kč, což se následně nepotvrdilo. Oprava stála 30 000 Kč a tuto částku požadoval po žalované. V průběhu měsíce října 2018 telefonicky kontaktoval zástupce žalobce žalovanou s tím, že vozidlo je nepojízdné a projevily se další skryté vady, proto požádal o úhradu částky ve výši 23 215 Kč, jakožto kompenzaci nákladů vynaložených na opravu skrytých vad. Žalovaná na to reagovala, že uhradí část kupní ceny, která bude stanovena znaleckým posudkem, pokud jej žalobce předloží. V průběhu měsíce října 2018 zaslal žalované znalecký posudek, jehož součástí byly jednotlivé vytýkané vady, zejména 1) nepravidelný chod motoru, 2) únik oleje z motoru, který je způsoben zadřenými vstřikovacími jednotkami, což působí i na pravidelnost chodu motoru 3) ovládací síla spojky neplynulá i při rozjezdu, 4) mírný prosak oleje z převodovky, když převodovka byla namontována neodborně. Zástupce žalobce současně telefonicky kontaktoval žalovanou s žádostí o vyjádření k věci, kdy mu bylo sděleno, že se žalovaná do 7 dní vyjádří, avšak neučinila tak. V souvislosti s tímto zaslal žalobce dne 14. 11. 2018 žalované předžalobní výzvu, ve které vyzval k uhrazení částky ve výši 23 215 Kč, a to do 10 dní. Žalovanou však nebylo plněno. Následně došlo k další opravě vozidla v ceně 10 000 Kč, neboť byly zjištěny vady na automatické převodovce a klapce víření na motoru. Dne 4. 1. 2019 kontaktoval prostřednictvím e-mailu žalovanou s nabídkou možného osobního jednání za účelem vyřízení věci, tj. uzavření dohody na výši částky, kterou měla žalovaná uhradit, ovšem na tento e-mail žalovaná žádným způsobem nereagovala. Dne 5. 2. 2019 kontaktoval zástupce žalobce e-mailem žalovanou s nabídkou osobního jednání, kdy na tento e-mail žalovaná odpověděla dne 8. 2. 2019 s tím, že se nachází mimo ČR, a že po 20. 2. 2019 se ozve s termínem osobního jednání. Do dne podání žaloby žalovaná nekontaktovala ani žalobce, ani jeho právního zástupce, tzn. ani nenabídla možnost zajištění opravy jejím prostřednictvím. Žalobce přisvědčil žalované, že při prodeji vozidla byla sjednána sleva 10 000 Kč, která odpovídala opotřebení vozidla (prasklé světlo zadního světlometu, vady laku, upadlého krytu pohonné jednotky apod.). Žalobce uvedl, že žalovaná tvrdila, že převodovka byla opravovaná nebo repasovaná a že se na ni vztahuje dvouletá záruka. Do měsíce po prodeji došlo k závadě, kdy přestala řadit. Vadu odstraňovala společnost Profirepas, kde konstatovali, že převodovka byla opravovaná či repasovaná, avšak montáž byla provedena neodborně, takže došlo k poškození touto montáží, tzn., že vada existovala v době prodeje. Vada měla za následek poškození segmentu automatické převodovky, konkrétně olejového víka, kdy začal odtékat olej.2 Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout. Potvrdila, že s žalobcem uzavřela dne 23. 8. 2018 kupní smlouvu, kterou mu prodala předmětné vozidlo Audi A4 s příslušenstvím. Vozidlo je roku výroby 2008 a mělo najeto 230 238 km, přičemž jeho technický stav byl zohledněn v ceně. Žalobce absolvoval před prodejem 15minutovou zkušební jízdu a vozidlo si prohlédl s odborníkem, kterého si sám zvolil. K uvedenému žalovaná podotkla, že žalobci poskytla slevu 10 000 Kč s ohledem na stáří vozidla, když celková původní kupní cena činila 170 000 Kč. Zimní sada kol přidaná k vozidlu měla hodnotu 12 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že dle smluvních ujednání žalobce koupil vozidlo „jak stojí a leží“ dle § 1918 o. z. Žalovaná dále potvrdila, že v polovině měsíce září 2018 jí bylo sděleno, že vozidlo bylo dáno do depozitního parkoviště a bude podrobeno kontrole, o jejímž výsledku bude spravena. Po měsíci žalovanou kontaktoval zástupce žalobce, že požaduje 30 000 Kč jako kompenzaci za opravu vozidla, ale nespecifikoval vadu vozidla. Žalovaná jej požádala o zprávu znalce se stanovením vady, na základě které bude případně plnit. K tomu jí bylo sděleno, že vozidlo již bylo opraveno na náklady žalobce. Znalecký posudek obdržela v říjnu 2018 bez průvodního dopisu, bez uvedení, co požaduje a v čem mají spočívat skryté vady. Po poradě s právníkem neodpovídala, protože neměla na co reagovat. Stále čekala na reklamaci, kolik po ní žalobce chce zaplatit. Pokud se po koupi vozidla projevily na vozidle další závady, tak tyto odpovídají stáří a opotřebení vozidla, např. chybějící těsnění vstřikovačů, vadná svíčka a instalace protihlukového tlumení. K předloženému znaleckému posudku namítá, že se nejedná o znalecký posudek, ale pouze listinný důkaz, ze kterého není patrno, že by vozidlo skutečně trpělo vadami vytýkanými žalobcem. Navíc žalobce vozidlo dal opravit, takže znemožnil žalované posouzení těchto vad. Žalovaná tvrdí, že vozidlo bylo předáno žalobci v bezvadném stavu. Dále namítla pozdní uplatnění práv z vad. Pokud by z vozidla unikal olej, bylo by možné vadu opravit za cca 3 000 Kč. Žalobkyně také rozporovala podklady, ze kterých vycházel znalec, když není zřejmé, zda materiál uvedený v soupisu byl do vozidla skutečně instalován. Žalovaná dále uvedla, že převodovka byla opravována na jaře roku 2018, kdy měla 2letou běžící záruku, přičemž žalobce o záruce věděl, ale nevyužil ji. Závěrem uvedla, že žalobce předmětné vozidlo inzeruje na serveru sbazar.cz za částku 199 000 Kč, takže zjevně není v neprovozuschopném stavu.3 Oba účastníci učinili nespornou skutečnost, že kupní smlouva byla uzavřena 23. 8. 2018. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že obecný zmocněnec žalobce v září roku 2018 telefonicky kontaktoval žalovanou a požadoval zaplacení 30 000 Kč za opravu vad předmětného vozidla. Dále nebylo sporné, že žalovaná v říjnu roku 2018 obdržela znalecký posudek znalce , jméno FO, .4 Mezi účastníky nebylo sporné, že při prodeji byla poskytnuta žalovanou sleva ve výši 10 000 Kč s ohledem na stáří vozidla včetně serva řízení. Dále byla poskytnuta sleva na zimní pneumatiky v hodnotě 12 000 Kč, které žalovaná žalobci předala.5 Provedeným dokazováním bylo prokázáno, a to smlouvou o koupi vozidla, že žalobce od žalované koupil dne 23. 8. 2018 osobní automobil tovární značky Audi, model A4, VIN: , VIN kód, , rok výroby 2008, s nájezdem 230 238 km, a to za kupní cenu 160 000 Kč, a to vzhledem ke stavu vozidla. Současně se podávající zavázala zaslat kopii faktury o výměně převodovky z dubna 2018. Smlouva obsahuje ujednání, že se vozidlo prodává jak „stojí a leží“.6 Svědeckou výpovědí , jméno FO, bylo prokázáno, že dne 10. 9. 2018 přijal od žalobce k diagnostice a opravě předmětné vozidlo, a to jako zaměstnanec autoservisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , který spadá pod servis , právnická osoba, . Svědek zjistil únik motorového oleje a provedl opravu spočívající v přetěsnění ostřikovačů. Únik oleje byl zjistitelný po zastavení vozidla.7 Svědeckou výpovědí , jméno FO, bylo prokázáno, že v roce 2019 mu žalobce přistavil k opravě předmětné vozidlo. Svědek zjistil, že z vozidla kape olej od vstřikovacích trysek. Dále zjistil mastnou převodovku, ze které unikal olej v důsledku poškození obalu olejového filtru, což opravil koupí nového obalu. Dále opravoval setrvačník a závadu vířivé klapky sání. Při diagnostice mu svítila kontrolka motoru. Volantem šlo točit, ale ztěžka. Svědek žalobci doporučil navštívit servis , právnická osoba, . Únik oleje lze dle svědka zjistit až po zahřátí vozidla jízdou. Tuhost otáčení volantem nemusí být dle svědka zřejmá někomu, kdo předtím jezdil ve Felicii. Obecně závady dle svědka nebyly na první pohled zjistitelné.8 Z faktury z 13. 4. 2018 soud zjistil, že v roce 2018 byla na předmětném vozidle instalována repasovaná převodovka zakoupená od společnosti , právnická osoba, . Žalobce byl o záruce na převodovku informován a doklad mu byl poskytnut dne 24. 9. 2018 (ve spisu na čísle listu 87 a 88).9 Z reklamačního protokolu včetně přílohy č. , hodnota, (ve spisu na čísle listu 81 - 82) soud zjistil, žalobce uplatnil vady převodovky u společnosti , právnická osoba, ., která reklamaci zamítla, neboť převodovka byla neodborně namontována, když při její montáži bylo poškozeno víko olejového filtru a současně nebyl při montáži vyměněn hydroměnič.10 Z dokladu č. , hodnota, soud zjistil, že žalobce předal vozidlo servisu Auto heller dne 10. 9. 2018 k opravě. Servis za opravu vyúčtoval dne 21. 9. 2018 částku 6 870 Kč (ve spisu na čísle listu 15).11 Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že na předmětném vozidle byl dne 25. 2. 2019 opraven setrvačník automatické převodovky, byl vyměněn obal vložky filtru a opravena vířivá klapka motoru.12 Z vyjádření společnosti , právnická osoba, , adresa, soud zjistil, že únik motorového oleje nemusí být zjevný na první pohled, když se projevuje až při dostatečné teplotě motoru, tj. po delší jízdě (ve spisu na čísle listu 76).13 Předžalobní výzvou včetně podacího lístku bylo prokázáno, že žalobce zaslal dne 14. 11. 2018 předžalobní výzvu, kde specifikoval vady předmětného vozidla spočívající v 1) nepravidelném chodu motoru, 2) úniku oleje z motoru, 3) neplynulé ovládací síle spojky i při rozjezdu, 4) mírném prosaku oleje z převodovky a 5) nerovnoměrné a neplynulé ovládací síle řízení (servo), za což žádal slevu z kupní ceny ve výši 23 215 Kč ve lhůtě 10 dnů (ve spisu na čísle listu 3 - 6 a 21).14 Z odborného posudku č. 109/2018 ze dne 24. 9. 2018 vypracovaného , jméno FO, pro žalobce a následného výslechu , jméno FO, soud zjistil, že svědek vozidlo osobně prohlížel v servisu , Anonymizováno, , kde zjistil příliš velký únik oleje z motoru. Majitel servisu ho informoval, že vozidlo je nepojízdné, resp. hrozí zadření motoru, proto vozidlo odvezli do servisu , Anonymizováno, , kde ho rozebrali a zjistili, že tam jsou zadřené vstřikovací jednotky a propouštějí olej. Další vady spočívaly v hlučnosti převodovky, chyběl kryt motoru a kryt převodovky. Ve znaleckém posudku dále mezi vadami zjištěn mimo jiné nepravidelný a hlučný chod motoru, neplynulá ovládací síla spojky a mírný prosak oleje z převodovky. Výpočet hodnoty vozidla vycházel z ceny vozidla 940 000 Kč po započítání stáří amortizace a koeficientu prodejnosti (0,6), kdy svědek auto považoval za neprodejné bez provedení opravy. Obvyklou cenu vozidla stanovil v částce 151 000 Kč, přičemž po zjištění poškození stanovil cenu v částce 127 785 Kč, tj. snížení ceny o 23 215 Kč, když vycházel z nákladů na materiál a práci při opravách.15 Soud zadal znalecký posudek ke zkoumání snížení ceny vozidla v důsledku zjištěných vad uvedených v posudku , jméno FO, a zjištění, zda tyto vady lze považovat za běžné opotřebení vozidla. Soudem ustanovený znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , zpracoval posudek č. , hodnota, .9/2024 ze dne 20. 7. 2024, kterým bylo prokázáno, že obvyklá cena předmětného vozidla k datu 23. 8. 2018 činila 151 100 Kč. Znalec dospěl k závěru, že uplatněné závady, zejména 1) nepravidelný chod motoru, 2) únik oleje z motoru, 3) ovládací síla spojky neplynulá i při rozjezdu a 4) mírný prosak oleje z převodovky, vykazovalo předmětné vozidlo již v době prodeje, přičemž tyto závady nelze považovat za běžné opotřebení vozidla a nemusí být zjištěny během 15minutové zkušební jízdy. Na projevení vady spočívající v úniku oleje je nezbytné provést jízdu a následně zkontrolovat místo pod vozem. Na zjištění vad motoru a převodovky je nutné provést detailní prohlídku spojenou s částečnou demontáží konstrukčních částí. Výše obvyklé ceny vozidla po zjištění vad, které nejsou běžným opotřebením vozidla, odpovídá částce 128 000 Kč, tj. vady odpovídají snížení hodnoty vozu o 15 %. Dále při svém výslechu znalec doplnil, že „servo“ je servořízení, jehož porucha se projevuje nepravidelným nebo těžším tlakem na ovládací prvky řízení, tzv. cukání do volantu. Uvedenou vadu znalec do zohlednění snížení ceny vozidla nezahrnul. Mechanismy servo řízení a převodovky jsou od sebe oddělené.16 Závěry uvedeného znaleckého posudku rozporovala žalovaná, která uvedla, že znalec se nemohl s vozidlem seznámit, neboť bylo vozidlo v mezičase opraveno, proto vycházel pouze z listinných důkazů založených ve spise, zejména neoriginálního posudku , jméno FO, . Žalovaná dále uvedla, že s vozidlem bylo po podání žaloby najeto dalších 25 000 Kč, takže bylo funkční.17 Při hodnocení provedených důkazů soud postupoval podle § 132 o. s. ř., tj. každý důkaz hodnotil jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k závěru, že znalecký posudek včetně jeho ústního podání (a odborný posudek , jméno FO, ) je náležitě odůvodněn jeho závěry jsou podloženy obsahem nálezu, proto z něho soud při hodnocení snížení obvyklé ceny vozidla v důsledku zjištěných vad vycházel. S námitkami žalované ke znaleckému posudku se soud nemohl ztotožnit, neboť posudek , jméno FO, byl soudu zaslán kompletní a v souladu se svými závěry i vypovídal u soudu. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, nevycházel pouze ze závěrů , Anonymizováno, . , jméno FO, , ale z celého obsahu spisu, přičemž své závěry při soudním jednání dostatečně obhájil. Zda vozidlo v době po podání žaloby, tedy po provedení opravy, najelo dalších 25 000 Kč, není pro znalecké zkoumání, potažmo rozhodnutí soudu, relevantní, neboť rozhodující byl jeho stav po prodeji, resp. před provedením opravy.18 Soud zamítl návrh žalované na doložení ceny vozidla, za kterou měl žalobce následně předmětné vozidlo přeprodat, neboť pro rozhodnutí soudu tato skutečnost nebyla relevantní, když v řízení bylo prokázáno, že na vozidle byly prováděny servisní úkony.19 Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeným dokazováním lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého žalobce s žalovanou uzavřel dne 23. 8. 2018 písemnou kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo osobní vozidlo Audi, model A4, VIN: , VIN kód, , rok výroby 2008, s nájezdem 230 238 km, a to za kupní cenu 160 000 Kč. Ohledně faktického stavu vozidla smlouva mlčí, je pouze uvedeno, že byla z původní ceny 170 000 Kč dána sleva 10 000 Kč, a to vzhledem ke „stavu vozidla“, což dle nesporných tvrzení účastníků byla sleva na vadu „servo“ řízení, kdy se porucha projevuje nepravidelným nebo těžším tlakem na ovládací prvky řízení tzv. cukání do volantu. Při prodeji bylo žalobci sděleno, že převodovka byla měněna a je na ni dvouletá záruka. Předmětné vozidlo následně vykázalo vady, pro které se stalo nepojízdné, respektive jeho dalším užíváním by žalobce zadřel motor. Žalobce pro zjištění rozsahu vad vozidla jej předal k diagnostice a opravě dne 10. 9. 2018, o čemž žalovanou telefonicky informoval. V průběhu měsíce září bylo vozidlo opraveno, když dne 21. 9. 2018 servis vyúčtoval provedené práce. Žalovaná nesporovala, že ji v září roku 2018 kontaktoval zástupce žalobce s tím, že žádal uhradit 30 000 Kč z důvodu zjištěných vad, přičemž žalovaná žádala prozkoumání daných vad prostřednictvím znalce. Dne 24. 9. 2018 byl zhotoven posudek , jméno FO, na snížení hodnoty vozidla v důsledku zjištěných vad, který žalovaná obdržela v měsíci říjnu roku 2018. Znalec posoudil vozidlo, jehož obvyklou cenu stanovil v částce 151 000 Kč, přičemž v důsledku vad stanovil snížení jeho ceny o 23 215 Kč, a to stanovením „obvyklé ceny po poškození“. Znalec zjistil množství vad mimo jiné 1) nepravidelný chod motoru, 2) únik oleje z motoru, 3) ovládací síla spojky neplynulá i při rozjezdu, 4) mírný prosak oleje z převodovky. Shodný den ještě žalobci žalovaná na jeho žádost poskytla doklad o zakoupení převodovky od společnosti , právnická osoba, . Žalobce se pokusil reklamovat převodovku u společnosti , právnická osoba, ., avšak s negativním výsledkem, neboť společnost dospěla k závěru, že převodovka byla neodborně namontována. V průběhu února 2019 byl opraven setrvačník automatické převodovky, byl vyměněn obal vložky filtru a opravena vířivá klapka motoru. V předžalobní výzvě žalobce vyzval žalovanou k úhradě 23 215 kč z důvodu zjištěných vad: 1) nepravidelný chod motoru, 2) únik oleje z motoru, 3) ovládací síla spojky neplynulá i při rozjezdu, 4) mírný prosak oleje z převodovky. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, dospěl k závěru, že snížení hodnoty vozidla oceňuje v 15 %, tj. v částce 23 100 Kč, a to ve vztahu k uvedeným vadám, které nebylo možné zjistit při předání vozu.20 Podle § 2084 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), prodávající upozorní kupujícího při ujednávání kupní smlouvy na vady věci, o nichž ví.21 Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.22 Podle § 2099 odst. 1 o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.23 Podle § 2106 odst. 1 písm. c) o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na přiměřenou slevu z kupní ceny.24 Podle § 2107 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.25 Podle § 2002 odst. 1 věta druhá o. z. podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.26 Podle § 2112 odst. 1 o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Podle odst. 2 citovaného ustanovení k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.27 Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Účastníci uzavřeli smlouvu o koupi osobního automobilu ve smyslu § 2079 a násl. o. z. Strany si ve smlouvě neujednaly žádné zvláštní vlastnosti předmětu koupě, např. že předmětem koupě je vozidlo za hranicí své životnosti či vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Uvedeným zjištěním proto odpovídá závěr, že žalobce dotyčné vozidlo kupoval za účelem jeho provozování na pozemních komunikacích. Ostatně jiný účel žádný z účastníků v průběhu řízení netvrdil. Žalovaná přitom žalobce ve smyslu § 2084 o. z. na žádné vady, jež by uvedenému účelu bránily, neupozornila. Byly-li dále zjištěny znaleckým zkoumáním vady, zejména 1) nepravidelný chod motoru, 2) únik oleje z motoru, 3) ovládací síla spojky neplynulá i při rozjezdu, 4) mírný prosak oleje z převodovky, které řádný provoz vozidla znemožňují, pak tyto vady představují skryté vady předmětu koupě, které odůvodňují právo požadovat slevu z kupní ceny. Jinak řečeno, předmět koupě (věc) má vady bránící tomu, aby ji kupující užíval k účelu dle kupní smlouvy ve smyslu § 2095 o. z. V řízení bylo prokázáno, že vozidlo bylo prakticky nepojízdné, neboť při neprovedení opravy hrozilo zadření motoru, uvedené vady tak jsou ve svém souhrnu podstatným porušením smlouvy dle § 2002 o. z. Žalobci tak vzniklo právo ve smyslu § 2106 o. z. na slevu z kupní ceny, kterou žalobce zvolil zasláním znaleckého posudku. Žalovaná v řízení namítala pozdní uplatnění vad a práva z vad. Soud těmto námitkám nemohl přisvědčit, neboť žalobce předal vozidlo k opravě 10. 9. 2018 a ještě v září roku 2018 informoval o nemožnosti užívat vozidlo běžným způsobem žalovanou, následně jí zaslal během října 2018 znalecký posudek vypracovaný dne 24. 9. 2018. Soud uvedený postup žalobce považuje za bezodkladný, tj. nepřekračující dobu několika dní od zjištění vady (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. 33 Cdo 2488/2020). Soud současně zaslání doručení posudku žalované považuje za dostatečně určité jednání, ze kterého je ve spojení s předchozí komunikací zřejmé, jaké vady žalobce uplatňuje a o kolik se snížila hodnota předmětného vozidla. Pokud žalovaná uvádí, že na radu právního zástupce k zaslanému posudku nereagovala, pak soud takové jednání nemůže aprobovat. Bez ohledu na to, zda skutečně právní zástupce žalobce současně žalované zavolal a vysvětlil jí nárok uplatňovaný žalobcem, když tato skutečnost nebyla soudem zvláště dokazována; z posudku , jméno FO, jasně vyplývají všechny vady a jejich vliv na snížení obvyklé ceny vozu. Právo žalobce tak bylo jasně vymezeno v souladu s § 2106 odst. 1 písm. c) o. z. Pokud žalované zvolené právo nebylo zřejmé, měla a mohla žalobce kontaktovat a věc vyjasnit, a to nejpozději s doručením předžalobní výzvy. V řízení bylo současně prokázáno, že uplatněné vady jsou skrytými vadami ve smyslu § 2112 o. z., neboť je žalobce nemohl zjistit bezprostředně při předání vozidla. V tomto smyslu tedy žalobce uplatnil vady řádně a včas v souladu s § 2112 o. z.28 Žalovaná dále namítala, že vady věci mají jít k tíži žalobce, neboť koupil vozidlo, jak stojí a leží (úhrnkem). Soud k tomuto uvádí, že vlastnické právo k individuálně určenému vozidlu nelze převést úhrnkem, neboť uvedeným způsobem lze převést pouze soubor věcí. Z uvedeného slovního spojení nelze ani dovodit, že by se žalobce vzdal práv z vadného plnění, když prohlášení, že vozidlo kupuje, jak stojí a leží, nelze samo o sobě považovat za vzdání se práv z vadného plnění. Soud nemohl přisvědčit ani námitce, že nebyla uplatněna vada spočívající v převodovce, když v řízení bylo prokázáno, že žalobce převodovku reklamoval, a to s negativním výsledkem. Ani skutečnost, že žalobce nedopravil automobil žalované k posouzení, pak dle názoru soudu neznamená, že řádně neuplatnil reklamaci. Z textu zákona totiž taková kategorická povinnost nabyvatele rozhodně nevyplývá, neboť podle ustanovení § 1922 o. z. „nabyvatel předmět plnění zciziteli předá, nebo jej podle jeho pokynů uschová nebo s ním jinak vhodně naloží tak, aby vada mohla být přezkoumána“. Vzhledem k tomu, že předmětné vozidlo nebylo možné před provedením opravy užívat a současně automobil je značně rozměrný předmět, který se těžce přemisťuje, nelze klást jeho nepřistavení k uplatnění vad bez dalšího jako nesplnění zákonné podmínky. V řízení bylo prokázáno, že žalobce žalovanou informoval o uskladnění vozidla, přičemž tato nevyvinula žádnou snahu se se stavem vozidla seznámit, když čekala na výsledky znaleckého zkoumání. Dle názoru soudu tedy není pochybnost o tom, že žalobce uplatnil vady vozidla řádně a včas, proto soud žalobě v této části vyhověl výrokem I., a to včetně úroků z prodlení, o kterých soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalovaná je v prodlení od 29. 11. 2018, když jí byla předžalobní výzva zaslána dne 14. 11. 2018, přičemž třetím dnem se považuje zásilka za doručenou, tj. 19. 11. 2018 a uplynutím desátého dne uvedeného v předžalobní výzvě (29. 11. 2018) byla žalovaná v prodlení.29 Výrokem II. soud žalobu zamítl v části uplatněných vad spočívajících na automatické převodovce a klapce víření na motoru, neboť tyto vady žalobce zjistil dle svých tvrzení již v lednu (v únoru byly vady opraveny) 2019, ovšem uplatněny byly až v průběhu soudního řízení (při jednání v říjnu 2019) v částce 10 788 Kč, tj. až více než po 7 měsících od jejich zjištění (žalobce vady řádně specifikoval až při jednání soudu). Uvedené vady tedy nebyly žalované oznámeny dle § 2112 odst. 1 o. z. bez zbytečného odkladu, přičemž žalovaná pozdní uplatnění práva namítla.30 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný z převažující části, nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné části. Z celkově žalované částky 33 888 Kč byl žalobce procesně úspěšným do částky 23 100 Kč a žalovaná do částky 10 788 Kč. Při procentuálním vyčíslení se jedná o úspěch žalobce ve výši 68 % (po zaokrouhlení) a úspěch žalované ve výši 32 % (po zaokrouhlení). Po odečtení míru úspěchu žalobce od míry úspěchu žalované tak celkový úspěch žalobce činí 36 %.Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 695 Kč, uhrazené zálohy znalečného v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 888 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý z 11 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh, vyjádření ze dne 4. 7. 2019, 14. 1. 2020, 6. 2. 2020, 15. 1. 2021, 5. 11. 2024 a 3 x účast při jednání soudu) včetně 11 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 6 375,60 Kč. Celkem tak žalobci náleží náhrada nákladů ve výši 36 % z částky 43 430,60 Kč, tj. 15 635 Kč.31 Za ostatní podání žalobce nebyla přiznána náhrada odměny, zejména za podání z 25. 4. 2019, neboť podáním byla pouze opravena žaloba a dále za podání z 14. 10. 2019 a 30. 10. 2019, kterými byl pouze navržen důkaz. Podání z 18. 11. 2019 zase obsahovalo pouze žádost o změnu termínu jednání.32 Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, které státu vznikly v souvislosti s nezálohovaným svědečným ve výši 2 095 Kč (svědek , jméno FO, a , jméno FO, ) a znalečným za vypracování soudního znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Na přiznaném znalečném bylo celkem vynaloženo 16 275,85 Kč, z toho ze žalobců složené zálohy 5 000 Kč. Nezálohované náklady svědečného a znalečného, které platil stát, tak činily částku 13 370, 85 Kč. Z uvedených důvodů soud dle výsledků řízení uložil účastníkům, u nichž nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, povinnost zaplatit České republice jejich náhradu, tj. žalobci v částce 4 279 Kč (odpovídající jeho neúspěchu v rozsahu 32 %) a žalované v částce 9 092 Kč (odpovídající jejímu neúspěchu v rozsahu 68 %), jak je uvedeno ve výrocích IV. a V. tohoto rozsudku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.